Dnes ráno jsem si vzpomněla na jeden případ z dávné minulosti, kdy jedna dívka, kterou jsem znala, byla unesena neznámým psychopatem a několik dnů držena ve sklepě, přičemž velmi hrubým způsobem bylo ničeno její fyzické tělo. Modřiny, stehy a zlomenina čelisti byly ještě čerstvé, když jsem tehdy z jejích úst vyslechla její strašný příběh.

Přežila se zdravým rozumem a vypadla dost nad věcí, na rozdíl ode mě, kdy jsem při pohledu na její krvavé oko měla slzy na krajíčku. Již tehdy jsem si všimla obrovské změny v jejím energetickém poli.

Vše však dobře dopadlo.

Zůstala se svým hodným přítelem, který ji měl rád a plánovali společnou rodinu.
Kde se tehdy vlastně stala chyba, napadlo mě, a snažila jsem se jejich příběh uspořádat v hlavě tak, aby mi zapadl do systému mojí levé mozkové hemisféry.

Tato dívka, říkejme jí Hanka, byla drobné postavy, měla hezký, ale nenápadný vzhled, snadno byste ji v davu přehlédli, působila spíš jako malé děvčátko, než 20-letá žena.

Přátelila se s lidmi, kteří se hrdě hlásili ke svéráznému životnímu stylu, a přestože poslouchali tvrdou muziku a nesnášeli vše, spojené se systémem a stádním uspořádáním společnosti, byly to v podstatě ještě děti, které potřebovaly svou rebelii  projevit za všech okolností, aby si je náhodou někdo nespletl s běžným členem stáda.

Nikdo z této zvláštní party však nebyl v zásadě zlý.

A Hanka měla hodného přítele, který, ač se rád napil a nahlas vykřikoval, měl ve své podstatě dobré srdce.

Proto mě při mém analytickém monologu překvapilo, že v Hančině partnerském vztahu se tolik neprojevoval stín násilí,  který nakonec vyhřeznul v podobě oné drastické události.

K tomu jsem si uvědomila důležitou věc. Jestliže se Hanka ztotožňovala na nevědomé úrovni s rolí oběti, pak si jednoznačně do svého života přitahovala buď agresory nebo zachránce.

A pak mi to došlo. Její partner měl mezi lidmi vždy pověst obětavého a hodného člověka, i když s rebelskými sklony, ale i v chování vůči Hance se projevoval značný rys ochranářského syndromu, občas vyhroceného až k nezdravě majetnickým tendencím. Byli jako holčička a tatínek.

Jenže pokud je role oběti podporována příliš ochranitelským a spasitelským komplexem, vytváří se živná půda pro stín, který bude manifestovat tyto nevědomé frekvence potlačené agrese.
Jsou-li totiž partneři tzv. "na jedné lodi" a spojují své projekce "proti lidem tam venku", pak svůj stín společně promítají do vnějšího světa a tato mocná energie pak vytvoří skutečnost, potvrzující toto paradigma.

Proto partneři, kteří jsou příliš citově závislí jeden na druhém a bojí se vzájemné konfrontace, mají tu nevýhodu, že své stíny prakticky nemusejí řešit hned, a mnohdy si jich nejsou vědomi, dokud společný stín nedosáhne takových rozměrů, že  vytvoří událost, která otřese základy jejich dosavadního života.

Je tedy jasné, že i lidé, kteří nemají ve vztazích konflikty, nemají zaručeno, že jejich vnitřní nastavení není založeno na iluzi a projekcích.

Ti, kteří se ze strachu udržují společně ve své komfortní zóně, pak dostávají lekce v podobě nemocí nebo jiných nenadálých životních zvratů. Tyto okamžiky mohou způsobit kvantový skok, který člověka buď navždy změní, nebo aktivuje sebedestruktivní program, vedoucí až ke ztrátě fyzického těla.

Proto považuji životní cestu, která vede k transformaci skrze vztahy a konfrontace s našimi nejbližšími, za jednu z nejmírnějších lekcí.

Když jsem s Hankou mluvila naposledy, nebylo to dlouho po oné události, prodávala Pizzu a těšila se na miminko.
Její pohled byl přítomný.  Už nikdy nebyla jako dřív.

Tato událost byla její iniciací do života dospělé ženy. 

Autorka článku: Radka Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/

Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií. 

Vystudovala jsem gymnázium, pracovala jako vychovatelka na ZŠ pro neslyšící, poté jsem se vydala na 4 letou pouť po jižní Evropě, kde jsem objevovala svůj vnitřní svět na odlehlých místech ve spojení s přírodou. 

Meditace, výklad snů a práce s tarotovými symboly pomohly k prohloubení mojí intuice a sebepoznání. Absolvovala jsem řadu kurzů osobního rozvoje (např. kurz komunikace s 
R. Telvákovou, kurzy dr. Savčenka, holistické workshopy s D. Cadenazzim) a otevřela si v Brně svoji praxi osobního poradenství a scenar terapie. 
V Brně jsem také navštěvovala kurzy tantry pro ženy a vedla ženské kruhy. 

Se svým přítelem pořádám v ČR i na Slovensku přednášky a semináře na téma partnerské vztahy a komunikace. Věnuji se tématům emocí, závislostí, strachu, viny, lásky, oběti.
Pomáhám lidem hledat nová řešení a úhly pohledu v různých životních situacích. 
Mám schopnost nahlížet pod povrch a pojmenovat skryté souvislosti. 

Své klienty vedu do hloubky, do oblasti prožívání emocí a těla, kde díky vědomé přítomnosti dochází k uvolnění zablokovaných pocitů a vzpomínek a k jejich transformaci. Mým cílem je vést klienty k vědomému životu v přítomnosti a vnitřní svobodě. 
Baví mě objevování souvislostí mezi vnitřním světem lidské mysli a vnější realitou. 
Miluji zpěv a hraní na hudební nástroje, 
tanec, malování a přírodu. 
Společně s přáteli žijeme na středním Slovensku uprostřed přírody, v komunitě zaměřené na rozvoj vědomí. 
Hraji a zpívám v hudebním seskupení Tóny Brány.