V poslední době jsem zde četla několik stížností od mužů, kteří si tak trochu hráli do noty, když společně projevovali lítost nad tím, že ženy dávají raději přednost darebákům, psychopatům a narcisům před slušnými a hodnými muži.

Přičemž slovo hodný bylo chápáno v pozitivní konotaci, jako slušný, pracující, vycházející vstříc, pečující, milující, atd. Tedy tito muži došli společně k závěru, že o hodné muže ženy moc nestojí a je to vlastně špatně, protože každý slušně vychovaný muž může nabídnout ženě vše, co si ona přeje a to je přeci dobře.

Pokud máte potřebu, klidně si to obraťte, u opačného pohlaví existují stejné předsudky i stereotypy.

Chtěla bych zde objasnit rozdíl mezi hodným mužem a mužem dobrosrdečným či laskavým, v čemž spatřuji podstatný rozdíl. Hodný hoch je nedospělý člověk, který se naučil přizpůsobovat své chování očekávání okolí a je to tzv. people-pleaser, jeho motivací je zavděčit se a mocensky tak manipulovat s druhou stranou.

To samé samozřejmě platí o hodných holkách.

Hodný hoch udělá co vám na očích vidí, i když to není zdravé.

Snaží se naplnit očekávání a nevyřčená i vyřčená přání své ženy, i když mohou být naprosto pošetilá a kazit její charakter. Už jen tím, že se přizpůsobuje, ztrácí svou autenticitu, aniž by si toho byl často vědom. Žena je středem jeho vesmíru a protože on necítí svou vlastní hodnotu, tak i jeho partnerka ho může buď využívat nebo bude silnější než on a bude se ho snažit přimět k růstu, ke změně, jakýmikoliv prostředky, včetně nátlaku a manipulace. Hodný muž udělá vše proto, aby si partnerku udržel, časem ale pak může vyhořet a začne pochybovat o sobě, o vztahu, o ní....

Anebo odchází partnerka, která neunese energetický dluh, protože zatížena jeho věčnou službou instinktivně vycítí nerovnováhu.

Jakmile muž nabude dostatek zkušeností díky ponižování a pocitům vlastní neschopnosti, může emočně dospět a dostat se do kontaktu se svými autentickými emocemi a pocity.

Tehdy se může opřít o svou vlastní animu a spolehnout se sám na sebe, na své vedení, na svou intuici. Přestane hledat v partnerkách matku a naučí se zdravě komunikovat, aniž by sám sebe musel upozadit nebo potlačovat. Sebevědomý muž je přirozeně laskavý, aniž by se vám lepil na auru a aniž by byl závislý na vašem názoru, přijetí, hodnocení. Laskavost vychází z lásky k sobě, autenticity, jasnosti, vědomí vlastních hranic a naplňování svých citových potřeb. Sebevědomý muž nehledá u partnerky souhlas, nehledá dokonalou ženu ani matku, která naplní jeho představu o nedosažitelném ženském ideálu.

Sebevědomý dospělý muž neutíká ze vztahů, když pomine období zamilovanosti, ani zpětně neviní ženy, které ho opustily.

Nepotřebuje od nikoho důkazy lásky, nepotřebuje se ničeho dožadovat, ani nebere nohy na ramena, když jde ve vztahu do tuhého nebo když se začne nudit. Nehledá "tu pravou a jedinou", ale je schopen ji vidět v té, kterou má po svém boku. 

Všechny tyto "škatulky" jsou jen vnitřními částmi každého z nás, všichni obsahujeme v podvědomí i ty hodné hochy a dívky, dětské programy a někteří více nebo méně zrajeme a stáváme se dospělými a sebevědomými osobnostmi. Otázkou je, zda a nakolik nás tyto programy ovládají, nakolik řídí naši motivaci a záměry.

Každopádně toto krátké zamyšlení je jen lehkým závanem mého subjektivního pozorování a nemusí splňovat zásady komunity a shodovat se s pohledem všeobecné názorové většiny, vzhledem k tomu, kolik už máme na světě pohlav. A že jich stále přibývá...

Krásný den všem <3 

Autorka článku: Tara Svobodová www.tarasvobodova.com  Jsem intuitivní žena, matka, partnerka, umělkyně a inspirátorka, svobodná duše. Osobním rozvojem se zabývám dvacet let. Sama jsem na počátku dospělosti hledala cestu z depresí a problémů ve vztazích a díky terapiím, absolvovaným workshopům a osobní pouti jsem získala schopnost intuitivního vhledu do skrytých souvislostí a zákoutí lidské duše. 

Tři roky jsem cestovala převážně sama po jižní Evropě, pobývala na odlehlých místech, meditovala a spala venku, v přírodě. Získala jsem tak zkušenost s překračováním hranic komfortní zóny, konfrontace se svým nitrem a zažitými vzorci chování, prožitky bezčasovosti a jednoty s přírodou a se vším živým. Šest let jsem asistovala při práci jihoamerickým šamanům v České republice a na Slovensku a osvojila jsem si techniky a přístup k jejich pojetí člověka jako nedílné součásti přírody.

Ve své práci používám techniky práce s tělem a dechem, metodu voice dialogu, přepisu limbického otisku, prvky gestalt terapie, aromaterapie a šamanské techniky. Dvacet let pracuji s tarotovými symboly, které nepoužívám k věštění, ale k náhledu do struktury podvědomí osobnosti a výkladu snů.