Minule jsme se zamysleli nad tím, jak nás ovlivňuje hudba. To zajišťuje sluch, co takhle oči a video?

Oči jsou bohužel naším dominantním smyslem. Dáváme jim přednost před svojí intuicí. Před tím co cítíme, co nám říká, ten vnitřní hlas, který je většinu času velice oprávněně na naší straně a chce pro nás to nejlepší. Věříme všemu, co vidíme a proč by taky ne? Kdo z nás si uvědomuje, že zrak, pohled může být mylný, zkreslený a nepravdivý? A hlavně, že existují věci, které se nedají uchopit a ty jsou mnohem důležitější, než smysly a to co vidíme, slyšíme nebo ochutnáme. Zanechme teorií holografického vesmíru, připojení na Matrix, projekce našeho středu vesmíru nebo prolínání paralelních vesmírů ve všemožných dimenzích. Budeme se držet hmotné sféry s kapkou sféry duchovní.

Video bych rozdělil na dva druhy. Televize a počítač. Jde o dvě poměrně stejné obrazovky, ale skýtá mnoho rozdílů. Ten základní pro mě je otázkou svobodného myšlení. Dnes se podíváme na klasickou televizi a televizní vysílání, které je s námi už hodně dlouho.

Nikdy v životě jsem nevlastnil televizi ani televizní připojení. Na televizi jsem se občas díval u rodičů v obýváku, když jsem dospíval. Televize mě komplet minula, a když jsem se občas dostal do situace jejího sledování, bylo mi opravdu zle. A myslím tím zle jak po psychické tak fyzické stránce. Hned vysvětlím proč.

Proč je důležité přestat se dívat na televizi?
Musíme pochopit fakt, že existuje patent číslo US 6506148 B2 z roku 2001. Patent stanovuje, že televize jsou schopné vysílat a vysílají elektromagnetické pole, které má za cíl ovlivňovat nervovou soustavu diváka. Tato myšlenka se dá dohledat do roku 1958, kdy se o tom začalo veřejně hovořit jako o možnosti ovlivňování myšlení lidí a jak nejlépe toho dosáhnout. O pár desítek let později už žijeme ve světě, kdy je k obrazovkám televize každodenně přikováno drtivé množství populace. Televize vysílají vlny, kterým říkáme alfa vlny. Tyto vlny poté ovlivňují náš mozek, který v určitých fázích dennodenního života a činností mění tyto vlny na potřebné vlny pro aktuální situaci.  Podíváme se na krátký popis všech známých mozkových vln.

Beta - Koncentrace, vzrušení, ostražitost, poznávání, vysoké úrovně souvisí s úzkostí, nemocemi, pocity odloučení, spory, útěkem

Alfa - Odpočinek, super učení, lehký trans, zvýšená produkce serotoninu, rozespalost, meditace, vstup do podvědomé mysli

Théta - REM fáze spánku, zvýšená produkce katecholaminů, zvýšená kreativita, integrační, emocionální prožitky, potenciální změny chování, zvýšené uchování naučených vědomostí, hypnotická představivost, trans, hluboká meditace, vstup do podvědomé mysli

Delta - Bezesný spánek, uvolnění růstových hormonů, hluboký, ne-fyzický stav podobný transu, nejsem si vědomi svého těla, vstup do podvědomí a „kolektivního podvědomí"

Všimněme si tedy popisu Alfa.  Učení, lehký trans, rozespalost a vstup do podvědomé mysli. Chtěli byste toto zažívat, když se díváte na zprávy, kde neslyšíte mnohdy nic jiného, než že se někde všichni vraždí, že stařenku srazila tramvaj, že válka je všude, že se vše zdražuje, že vláda s námi zametá každým dnem? Chtěli byste se dívat na filmy, kde zemře v průměru 50 lidí na následky zastřelení, zlomení vazu a nehod? Já myslím, že ne. V současnosti je televize a média nejjednodušším, nejsnazším a nejrozšířenějším způsobem manipulace. Pokud nám ti nahoře v rámci své agendy chtějí předat nějakou myšlenku, vlastní přesvědčení a emoci, udělají to skrze televizi. Například pokud chtějí, aby prošel třeba nový zákon ohledně řidičů a všeobecně aut, budete ve zprávách dočasně vídat více a více zpráv o nehodách, problémech na silnicích a to vás uvede do stavu, kdy si pomyslíte ,,Bože kam tento svět spěje, potřebujeme řešení." A oni vám ho dají obalený v omezování svobod a způsobů jak si opět finančně nahrabat. Ale to neuvidíte, protože budete zmanipulovaní myšlenkou, že je třeba změna a neuvidíte reálné souvislosti důvodu, proč tu změnu chtějí. Váš mozek, si bude myslet něco jiného, než je odraz skutečné reality. Vykonstruovaná myšlenka na vykonstruovaný problém. A tak je to s většinou světových témat.

Manipulace skrze televizi je každým dnem větší a větší a my jsme stále více nevědomými pozorovateli těchto praktik. Tak proč to tak "rádi", děláme?

A tady se oklikou vracíme zpět k mým zkušenostem s díváním se na televizi a proč to tak bolelo.
Lidé se mnohdy divily, proč jim trošku neovladatelným agresivním či podrážděným způsob říkám, ať vypnou to rádio nebo televizi. Je to tím, že můj mozek na to není zvyklý. Představte si, že časem přivedete do naší reality někoho z 19. století, nebo z roku 1940. Sakra i rok 1970 by stačil. Pak byste mu ukázali běžný den každého člověka zakončený lahůdkami z dílny televize. Myslím si, že by to neustál. Neustále si zvykáme na nové podněty a tím se stáváme víc a víc otupělí vůči tomu co do nás televize pumpuje každým dnem.

Ve chvíli kdy si sedneme před televizi, začneme přijímat toto elektromagnetické záření, které nás uvede do stavu otupělosti. Jak rád říkám, zkuste při sledování televize pozorovat sami sebe. Myslíte? Vnímáte? Přemýšlíte? Děláte něco? Jste aktivní? Dokážete se vůbec ještě objektivně pozorovat? Nebo ještě lépe, pozorujte někoho vedle sebe. Většinou ho přistihnete, jak tupě zírá na televizi, nevnímá své okolí, nepamatuje si, co mu říkáte a občas i hledí s otevřenou pusou. Televize také hojně odpojuje lidi od sebe samotných, mate jim hlavu a odvádí naši pozornost od důležitějších věcí. Odlučuje nás od rodiny a zahlcuje naše myšlení nepotřebnou a zbytečnou informací.

S tím se pojí i dnešní uspěchaný svět. Televize je pro nás únikem od skutečnosti, společnosti, od povinností. Od hektického světa, který nám už dávno přerůstá přes hlavu a jehož nároky, které klade na každého z nás, už přerůstají únosnou míru zdravého lidského rozumu.

A televize nám dá, to co potřebujeme, to co nemáme povětšinu dne. Relax. A proč ne? Já bych rád relaxoval. Ale s tímto způsobem relaxace k sobě také nabíráme černého pasažéra. Ve formě násilí, nenávisti, záště, smutku, deprese, komerce, materialismu.

Děláme to, protože jsme závislí na emocích. Kdo je závislý na emoci smutku, bude neustále potkávat a vidět situace, které v něm smutek vyvolají. Kdo je závislý na radosti, bude všude vidět smích, radost a lásku. My jsme jako civilizace závislá na negacích. Žijeme v nich každý den. Problémy, překážky, závist, násilí, nenávist, škodolibost, deprese, stěžování si, války, konflikty.Žijeme v těchto nízkých vibracích každý den, a pokud je mozek, tělo a mysl na něčem závislé, víte, že se v tom musí udržovat, dokud se závislosti nezbaví. A to není vůbec jednoduché. Zvlášť když jde o závislost pěstovanou téměř od narození a dětského věku.  Je to naše přednostní nastavení od dětství, kdy sledujeme rodiče, kteří to pod tíhou dnešního světa nezvládají, hádají se, viní nás a sami unikají od skutečnosti. Když poté jdeme do školy, kde musíme bojovat o přežití, kdy musíme soupeřit, hodnotit se, nechat si vymývat mozky tunou informací. A pak vstoupíme do dospělého života a zjistíme, že to je ještě horší, ale to by bylo na dlouhé psaní.

Je nutné si uvědomit, že štěstí je volba. Je to něco, co si můžeme skutečně vybrat. A nyní přichází čas rozhodnutí. Udělat první krok na cestě za lepším a konstruktivně pozitivním způsobem života. Vezměte prosím kabel od televize a s radostí a úsměvem na tváři, jí vypojte. Je to první krok, ale to co tím získáte, se nedá popřít. Svobodná mysl bez negace, ztraceného času a bez zbytečných informací, které Vás vůbec zajímat nemusí. Šetří to životní prostředí a ne jenom to tam venku, ale i v nás samotných.

A jak to máte Vy? Sledujete televizi, nebo jste jí už dávno vyhodili?

Autor článku: Ondřej Rimmer Brož - moderátor rádia Svobodný vysílač CS, terapeut SRT, provozovatel projektu http://www.iluminace.com