V poslední době jsem zde četla několik stížností od mužů, kteří si tak trochu hráli do noty, když společně projevovali lítost nad tím, že ženy dávají raději přednost darebákům, psychopatům a narcisům před slušnými a hodnými muži. Přičemž slovo hodný bylo chápáno v pozitivní konotaci, jako slušný, pracující, vycházející vstříc, pečující, milující, atd. Tedy tito muži došli společně k závěru, že o hodné muže ženy moc nestojí a je to vlastně špatně, protože každý slušně vychovaný muž může nabídnout ženě vše, co si ona přeje a to je přeci dobře. Pokud máte potřebu, klidně si to obraťte, u opačného pohlaví existují stejné předsudky i stereotypy. Chtěla bych zde objasnit rozdíl mezi hodným mužem a mužem dobrosrdečným či laskavým, v čemž spatřuji podstatný rozdíl. Hodný hoch je nedospělý člověk, který se naučil přizpůsobovat své chování očekávání okolí a je to tzv. people-pleaser, jeho motivací je zavděčit se a mocensky tak manipulovat s druhou stranou. To samé samozřejmě platí o hodných holkách. Hodný hoch udělá co vám na očích vidí, i když to není zdravé. Snaží se naplnit očekávání a nevyřčená i vyřčená přání své ženy, i když mohou být naprosto pošetilá a kazit její charakter. Už jen tím, že se přizpůsobuje, ztrácí svou autenticitu, aniž by si toho byl často vědom. Žena je středem jeho vesmíru a protože on necítí svou vlastní hodnotu, tak i jeho partnerka ho může buď využívat nebo bude silnější než on a bude se ho snažit přimět k růstu, ke změně, jakýmikoliv prostředky, včetně nátlaku a manipulace. Hodný muž udělá vše proto, aby si partnerku udržel, časem ale pak může vyhořet a začne pochybovat o sobě, o vztahu, o ní.... Anebo odchází partnerka, která neunese energetický dluh, protože zatížena jeho věčnou službou instinktivně vycítí nerovnováhu. Jakmile muž nabude dostatek zkušeností díky ponižování a pocitům vlastní neschopnosti, může emočně dospět a dostat se do kontaktu se svými autentickými emocemi a pocity. Tehdy se může opřít o svou vlastní animu a spolehnout se sám na sebe, na své vedení, na svou intuici. Přestane hledat v partnerkách matku a naučí se zdravě komunikovat, aniž by sám sebe musel upozadit nebo potlačovat. Sebevědomý muž je přirozeně laskavý, aniž by se vám lepil na auru a aniž by byl závislý na vašem názoru, přijetí, hodnocení. Laskavost vychází z lásky k sobě, autenticity, jasnosti, vědomí vlastních hranic a naplňování svých citových potřeb. Sebevědomý muž nehledá u partnerky souhlas, nehledá dokonalou ženu ani matku, která naplní jeho představu o nedosažitelném ženském ideálu. Sebevědomý dospělý muž neutíká ze vztahů, když pomine období zamilovanosti, ani zpětně neviní ženy, které ho opustily. Nepotřebuje od nikoho důkazy lásky, nepotřebuje se ničeho dožadovat, ani nebere nohy na ramena, když jde ve vztahu do tuhého nebo když se začne nudit. Nehledá "tu pravou a jedinou", ale je schopen ji vidět v té, kterou má po svém boku. Všechny tyto "škatulky" jsou jen vnitřními částmi každého z nás, všichni obsahujeme v podvědomí i ty hodné hochy a dívky, dětské programy a někteří více nebo méně zrajeme a stáváme se dospělými a sebevědomými osobnostmi. Otázkou je, zda a nakolik nás tyto programy ovládají, nakolik řídí naši motivaci a záměry. Každopádně toto krátké zamyšlení je jen lehkým závanem mého subjektivního pozorování a nemusí splňovat zásady komunity a shodovat se s pohledem všeobecné názorové většiny, vzhledem k tomu, kolik už máme na světě pohlav. A že jich stále přibývá... Krásný den všem <3 Autorka článku: Tara Svobodová www.tarasvobodova.com Jsem intuitivní žena, matka, partnerka, umělkyně a inspirátorka, svobodná duše. Osobním rozvojem se zabývám dvacet let. Sama jsem na počátku dospělosti hledala cestu z depresí a problémů ve vztazích a díky terapiím, absolvovaným workshopům a osobní pouti jsem získala schopnost intuitivního vhledu do skrytých souvislostí a zákoutí lidské duše. Tři roky jsem cestovala převážně sama po jižní Evropě, pobývala na odlehlých místech, meditovala a spala venku, v přírodě. Získala jsem tak zkušenost s překračováním hranic komfortní zóny, konfrontace se svým nitrem a zažitými vzorci chování, prožitky bezčasovosti a jednoty s přírodou a se vším živým. Šest let jsem asistovala při práci jihoamerickým šamanům v České republice a na Slovensku a osvojila jsem si techniky a přístup k jejich pojetí člověka jako nedílné součásti přírody. Ve své práci používám techniky práce s tělem a dechem, metodu voice dialogu, přepisu limbického otisku, prvky gestalt terapie, aromaterapie a šamanské techniky. Dvacet let pracuji s tarotovými symboly, které nepoužívám k věštění, ale k náhledu do struktury podvědomí osobnosti a výkladu snů. )
Když žena dává muži své tělo, dává mu také nevědomý závazek, že po dalších sedm let bude vyživovat jeho energetický systém.Žena je se.xuálně pro muže zdrojem energie a při intimním splynutí dochází k prolnutí všech úrovní, tedy žena i muž se tak spojuje nejen se svým protějškem, ale také s energiemi jeho/jejích se.xuálních partnerů z období posledních sedmi let.Pokud je tedy žena promiskuitní a je zvyklá mít se.x bez lásky, pak se stává nestabilní, špatně funguje ve hmotě a citově chřadne, ubývá jí energie z dělohy a ledvin, není schopná si najít rovnocenného partnera, protože neustále na podvědomé úrovni vnímá svůj vlastní energetický deficit.Pokud je promiskuitní muž a vyhledává potěšení, aniž by přitom otevíral své srdce, nevědomě se zaplétá do ženské energie, která ho pohlcuje a vnáší mu do života citový zmatek, nejasnost, oslabuje jeho hranice a způsobuje mu na úrovni duše utrpení.Zároveň energie, kterou ze ženy získal, mu v podvědomí působí zátěž dluhu a on má potom tendence cítit vinu a chovat se na nevědomé úrovni podřízeně vůči ženám nebo se nechává citově či se.xuálně manipulovat. Životní energie tak namísto toho, aby lidem sloužila jako zdroj, je plýtvána na chvilkové potěšení, které pak způsobuje destruktivní program sebezničení na jemných úrovních duše.Čím více milenců bez závazků projde našim životem, tím více naše duše ztrácí citlivost, jasnost, odolnost vůči vnějším vlivům a také pocit vlastní hodnoty a sebevědomí.Toto se netýká jen náhodných známostí, ale také situací, kdy intimně žijeme s člověkem, ke kterému necítíme lásku a dáváme své tělo jen ze zvyku nebo pro výměnný obchod.Naopak, pokud mezi partnery proudí láska a oba přistupují k intimitě jako k posvátnému aktu, který odemyká duchovní úrovně vztahu a dává milencům klíč ke spojení s jejich vlastním srdcem a božstvím, mohou tito lidé nakumulovat obrovský energetický potenciál k vzájemnému duchovnímu vzestupu.Se.xuální energie je totiž energie tvořivá a pokud tvoříme se záměrem uspokojit své nižší touhy, pak jen kumulujeme v sobě chtění, žádostivost, sobectví a pěstujeme neurotický postoj k sobě, druhým a ke světu.Jestliže však přistupujeme jeden k druhému v úctě, s láskou a pocitem odevzdání se božské síle, navyšujeme přesně tyto úrovně vědomí v sobě i navzájem a můžeme se tak dotýkat úrovní božství mnohonásobně intenzivněji, než jako jednotlivci.Proto by si žena měla svoji se.xuální energii dobře hlídat a neposkytovat své tělo mužům jen pro potěšení.Pokud se jí muž zalíbí, není to ještě důvod poskytovat své tělo a dopřávat si chvilkové potěšení, které je často jen nevědomým programem pro ženu, která tímto získává falešný pocit vlastní hodnoty a zaměňuje se.x za lásku.Žena, která v sobě cítí vlastní hodnotu, se nebude odevzdávat někomu, ke komu pocítí náhlé sympatie.Naopak, dokud se oba neotevřou emocionálně, ona muže neprověří v jeho stabilitě a citové hloubce, dokud on neprokáže, že láska je pro něj silnější než jeho se.xuální touha, nebude dospělá a sebevědomá žena pro něj tělesně dostupná.Krásný den všem. Autorka článku: Tara Svobodová www.tarasvobodova.com Jsem intuitivní žena, matka, partnerka, umělkyně a inspirátorka, svobodná duše. Osobním rozvojem se zabývám dvacet let. Sama jsem na počátku dospělosti hledala cestu z depresí a problémů ve vztazích a díky terapiím, absolvovaným workshopům a osobní pouti jsem získala schopnost intuitivního vhledu do skrytých souvislostí a zákoutí lidské duše. Tři roky jsem cestovala převážně sama po jižní Evropě, pobývala na odlehlých místech, meditovala a spala venku, v přírodě. Získala jsem tak zkušenost s překračováním hranic komfortní zóny, konfrontace se svým nitrem a zažitými vzorci chování, prožitky bezčasovosti a jednoty s přírodou a se vším živým. Šest let jsem asistovala při práci jihoamerickým šamanům v České republice a na Slovensku a osvojila jsem si techniky a přístup k jejich pojetí člověka jako nedílné součásti přírody. Ve své práci používám techniky práce s tělem a dechem, metodu voice dialogu, přepisu limbického otisku, prvky gestalt terapie, aromaterapie a šamanské techniky. Dvacet let pracuji s tarotovými symboly, které nepoužívám k věštění, ale k náhledu do struktury podvědomí osobnosti a výkladu snů. )
Když s Vámi partner odmítá intimně žít, máte buď zablokovanou komunikaci, nebo s vámi manipuluje anebo to může také znamenat, že vztah skončil a vy stále odmítáte slézt z mrtvého koně. Příčin takového chování může být samozřejmě více, ale já se nyní zaměřím na to, co mi tady a teď přichází pro ty, kdo chtějí naslouchat. Sexuální přitažlivost souvisí ve vztahu mimo jiné také s potenciálem duchovního vývoje. V buddhistické praxi se sexuální úrovni říká také tajná duchovní úroveň vztahu. To znamená, že když mezi námi proudí dostatek sexuální energie, tak se navzájem naše vědomé a nevědomé aspekty mohou příznivě doplňovat a posouvat nás směrem k jednotě, na další úroveň integrovaného bytí. Pokud zmizí přitažlivost mezi námi a partnerem a jsme v produktivním věku a toužíme po intimním a sexuálním životě, pak jednou z možností může být, že se náš společný pohár naplnil a máme se vyvíjet dál s někým jiným. Odmítání sexuálního spojení ze strany jednoho partnera však také může naznačovat, že tento partner má problém se nadále rozvíjet, protože citová blízkost a intimita v něm probouzí jeho trauma a bolest, kterou odmítá překonat. Čím více se otevíráme na intimní úrovni, tím hlubší potlačené emoce a traumata se mohou uvolňovat z našeho podvědomí. A tak se raději zraněný partner rozhodne zůstat ve své komfortní zóně a intimně žít třeba jen jednou za měsíc nebo za půl roku, aby měl jistotu, že ho jeho partner neopustí, ale zároveň aby měl klid od svých emočních bloků, které sexualita a intimita vynáší na povrch vědomí. Tento způsob jednání nejenže způsobuje postupem času vzájemné odcizení a ještě větší bolest u obou partnerů, ale také se dá nazvat manipulací, protože se jedná na vědomé nebo i nevědomé úrovni o odpírání fyzické lásky druhému člověku. Partner, který se cítí odmítnutý, pak může propadat deziluzi o vlastní méněcennosti a cítí vinu za celou situaci. Samozřejmě, jsou případy, kdy my sami procházíme náročným obdobím a léčíme své vlastní trauma a potřebujeme na chvíli v intimitě odstup, ale pokud je to komunikováno a tato situace netrvá roky, pak je to normální součást vývoje a může se dít v každém zdravém vztahu. Pokud ovšem náš intimní život uvadá a my zjišťujeme, že nás partner odmítá a my stále hledáme chybu u sebe, hledáme cesty, jak se změnit, zlepšit, zapracovat na sobě, ale partner stále nejeví zájem, pak je fajn se nad situací zamyslet a začít reálně komunikovat o nenaplněných potřebách, zamlčených pravdách, vystavěných iluzích a blocích, které cítíme ve svém vztahu vůči partnerovi. A pokud se v tomto opakujeme už několik měsíců nebo i let a partner stále jen naslouchá a mlčí, nebo slibuje, ale nic se reálně nemění, pak je na pováženou, jestli si nás takový člověk dostatečně váží. A někteří lidé na prahu čtyřicítky nebo padesátky už to vzdávají a říkají si, že to ještě s takovým partnerem doklepou. Mají třeba děti, nechce se jim vyměnit železnou košili za novou nejistotu, nechce se jim vystoupit z komfortní zóny a čelit samotě, svým úzkostem, názorům rodiny či přátel, nechce se jim hledat nové zaměstnání nebo měnit místo bydliště. Ale život v páru bez vzájemného problubování intimity vede k utrpení. Lidé, kteří se zakonzervují v určité poloze a nastaví emocionální mantinely, začnou pomalu uhnívat zevnitř. Projevují se u nich různé neurózy, náznaky depresí, nevraživost vůči svému partnerovi, nelibost k životu, někdy až rezignace. Život chce, abychom se vyvíjeli. A sexualita je jedním z nejúčinněších nástrojů, jak posouvat lidské vědomí na nové úrovně a bořit staré limity. Samozřejmě sexualita žitá vědomě a propojená s láskou. Taková sexualita je velmi výživná a přináší velký užitek všem zúčastněným. Je lékem téměř na všechny nemoci a neduhy světa. Vím z praxe, že kdykoliv v sobě cítím nějaké napětí, bolest, nepříjemné pocity nebo stagnující energie, stačí pár láskyplných doteků od mého partnera a okamžitě se napětí uvolňuje a bolest rozpouští. Totéž samozřejmě může člověk praktikovat i bez partnera svojí vědomou pozorností a láskyplným přijetím svého těla a jeho projevů. Ovšem v páru se tato léčivá energie násobí a přináší životadárný zdroj oběma zúčastněným. Vědomé milování je jedním z nejvýživnějších elixírů a skvělým nástrojem duchovního rozvoje. Proto když jeden milování odmítá, dává tím najevo, že se touží od partnera vzdálit i na emocionální a duchovní úrovni. Nemusí to být vždy špatně, někdy prostě naše duše cítí, že s tímto partnerem se necítíme komfortně, bezpečně, nebo jinak neladíme a nemá smysl se do intimity tlačit. Pokud nepomůže otevřená a pravdivá komunikace, pak nepomůže zpravidla ani pět let čekání na zázračnou změnu. Tedy, intimita je vždy určitým signifikátorem a zrcadlem hlubších úrovní vztahu. Pokud funguje a proudí mezi námi energie na duchovní, emoční a mentální rovině a máme si nadále co předávat, pak i náš sexuální život je naplňující a obohacující pro oba zúčastněné. Via Tara Svobodová Krásný den všem <3 Autorka článku: Tara Svobodová www.tarasvobodova.com Jsem intuitivní žena, matka, partnerka, umělkyně a inspirátorka, svobodná duše. Osobním rozvojem se zabývám dvacet let. Sama jsem na počátku dospělosti hledala cestu z depresí a problémů ve vztazích a díky terapiím, absolvovaným workshopům a osobní pouti jsem získala schopnost intuitivního vhledu do skrytých souvislostí a zákoutí lidské duše. Tři roky jsem cestovala převážně sama po jižní Evropě, pobývala na odlehlých místech, meditovala a spala venku, v přírodě. Získala jsem tak zkušenost s překračováním hranic komfortní zóny, konfrontace se svým nitrem a zažitými vzorci chování, prožitky bezčasovosti a jednoty s přírodou a se vším živým. Šest let jsem asistovala při práci jihoamerickým šamanům v České republice a na Slovensku a osvojila jsem si techniky a přístup k jejich pojetí člověka jako nedílné součásti přírody. Ve své práci používám techniky práce s tělem a dechem, metodu voice dialogu, přepisu limbického otisku, prvky gestalt terapie, aromaterapie a šamanské techniky. Dvacet let pracuji s tarotovými symboly, které nepoužívám k věštění, ale k náhledu do struktury podvědomí osobnosti a výkladu snů. )
Zlomené srdce máme, když nás někdo opustí a přestane milovat, ale možná i tehdy, když nám končí vztah. Nikdy to není jednoduché rozhodnutí, a i když působí smutek, stejně mu neutečete ani před tím rozhodnutím. Časem se rozbité srdce samo opět slepí, ale pokud nechcete sedět příliš dlouho v tomto vlaku, vezměte věci do svých rukou. První dva týdny odstřihněte všechny provazy a pouta, kterými se můžete kontaktovat se svým bývalým či bývalou. Kdykoliv si na něho, či na ni vzpomenete, vizualizujte si neviditelné provazy mezi svým pupkem a pupkem bývalé lásky. Představte si také veliké zlaté nůžky a provazy přestřihněte. Nečtěte zprávy, nezvedejte telefon, neodepisujte na zprávy a nesledujte někoho na Instagramu. Pokud cítíte, že musíte opravdu se odpoutat, běžte někam, kde budete chvíli sami. Kdykoliv se vám bude vracet do hlavy, vezměte si na pomoc nůžky. Můžete mít pocit, že z provazů zbyly jenom pahýly. Ty prosvětlete pomyslným zlatým světlem, aby se na obou stranách vyhojily. Myšlenky jsou potvůrky a on, či ona se vám pravděpodobně bude do hlavy dostávat několikrát denně. Tady je potřeba si uvědomit, že tam mezi vámi patrně ještě stále nějaké spojení je. Kam jsou vaše myšlenky, jde i vaše energie. A pokud si to neuhlídáte, budete vyčerpaní, zatímco milovaná osůbka, podpořena vaší energií, bude kvést. Když si to uvědomíte, asi uděláte vše pro to, abyste takto neztráceli svoji sílu a třeba jí ještě potom nepodporovali nějaký nový vztah vašeho, či vaší ex. Pravděpodobně vycítí odliv vaší energie a bude nenápadně zjišťovat, co se děje. Přijde vám sms, bude pod nějakou záminkou volat a opět tak upoutá vaši pozornost a vaše myšlenky, jako golfský proud půjdou opět jeho směrem. Co dělat víte, ale je to samozřejmě vaše rozhodnutí. Další dva měsíce raději postupujte naprosto stejně a nedívejte se ani na společné fotky. Můžete si mezi vámi a jím představovat runu Gebo ve vaší velikosti. Gebo svým tvarem připomíná písmeno X a umí vracet. Vracet zpět vše, co vám druhý posílá, pokud si to nepřejete. Tedy i jeho/její zvídavou energii, když ze svého pomyslného vysílače vysílá zvídavý signál k vám. Nemusí to vůbec dělat vědomě, ale vy si na něho/ni v tu chvíli vzpomenete, protože ta propojení se jednoduše nepřeruší tím, že si řeknete, že je konec. Nějakou dobu na sebe ještě vyladěni budete. Pokud si necháte takto svoji energii brát, nebo jí dokonce dáváte dobrovolně, těžko si budete moci nalézt v dohledné době nový vztah. Jak máte zářit, když baterky napájí jinou žárovku, která možná svítí někomu jinému? Už se proberte. Krabice na jeho věci V pátek v den Venuše, seberte všechno, co zůstalo po vaší lásce dokonce všechny dárky, vzpomínky, upomínkové předměty, které jste koupila, a dokonce i dárky, které jste si koupili během rozchodu. I ty, které jste koupili s nadějí, že se k sobě vrátíte. Dovolte si to – plačte! Můžete si pozvat nejlepší kamarádku a dát si u toho sklenku vína, nebo můžete být sama. Můžete vzít dvě červené svíce, zavázat je hnědou nití, zapálit, nit přestřihnout a svíce zhasnout a vyhodit. Můžete zapálit bílou šalvěj, která vyčistí celý dům a srdce a udělá místo něčemu novému. Nezapomeňte si vyvětrat. Vaše tělo – vaše svatyně Podívejte se na sebe do zrcadla. Dbáte o sebe? Že byste dovolila, aby nad vámi vzala deprese navrch? Začněte považovat své tělo za svatyni, a tak k němu přistupujte. Myjte se každý den, dopřejte si aromatické koupele s dostatkem soli a vonných olejíčků, přesně takových, jaké máte ráda, při česání si z vlasů pomyslně vyčesávejte všechny starosti a smutné myšlenky. Dělejte si účesy, které se vám líbí, ale doposud se vám třeba zdály příliš extravagantní. Berte si krásné prádélko a starejte se o své nehty. Zanedbávání je u konce! Dělejte všechno to, co vám chybělo, když jste byli ve vztahu. Chtěli jste zpívat, tančit, malovat, nebo hrát na varhany? Nebo se přihlásit na studium vysoké školy? Naučit se nový jazyk, nebo absolvovat kurz záchranáře? Můžete také přestat kouřit, nebo pít alkohol. Nyní je pro to ideální čas a nikdy není pozdě, aby se člověk staral o svůj rozvoj a učení nových věcí. Můžete si nechat doporučit nějakou dobrou kartářku a nechat si od ní nahlédnout do tajemství vašeho předurčení a probrat všechny možné cesty vaší duše. Noste červené nebo bílé oblečení. První vám dodá energii a druhé vás uklidní a budou odhánět všechno, co je negativní. Nepoddávejte se v šedé ani černé. Rozjasněte své okolí, své srdce a buďte k sobě hodní a mějte se rádi. Pozor, pokud toto všechno aplikujete naráz, nebude to dobré. Dělejte všechno pozvolna po poradě, protože po rozchodu jsou časté ještě návraty. Především se nejdřív postarejte o lásku k sobě a potom během setkání za dva až tři měsíce ucítíte, jestli ještě vůbec chcete ohřívat tuto starou polévku. Autorka článku: Helen Stanku http://www.dobrakartarka.cz/ Pocházím ze starobylého rodu, ve kterém nebyla nouze o kartářky, mágy a vědmy. Z rodiny kde se dědí řemeslo, ale především otevřená 7. a 6. čakra. S kartami je dobré se spřátelit. Karty potom oplácejí s láskou a ukazují okolnosti, které se později stanou. „Karty reagují na mne, na moje podvědomí a na energii člověka, jemuž vykládám. Tyto energie jsou proměnlivé, jako všechno kolem nás. Žádný výklad není zbytečný. AKTUÁLNÍ MĚSÍČNÍ HOROSKOPY PRO VAŠE ZNAMENÍ )
Naše duše si musí urazit dlouhou cestu k osvícení. Procházejí si několikerými světlými i temnými inkarnacemi a s těžkostmi zvládají karmické úkoly. Ty nebývají lehké, protože se vážou na slabosti toho daného vtělení. Některé lekce jsou drsnější než kterékoliv jiné a je na ně potřeba více času. Když se vše povede, stáváme se silnějšími moudřejšími a zkušenějšími. Mění se optika, jakou nazíráme na okolní lidi a jejich jednání a reakce na životní podměty. Slyšíme co říkají a chápeme. Stáváme se citlivější, ale také už pozbýváme chuť riskovat, jako kdysi. Stáváme se postupně hluší k naší vnitřní dětské důvěřivosti. Proč to tak je? Vědomí sebe sama Staré duše hodně prožily a hodně viděly. Také sebe znají lépe. Znají své slabší i silnější stránky. Rezonují v souladu samy se sebou a znají své potřeby. Proto přesně vědí co chtějí a co je pro ně naopak nepřijatelné. Stále na sobě pracují, rozvíjejí se a nechtějí slevit a proto v určitých ohledech do kompromisu nepůjdou. Mají silnou intuici Vládnou šestým smyslem s ohromnou silou. Často to vyvěrá z nekonečné zkušenosti a citlivosti, která jim dovoluje odečítat nonverbální signály a celou řeč těla. Umí se vcítit do pocitů druhých, a proto jsou schopné přesně zhodnotit jejich úmysly. Je velmi těžké je oklamat. Ačkoliv jsou plné dobré vůle a na vědomé úrovni chtějí vyjít někomu vstříc, jejich vnitřní hlas je vždy bezpečně varuje před každým nebezpečím. Bojují o lásku milované osoby až do konce Někdy až bere dech ostatním lidem, jak stálé jsou city starých duší. Prošly si dlouhou cestou a hodně toho poznaly. Hodně věcí přišlo a zase odešlo. Staré duše vnímají čas jinak, než většina lidí. Když si někoho zamilují, jestli už v partnerském vztahu, nebo přátelském, či rodinném, jejich láska je hluboká a zralá. Většinou znají tajemství partnerových možných záletných vztahů, vidí v tom však dětinskost, za níž většinou stojí zkušenosti z dětství. I proto vždy hledají způsob, jak procítit, pochopit, odpustit, a zapomenout. Často jejich city žijí v emocionálním světě dál, zatímco v reálném světě již nejsou. Stojí je to tak velké množství energie, že je pro ně těžké nalézt prostor pro novou lásku. Noví lidé do jejich života přicházejí, aby je učili. Mají hodně úkolů a vizí, které si chtějí splnit Staré duše mají vysoké nároky k druhým lidem. Větší však mají samy k sobě. Nespokojí se s průměrem. Mají plány a chtějí se rozvíjet a poznávat nové věci. Učit se. Mají mnoho talentů a potřebu něco vytvářet. Vědí však, že to všechno potřebuje hodně jejich času a energie. Tu si hlídají a mají rády to, co jim energii přidává. Postupují krůček po krůčku na pevné půdě a tím více si cení toho, co dozrává pozvolna. Proto na lásku na první pohled hledí s nedůvěrou a raději se stáhnou a berou zpětný chod. Hledají skutečného partnera V době médií a sociálních sítí není problém navázat povrchní přelétavé známosti. Pro staré duše je láska o skutečném partnerství, sdílení, o společných nekonečných diskuzích, ale také o společném mlčení. Chtějí druhé dokonale poznat i zevnitř. Proč by měly postupovat jinak, když se jedná o životního partnera? Věří, že pro vztah je nutná vzájemná důvěra, pocit bezpečí a porozumění. Vztahy, kdy s nimi partner nechce komunikovat, ani je poznávat, jsou pro ně bolestné. Přístup k randění mimo trendy poslední doby Staré duše se v trendech randění posledních let vidí jenom stěží. Současné aplikace k seznámení poněkud připomínají soutěž o pohár za popularitu. Čím lepší fotka, tím více like… Příliš se neorientují v zásadách současného milostného světa, zaměřeného na internetový trh. Uznávají tradice, chtějí se potkávat doopravdy, dlouho si povídat bez otřepaných frází, drsných úletů na jednu noc, nebo hledání ve fast foodech na rande. Někdy se stane, že staré duše využijí internet, aby nalezly svoji druhou polovičku. Pojí se to s nekonečnými telefonáty, či dopisováním si, aby se poté potkali tváří v tvář. Ale aby jim to opravdu vyšlo, se děje vzácně. Mají dar uzdravovat Životní zkušenosti a nasbírané skrze opakovaná vtělení spolu se soucitem a chuť pomáhat druhým se často pojí v ohromnou uzdravující sílu. Proto si také často přitahují lidi, kteří potřebují oporu, pomoc a často doslova záchranu. Někdy je to tak i při výběru partnera. Místo toho, aby staré duše hledaly skutečnou lásku, pojí se s někým, koho chtějí zachránit. Vkládají do toho celé své srdce a hodně energie a často to končí velkým smutným rozčarováním. A odtud pak zpravidla pramení přesvědčení, že skutečná láska starým duším není dána. Mají velká očekávání Staré duše si toho hodně prošly. Jsou ochotné poznávat svět a mají k sobě vysoké nároky. Vědí, že když se přestanou rozvíjet a usnou na vavřínech, pouze tím mrhají svým časem a potenciálem. Mají velké porozumění pro druhé a speciální pro lidi, které milují. Rychle však zhodnotí, jestli splňují očekávání a pokud si v sobě uvědomí, že to tak není, přestanou v takovýchto známostech pokračovat. Nezávislý pozorovatel by mohl být zaskočený, s jakou lehkostí odhazují možné kandidáty partnerství a přitom mají velké porozumění pro bývalé miláčky a neloajální přátele, kteří si to vůbec nezaslouží. Mají nůši zkušeností A přesto stále mají potřebu získávat nová poznání. V každém z těchto poznání jdou do všeho naplno a vydají ze sebe všechno. Kdyby se jim stalo, že nestíhají kvůli pracovnímu vytížení, nebo nedořešeným záležitostem z minulosti, stejně se k tomu vrátí. Staré duše neutíkají před odpovědností. Nesou pevně následky svých rozhodnutí a skutků. Stále se učí. Leč jejich minulost jim často nedává prostor, ani možnost pro nový začátek. Pociťují strach z blízkosti Staré duše prožívají lásku velmi silně. Váže se na ně lavina citů. Je pro ně těžké takovou sílu citů ovládnout. Je v nich zastoupeno vše od nekonečného štěstí, přes hněv, po pocit bezmoci. Staré duše válčí o milovanou osobu do posledního dechu a když narazí na lumpa, či nesprávného partnera, často zůstávají samy s rýhou na srdci, zraněné a nešťastné. Proto, ze strachu před dalším zraněním raději utečou a bojí se zapojit city. Pokud se přistihnou, že nemají své city pod kontrolou, obvykle utíkají. Autorka článku: Helen Stanku http://www.dobrakartarka.cz/ Pocházím ze starobylého rodu, ve kterém nebyla nouze o kartářky, mágy a vědmy. Z rodiny kde se dědí řemeslo, ale především otevřená 7. a 6. čakra. S kartami je dobré se spřátelit. Karty potom oplácejí s láskou a ukazují okolnosti, které se později stanou. „Karty reagují na mne, na moje podvědomí a na energii člověka, jemuž vykládám. Tyto energie jsou proměnlivé, jako všechno kolem nás. Žádný výklad není zbytečný. AKTUÁLNÍ MĚSÍČNÍ HOROSKOPY PRO VAŠE ZNAMENÍ )
Já vím, jsem žena, měla bych psát o ženských touhách, ale právě proto, že mám denně na terapiích ženy, které intenzivně řeší partnerské vztahy, pozoruji, jaké kouzlo se ve vztazích stane, když žena změní přístup ke svému muži. Muž a žena – dvě naprosto rozdílné bytosti, protiklady… opravdu je mezi nimi až takový rozdíl? Ať přijde žena nebo muž, oba dva touží po LÁSCE!! Jen ta cestička k ní je trochu jiná. Co tedy muž potřebuje od ženy? 1.Přijetí – BEZ PODMÍNEK!!! Jako ženy jsme si tady vypěstovaly jeden „malý“ nešvar - máme potřebu měnit muže k obrazu svému. Má to celkem logický základ – ženská energie je o tvořivosti a o neustálé změně, a pokud je žena nevědomá a nepoužívá tyto kvality především pro sebe, logicky to obrátí proti tomu nejbližšímu. Jako ženy častokrát „víme“ zaručeně lépe než ON, že by měl: -„být více aktivní nebo naopak více v klidu“, -„měl by více sportovat“, -„měl by s námi více mluvit“, -„měl by se začít rozvíjet a pracovat na sobě“, -„měl by jíst více zdravě“, -„měl by být více iniciativní a více mužský“, -„měl by být… (můžete si dosadit cokoliv)“. Každopádně BY MĚL BÝT JINÝ NEŽ JE! Korunu tím dokážeme nasadit, když jej začneme srovnávat se sousedem, kolegou, kamarádem… „Podívej se na Martina, jak se věnuje rodině.“ Ufff, nechtěla bych být v kůži toho muže. Ať dělá, co dělá, nemá šanci. Žena mu dává najevo, že takový, jaký je, je ŠPATNĚ. Dámy, přestaňme už mít na muže své požadavky a uplatňovat na ně své představy o tom, jací by měli být. Každý člověk se vyvíjí a není řečeno, že co je teď, nemůže být za rok úplně jinak. A proto i muž se může změnit, ale ne pod tíhou tlaku „co by měl změnit“, ale vedle milující ženy, která změny uplatňuje pouze na sobě. Taková žena je pak pro muže inspirací, výzvou a hnacím motorem. Muž snese ženě „modré z nebe“, když se cítí být milovaný a přijatý takový, jaký je. 2.Respekt a úctu Pocit alfa samce, pocit Boha, ke kterému žena vzhlíží a obdivuje jej, to je živná půda, která z vašeho muže udělá muže s velkým M. Ruku na srdce, milé ženy, která máte doma muže, kterého obdivujete? Velmi často s ženami narážím na pocit ponížení nebo manipulace. „Jako že bych mu měla říkat, že je úžasný? Jako jenom tak? Třeba proto, že chodí do práce a nosí peníze? To je přece normální!“ NENÍ!!! Už jenom ten fakt, že je s vámi, není samozřejmost. Když dá žena pocit muži, že ho ctí, bojí se, že by se ponížila. Takže tedy… chceme muže s velkým M, o kterého se můžeme opřít, ale nechceme se před ním sklonit a uctít jej? Já vždycky říkám: „Když budeš vědět, že tvůj muž miluje svíčkovou, uděláš mu ji ráda? Jo? A když víš, že tvůj muž miluje tenhle pocit, proč mu jej nemůžeš dát?“ Je to stejné, jako kdyby se muž měl cítit ponížený, když ženě otevře dveře nebo ji donese květinu. 3.Sexuální naplnění To je na samostatný článek, ale častokrát od žen slyším: „Chlapi chtějí jenom sex a mít doma služku, která jim navaří a uklidí.“ S tím nemůžu souhlasit. Muži chtějí LÁSKU a to, že jejich láska proudí skrze sexuální energii, tak to je. Rozhodně to nemá nic společného s tím, co vidíme v porno filmech. Muž je šťastný, když může uspokojit ženu, když jeho žena je šťastná a naplněná. To je pro něj vrchol blaha. A fakt, že jsme se jako ženy v historii naučily, že muž „vyžaduje servis“ a to je projev lásky, tak se pak nemůžeme divit, že spousta mužů vyžaduje plné kastrůlky, je to totiž často jediný projev lásky, který od své ženy dostávají. Zralému muži, který se cítí milovaný, je úplně jedno, jestli je oběd na stole doma nebo v restauraci nebo jej uvaří sám. Tak ženy milé, pojďme ukončit boje a začít muže opět milovat a ctít! Je jich tady spousta, kteří si to opravdu zaslouží! Jen to vidět a začít žít! Stojí to za to! Autorka článku: Lucie Valchařová Koučka, terapeutka a průvodkyně na cestě k životní změně Telefon: 774 547 347Adresa: Nálepkova 14/197, 637 00 BrnoWeb: www.lucievalcharova.cz Facebook: https://www.facebook.com/valcharova.lucie/ )
Milá ženo, vím, že tyhle řádky se ti možná nebudou číst snadno, ale … Vážím si každého příběhu, který si vyslechnu během výkladu karet. A nechci nijak znevažovat bolesti, které prožíváš, protože vím, jak to setsakramentsky bolí. Sama jsem dávala polibky žábě v domnění, že se mi promění v prince. Asi bych se ulíbala, než by se tak stalo. Pohádky nepohádky, je načase stoupnout si rovnýma nohama do TADY A TEĎ. Jinými slovy do přítomnosti, ve které žijeme, a hlavně ve které je třeba žít. Tak moc bych sama ráda snila o báječné budoucnosti s proměněnou žábou v prince. Tak ráda… Bohužel, žába je jen žába. Prosím náhodné muže, kteří čtou mé řádky, aby mi odpustili, že je nazývám žábami, ale ony to holky lépe pochopí. Vás samozřejmě miluju a jsem ráda, že jste žáby, tedy muži. Trápíš se, protože ho miluješ anebo na něm prostě jen lpíš. Budeme tomu ale teď říkat láska. On je skvělý a báječný, až na: ponožky na koberci, smrkání do umyvadla, sezení u televize, neochotu se měnit, neschopnost s tebou mluvit o pocitech, cokoliv co tě na něm štve. Stejně ale pevně věříš, že to nějak půjde. Ty tomu dokonce věříš i ve chvílích, kdy se v bolesti plazíš na zemi a modlíš se za ránu z milosti. Věříš, že když ho ještě jednou políbíš, změní se v tvého vysněného prince a budete spolu žít šťastní až do jeho smrti NEZMĚNÍ. Mohla by sis ošoupat rty až na krev a on bude pořád stejný. Ty můžeš dokonce dělat všechny věci z příruček na DOKONALE DOKONALÝ VZTAH S DUCHOVNĚDUCHOVNÍM PLAMENEM a nebude ti to k ničemu. Žába je žába. Stejně tak jako v pohádce se změnila hlavně princezna, tak v realitě měníš sebe samu. Muže, vedle kterého toužíš žít, ale někdy tě tak zraňuje, ti poslalo do cesty samo nebe. Poslalo ti ho z nějakého důvodu, ale rozhodně ne proto, abys ho změnila. Možná to bylo proto, aby ses naučila: ctít své hranice, vážit si sama sebe, říkat ne a ano v pravý čas, říkat dost, sebelásce, naslouchat své intuici, nebo něčemu, co prostě potřebuješ jako sůl. Můžeš změnit, proměnit, očarovat nebo transformovat jedině samu sebe. Máš dvě možnosti, a možná jich máš i víc, ale já ti řeknu teď dvě zásadní. 1) Vztah, ve kterém se rozhodl pro růst a lásku jen jeden, stejně časem zanikne. Pokud už nyní cítíš, že se jen trápíš, posunuješ své hranice, aby sis nemusela přiznat, že se blíží konec. Pak přemýšlej, proč to děláš a jestli ti ten muž za to stojí. Já vím, že v něm cítíš ten potenciál, ale pokud on se nerozhodne ho žít, budeš se trápit pořád a bude to stejné. Já vím, možná teď oponuješ, že přeci v tom manuálu na vztahy psali, že jsi jeho zrcadlo a že pokud ty máš v sobě něco nevyřešeného, nemůže se situace zlepšit. Ano i ne. Ano, jsi jeho zrcadlo, ale to neznamená, že když se vnitřně uzdravíš, že se musí uzdravit i on. On je tady možná jen pro tvé uzdravení a roli žáby si vybral. Když už cítíš, že jsi udělala maximum a nic se nemění, pak je čas odejít. 2) Přijmout ho takového jaký je. Přestat si ho idealizovat a snažit se ho měnit a brát to, co je. Oceňovat to, co se ocenit dá a nechat to být. Zeptat se sama sebe, jestli je možné s ním dál žít a necítit se přitom jako oběť. Prostě ho nezměníš, a jestli je on ten, kterého chceš mít ve svém životě, pak děj se vůle tvá. Samozřejmě pokud tě bije či jinak týrá, pak si znovu přečti prosím 1. bod. Někdy však pohádky existují i v realitě Až jsem se vyděsila, jak jsem byla dnes taková skoro drsně přímá. Zjemním jedním příběhem, který mi přistál ve zprávě a udělal mi radost. Osud/vesmír si prostě vždy cestu najde, abychom byly s tím, s kým máme být a nebyly s tím, kdo nás není hoden. Milá Evičko! Nevím jistě, že dělám dobře, když píšu. Ale mám potřebu to napsat zrovinka vám. Je to můj životní příběh…. Snad můžu. Když mi bylo 17 let, tak jsem se potkala s klukem. Chodili jsme spolu půl roku, byla jsem šťastná. Jenže pak přišel ten okamžik, kdy mi oznámil, že dostal povolávací rozkaz. Nechtěla jsem věřit tomu, co pak řekl….. „Končíme, rozchod!“ Na mou otázku proč, mi odpověděl: „Žádná holka nevydrží čekat dva roky!“ Jak já jsem byla na něj zlá. Celý svět se mi zhroutil. Dlouho jsem mu to nemohla odpustit…… nedůvěra. Ale čas vše vyřešil. Potkala jsem někoho, o kom jsem si myslela, že je to ten pravý. Tři děti (za které jsem vděčná), ale pak přišel nějaký zlom…. Alkohol, automaty, nechozeni do práce, dluhy, a ke všemu psychický teror. Byly dny, kdy jsem už myslela, že je to konečná. Co mne drželo nad vodou, byly děti. No a v tom nejšílenějším období, se opět objevil on. Má první a největší láska. Tolik jsme si toho museli říct. Najednou jsem cítila, že jsem ztracená a on je to, co chci. Nechal mě vypovídat a podal mi pomocnou ruku. Abych to zkrátila: po 28 letech jsem se rozvedla a nyní jsem už 7 let s mužem svého srdce. Oba říkáme, že to byl osud, a tak to mělo být. A to je můj příběh. Snad se nezlobíte, ale opravdu to tam někde uvnitř říkalo…. NAPIŠ TO! Tak a teď se cítím uvolněná a tak nějak šťastná. Ještě jednou se omlouvám, ale muselo to být. Vám přeji šťastný rodinný život, pohodu, hodně čtenářek, a ať vás provází pohodička. Ještě jednou děkuji, že jste. Každý váš článek, každá kartička, každý obrázek je pohlazení na duši. Vaše čtenářka M. K. AUTORKA ČLÁNKU: EVA PITNEROVÁ Jsem VĚDMA, která předává LÉČIVÁ POSELSTVÍ pro ženskou duši. Důvěřuji své INTUICI a OBRAZŮM, které vidím svým vnitřním zrakem http://evapitnerova.cz/ "Intuice mě naučila mnoho věcí a jedna z nich je, že život je dar." )
Muž dospěje ve skutečného muže tehdy, když si uvědomí, že k životu nepotřebuje nejhezčí a nejdokonalejší ženu, ale že mu bude stačit pouze to, že jediným pohledem dokáže rozjasnit jeho život... Žena dospěje ve skutečnou ženu tehdy, když si uvědomí, že k životu nepotřebuje krásného a úspěšně bohatého muže, ale postačí ji pouze to, že on je pro ni tou jedinou a nejdůležitější oporou, o kterou se může ve své křehkosti opřít... Ne vždy se ale poštěstí takového muže nebo ženu potkat hned napoprvé, často se jejich cesty míjejí... Každý z nich si projde vlastní vztahovou cestu, kterou musí prožít, aby pochopil a přijal nejdříve sám sebe... Protože bez tohoto zjištění nemůže potkat právě tu nebo toho, s kým ho bude pojit právě tak málo, ale přesto výjimečného... Na svých cestách potkají obě znesvářené sestry, ať už je to láska nebo nenávist... Poznají jaké to je, když podvádí nebo jsou podváděni... Uvědomí si, že žárlivost je jen strach ze smrti vztahu... Pochopí, že manipulací nebo vypočítavostí či předstíráním sice něčeho dosáhnou, ale přesto ne na dlouho... Pochopí, že přílišná citová závislost na druhém přináší pachuť zklamání i bolesti... nejsou to ale spřízněné duše, protože ty mají úkol zcela jiný... Ale pokud oba dozrají a projdou si všemi vztahovými úskalími a překážkami, naučí se odpouštět a dívat se na druhé srdcem z objektivnějšího úhlu pohledu... Potom jim bude dovoleno se setkat... Nikam přitom ale nespěchají, ale užívají si vzájemné spontánnosti... Neřeší malichernosti, ale jen podstatné a důležité věci... Chrání si své soukromí, ale neopomíjí přátele a rodinu... Často se shodnou a pokud ne, nevnucují druhému svůj názor... Naučili se spolu žít... Naučili se spolu prožívat... Naučili se úctě a respektu... Naučili se společně, že jsou jednou duší ve dvou bytostech... Naučili se, že i když jsou spolu, přesto jsou svobodní a volní... Naučili se být spolu i bez sebe... Naučili se být skutečným mužem i skutečnou ženou... Autor: Pavel/Merlin UPOZORNĚNÍ: Tento text je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně zdroje a aktivního odkazu. Respektuji autor. Práva obrázků. Autor článku: Pavel/Merlin Související články: MERLIN král čarodějů: Jednoho dne... Merlin - král čarodějů: Být EZO je módní trend ale... Merlin - král čarodějů: Tajemná MANDRAGORA Merlin - král čarodějů: Přestaňte skuhrat! Merlin - král čarodějů: Osvoboďte se od starých vzorců ve vztazích Server Příznaky transformace má osobní souhlas autora s publikováním tohoto článku. Autor článku: Merlin - král čarodějů Autor článku - ZDROJ: facebook Merlin král čarodějů a mágů - připojte se! Nebo sledujte web: http://merlin-kral-carodeju-a-magu.webnode.cz )
Když muž skutečně miluje a otevře své srdce ženě, měla by žena o jeho zranitelné srdce pečovat a chránit jeho lásku... Když muž skutečně miluje, je totiž nejvíc zranitelný, ale zároveň i silný. Péče ženy o jeho lásku mu dovoluje překročit vlastní stín, žena je pro něj motivací i hybnou silou... Nicméně nepleťte si tento fakt ve vztahu z toho, že se takto muži prezentují jen na začátku... Tato péče je ale zaměřena na srdce muže, nikoliv na něho samotného... Zlomené srdce muže z předchozích vztahů může vyléčit pouze žena láskyplnou péčí o jeho zranitelnost... Stejně tak by ale měl muž pečovat a milovat svou ženu, dávat ji najevo respekt i projevovanou úctu, protože přesně tak jsou respektovány její city a vedle něj se cítí jako skutečná sebevědomá žena a královna... Muž se tak pro ní svou láskou, úctou i respektem stává králem... Když žena cítí, že je mužem milována, předává muži ze svého srdce všechno bohatství, které ukrývá... Tím naplňuje jeho srdce a posiluje vzájemně prožívanou skutečnou lásku... V láskyplném vztahu nejde o hru, ale o společné vítězství... Je jen vzájemné souznění... Takový láskyplný vztah mezi mužem a ženou není nereálný... Stačí jen přijmout fakt, že namísto věnování pozornosti druhému stačí věnovat pozornost nesobecky sám sobě, svým potřebám i přáním... Nikdo vám do života nevchází náhodou... Dvě duše se setkávají proto, aby si vzájemně předali to, co je pro ně důležité... Dvě duše se stávají jednou společnou, některé na krátký čas, jiné na delší dobu, další navždy... Jedna vždy doplňuje druhou... I skrze bolest, trápení i zklamání ji ale nepřestává milovat... Jsou to jen společné lekce, kterými si dané duše mají projít... Když se dvě duše setkají, zapadnou do sebe jako dva dílky do jednoho celku, uvědomí si, co je spojilo... Tím, co jim dalo pocítit, že jsou neoddělitelné, je podobnost... Když muž skutečně miluje a otevře své srdce ženě, žena by tuto lásku neměla přehlížet, ale i ona by mu ji měla dát najevo... Skutečná láska mezi mužem a ženou je o naplnění... Není tu předstírání... Nejsou tu iluze... Není tu sebeklam... Je jen to, co oba spojuje dohromady a co je nerozdělitelné... Jirka (autor Pavel/Merlin) UPOZORNĚNÍ: Tento text je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně zdroje a aktivního odkazu. Respektuji autor. Práva obrázků. Autor článku: Pavel/Merlin Související články: MERLIN král čarodějů: Jednoho dne... Merlin - král čarodějů: Být EZO je módní trend ale... Merlin - král čarodějů: Tajemná MANDRAGORA Merlin - král čarodějů: Přestaňte skuhrat! Merlin - král čarodějů: Osvoboďte se od starých vzorců ve vztazích Server Příznaky transformace má osobní souhlas autora s publikováním tohoto článku. Autor článku: Merlin - král čarodějů Autor článku - ZDROJ: facebook Merlin král čarodějů a mágů - připojte se! Nebo sledujte web: http://merlin-kral-carodeju-a-magu.webnode.cz )
Internet je přeplněný informacemi o zničených ženách, o tom, jak se musely samy postavit osudu, jak se vymanit z nefunkčních manželství, o manipulaci mužů se ženami a podobně. I já se často těmito tématy zabývám a nepopírám, že ženská populace žila roky v utlačení, a že ženy dnes mnohdy velmi těžko hledají cestu samy k sobě. Tvrdým a nelítostným mužským systémem se z žen stali polomuži. Mentalita muže a pohlavní ústrojí ženy nám zaručilo adekvátní bezpečí. Jenže přirozené agresivní nastavení muže jsme tak úplně nezvládly. A tak vyvstává otázka. Kdo pochopí zlomené muže? Muže, kteří zjemnili svou mentalitu natolik, aby byli schopni vydržet v mužském a na cíl zaměřeném prostředí svých žen? Jsou z nich chlapci, kteří ze svých partnerek mají maminky. A protože ony nejsou ochotny slevit ze své síly, ze strachu z ublížení, tak jim nedají možnost se vyvíjet dál. Muž se bojí, že udělá něco špatně. Nedůvěřuje si a jen čeká na „další pokyn“, který má splnit a už dopředu ví, že zase nevyhoví. Je nucen ve svém chlapeckém nastavení zvládat těžké životní situace a dostává se tak do spárů nemilosrdného stresu. Vše co není v rovnováze bude zničeno Vše co se neuvede do rovnováhy, bude dříve nebo později zničeno. Špatně postavený dům taky brzy spadne. A tak je to i se vztahem. Pokud síla přetrvává na jednom či druhém partnerském pólu, vztah se zhroutí. A víte co je na této informaci stěžejní? Že se tyto energie musí vyrovnávat stále a vědomě. Nikdy není hotovo. Nestane se, že se jednou cítíte jako opravdový muž a žena a už to tak bude napořád. Vztah je položen na molu, které je na rozbouřeném moři. A jednou se musí pro ženu obětovat muž a jindy zase žena pro muže. Jednou padá do vody muž a jindy žena. A to ze vztahu dělá partnerství. A pokud je jeden z vás pořád jednou nohou na útěku, není dostatečnou oporou pro druhého ve chvíli, kdy on padá do moře nezdaru. „Ale já mám pocit, že pořád držím jen já!“ Chudinky. Těžké to máte………..pokud v tom být nechcete, skočte a najděte si jiné molo. Tam to bude stejné, dokud si nepřijdete na to, proč musíte vyvíjet tolik úsilí, aby vztah fungoval. Všichni máme svých programů nastřádaných dost. Možná tím, že ve vztahu tak křečovitě zůstáváte jen podvědomě trestáte svého partnera za nevydařené dětství a vztah s otcem. Možností je mnoho. Když máme pocit, že jsme na všechno sami. Tak to jen naše ego pláče, že nemá do koho píchnout a na koho se pověsit. Protože ve skutečnosti je každá situace připravena tak, abychom ji sami zvládli. Abychom na to nikoho nepotřebovali. A jestli tam nějaký pomocník má být, tak se objeví sám, jako z čistého nebe. Ženy neduste své muže Dejte už jim pokoj. Můj muž mi ve chvíli, kdy jsem měla pocit, že mu dávám dostatek prostoru pro život, řekl „ jsi na mě moc mentálně závislá.“ Nejdřív mě to překvapilo, ale když jsem nad tím začala hluboce uvažovat, tak jsem pochopila, že má pravdu. Že ve chvílích, kdy jsme spolu častěji, třeba na dovolené se začnu zaměřovat na to, co by měl, sleduji, jak se cítí, jak se tváří a jestli není naštvaný a celé své mentální nastavení vnucuju jemu. A čím víc to dělám, tím víc on se odtahuje. Tím víc pak trpím, že se mi má přesvědčení potvrzují a tím víc se dostávám do křeččího kolečka trápení a hodnocení. Kde bereme tu drzost? Kde bereme tu drzost chtít, aby byl někdo takový, jakého my ho chceme? Je to stále to omílané naplňovaní sebe zvenčí. A manžela si přece berete proto, aby vás naplnil! Podepsal smlouvu, že se mnou bude v dobrém i ve zlém, a tak je to přece jeho povinnost! A co se na to podívat z jiného úhlu? Že ten člověk je s námi dobrovolně a kdykoli bude chtít, tak může odejít? Když si to nastavíte takhle, budete se svým partnerem jednat jako s návštěvníkem ve vašem životě. A ne s někým, s kým můžete počítat. Chtějí být hochy Když, ženy, povolíte svá očekávání a přestanete tlačit na to, jací by ti vaši muži měli být a jak by se teď měli zachovat a co by teď měli říct, uvolníte jim okovy. Jako slon, co je celý život přivázaný k řetězu. Je tak silný, že by ho jedním trhnutím nohy přetrhl, ale neudělá to, protože ho to ani nenapadne. A když ho pustíte, tak bude chvíli dovádět a skotačit a radovat se života a dělat blbosti. A pak se z něj stane ten silný důstojný a majestátný slon. Pusťte muže ze řetězu a zařiďte si samy život k vaší spokojenosti. Samy si najděte práci a naplnění, které vás baví. A neočekávejte pomoc. Jedině tak pak může přijít sama a v plné kráse. Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. )
„Hledat štěstí okolo nás, je jako hledat jehlu v kupce sena.“Dobře, možná je to jednodušší, ale ten, kdo hledá štěstí ve vnějším světě, nebude trvale šťastný. Čím to je? Vnější svět je totiž vrtkavý, nikdy nevíme, co druzí udělají, jak se zachovají nebo jestli s námi zůstanou. Jestliže čerpáme lásku pouze z vnějšku, stáváme se otrokem druhých v tom, že pokud nebudou nablízku, nebude nám dobře. Sami se sebou se nebudeme cítit příjemně, protože nám bude něco chybět. Závislost ve vztazíchVětšina z nás žije druhými lidmi, potřebujeme je k životu, rozdáváme se pro ně a pro kousíček lásky bychom udělali cokoliv. Pokud nemáme totiž v sobě dostatek lásky (sebelásky) a naše nitro zeje prázdnotou, jsou pak pro nás druzí zdrojem lásky a citů a stáváme se na nich závislí. Závislost ve vztazích zabíjí přirozený citLidé, kteří potřebují toto prázdno v sobě zaplnit, se na druhé upínají a doslova žebrají o ujištění, že jsou milováni. Tento proces se neustále opakuje, protože to prázdno se dá z vnějšku vyplnit vždy jen krátkodobě. Láska od druhých je příjemná, ale ne trvale uspokojující pro ty, kterým chybí (sebe)láska v jejich nitru. Je to jako byste lili litry benzínu do auta, které je děravé, chvíli by vydrželo jet, ale za chvíli by potřebovalo další dávku.Stejně tak fungujeme i my, ti, kteří nemáme sebelásku a lásku získáváme pouze od druhých z vnějšku. V momentě, kdy na nás přestane působit vliv krásné vnější lásky, potřebujeme další přísun, další dávku. Nejčastěji se upínáme na partnery, ale můžou to být i méně blízcí lidé, každý, kdo nám věnuje chybějící pozornost, úsměv, ocenění nebo cit, se pro nás stává zdrojem lásky. Všechny popsané výhody jsou ale jen krátkodobé a nestálé jistoty. Nejlepší cestou, jak si lásku udržet dlouhodobě je mít rád sám sebe, dávat lásku sám sobě, doplňovat si ten benzín sám, pak v nás nebude prázdno. Jak si dlouhodobě zaručit přísun lásky?Sebeláskou. Citem k sobě. Nebudu vám lhát, není to úplně jednoduché, ale pokud vytrváte, zaručuji vám krásnější život, a to TRVALE. Sebeláska je něco jako hygiena, je potřeba ji denně opečovávat a praktikovat. Pokud toužíme po kvalitních vztazích a jejich zlepšení, je nutné začít u sebe právě zkvalitňováním vztahu k sobě. To, co nemáme uvnitř, nemůžeme získat okolo nás. Ten, kdo má zdravou sebelásku, má i zdravé vztahy s okolím. Vše se sebou souvisí a jedno bez druhého nefunguje. Takže láskyplné vztahy potkávají ty, kteří jsou plní (sebe)lásky. Co se znamená mít se ráda? Člověk, který se má rád tak: naslouchá svým potřebám, dopřává si, umí se pohladit, ocenit své přednosti, kvality a úspěchy, akceptuje svoje nedostatky a netrestá se za ně, krmí se zdravým jídlem a není závislý, umí být ve své společnosti a rád, atd. Sebeláska je jako semínko, které když zaléváte a pečujete o něj, vyroste z něj velká květina lásky přímo ve vás a poté se může šířit dále, láska je pak vidět nejenom uvnitř, ale i ve vnějšku, odráží se to, co máte v nitru i navenek.Sebeláska ve vztazích znamená, že znám svoji hodnotu, že se cítím se sebou natolik hezky, že druzí se stávají jen příjemným bonusem, ale ne potřebou (závislostí). Narodili jsme se sami a ta správná zdravá samota a umění si vychutnat i lásku k sobě je cesta ke šťastnému životu. Co kdybychom oslavovali to, kdo jsme a radovali se, že v této podobě můžeme žít? Jedno krásné motto nám říká, že: „BYLI JSTE ZVOLENI JAKO TA NEJVHODNĚJŠÍ OSOBA K PROŽITÍ VAŠEHO ŽIVOTA“. Najděte cestu sami k sobě a najdete klíč ke všem vztahům. Mějte se rádi a druzí budou mít vás Autorka článku: Adéla Chytilová www.sebe-laska.cz Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloak4ff998f1942b22778dc3cc7da4b60ab1').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addy4ff998f1942b22778dc3cc7da4b60ab1 = 'naslovicko' + '@'; addy4ff998f1942b22778dc3cc7da4b60ab1 = addy4ff998f1942b22778dc3cc7da4b60ab1 + 'sebe-laska' + '.' + 'cz'; var addy_text4ff998f1942b22778dc3cc7da4b60ab1 = 'naslovicko' + '@' + 'sebe-laska' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloak4ff998f1942b22778dc3cc7da4b60ab1').innerHTML += ''+addy_text4ff998f1942b22778dc3cc7da4b60ab1+''; Jsem nadšená lektorka pozitivního přístupu k životu. Věnuji se sebelásce a naučím Vás, jak opět najít sami sebe. Jako své poslání vnímám pomáhat druhým objevovat jejich ztracené JÁ, učím je naslouchat svému srdci a hledám v nich jejich přednosti. Pojďme společně měnit stará přesvědčení, která o sobě máte a nauče se, jak přijímat sami sebe s láskou. Související články: Adéla Chytilová: SEBELÁSKA – JAK SI JÍ VYSVĚTLIT? Vendula Kociánová: „Nemám peníze“… zaklínadla, která z nás dělají chudáky Ava Chrtková: Když netečou peníze jak by měly aneb něco tady SMRDÍ! Očima laskavé rebelky: Stíháte být šťastní? LÁSKA K SOBĚ SAMÉMU ZMĚNÍ VAŠI KARMU )
Každý kolem sebe máme energetické pole. Díky němu se ovlivňujeme na daleké vzdálenosti. A o to intenzivněji toto naše pole působí na lidi, se kterými žijeme, a stejně tak o to intenzivněji ovlivňuje i nás pole lidí, se kterými žijeme. Uvedu příklad. Pokud nejsme v partnerských vztazích svobodní – je tam stále boj o moc (nadvláda střídá bezmoc a tak pořád dokola), tak se to projevuje v tom, že špatná nálada partnera ovlivní nás – neudržíme svůj prostor, své hranice. V podhoubí neudržení našich hranic, je náš strach a ten může nabrat různých podob. Avšak bude se projevovat v jednom z těchto poloh – útok, útěk, stáhnutí se. Buď tedy na to, že nám partner narušil hranice (že my jsme neudrželi své hranice), reagujeme agresivně nebo chodíme po špičkách nebo utíkáme do dalších jiných závislostí a úniků jinam. Ať už je naše vnější reakce jakákoliv, pokud nás špatná nálada partnera ovlivní, pak jsme si neudrželi hranice a daný člověk z nás sosá energii. Pak i my si ji od něj dříve či později zase někde vyzvedneme. A vztah se pohybuje nahoru a dolu a vzájemně se střídáme v tom, kdo je zrovna na koni a kdo v bezmoci. Pokud tomu tak je, a špatná nálada partnera i nám ovlivní náladu a následně neudržíme naši neutralitu (začnou nás ovládat v té situaci nepříjemné emoce) a ani integritu (jednáme a říkáme něco jiného, než cítíme), pak tam máme v pozadí náš strach. A daný člověk v dané chvíli funguje jako naše lekce, abychom tomu strachu přestali podléhat a zachovali si neutralitu a integritu a neskutečně posílili. V první fázi vývoje k sobě si tohoto vzájemného ovlivňování (ovládání) nejsme vůbec vědomi. Hrajeme spolu tyto hry na nadvládu a bezmoc. Jakmile jsme už prošli aktivací (něco nás vymrštilo na intenzivní cestu k sobě) a jsme tak postupně vědomější, tak si této hry ve vztahu začínáme být z nějaké úrovně vědomi. Stále jasněji vidíme tu hru, vidíme za ty reakce partnera, v těch jeho reakcích vidíme ty hlubší záměry nás ovládat. Často tato tendence je nevědomá a pramení samozřejmě ze strachu. A ruku v ruce s tím si uvědomujeme i své vlastní tendence ovládat partnera a vidíme to za mnohými svými rádoby i krásnými činy ve vztahu k partnerovi (např. upomáhání se atd.) A nutno podotknout, že to vzájemné ovládání je mnohovrstevnaté a sotva takto odhalíme jednu vrstvu vzájemného ovládání, přijde na řadu další, hlubší. V další fázi (kdy se dostáváme do hlubších vrstev našich vzájemných her o nadvládu a bezmoc) pak už to pole druhého nejenže vnímáme, víme, o co jde, o co se ten druhý snaží, avšak nenecháme se tím ovlivňovat - zůstáváme ve svém středu, ve své síle. A to je okamžik, kdy jsme přijali nějakou svoji dosud nepřijatou minulost, která se nám zrcadlila tím, že jsme se nechali ovlivňovat dotyčným. Velký průlom je i tehdy, když si uvědomujeme tu hru, tu slabost skrytou v reakci partnera (ať vypadá jakkoliv hezky – např. přiblížení k nám, avšak ve strachu – v nevědomém záměru nás ovládnout), avšak ještě nedokážeme si zachovat svůj střed a této hře podléháme. A je to pokrok, jelikož dříve jsme to vůbec neviděli. Je pak již jen otázka času, kdy se postupně těchto her na nadvládu a bezmoc přestaneme v partnerství účastnit. A ten druhý najednou nedostane najíst – jeho ego nedostane najíst v podobě naší reakce ze strachu, jelikož my už na jeho pole, na jeho aktuální emoce neskáčeme – neskáčeme na jeho hry na nadvládu a bezmoc. A to ho vyhodí z komfortní zóny a buď rovněž zamaká na těch svých omezeních, v důsledku kterých hraje tu hru, a začne se z nich osvobozovat a najde tak v sobě svůj vlastní zdroj energie a nebude tak muset vylákat energii od toho nejbližšího nebo si najde jiný objekt, kde se bude moci nasát. Avšak jedině v případě, kdy i ten druhý je ochoten (již připraven) namísto vynucování si od nás energie se obrátit dovnitř a poléčit si své nepřijaté minulosti a začít hledat zdroj energie v sobě, má vztah potenciál k dalšímu hlubšímu vývoji. Souvisí to s hranicemi. Kde si necháme překračovat hranice nebo kde my sami překračujeme hranice jiných (což je jedno a to samé), tam máme nepřijatou minulost. A samozřejmě potkáme člověka, který nám aktivuje dané strachy a u kterého budeme vystavováni těm místům, kde ze strachu si necháváme překračovat hranice nebo naopak překračujeme hranice jiného. Více o tématu nevědomé hry o moc ve vztazích píši v článku „Neutralita a integrita jako brána k zázrakům“ v Klubové sekci a budu na toto téma mít i speciální živé vysílání v Klubu. S láskou Peťa Autorka: Mgr. Ing. Petra Jelínková Zdroj: www.jinypristup.cz Pomáhám ženám a mužům, aby si změnili jejich vnitřní svět a tím si zkvalitnili a usnadnili svůj život. To je v pozadí individuálek, které vedu, knížek, Klubové sekce, online přednášek a článků, které píši. Během individuálek u některých na ten vnitřní svět jdeme přes mysl, u jiných přes emoce nebo kombinací obojího. Mysl a emoce jsou však propojené, a tak změnou jednoho měníme i druhé. Při kultivaci mysli pomáhám lidem uvidět se v lidech a situacích, které mají ve svém životě, a pojmenovat tak nastavení, kterými si brání žít to, co by rádi. Při kultivaci emocí si lidé na individuálce trénují přetavení nepříjemných emocí v emoce radosti, vděčnosti a plnosti. Tím mění pohled na tu situaci, aniž by museli znát podhoubí, a daná situace se tím mění. Život je snadný. My si ho komplikujeme tím, že do přítomnosti neustále taháme minulost." Velice děkuji za všechny finanční příspěvky, které mi byly od některých z vás zaslány na účet, za vaše maily, reakce u článků, sdílení mých článků a jiné dary. Slova jsou málo na to vyjádřit, jak moc si toho vážím. Pokud vám články mnou psané na www.jinypristup.cz pomáhají a chtěli byste mě podpořit v tomto mém psaní pro vás všechny, šiřte mé články a povědomí o webu Jinypristup.cz mezi další lidi, objednejte si moji knihu, nebo mi zašlete dobrovolný finanční příspěvek na číslo účtu 1462136038/3030, variabilní symbol: 123, do zprávy pro příjemce uveďte „Dar“. I ten nejmenší příspěvek je stejně hodnotný jako ten největší. Všichni jste totiž učinili stejné rozhodnutí přispět něčemu, co má podle vás smysl. )
Nevěra je něco, co nám podkope důvěru, vezme pevné základy, roztříští jistotu, zlomí srdce, vezme naději. Nic hezkého. Jen trápení. Nevěra má však i svou pozitivní stránku. Je to neuvěřitelný transformátor. Kdy přichází? Nevěra nepřijde jen tak, z čistého nebe (pokud teda v sobě nemáte flašku rumu a nevíte o sobě). Je to signál, že se mnou není něco v pořádku. Pokud mě partner podvedl, znamená to, že já lžu a podvádím sám sebe. Potlačuji se a nejsem tím, kým bych chtěl být. Často, pokud muž podvádí svou partnerku, tak proto, že ona mu bere jeho sílu, kritizuje, povyšuje se, umí všechno nejlépe sama a staví samu sebe do mužské role. Pokud je bytost ultačená, submisivní a partner ji podvádí, snaží se mu tím podvádějící sdělit „Kde máš svou hodnotu? Postav se do své síly! Budu tě ničit tak dlouho, dokud nezjistíš, kdo skutečně jsi!!!” Rodová zátěž Podváděl otec mámu? Mám chlapa zafixovaného jako podvodníka? Byla máma záletnice? Pak není divu, že to dělám taky nebo potkávám partnery, kteří to dělají mě. Odpusťte svým rodičům, přestaňte hodnotit dětskýma očima jejich život a budete si moci konečně vyzout jejich boty. Jde se vyrovnat s nevěrou? Au au, bolí to, nemůžete na to přestat myslet, brečíte, hledáte způsoby, jak na to zapomenout. Pokud máte silnou mysl a malou sebereflexi, nepovede se vám to. Nevěra vás vede hluboko skrze vaše vadné přesvědčení o sobě, o světě, o programech, které ve vás přetrvávají. NIKDO VÁM NEPOMŮŽE. Musíte vy sami. Sami se sebou, ve své samotě, ve svém tichu. Skučet a rvát si vlasy. Jak na to? Důležité je, nesnažit se ten hnus zahnat pozitivními afirmacemi, obklopováním se přáteli ve snaze, že zapomenu, stát se workoholikem a přeřvat bolest prací. Musí to ven! Vemte si tři dny volno, vymaňte se z vlivu nevěrníka, ať se pořád nepotkáváte a připravte se na pohřeb vaší osobnosti. Ukliďte se do lesa nebo někam na chatu a pěkně v představě toho parchanta i s tou jeho děvkou zmlaťte, rozřežte motorovou pilou, přejeďte náklaďákem a nezapomeňte dát i zpátečku! Té jeho čubce vymáchejte hubu ve vlastních hovnech a zašijte ji navěky vagínu. Pokud je nevěrnice žena, tak si muži nedělejte hlavu s tím, že byste se měli chovat jako gentlemani. Vaše představy snesou všechno! Až se vyzuříte a můžete to dělat opakovaně, tak najednou pocítíte vnitřní klid. Takové to místo, kde vám najednou bude úplně u zadele, co si ten druhý dělá a možná mu i poděkujete. Najdete skrze bolest vlastní sílu. A o to jde. Budete vědět, jak dále pokračovat a nenechat si dále srát na hlavu. Důležité!!! Když se vám transformační proces podaří a opravdu ožijete, nenechte pak svou mysl zasahovat do procesu. Bude se vám snažit namluvit, že byste měli být uražení a potrestat ho/jí. Ale to jsou kecy. Mysl moc dobře ví, že vás nachytá a bude z vás takto moct opět sát energii, protože je to pro vás citlivé téma. Pak už jen čas dohladí rány a vy se můžete s důvěrou pustit do dalšího učení. Vztahu. Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. Zveme Vás ke sledování jedinečného ON LINE VIDEO SEMINÁŘE PRO NEZADANÉ ŽENY A DÍVKY. Za pouhých 800 Kč můžete nyní zakoupit ucelený návod 20 videí s tématem jak odblokovat své vnitřní překážky a přitáhnout si do života skutečnou lásku. Více informací zde: http://www.laskyplny-partnersky-vztah.cz )
Už se vám stalo, že jste v každém vztahu zažívali více či méně podobné pocity? Že partneři/ky, kteří na první pohled působili jinak než ex, si byli nakonec velmi podobní a vy jste prožíval/a obdobné situace? Zajímá vás, čím to je? Jak je možné, že si pořád vybíráte do života ten stejný typ žen nebo mužů? Řád a pravidla v partnerských vztazích Každý z nás má vnitřní archetypy. Mezi ty hlavní patří - vnitřní žena,- vnitřní muž,- vnitřní dítě,- vnitřní zvíře (životní energie) To znamená, že někdy umíme být pečující a láskyplní (atribut patřící ženám), cílevědomí, racionální a s tahem na bránu (mužský aspekt), a každý z nás byl jednou dítětem a tu hravost spolu se vzpomínkami máme pořád v sobě; zároveň máme svůj hnací motor alias vnitřní zvíře, který nás vede životem. Dovolím si pár ukázek z knihy Berta Hellingera - zakladatele konstelací - Skrytá symetrie lásky pro pochopení toho, proč je dobré pracovat se svými vnitřními archetypy a jak nám to pomůže v našich partnerských vztazích. Rovnováha je základ všeho Život hledá rovnováhu. Ať už se jedná o přírodu, nebo to, že si zvolíme partnera, se kterým se doplňujeme i tím, že každý z nás je na jiné straně extrému. Pokud tedy v sobě mám jako žena silnějšího vnitřního muže, zákonitě si do života přitáhnu muže se silnější vnitřní ženou. I v homosexuálních vztazích platí, že jeden z páru má silnější ženskou energii a druhý mužskou. Abychom se doplnili a v našem vztahu došlo k rovnováze. Pokud jsem v roli oběti, najdu si toho agresora a viníka. Pokud se až moc věnuji práci, najdu si „lenocha“ anebo závodní sportovec si najde kavárenského povaleče. Ne vždy jsou ty rozdíly tak vidět a cítit, protože nejsme v takovém extrému a oscilujeme kolem středu. Pokud jsme se emočně zasekli v dětství, najdeme si náhradu za svého rodiče v partnerovi/partnerce. Partnerská láska a potřeba odpoutání se od rodičů „Láska mezi partnery od obou vyžaduje, aby se zřekli své první a nejdůvěrnější lásky, to jest lásky ke svým rodičům. Chlapec se může stát mužem, a dát svou lásku ženě, teprve když se stane nezávislým na matce. Dívka se může stát ženou a dát svou lásku muži, teprve když se stane nezávislou na otci. Nutným předpokladem úspěšného partnerského vztahu je obětování a transformace našich vztahů k rodičům.“ Bert Hellinger, Skrytá symetrie lásky Partnerský vztah má přednost před rodičovstvím Partnerský vztah má být na prvním místě. Pokud se toto neděje, dávají partneři přednost své původní rodině a nepřijímají svou novou rodinu jako svou nejdůležitější součást života, je to ve vztahu cítit a má na něj velký vliv. Doprovází nás pocit naštvání na partnera/ku a máme tendenci k výčitkám: „Nejsem pro tebe dost důležitý/á.“ Když upřednostňujeme svou původní rodinu, má to vliv na naše chování. Třebaže neumíme říct ne a skáčeme tak, jak si rodiče přejí, aniž bychom zohlednili potřeby své nové rodiny. Kolikrát vidíme, že náš muž není schopný postavit hranice vůči svým rodičům. Máme pocit, že je svou matkou ovládaný, nedokáže ji odmítnout, a že nám není rovnocenným partnerem, o kterého se můžeme opřít a spolehnout se, že nám „kryje záda“. Nebo máme kromě společných dětí jedno navíc – svého partnera, který místo toho, aby to táhl s námi a pomáhal, vytváří další zátěž a máme pocit, že jsme na tohle všechno sami. Nebo že vaše žena není dostatečně milenkou, která vám dává pocit, že jste žádaní, přitažliví, zkrátka alfa samci. Anebo vás zařadila na druhou kolej až za děti a nevěnuje vám už tolik pozornosti a péče jako dřív, než jste spolu měli děti. „Jestliže muž hledá v ženě matku nebo žena v muži otce, jejich vztah nemůže být vztahem dvou dospělých lidí. Lidé, kteří navazují partnerské vztahy v naději – ať už přiznané nebo nepřiznané – že dostanou něco, co nedostali od svých rodičů, hledají rodiče, nikoli partnery. Někdy se stane, že muž který hledá matku, najde ženu, která hledá syna, nebo že žena, která hledá otce, najde muže, který hledá dceru. Láska trpí, když jeden z partnerů jedná s druhým jako rodič a snaží se ho poučovat nebo dokonce polepšovat. Každý dospělý člověk se naučil, jak se má chovat, a všechny pokusy učit ho novému chování, poškozují lásku mezi partnery." Bert Hellinger, Skrytá symetrie lásky Toto hledání není na vědomé úrovni, děje se v našem podvědomí právě na základě našich nezpracovaných emocí. Tím, že jsme nedostali tolik pozornosti, kolik jsme potřebovali od své mámy/táty, tolik lásky, uznání, pochopení, přijetí. Veškeré křivdy, konflikty, násilí, manipulace se zapisují do naší paměti, do našeho limbického systému emocí, a ovlivňují náš život a výběr partnera. Po nějaké době, kdy začnou klesat hormony zamilovanosti a ztratíme růžové brýle, začínají nám na partnerovi/partnerce vadit některé věci. Vyvěrají v nás různé emoce, které známe ze svého dětství, a které jsme cítili vůči jednomu z rodičů. A nevědomky si svou žáhu ochlazujeme na partnerovi/ce, aniž by se to jeho/jí týkalo. Často právě tomu, jehož „zástupce“ jsme si v partnerovi/partnerce našli. Což nás vede k tomu, abychom si vyléčili své vnitřní dítě, náš vztah k rodičům a doplnili si, co nám chybí. Podívejte se do svého nevědomí pomocí konstelací V konstelacích je možné postavit si své i partnerovy/partnerčiny vnitřní archetypy. A zjistit, který z principů nás do tohoto vztahu přitáhl. Uvidíme taky, jestli jsme si místo své lásky našly náhradu za matku nebo otce. Můžeme sladit své vnitřní principy a pocítit vnitřní mír. Přijmout sebe i partnera spolu s jeho rodinou. Mnohdy se stane, že najednou uvidíme svou lásku úplně v jiném světle a máme pocit, že toho člověka neznáme a vidíme ho/ji poprvé v životě. Protože se už na něj/ni nedíváme skrze staré programy a emoční bloky. Tím začínáme ve vztahu jakoby od znovu a poznáváme jeden druhého, a tím náš vztah i po letech dostává novou šťávu a vášeň. Další aspekt vztahu se týká toho, že máme z vlastních rodin odkoukáno to, co je ženská a mužská energie a jejich role v partnerském vztahu. A dokud si vědomě nenajdeme jiné vzory pro náš vztah, budeme kráčet ve šlépějích našich rodičů. I když si zvolíme úplně jiný typ partnera/ky, než je nás otec/matka. Vtip je v tom, že emočně se budeme dostávat do takových rovin prožívání, jako oni ve svém vztahu. Protože systém má tendenci se opakovat a také držet rovnováhu. Nicméně i toto se dá v konstelacích elegantně vyřešit a udělat místo pro jiné prožívání a vztahovou dynamiku. Je také potom potřeba vytvořit nové návyky a přeprogramovat svůj mozek. Autorka článku: Mgr. Hripsime Zohrabyan Myšáková Průvodkyně systemickými konstelacemiHripsime provádí systemickými konstelacemi ve Východních Čechách a v Praze. Ve své práci kombinuje přístup klasických rodinných konstelací a metody sibiřských šamanů. Sama pochází z Arménie a věnuje se hlavně uvolňování rodové zátěže. www.neosviceni.cz, https://www.facebook.com/neosviceni.cz )
Občas se setkám s klienty, kteří mají problém s tím, že jejich partner nemá chuť či náladu na milování. Tím myslím milování se vším všudy, kdy se ti dva ladí, masírují, hladí se a hýčkají. Takové milování se připravuje celý den. Už na obědě či pěkné večeři dochází k jemným dotekům, milým slovům podněcujícím důvěru, procházka parkem za ruku. Každá společná chvíle je předehra. Samotné milování je obřad, kdy jeden druhému vzdá úctu, hladí jeho tělo, provádí jemnou masáž a jemným hlasem vyjadřuje druhému lásku. Tento komplexní proces je milování. Proč dnes na toto nejsou lidé připraveni? Máme instantní dobu. Dobu mikrovlnek, mražených potravin, dvanáctihodinových směn, rychlokurzů cizích jazyků, techniky umožňující rychlý přenos dat z jedné polokoule na druhou, auta jezdí čím dál rychleji. Prádlo se suší samo a nádobí se umyje stlačením jednoho tlačítka. Proč se zdržovat se sexem? Právě proto. Protože máme díky veškeré technice mnohem více času na opravdové milování. Jsem lovec…u obrazovky V této krásné, ale instantní době je velmi oblíbeným potěšením porno. Proč vzniklo? Aby si muž připadal u obrazovky počítače aspoň trochu jako lovec. Náhrada za to, že mu byl ukraden lov a adrenalin z něj. Pořádným adrenalinem pro dnešní muže je po čtvrté těhotná žena, hypotéka a porno. Ta „věc“ Podívejme se na porno takové, jaké je. Dívka nebo žena dostane zaplaceno za to, že ji to na kameře bude bavit. Muži to dělají také pro peníze, ale často je to ještě opravdu baví, nebo mají podvědomou touhu ubližovat ženám, což způsobuje hluboká zlost na matku.. Ženy to baví méně. Jako primární pocit hraje důležitou roli opuštění vlastním otcem, snaha se zavděčit, popř.sebe samu udržovat v roli oběti. Kdybych mohla baví x nebaví vyjádřit na procenta, řekla bych, že 98% mužů a dvě procenta žen, to dělají pro zábavu. K těm dvěma procentům ovšem počítám nymfomanky a fyzicky zneužívané ženy, které nejsou schopny se v běžném životě uspokojit a proto se uchylují k těmto extrémům. Taková žena „věc“ je schopna téměř čehokoliv. Bez přípravy se nechá penetrovat do jakéhokoli otvoru a vydává slastné zvuky. Výraz tváře jen těžko skrývá bolest, ale i tohle je dnes bráno jako výraz blaženosti. Křičí přece „o my gooood, yes, yes!!!“ Nechá se sebou házet ze strany na stanu. Nikdo se neptá, jak by to chtěla, jak se jí to líbí, či jestli je jí to příjemné. S tímto se v pornu nepočítá. Tam se automaticky počítá s tím, že jí to příjemné je. A když není, tak to přece těch 20 minut vydrží. Ta „věc“ je zatraceně dobrá herečka a po tom všem fyzickém týrání a ponižování, zneužívání všech otvorů ještě pěkně poděkuje. Klapne klapka. V lepším případě jde jen plakat do koupelny. V horším případě vyhledá lékařskou pomoc pro natrhnuté vnitřní orgány. Možná to za ty prachy stálo. Tohle není dobrá milenka Chybou je, že tento model byl převzat jako vzor dobré milenky. Dobrá milenka dnes není ta, která dokáže udržet partnera v několika hodinové slasti, ale ta, která snese všechno. Když mluvím s dnešními chlapci, tak pro ně je dobrý sex „čím tvrdší, tím lepší“. Mívají natržené předkožky, holky natržené zadky a zhmožděné vagíny. To je dnešní standard! Takový je top sex. Přeučení je nutnost Je nutné, aby lidé zpomalili a uvědomili si, proč je takový sex vzrušuje. Proč je pro partnery 20 minut milování hodně. Proč je lepší si pořádně „zašukat“, než prohloubit své vnímání a taky vnímání k partnerovi. Protože tam to pak bolí. Za hranicí takového sexu se schovávají bolesti, strach z opuštění, strach z odmítnutí. Zloba a nedůvěra v sebe sama. V milování se totiž všechno tohle otvírá. Milování jde totiž k srdci. A to, když se otevře, tak nejprve vyleze bahno. A do toho se nikomu nechce. Kdybych mohla změnit jednu věc Smazala bych všechno porno světa a vymazala lidem sexuální paměť, aby zapomněli na vše, co se doposud o sexu dozvěděli nebo naučili. A začali by znova. Poznáváním těla a jeho citlivých bodů. Poslouchání partnerova hlasu aby se uměli naladit na jeho energii. Lidé by věděli, že milování chce čas. Ne hodinu. Ne dvě, ale klidně pět, šest…Lidé by po Zemi chodili s otevřenými srdci, nabitými pohlavními orgány energií a vyzařovali by lásku do širokého okolí. Pak by byla planeta jiná. Za vší tou honbou po rychlosti, orgasmech a kreativním využívání všech otvorů je jen touha po opravdové lásce. Vědomí stoupá Díky Bohu, vědomí dnes stoupá stále rychleji a páry dnes začínají přemýšlet jinak. Už tuší, že je něco ZA TÍM, co se doposud o pohlavním styku dvou lidí dověděli. Zkoušejte, mluvte se svými dětmi o tom, jaké je opravdové milování, stačí jen pocity, detaily už si dotvoří vlastním životem. Běžte mladým příkladem. Sex je spojení se svou božskou podstatou. Má být brán jako oslava sebe a partnera. Dva z něj odcházejí naplnění na několik dní či týdnů. Dejte si šanci poznat, jací jste. A čeká vás krásný život.Ženy zamyslete se, zda vaše milování (sex) s partnerem vychází více z vášně a touhy po splynutí nebo ze strachu z odmítnutí a opuštění partnerem či potrestání sebe sama, že nejsem dost dobrá.Muži zamyslete se, zda vaše sexuální potřeba pramení více z touhy nasát do sebe partnerčino tělo, její zvuky, vibrace a spojit se v jedno nebo z touhy vyzuřit se, vybít, vylít si podvědomě vztek, potrestat sám sebe, že nejsem dost dobrý. Vendula Kociánová Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. Zveme Vás ke sledování jedinečného ON LINE VIDEO SEMINÁŘE PRO NEZADANÉ ŽENY A DÍVKY. Za pouhých 800 Kč můžete nyní zakoupit ucelený návod 20 videí s tématem jak odblokovat své vnitřní překážky a přitáhnout si do života skutečnou lásku. Více informací zde: http://www.laskyplny-partnersky-vztah.cz )
Položili jste si někdy otázku, proč je tolik lidí singl nebo proč upřednostňují takzvané volné vztahy? Volným vztahem nemyslím to, že si partneři najdou bokovku a cedulka “volný vztah” bude synonymem pro legální nevěru. Volným vztahem myslím to, kdy se partneři milují, mají spolu hezký vztah, ale nepouštějí se do společného budování. Každý bydlí zvlášť, každý má své děti a svou neúplnou rodinu. A zdá se, že jim to takto vyhovuje. Každý má své účty, své povinnosti, svou postel a navštěvují se jako takoví věční milenci a o všem si dokáží rovnocenně pohovořit, jako dva dospělí lidé. Jo. Tohle přece nikdy neztratí kouzlo. Nebo? 50 na 50 David Deida tento typ vztahu popisuje jako 50/50. A takových je dnes opravdu hodně a to je skvělá zpráva. Stal se totiž posun. Ze vztahů karmických, kdy si partneři zcela nevědomě hráli morbidní role, hádali se, házeli jeden na druhého špínu a v potu tváře se rozcházeli, se stala forma 50 na 50. Tento druh umožňuje oběma jedincům užít si vlastní svobodu a po předchozích harakiri si uvědomit “Kdo vlastně jsem?”. Jedinec se postaví na vlastní nohy, vybuduje si své hnízdečko a až se cítí zralý na partnerství, někdo mu přijde do cesty. Co vytvoříme? Najednou je tam stejná potřeba jako v předchozích vztazích. Tvořit, budovat, možná založit rodinu, sestěhovat se, postavit společný dům, pořídit si psa nebo aspoň založit společnou firmičku. Jsme přece tak skvělí! Musíme tvořit spolu! Bohužel toto neuvážené vzplanutí často končí společným plozením dětí a já chci věřit, že dnes už je vědomí lidstva natolik posunuto, že jsme schopni i kreativnějších nápadů, ne furt těch po tisíciletí opakovaných “Jůů, uděláme si miminko!!”. Je nás už fakt dost! Další meta Další metou je položení se do totální důvěry. Odhodit předchozí strachy a zkušenosti. Prostě zapomenout na to, že jsme kdysi zažili něco špatného! Vstát, posilněn minulostí, s láskou ji odhodit a nechat ji kráčet vlastní cestou. Au au au. Snadno se to řekne. Když to předtím, tak kurevsky bolelo!!! Když jsme si řekli, že tohle už nikdy nezapomeneme, abychom nááááhodou neudělali stejnou chybu! Když jsme se sami sobě zapřísahali, že už se NIKDY nenecháme manipulovat a už NIKDY nebudeme jiní než právě jsme!! Jak mám přestoupit do další mety? Jak důvěřovat, že tentokrát to fakt bude v pohodě? Jak přestat zkoumat všechny synchronicity s bývalým vztahovým režimem, když ještě teď cítím horký dech manipulace na svých ramenou? Nechtít to jinak, než to je Přísnost je to, co nás brzdí. Přísnost na sebe. Snaha dostat se někam, kde ještě nejsme. Ve třetí třídě se snažit pochopit učivo šesté třídy, protože tak by to přece mělo být! Když to pochopíme, přestaneme na sebe vyvíjet nesmyslný tlak a budeme důvěřovat, že pokud spolu něco vytvořit máme a máme se posunout za hranice další mety vztahu, tak se tak stane skrze nás, ne díky nám. Povolíme tlak, zda se chováme správně, zda jdeme dobrou cestou, přestaneme mít nutkavou potřebu “zdrhnout”, ze strachu, abychom nepřišli o svou svobodu a těžce nabytou volnost. Pohádky nám strašně zavařily Ano. Pohádky nám zavařily. Tam jsou totiž vztahy do konce života. A zvláště ženy, ale už i někteří muži si myslí, že úspěšný vztah je ten do konce života. O ten všichni usilují. Podpoří to svatbou, dítětem a ujistí se, že se opravu “mají”! Přitom každý je v našem životě jako pouhý návštěvník. Někdo na pár měsíců, někdo na roky a někdo opravdu do konce života. Tím, že se snažíme momentální posvátnost vztahu někam posunout vyjadřujeme obrovskou nepokoru a troufáme si vlastní hlavou měnit osud. Do konce života budeme mít jen vztah sami se sebou. O ten se starejme v prvé řadě. Pohádka je furt jen pohádka Vy, co se bojíte vstoupit do vztahu, aby to zase nebolelo nebo hledáte toho dokonalého, tu dokonalou osobu, se kterou si budete rozumět na všech úrovních, zastavte se. Sundejte si z očí tu dětskou promítačku, která pořád přehrává dokola pohádku o šťastném princi a princezně. Víte proč se málokdy u romantických pohádek natočí druhý díl? Protože žádný není! Až prince opustí fascinace princeznou a princezna přestane svého prince vábit jen polibkem, musí oba dva zatnout zuby a říct si “jo, má to smysl, mám na to”. Nemusíte,ale můžete Jsme tu proto, abychom si hráli. Ne abychom utíkali před zážitky a zodpovědností. A v obojím máte svobodnou volbu. Zkoušejte. Zkoušejte až do úmoru. Sbírejte zkušenosti, milujte, jak nejlépe umíte, buďte v každou chvíli nejlepší, jací umíte být a nesvazujte se okovy pohádkových vztahů. Je to vaše odpovědnost, vaše zkušenost, tečka. A když to nevyjde? Jestli to zničí váš život, děláte už teď něco blbě. Intimní splynutí je dar a dary se nevynucují, dary se dostávají! Vendula Kociánová Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. Zveme Vás ke sledování jedinečného ON LINE VIDEO SEMINÁŘE PRO NEZADANÉ ŽENY A DÍVKY. Za pouhých 800 Kč můžete nyní zakoupit ucelený návod 20 videí s tématem jak odblokovat své vnitřní překážky a přitáhnout si do života skutečnou lásku. Více informací zde: http://www.laskyplny-partnersky-vztah.cz )
Mnoho z vás nyní řeší vztahové záležitosti týkající se hlubokých vztahů spřízněných duší nebo svých dvojplamenů. Na jednu stranu prožíváte neuvěřitelné a velice hluboké souznění na úrovní duší, srdcí. Prožíváte přesně to, po čem jste vždy toužili, vše tak nějak plyne samo, aniž by jste museli cokoli dělat na sílu, prostě souznění a souhra na všech možných úrovních a rovinách. Nicméně pak, jakoby z ničeho nic, takřka ze dne na den dochází k velkému zlomu, nečekanému obratu, který často vyústí, někdy i v doprovodu dramatických scén, k tomu, že jeden z partnerů odejde. Příčinou je vždy obrovský tlak ze srdce, kdy se v jednu chvíli vyvalí veškeré doposud nezpracované bolesti z minulosti. Mysl a ego si to samozřejmě vždy perfektně omluví a odůvodní, vymyslí milion důvodů, proč už nyní nemůže s daným partnerem pokračovat a vše se na té fyzické rovině jeden z partnerů rozhodne velice rychle ukončit. Uvnitř se v podstatě děje to, že všechny vaše nezpracované aspekty, části vás samotných vstoupí do hry, převezmou nad vámi kontrolu, a pak už jen následují scénáře a naučené postupy z dětství odpovídající vašim schopnostem vypořádávat se a nakládat s takto bolestivými záležitostmi. Na jednu stranu všichni touží prožívat láskyplné, bezpodmínečné vztahy plné spolutvoření. Všichni mají opravdu jasnou představu, jaké by to mělo být. Realita však tomu neodpovídá, podvědomí a vnitřní nastavení nelze ničím obelhát. Nu a tak velice často do takovýchto hlubokých vztahů lidé vstupují ještě se starou a nekonstruktivní energií, se zraněními v srdci, starými přesvědčeními uloženými hluboko v podvědomí, které jsou tak hluboko pohřbeny, že často ani člověk neví, že tam vůbec jsou. Tyto hluboké vztahy mají tu schopnost vše nekompromisně vytáhnout na povrch, vynést vše hluboko skryté na světlo světa. Dostáváme tak zároveň možnost naučit se podívat se vlastní pravdě do očí, vše uzdravit a změnit do takové podoby, která je pro nás v souladu s novými energiemi, v souladu se vztahy nové doby. Zároveň je to i cesta k vnitřní svobodě, ke vstupu do své síly, ke své celistvosti. Tento článek a informace v něm obsažené lze šířit pouze v případě povolení autora a to nekomerčním způsobem v originální formě s uvedením jména autora a aktivním odkazem na stránky www.kodyvasiduse.cz FB:https://www.facebook.com/kodyvasiduse.cz/ a všemi dalšími uvedenými aktivními zdroji, včetně této poznámky. VERONIKA BARKOCI "Jsem průvodcem transformací pro všechny, kdo touží po vnitřní rovnováze, klidu, harmonii, emoční stabilitě." Při sezeních svojí energií pro klienty vytvářím bezpečné prostředí, prostor, energii možné změny, pole, kdy je vedu a doprovázím do jejich vnitřního světa, do podvědomí, kde mohou pro sebe nacházet veškeré své odpovědi, věřit tak svému vedení a svojí intuici, mohou vnímat svoji vlastní identitu, osobní hranice a hodnotu, své napojení na Zdroj. https://www.kodyvasiduse.cz/o-mne/ )
Nikdy nepřekročí stín své matky a nezdravé citové pouto mezi matkou a synem mu neumožní plně se citově oddat své partnerce. Ať už je ke své matce připoután strachem, citovou závislostí či nenávistí, dokud nerozsekne pupeční šňůru a nezpracuje své trauma ze zneužití či manipulace, bude tyto aspekty promítat do své partnerky. Bude v ní nadále hledat matku, bude vyžadovat její péči, pochvalu, a bude závislý na jejích projevech spokojenosti či nespokojenosti. Bude sám sebe definovat a odvozovat od toho, jaké emoce jeho partnerka projevuje a bude podléhat jejím náladám. Nedokáže ženu přijmout takovou jaká je s celou její škálou projevů, protože se děsí temnoty v ženě, která by ho mohla pohltit. Chce, aby žena byla vždy milá, hodná, pohodová a pokud tomu tak není, je frustrovaný, protože cítí zodpovědnost za její emoce. Za tuto svou frustraci pak zpětně viní ženu, čímž se její emoce ještě zintenzivní a ona pod náporem obviňování ještě více potemní. Toto je projevem traumatu z manipulace matkou, která svého syna používá ke svému citovému uspokojení, nejčastěji jako náhradu za nefunkční vztah k partnerovi. Chlapec je v dětství nucen nést matčin smutek nebo ji chrání před hrubým či lhostejným chováním svého otce nebo dokonce otčíma. Emoční vývoj chlapce, který se utváří mezi sedmým a čtrnáctým rokem je těmito otisky velice deformován. V jeho limbickém otisku zůstávají stopy marnosti, nenaplněné touhy, nespokojenosti nebo dokonce agrese. Pokud si muž toto trauma v dospělém věku nezpracuje, jeho sebevědomí bude navždy pokřivené pocitem méněcennosti a marnosti všeho snažení. Ze vztahu s partnerkou bude utíkat, bude jí obviňovat za její emoční projevy, kterým nedokáže čelit, bude se schovávat za práci, za své zásluhy, postavení, peníze nebo moc. Pro ženy je velice důležité si uvědomit, že je nutné emočně se odpoutat od svých synů již s nástupem na základní školu. Chlapec do sedmi let potřebuje přítomnost matky, do té doby probíhá vývoj jeho fyzického těla, tudíž kontakt s matkou ho učí důvěře a naplňuje jeho základní životní potřeby. Zhruba v osmi letech by však matka měla syna zcela pustit ze sféry svého vlivu, co se týče přivlastňování a nároků na fyzický kontakt, citové projevy typu "dej mi pusu" nebo "pojď na klín". V tomto věku již chlapec potřebuje otcovskou autoritu ve formě jasného vedení a směřování, nastavování hranic, zdravého soutěžení a sebereflexe. Pokud není otec přítomný, je dobré, když se v jeho okolí vyskytují muži, kteří alespoň z části tuto autoritu nahradí. Může to být strýček, dědeček, učitel, vedoucí ve skautu, atd. Pro ženu je v tomto období obzvlášť důležité, aby se citově uměla opřít sama o sebe, případně o svého partnera, a přestala z chlapce dělat objekt svého citového naplnění. V tomto věku je nutné s chlapcem jednat téměř již s jako samostatným a dospělým jedincem. (samozřejmě v rámci daných mezí). Hranice a limity u chlapců mají být neustále o kousek navyšovány, aby se jeho vnitřní muž mohl vyvíjet. U holčiček je dobré hranice nastavit a nechat je ve stejných mezích po delší časové období, aby se cítily bezpečně. Pro zdravý vývoj vztahů je proto důležitá spolupráce mezi muži a ženami v těchto ohledech, které jsem výše popsala. Když muž zjistí, že je hodným chlapcem, měl by si za své trauma a neschopnost fungovat ve vztazích převzít zodpovědnost a přestat házet vinu na svou partnerku. A ženy by měly své chlapce vychovávat v úctě k jejich osobní jedinečnosti a neřešit skrze ně své nenaplněné citové vazby. Jen tak se nám může podařit dosáhnout spolupráce a harmonie v partnerských vztazích mezi dospělými lidmi ve zdravé společnosti. Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem intuitivní žena, matka, partnerka, umělkyně a inspirátorka, svobodná duše. Osobním rozvojem se zabývám dvacet let. Sama jsem na počátku dospělosti hledala cestu z depresí a problémů ve vztazích a díky terapiím, absolvovaným workshopům a osobní pouti jsem získala schopnost intuitivního vhledu do skrytých souvislostí a zákoutí lidské duše. Tři roky jsem cestovala převážně sama po jižní Evropě, pobývala na odlehlých místech, meditovala a spala venku, v přírodě. Získala jsem tak zkušenost s překračováním hranic komfortní zóny, konfrontace se svým nitrem a zažitými vzorci chování, prožitky bezčasovosti a jednoty s přírodou a se vším živým. Šest let jsem asistovala při práci jihoamerickým šamanům v České republice a na Slovensku a osvojila jsem si techniky a přístup k jejich pojetí člověka jako nedílné součásti přírody. Ve své práci používám techniky práce s tělem a dechem, metodu voice dialogu, přepisu limbického otisku, prvky gestalt terapie, aromaterapie a šamanské techniky. Dvacet let pracuji s tarotovými symboly, které nepoužívám k věštění, ale k náhledu do struktury podvědomí osobnosti a výkladu snů. )
Je třeba pochopit, že naše duše, naše energie, je bezpohlavní a bereme na sebe pouze kabát, tedy tělo, a v něm se posouváme dále po naší karmické pouti. S příchodem na tento svět pak většinou zapomínáme, s jakým úkolem jsme tady přišli. A pochopitelně se to týká i vztahů. Spousta lidí řekne, že má smůlu na partnery. Otázkou je, zda je to opravdu smůla nebo jen příležitost k duchovnímu rozvoji. Co když si s těmi partnery máme pouze něco dořešit z minulosti, něčemu se naučit, něco pochopit, odpustit si a jít dále? Takovým vztahům můžeme říkat karmické. Přesto stále doufáme, že potkáme pravou lásku. Pak jsme zklamáni, že to tak není. V každém životním období může být pro nás určitý partner ten pravý, ten správný pro vývoj naší duše. Důležité je pochopit, že to, co vyzařujeme, to i přitahujeme. Většina žen i mužů sní o dokonalém partnerovi. Přitom dokonalost neexistuje. Existuje rovnováha a ta je podstatná. Pokud nejsme v rovnováze, jakého můžeme přitáhnout do svého života partnera? Opět v nerovnováze. Nový vztah jako náplast. Mnoho lidí skáče ze vztahu do vztahu, ve snaze nebýt sám. Najít si další náplast na vztah předchozí, který nebyl naplňující. Většinou se stane, že to, co jsme si s předchozím partnerem nedořešili a neuzavřeli v pochopení, odpuštění a lásce, budeme opět řešit ve vztahu novém. Týká se to pochopitelně i minulosti, tedy minulých životů. Myslíme si, že milujeme a přitom zaměňujeme lásku za vášeň a touhu. Chceme mít, vlastnit a většinou žijeme v iluzi dokonalého vztahu. „Milujete-li něco, nechte to odejít, vrátí-li se to, je to vaše, pokud ne, nikdy to vaše nebylo.“ Je jen na nás, zda jsme schopni opustit staré a nepotřebné, v odpuštění, lásce a vytvořit prostor pro nové. “Přestaň pořád řešit ty chlapy! Moc se na ně upínáš.“ Přesně tak zněla slova jedné mé kamarádky, když jsem opět před léty řešila zcela nefunkční vztah. Velice jsem se upnula na svého partnera a nedělala jsem nic jiného, než se utvrzovala v tom, zda mu na mně záleží a miluje mně. Podívej se do svého nitra, co tam máš? Co můžeš tomu svému potenciálnímu partnerovi nyní nabídnout? Nauč se projevit svou ženskost a zranitelnost. Přestaň si hrát na hrdinku a soběstačnou ženu. Pak potkáváš muže, kteří tě jen využívají. Nauč se přijímat pomoc. Nauč se i o ni požádat a komunikuj! Žena by se měla naučit muže žádat o pomoc a jasně mu říct, co potřebuje. A není to žádná ostuda. Slušný a hodný muž, ženu, kterou miluje, rád podpoří, splní jí její přání. Klidně bude i vysávat, ale musí mu někdo říct, že to je to, po čem jeho žena touží. Myslíme si, že si nezasloužíme jiného, lepšího partnera. Z toho vyplývá, že si nedůvěřujeme a považujeme se za méněcenné. Nemáme se rádi. Příčiny, proč tomu je, jsou většinou v minulosti… Láska až za hrob. Pokud svého partnera nezdravě milujeme, lpíme na něm a tzv. ho stavíme nad Boha a nadevše, může se stát, že v dalším životě nás týž partner může naopak nenávidět. A to proto, abychom se naučili nevytvářet extrém a jednali v rovnováze. Trpitelský komplex. Někdy si naplánujeme tyrany nad sebou. A příčina? Pocit viny a sebeobviňování. Jen ať mě trápí, zasloužím si to. Přestat se vinit a litovat. Odpustit si! Odpouštěcí list a rituál Zapalte si bílou svíčku, kterou pak nechejte dohořet a napište odpouštěcí list. Vypište se ze svých emocí a na závěr udělejte prohlášení, že se zříkáte veškeré viny a lítosti, od teď až navždy. List pak spalte a nechte ho venku větrem rozfoukat. Pak si doma zatančete, jakýsi svůj tanec radosti. Uvidíte, že vše z vás krásně opadne a budete se cítit jako znovuzrozená. Pochopitelně si ten rituál můžete udělat zcela po svém. To už je na vás, jak to cítíte. Karmické vztahy bolí. Jsou provázány pouty minulosti a jejich odstřihávání je náročné a bolestivé. Někdo jich má za sebou méně, někdo více. Nejsme schopni odejít. Někdy nejsme schopni ze vztahu odejít napoprvé, i to se stává. Neustále se do něho vracíme. Může to být tím, že spousta věcí zůstalo otevřených, nepochopených a nedořešených. Už nikoho nepotkám. Jsem stará na lásku. Žádného partnera už nechci. Kdo nic neudělá, nic nemá. Většinou chce být litován. Naslouchejte svému nitru. Stovka lidí vám může říkat a radit, co máte dělat a vy se stejně zařídíte po svém. Nechte promlouvat srdce. Procházíte bolestným vztahovým očistcem? Odžíváte si s partnerem důležitý příběh a útěk většinou nic neřeší. Pokud se mají dát věci do rovnováhy, tak je řešení ku prospěchu věci. Upnutí. Pokud se stále upínáte k jednomu partnerovi, třeba i v myšlenkách, a nedáte šanci nikomu jinému, nikdo jiný ani přijít nemůže. Každý z nás má v tomto okamžiku ideálního partnera a to takového, který nám zrcadlí právě ty úkoly, které jsme doposud nevyřídili. Není to sice příjemné, je to však správné. Slovo tvoří Tím, co říkáte, tvoříte vlastní realitu, svůj vlastní život. Pozor na výroky: „MÁM TĚ STRAŠNĚ RÁDA“ anebo „HROZNĚ TĚ MILUJI” Vy si myslíte, že říkáte něco hezkého, ale vy tím v podstatě přivoláváte STRACH. Jak můžete tedy spojovat LÁSKU se strachem? Vyslovili jste kletbu, ve které vzýváte strach a přivoláváte ho do svého života, do svého vztahu. Anebo v druhém případě vzýváte hrůzu a rozpolcenost. Mějte na paměti, že vámi vyřčená slova, mohou stát nejen za vašim ÚSPĚCHEM, ale i NEZDAREM. Tvoříte slovem, hřešíte slovem. Zkuste to nedělat a budete překvapeni, jak se vám změní nejen život, ale i vztahy. Mnohdy žijeme v iluzi. Partner se kvůli mně určitě změní. Ano, ovšem pokud je v jeho zájmu na sobě pracovat. Domněnky Nevolá, nepíše. Něco se mu stalo. Nevolá, nepíše. Podvádí mně. Vždy je všechno jinak. Je třeba nejednat ukvapeně a nevynášet předem soudy. Láska není jen nějaká zamilovanost do někoho nebo něčeho. Rozhodně to není synonymum partnerského vztahu. Láska je hluboké přijetí sebe sama se vším, jak jsem a co dělám; s mými světlými i stinnými stránkami. Láska je hluboké přijetí všech lidí se vším, jací jsou a co dělají. Láska je hluboké přijetí reality takové, jaká je. Hluboká láska neříká: „mám ho rád i přes jeho negativní vlastnosti“. Hluboká láska říká: „mám ho rád i s jeho negativními vlastnostmi“. Tím je přijímá. Kdo neumí ocenit sám sebe, těžko může čekat, že jej ocení druzí. Kdo nemiluje sám sebe, těžko může čekat, že jej bude milovat partner/ka. Nejdřív musí mít člověk lásku sám k sobě, pak teprve může milovat druhé a realitu. Ale pozor, mít druhého člověka rád neznamená jej vlastnit nebo ovládat. Nebojte se vykročit do neznáma…. TŘEBA TAM NA VÁS ČEKÁ VÁŠ DUCHOVNÍ PARTNER Duchovní vztahy již přirozeně plynou, jsou založeny na porozumění a důvěře a oba partneři již dosáhli určité úrovně. Není v nich místo pro ego a pro touhu vlastnit a za každou cenu mít jeden druhého. Tito partneři jdou ruku v ruce duchovním rozvojem a posouvají se společně dále. Jste jako párek ptáků. Nevadí jeden druhému při letu a nezasahují si do prostoru, ale přesto o sobě ví, i když jsou od sebe na míle daleko. V duchovní lásce se o ničem nepochybuje, je tady obdiv, úcta a důvěra, které společně vytvářejí obrovské dílo. Oba již žijete přítomností. Neřešíte, co bude a co bylo. Vychutnáváte si každý společný okamžik, a pokud se vaše cesty rozejdou, nebolí to. Ba naopak. Budete oba považovat za přínosné vědomí, že na každého z nás čeká něco nového a hezkého. Přejete jeden druhému jen to nejlepší. Pokud pochybujete o mužích a dáváte jim za vinu, jací jsou, vězte, že za vším stojí žena a jedině žena může uzdravit tento svět… Je důležité, aby ženy vedly své syny k lásce, soucitu a důvěře a učily je projevit své city a otevřít svá srdce! Tam to všechno začíná a také končí. To žena utváří z muže, muže. Článek je úryvek z knihy: Vesmírná sinusoida – Okno do mé duše Autor: Ester Davidová // )
V desetikilometrové výšce, někde mezi Buffalem a Dalla sem, zastrčil časopis do kapsy sedadla, otočil se ke mně a zeptal se, „Co vlastně děláte?" „Zabývám se manželským poradenstvím a vedením manželských seminářů," odpověděl jsem věcně. „Už dlouho bych rád někomu položil tuto otázku," řekl. „Co se děje s láskou po svatbě?" Vzdal jsem se naděje na menší zdřímnutí a zeptal se, „Co tím myslíte?" „Byl jsem už třikrát ženatý a pokaždé to bylo na začátku úžas né, ale po svatbě se všechno nějak změnilo," řekl. „Všechna ta láska, o které jsem ze své strany naprosto nepochyboval, stejně jako láska mé partnerky, která vypadala rovněž opravdově, se po svatbě jakoby vypařila. Myslím, že jsem docela inteligentní člo věk, ve vedení firmy se mi alespoň daří, ale tohle prostě nedo kážu pochopit." „Jak dlouho jste byl ženatý?" zeptal jsem se. „První manželství vydrželo asi deset let. Podruhé jsem byl že natý tři roky, poslední manželství bylo téměř šestileté." „Přestali jste se mít rádi hned po svatbě, nebo vaše láska ocha bovala postupně?" vyptával jsem se na podrobnosti. „Podruhé to bylo špatné od samého začátku. Vlastně nevím, co se stalo. Skutečně jsem si myslel, že jsme se měli rádi, ale vlastně už naše líbánky byly hotovou katastrofou a ani potom to nebylo o moc lepší. Chodili jsme spolu šest měsíců. Byla to skutečná romance. Opravdu vzrušující, nádherné! Nicméně hned po svatbě začal boj." „V prvním manželství, než se nám narodilo dítě, jsme prožili tři, čtyři velice hezké roky. Když se nám narodilo dítě, měl jsem pocit, že veškerá její pozornost se soustředila na ně a já zůstal někde na okraji. Připadalo mi, jako kdyby jediným smyslem ži vota mé ženy bylo dítě a když se narodilo, přestala mě potřebo vat." „A řekl jste jí to někdy?" zeptal jsem se. „Ale ano, řekl. Dozvěděl jsem se, že nejsem normální. Že si neumím představit tu čtyřiadvacetihodinovou zátěž neustálé péče o dítě. Řekla, že bych se měl snažit ji pochopit a taky jí víc pomáhat. Snažil jsem se, ale neviděl jsem rozdíl. Potom jsme se začali navzájem odcizovat a za nějaký čas už mezi námi žádná láska nebyla. Prostě prázdno. Oba jsme se shodli, že pokračovat nemá smysl." „A moje poslední manželství? Skutečně jsem si myslel, že ten tokrát to bude jiné. Byl jsem rozvedený už tři roky. Dva roky jsme spolu chodili. Byl jsem si jist, že oba víme, co děláme a dokonce jsem si říkal, že je to asi poprvé, co opravdu někoho miluji a zároveň jsem cítil, že ona miluje mne. Nemyslím, že bych se byl po svatbě změnil. Dál jsem jí dával najevo svou lásku tak jako před svatbou. Říkal jsem jí, jak je hezká. Říkal jsem jí, jak moc ji miluji. Říkal jsem jí, jak jsem hrdý, že jsem jejím manželem. Tak jako tak, po několika měsících si začala stěžovat; nejdřív to byly úplné maličkosti, jako že jsem nevynesl odpadky nebo nepověsil si šaty. Později začala napadat můj charakter, říkala, že mi nemůže důvěřovat, obviňovala mě z nevěry. Stal se z ní vyloženě negativně smýšlející člověk. Před tím taková ale nebývala. Naopak, byla jedním z nejoptimističtěj ších lidí, jaké jsem kdy potkal. Nakonec to byla právě jedna z věcí, které mě na ní tak přitahovaly. Nikdy si na nic nestěžo vala. Ať jsem udělal cokoliv, bylo to úžasné, ale jenom do chvíle, kdy jsme se vzali. Najednou jsem nebyl schopen udělat dobře vůbec nic. Opravdu nevím, co se tehdy stalo. Postupně jsem ji přestal milovat a začal jsem vůči ní cítit odpor. Bylo zřejmé, že ani ona mě nemá ráda. Oběma nám bylo jasné, že nemáme důvod zůstávat pohromadě, a tak jsme se rozvedli. Tohle se odehrálo před rokem, a proto se ptám, co se děje s láskou po svatbě? Jsou moje zkušenosti normální? Je tohle příčinou tolika rozvodů u nás? Nemohu pořád uvěřit, že jsem to zažil už třikrát. A co manželství, která se nerozvedou? Zvyknou si na tu prázdnotu a naučí se jen tak vedle sebe žít, nebo skutečně existují manželství, ve kterých se partneři mají i potom rádi? A když ano, jak to dělají?" Otázky, které mi můj známý ze sedadla 5A položil, jsou otázky, na které dnes hledají odpovědi tisíce ženatých a rozvedených lidí. Někteří je kladou svým přátelům, někteří poradcům, duchovním, někteří jen sobě samým. Někdy jsou odpovědi formulovány nato lik odborně, že jsou téměř nesrozumitelné. Někdy jsou prezento vány spíše lidově a s humorem. Většinou obsahují něco pravdy, ale připomíná to podávání aspirinu člověku s diagnózou rakoviny. Touha po romantické lásce v manželství je v nás hluboce za kořeněna. Skoro všechny na odbyt jdoucí časopisy mají v každém svém vydání alespoň jeden článek na téma jak v manželství udržet lásku. Knihy touhle problematikou přímo oplývají, podobně jako nejrůznější televizní a rozhlasové diskusní pořady. Jak udržet lás ku v našich manželstvích je vážné téma. Musíme být ochotni učit se partnerově přirozenému jazyku lásky, jestliže chceme být v milostné komunikaci úspěšní. Se všemi těmi knihami, časopisy a další dostupnou pomocí, proč je tak málo párů, které, jak se zdá, našly ono tajemství k udržení lásky i po svatbě? Jak je možné, že dvojice spolu chodí na kursy vzájemné komunikace, vyslechnou tam všechny ty nádherné rady, vrátí se domů a ocitnou se ve stavu naprosté neschopnosti jednat způsobem, kterým si předsevzaly? Jak je možné, že čteme v ča sopise článek „Na sto a jeden způsobů, jak ukázat partnerovi svou lásku," vybereme si tak dva nebo tři, které nás obzvláště osloví, zkusíme to a partner si ničeho ani nevšimne? Na těch zbylých 98 obvykle rezignujeme a vrátíme se do starých kolejí. Smyslem mé knihy je najít odpověď na tyto otázky. Neznamená to ovšem, že knihy a články dosud na toto téma publikované, nemohou být užitečné. Problémem je přehlédnutí jedné základní skutečnosti - lidé mlu ví různými jazyky lásky. Z lingvistického hlediska máme různé jazykové skupiny - ja ponskou, čínskou, španělskou, anglickou... apod. Většina z nás vyrůstá a učí se jazyku rodičů, který se tak stane naším prvním, rodným jazykem. Později, ovšem s poněkud většími obtížemi a úsilím můžeme zvládnout jazyky další. Nejlépe však mluvíme a rozumíme našemu rodnému jazyku. Je to nejpohodlnější. Čím více ale budeme používat „druhý", později osvojený jazyk, tím více se bude zlepšovat také naše schopnost konverzace. Jestliže ovládáme pouze náš rodný jazyk a setkáme se s někým, kdo také bude hovořit pouze jeho či její rodnou řečí, odlišnou od té naší, naše komunikace tím bude podstatně omezena. Budeme se muset spoléhat na ukazování, črtáni kreseb nebo jiný způsob demonstro vání svých myšlenek. Budeme tak sice komunikovat, ale poněkud neobratným způsobem. Jazykové rozdíly jsou součástí lidské kul tury. Jestliže chceme, aby naše komunikace byla smysluplná, a ío i přes určité kulturní odlišnosti, musíme se prostě naučit řeči těch, kterým chceme rozumět. S láskou je to podobné. Emocionální, výrazová řeč naší lásky a řeč našeho partnera se může lišit, stejně jako se liší angličtina od čínštiny. Potom vůbec nezáleží na tom, jak moc se snažíte svou lásku dát najevo, protože jestli mluvíte anglicky a partner rozumí pouze čínsky, nikdy se nedomluvíte. Můj známý z letadla mluvil řečí „ujišťování," když své třetí ženě říkal, „jak je krásná, jak moc ji miluji, jak jsem hrdý na to, že jsem jejím manželem." Vyjadřoval jí lásku a myslel to upřímně, ale jeho žena tomuto jazyku nerozuměla. Možná jeho lásku hledala v jeho chování a neviděla ji tam. Být upřímný nestačí. Musíme být ochotni učit se partnerově přirozenému jazyku lásky, jestliže chceme být v mi lostné komunikaci úspěšní. Můj závěr po dvaceti letech manželského poradenství je, že existuje zhruba pět řečí lásky, pět způsobů, jak lidé mluví a rozumí emocionální lásce. Na poli lingvistickém může mít jazyk bezpočet dialektů nebo variací a stejné je to také s pěti základní mi, emocionálními jazyky lásky. I ony mají mnoho dialektů. Od povídá to také titulkům nejrůznějších časopisů typu „10 možností jak projevit vaší partnerce svou lásku", „20 tipů jak udržet doma muže vašeho srdce", nebo „365 vyznání manželské lásky". Ne existuje 10, 20, nebo 365 základních jazyků lásky. Domnívám se, že je jich pouze pět. Dialektů ovšem může být bezpočet. Množství způsobů k vyjádření lásky je omezeno pouze naší představivostí. Důležité však je umět promluvit jazykem vašeho partnera. Víme, že už od raného dětství si každé dítě vytváří svůj vlastní, unikátní emocionální styl. Některé děti si například osvojí kom plex méněcennosti, zatímco sebevědomí dalších dětí je v pořádku. Některé si zakódují pocit nejistoty, jiné vyrostou v pocitu bezpečí a jistoty. Některé děti jsou vychovávány a vyrůstají s vědomím, že jsou milovány, oceňovány a celkově rodiči přijímány, některé děti naopak nejsou ani milovány, ani oceňovány, ani chtěny. U dětí, které se cítí rodiči milovány a přijímány, se vyvine primární jazyk lásky, odpovídající jejich osobnímu psychologic kému pozadí a způsobu, jakým s nimi jejich rodiče i další blízcí komunikovali a dávali jim svou lásku najevo. Budou mluvit a ro zumět jednomu z pěti základních jazyků lásky. Mohou se naučit také druhému jazyku lásky, ale vždy se jim bude nejpřirozeněji a nejpohodlněji komunikovat v onom primárním jazyce. Děti, kte ré se necítí svými rodiči milovány a povzbuzovány, si také osvojí primární jazyk lásky. Pravděpodobně bude ovšem nějakým způ sobem deformován. Je to podobné, jako když se některé děti ne naučí pořádně gramatiku a k tomu mají nedostatečnou slovní zá sobu. Takovéto jejich nedostatečné „naprogramování" neznamená, že se už nikdy nenaučí dobře komunikovat, ale že budou muset na svou schopnost komunikování vyvinout mnohem větší úsilí než ti, kteří byli vychováváni jinak. Podobně i děti, které vyrostly s nedostatečně vyvinutou potřebou nebo smyslem pro lásku, se mohou taktéž naučit láskyplně komunikovat a přijímat projevy lásky. Budou na tom ovšem muset pracovat důkladněji a usilov- něji než ti, kteří vyrostli ve zdravém a milujícím prostředí. Jen zřídkakdy se stane, že partneři mluví stejným jazykem lás ky. Obecně máme tendenci mluvit naším primárním jazykem a jsme zmateni, když nám partner nerozumí, co se mu snažíme říci. Sdělujeme svou lásku, ale její poselství nikdy nedorazí do cíle, protože pro náš protějšek je nesrozumitelné. Toto je základní problém a záměrem této knihy je nabídnout řešení. Proto jsem se ji také odvážil napsat. Jakmile jednou objevíme pět základních jazyků lásky a porozumíme svému primárnímu, vlastnímu jazyku stejně jako primárnímu jazyku našeho partnera, budeme mít všechny informace potřebné k uplatňování záměrů a myšlenek uvedených v této knize. Až rozpoznáte primární jazyk vašeho partnera a naučíte se jím mluvit, věřím, že tím najdete klíč k dlouho trvajícímu, láskypl nému manželství. Láska se po svatbě nemusí ztratit, ale pokud ji budete chtít udržet naživu, většinu z nás bude stát úsilí naučit se onen druhý jazyk. Nemůžeme spoléhat na náš přirozený jazyk, jestliže mu náš partner nerozumí. Pokud chceme, aby ona nebo on naši lásku cítili, musíme ji projevit způsobem, který pro ně bude srozumitelný. Autor: Gary Chapman - kniha: Pět jazyků lásky // )
V terapiích se setkávám se ženami, které jsou citlivé, nadané a mají dobrou sebereflexi. Jejich problém spočívá v tom, že si vybírají nevhodné partnery, o několik úrovní vědomí mimo svou kapacitu. Je to z důvodu karmických lekcí nebo pro posílení ženina sebevědomí. Jejich partneři bývají líní, necitliví, hrubí, méně inteligentní a často mají problém uznat svou chybu. Ze všech svých problémů a konfliktů, vznikajících ve vztahu, viní svou partnerku. Po určitou dobu si ženy toto chování nechávají líbit, protože jejich "láska" je příliš závislá na hodnocení zvenčí, jsou ochotné se pro ni obětovat a udělat vše proto, aby je partner neopustil. Podřizují se tedy svým pedantským partnerům, snaží se plnit role pečující ženy, hospodyně, dobré milenky a matky, jen proto, aby si za každou cenu vztah udržely. Častokrát se snaží svého muže přivést na cestu osobního rozvoje. Snaží se mu vysvětlovat pojem zrcadlení, zodpovědnosti a bezpodmínečné lásky, na což muž někdy slyší do té doby, dokud se toto téma nedotkne jeho ega či traumatu. Proto se ženě může zdát, že když parter uzná jednou za čas její kvality, pochválí její vzhled nebo se sem tam omluví, že je vztah na dobré cestě.Zcela pak přehlíží to, že investuje do partnera mnohem více energie, než je zdrávo, aby udržela svou iluzi naplněného partnerství. Tyto ženy tak žijí v neuspokojivých vztazích a protože vidí mužův potenciál a zaměřují se na lepší stránky jeho povahy (například on je přece tak hodný, šikovný, pracovitý, hezký, atd...), přehlížejí jeden důležitý fakt: a sice ten, že ve vztahu s takovým mužem ztrácejí svou sílu. Ale protože jsou zvyklé dávat a uspokojovat především své okolí už od malička, musí často projít vlastní krizí, která může mít podobu syndromu vyhoření, nemoci, psychických problémů, závislosti, atd., aby pochopila, že žije v toxickém vztahu. Teprve když žena dospěje k nezávislosti a odpoutá se od nezdravého lpění, vymezí své hranice a přestane sloužit mužově egu, teprve tehdy pozná, zda je muž ochotný se skutečně posunout a přehodnotit své dosavadní chování, nebo zůstane v područí svého ega v komfortní zóně. Mnoho mužů na ženskou sílu reaguje tak, že se jim otevře jejich vlastní trauma a obrovský hněv a nenávist, pryštící z otevřené rány, pak otočí proti ženě a pustí se do boje. O děti, alimenty, o její pozornost, snaží se jí zničit pověst nebo alespoň řádně pocuchat nervy, aby dostali svou dávku energie, kterou žena již odmítla poskytnout. Proto některé rozchody bývají tak komplikované. Závislejší partner totiž stále vyžaduje svou dávku a snaží se druhého partnera dostat na kolena, aby měl alespoň pocit zadostiučinění, že když sám není šťastný, nebude šťastný ani bývalý partner nebo partnerka. Co může v našem případě žena udělat? Energeticky i fyzicky se od bývalého partnera oddělit, ideálně udělat si rozchodový rituál, nastavit si pevné hranice a nedávat bývalému žádnou pozornost ani energii. Určitě je dobré poradit se s terapeutem a popracovat s vlastními emocemi, vyventilovat hněv a zpracovat svůj strach a pocit bezmoci. V těchto chvílích pak žena ocení i podporu svých nejbližších členů rodiny či přátel, kteří jí mohou poskytnout pocit bezpečí a porozumění. Důležité je, aby se žena neocitla v roli oběti, aby nedávala příliš mnoho prostoru pro příběhy a záškodnické činy svého bývalého partnera. Nejdůležitější je zachovat si pevné hranice, jasnou mysl a neustupovat jeho útokům ani manipulacím. Ideálně na něj vůbec nereagovat, pokud je útočný a agresivní, nechat všechny oficiální záležitosti úřadům, případně soudu. Omezit komunikaci a nereagovat na jeho útočné zprávy obranou, být naprosto věcná, stručná a neutrální. Pokud se to nedaří, je lepší vůbec nereagovat, nebrat telefon, neodepisovat na zprávy, pokud se zrovna nejedná například o domluvu ohledně dětí. Je také dobré změnit prostředí, tedy buď místo bydliště, nebo alespoň vyhodit všechny věci, které patřily nebo jsou spojeny s jeho osobou. Je dobré si dát čas a prostor pro své pocity, protože ty se mohou vyplavovat ještě týdny a trvat o to déle, čím déle se bude muž snažit s vámi manipulovat. Je zřejmé, že v roli oběti se bude cítit on a bude Vám vyčítat a přisuzovat přesně ty věci a vlastnosti, které patří jemu. To je klasická manipulace pomocí viny a je důležité, aby na ně člověk vůbec nereagoval. Když si dovolíte dát volný průběh svým emocím, je důležité zachovat ve svém nitru soucit a odpustit všechny slova i činy, kterými se vás bývalý partner snažil spoutat či podmanit. Teprve když člověk skutečně odpustí, a to zejména i sám sobě, že se do takové situace dostal, může pak po čase znovu očekávat, že jeho další vztah již nebude vztahem toxickým, ale může skutečně potkat rovnocenného partnera a svou spřízněnou duši, se kterou si dovolí naplnit své dny skutečnou láskou a štěstím a kde životní lekce už nebudou o krvavých dramatech, ale vědomé komunikaci a vzájemné úctě. Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem intuitivní žena, matka, partnerka, umělkyně a inspirátorka, svobodná duše. Osobním rozvojem se zabývám dvacet let. Sama jsem na počátku dospělosti hledala cestu z depresí a problémů ve vztazích a díky terapiím, absolvovaným workshopům a osobní pouti jsem získala schopnost intuitivního vhledu do skrytých souvislostí a zákoutí lidské duše. Tři roky jsem cestovala převážně sama po jižní Evropě, pobývala na odlehlých místech, meditovala a spala venku, v přírodě. Získala jsem tak zkušenost s překračováním hranic komfortní zóny, konfrontace se svým nitrem a zažitými vzorci chování, prožitky bezčasovosti a jednoty s přírodou a se vším živým. Šest let jsem asistovala při práci jihoamerickým šamanům v České republice a na Slovensku a osvojila jsem si techniky a přístup k jejich pojetí člověka jako nedílné součásti přírody. Ve své práci používám techniky práce s tělem a dechem, metodu voice dialogu, přepisu limbického otisku, prvky gestalt terapie, aromaterapie a šamanské techniky. Dvacet let pracuji s tarotovými symboly, které nepoužívám k věštění, ale k náhledu do struktury podvědomí osobnosti a výkladu snů. )
Jakýkoliv vztah mezi mužem a ženou, dvěma muži nebo dvěma ženami bude úspěšný jen do té míry, do jaké dokáží vzájemně přijmout lásku toho druhého. Když váš partner přijímá jen padesát procent z toho, co jste mu nebo jí dali, předali jste ve skutečnosti jen polovinu. Vrátí-li vám tuto polovinu a vy z ní dokážete přijmout zas jen polovic, máte nazpět čtvrtinu toho, co jste dali, a tak bychom mohli pokračovat. Výsledkem je, že máte jeden od druhého stále méně a méně lásky. Chcete-li mít ve svém životě více lásky, buďte ochotní přijímat dary, oběti lásky, přátelství a podporu od ostatních lidí. Chcete-li přivést do svého každodenního života své vyšší já a více milovat sebe sama, vyberte si některou z vlastností duše, a kdykoliv budete mít chvilku času, zamyslete se nad ní. K vlastnostem duše patří: mír, úcta, pokora, harmonie, radost, velkorysost, zdraví, hojnost, svoboda, klid, síla, integrita, důstojnost, respekt, soucítění, odpuštění, vůle, světlo, tvořivost, půvab, moudrost a láska. Tím, že o těch kvalitách budete přemýšlet a meditovat, budete si je magneticky přitahovat do své aury, rozšíříte je v sobě a přivoláte si za ně uznání druhých. Na cokoliv myslíte, takoví jste. Když si každý den vyberete jednu z vlastností svého vyššího já, zahloubáte se nad ní a identifikujete se s ní, vytvoříte si ji jako prožitek sebe sama. Milovat se předpokládá respektovat se a žít své vyšší poslání. Vážíte-li si sebe sama, svého času, lásky a vizí, budou si jich vážit také ostatní. Před schůzkou s přáteli se ptejte, jaké nejvyšší poslání můžete společně vytvořit. Váhali jste někdy na návštěvě s odchodem, protože jste nechtěli urazit hostitele, ačkoliv byste sami byli nejraději už doma? Pokud ano, vážili jste si víc jeho než sebe. Telepaticky jste k němu posílali zprávu, že nemusí mít v úctě vás ani váš čas, a neměli byste být proto překvapení, že časem bude považovat vaši přítomnost za samozřejmost. Kdykoliv si vážíte a respektujete sebe sama, mluvíte o sobě pravdivě a svým jednáním ukazujete, kdo opravdu jste, pak nejenže rozvíjíte své “já”, ale pomáhá svým příkladem také druhým. Nechopnost říci lidem “ne” odráží názor, že pocity druhých jsou důležitější než vaše, jejich práva významnější a jako taková by měla být brána v úvahu první. Když takto jednáte, vytváříte si vnitřní energetické bloky zadržující nevoli, zlobu a ublíženost, které pak sedí ve vaší auře a přitahují k vám ještě více téhož. Milování sebe sama vychází ze srdce, z jemného jednání a z rozdávání bezpodmínečné lásky.Někteří lidé si myslí, že mít se rád znamená dávat najevo svou sílu a prosadit svou vůli agresivním způsobem popírajícím práva druhých. Setkali jste se s lidmi, kteří jdou za svým a nezajímá je, jak svým jednáním působí na ostatní. Říkáte jim nemilosrdní. Obdobně agresivní můžete být často sami k sobě, když nějaká vaše vnitřní část dominuje a vládne ostatním. Vůle se někdy chová jako váš nepřítel; působí na vás silou, směruje vás a nutí k nejrůznějším věcem. Můžete z ní mít pocit, jako by nad vámi stál rodič a ke všemu ještě můžete mít dojem, že věci, ke kterým se vás snaží přinutit, jsou pro vaše nejvyšší dobro. Možná se na sebe neustále zlobíte, že nemáte větší pořádek, nebo že jste ještě nezačali s něčím, co dlouho odkládáte. Možná si děláte dalekosáhlé seznamy věcí, které musíte udělat, a cítíte se špatně, když je nedodržíte. Tím dáváte za pravdu své vůli a odsuzujete jiné své já – to, které se jí staví na odpor. V takovém případě jdete vůlí proti svému já. Váš vnitřní odpor mohlo vytvořit vaše vyšší já, aby vás odvedlo od určitých věcí nebo nasměrovalo do jiných dveří. Spojíte-li svou vůli se srdcem a budete ji používat k tomu, aby vám pomohla jít cestou, kterou milujete, může vám pomoci prohloubit vaši sebelásku. Vůle dokáže směrovat vaši pozornost. Když ji zapojíte do toho, co děláte s láskou, vaše možnosti nemají hranic a není překážek, které byste nemohli překonat. Všimli jste si, že když jste se věnovali něčemu, co milujete, třeba svému oblíbenému koníčku, pracovali jste bez problémů tak dlouho, dokud jste to nedokončili, a lehce jste řekli “ne” všemu, co by vás rozptylovalo? Vůle je síla podobná řece, s níž můžete buď plynout, anebo se můžete snažit plavat proti proudu. Můžete ji využít buď k tomu, aby vás volala a zvala na vaši vyšší cestu, anebo abyste se neustále trestali za své zdánlivé přestupky. Který z těchto dvou přístupů vás motivuje? Pomáhá vám vaše vůle více milovat sebe sama tím, že obrací vaši pozornost na cestu vyššího poslání a vytváří vám záměr a motivaci k činům? A ještě něco: Neberte sami sebe tak vážně. Smějte se a hrajte si. Když se věci nedaří, není to konec světa. Humor je snad nejlepší branou k opravdové sebelásce. Schopnost smát se, usmívat se na lidi kolem a dívat se na potíže s nadhledem je rozvinutá dovednost. Ti, kdo vycházejí ve svém jednání z vyšší úrovně sebelásky, mají často velmi dobrý smysl pro humor, jsou vtipní a s chutí vyvolávají dětskou hravost také v ostatních. Umí být spontánní, každou chvíli najdou důvod smát se a dokáží vzbudit pocit uvolnění a štěstí také v druhých. Až se budete příští týden dívat na lidi ve svém životě, ptejte se (bez jakéhokoli posuzování), jestli mají rádi sami sebe. Máte-li ve vztahu s nimi jakékoliv potíže, zamyslete se, čeho se tyto potíže týkají, a ptejte, jestli mají tito lidé rádi sami sebe v této oblasti jejich života. Pošlete jim své soucítění, aby je mohli použít jakýmkoli způsobem k vytvoření svého vyššího dobra, a radujte se z lásky, kterou jste právě vyslali, protože se k vám vrací a budete ji moci využít pro své nejvyšší dobro zase vy. Sanaya Roman – z knihy: Žít s radostí Převzato z: https://cestaduse.wordpress.com // )
Moji milí, ráda bych se s vámi podělila o několik poznatků, které jsem nasbírala na své cestě za láskou za celý svůj život. Je mi 43 let a jsem žena, zpěvačka a moderátorka a mám 16 let praxe s terapiemi a za svůj život jsem měla 9 dlouhodobých partnerských vztahů v muži všeho druhu a věku. Protože jsem nastoupila svojí velice silnou transformační cestu, která vedla především přes lásku a vztahy, většinou jsem na sobě v každém vztahu zapracovala, naučla se, co jsem měla, a pak byl čas jít dál. Znám období samoty stejně jako práci na vztahu zevnitř. Pokud jste již nějakou dobu sami a rádi byste navázali vztah, je tento čánek právě ten pravý pro vás. 1. Vylečte zranění z předešlých vztahů Pokud máte za sebou již několik vztahů, které nevyšly, nebo jste ještě stále „rozsekaní“ z posledního vztahu, nesnažte se za každou cenu si najít partnera dříve, než se vaše srdce zahojí. Pokud to přesto chcete zkusit, je velké riziko, že si najdete někoho, který je na tom podobně, což možná zpočátku vypadá skvěle tj. zachráníme se navzájem, ale vztah, který je postaven na vzájemném spasení, většinou dlouho nevydrží. Cíleně pracujte na léční zranění vašeho srdce a buďte na sebe hodní. Součástí léčení je také finální odpuštění a to jak vy někomu, tak i sobě, že jste vztah třeba pokazili. Pokud máte v sobě hněv, v žádném případě si jej nevyčítejte a neuzavírejte jej v sobě. Generuje to často nadváhu. Říkejte si: "Mám právo na svůj hněv!". Cíleně jej dostávejte ven, buď na terapii, nebo sami doma třeba mlácením do polštáře a nebo pláčem. Čím více toho dostanete ven, tím rychleji se vyléčíte z bolesti. Nevylévejte si ale hněv ani pláč na bývalých partnerech… nikam by to nevedlo. Pracujte sami se sebou a nechte ostatní žít jejich život. AFIRMACE: Jsem vyhojená/vyhojený z veškeré bolesti mého srdce pramenící z partnerských vztahů. 2. Užívejte si život plnými doušky Když už jste tedy jednou sami, rozhodně nečekejte s různými radovánkami až přijde další partner / partnerka. Užívejte si maximálně života a své svobody. Až budete zase zadané dámy, třeba by vám takové holčičí mejdánky a samostatná dovolená a svobodné kamarádění se s jinýma klukama, u partnera neprošlo. Kluci to samé! Užívejte si srazy s kámošema, jezdění na motorce, hraní si na “vojáky”… až budete mít novou dívku, budete se chtít věnovat jí. Na tohle už třeba nebude čas. AFIRMACE: Ačkoliv jsem singl, užívám si života na plný plyn! 3. Smiřte se se svou samotou Pokud samota trvá příliš dlouho, máme tendenci klesat na mysli a víře, že se někdo objeví. V tuto chvíli, pokud cítíte, že jste vyhojeni z předešlých bolestí, je vhodné začít zpracovávat své podvědomé programy, které nám brání navázat nový vztah a především strachy. Jeden z hlavních strachů je: zůstanu navždy sama / sám. Tento strach je většinou naprosto nejklasičtější a může nás absolutně opanovat. Stává se, že vaše duše má svůj plán… Aby vás mohla změnit na dospělého samostatného nezávislého jedince, žádného KVALITNÍHO partnera / partnerku vám nedá, dokud nepřijmete naplno i tu možnost, že zůstanete sami. Strach a tlak “musím někoho mít” vytváří buď naprostou samotu a skepsi a nebo vás vhání stále do dalších a dalších nevhodných vztahů, které končí katastrofou. Přijímáme tak do života i muže nebo ženy, co jsou na nás posíláni jako zkoušky a jsou vhodní jen k tomu, abychom se naučili, co nechceme v životě mít. :-))) Ale i tyto zkušenosti jsou naprosto zásadní. Je však třeba se z nich poučit a né je stále opakovat. Pokud se nepoučíme, tak se k vysněnému kvalitnímu partnerovi / partnerce dostaneme jen těžko. Dobrá technika je, přijmout ten nejhorší možný scénář. To neznamená, že to tak v budoucnu bude. Když přijmete situaci, uvolníte tlak strachu a partner / partnerka se dostaví. AFIRMACE: I kdybych měl / měla být do konce života sám / sama, budu žít plnohodnotný život plný vášně a radosti. 4. Začněte milovat sami sebe Dalším úskalím, když jste delší dobu sami, je, že začete ztrácet sebevědomí. Proto je v tomto období více než kdy jindy třeba na sobě pracovat a to nejen zpracovávat svou psychiku, ale také fyzické tělo a zejména jeho přijetí s láskou takové jaké je. Ale pozor! Nemyslím tím oblíbený program, až zhubnu, tak mne bude každý chtít a budu mít vztah. To je sice možné, že například vyrýsováním si své postavy a zhubnutím, člověk zvýší svojí povrchní atraktivitu, ale opravdu jste ochotní dřít v posilovně a držet ultraDIETU po celý zbytek svého života? Co když ten partner, kterého takto přitáhnete, pak když polevíte a přiberete, už vás takovou nebude chtít? Proto je lepší cesta, začít se milovat takoví, jací jsme. A to nejen fyzicky ale také psychicky. Čím více budete sami sebou a budete mít ukotveno v sobě, co chcete a co se vám líbí, a ne to, co byste měli chtít a to co by se vám mělo líbit, tím větší šanci máte najít partnera, kterému se líbíte VY a ne holka z kalendáře, která zmizí, když se vedle vás probudí ráno a budete odlíčená. U kluků je to obdobné. Balit holky na to, že máte mnoho peněz a přitom si je půjčovat od rodičů, se nevyplácí. :-))) Holka, co se na tohle chytí pánové, to asi nebude laskavá manželka, se kterou budete šťastní celý život. Ale jak říkám, každému, co jeho jest. AFIRMACE: Dovoluji si být na 100% sám sebou a jsem úžasnou dokonalou bytostí tak, jak jsem. 5. Dávejte si dárky, ale nepodléhejte závislostem Nedostatek lásky od okolí a absence partnerského vztahu může mít za následek podléhání různým závislostem, ať už na jídle nebo třeba na kartářkách či na nakupování oblečení a nebo drahých hraček. Toto je třeba míti pod kontrolou. Pamatuji si na sebe před 12 lety, jak jsem po rozchodu s jedním partnerem nakupovala hadříky, až mi na kreditce vznikl dluh 35 000,- Kč. Ještě stále mám ve skříni jedno krásné růžové manžestrové sako z té doby a vždy když se na něj podívám, říkám si, to byla ale pěkná taškařice. Tohle už nikdy více. Vytloukala jsem závislost na partnerovi, kterou jsem ztratila, jinou závislostí. U chlapů to můžou být zase mobily, auta, motorky, elektronika… To mi teď nahlásil můj blízký kamarád: „Já vydělávám hodně ale musím si kupovat pořád nějaké drahé dárky, abych si kompenzoval, že jsem sám, takže jsem stále v dluzích.“ Velmi dobře tomu rozumím, ale lidé, vezměte rozum do hrsti. Raději si za ty peníze kupte zájezd pro nezadané. Když budete mít dluhy, tak to vám na atraktivitě opačného pohlaví určtě nepřidá. A pak je tady další velké téma a to závislost na jídle… A tomu také nesmírně rozumím. Užívejte si, ale držte to v rovnováze. 4 čokolády denně sice tělu dodají potřebný pocit “sladkosti života”, ale to je asi tak všechno. Když už musíte stále něco jíst, začněte chodit například na kurzy vaření RAW nebo makro bio či jiných zdravovýživových směrů. 1. naučíte se mlsat zdravěji 2. někoho tam můžete potkat… :-) Takto jsem to řešila i já a bylo to senzační. Mám z té doby naprosto skvělé kamarády. Já jsem tedy osobně vášnivý gurmán, takže o tomto bych také mohla psát celé romány. :-))) AFIRMACE: Můj život je v harmonii, užívám si života, ale v souladu se zdravím svého těla i finančního konta. :-))) 6. Nepouštějte do života nevhodné partnery a nebuďte naivní Naše skepse může dostoupit i takové výše, pokud jsme dlouho sami, že jsme schopní zareagovat i na opravdu nevhodné partnery. Vaše srdce je opravdová nádherná květina plná světla, ale když jej otevřete nevhodnému člověku, můžou být následky velmi bolestivé. K tomu vám napíši svůj příběh. V době, kdy jsem byla ještě nevyléčná z bolesti ze zrady a lží bývalého partnera, jsem se snažila svou bolest řešit naskočením do dalšího vztahu s dalším panem Božským. Byla jsem naivní a růžové brýle jsem měla naražené asi až do mozku. :-) Pravda, čarovala jsem a použila magii jiné čarodějky. A o dalším úplňku pan Božský přišel. Byl však přímo úměrný mému rozsekanému srdci. Z pána se vyklubal lhář, harémový typ a navíc ještě násilník. Zkráceně mi zopakoval stejný scénář, který jsem měla ještě ve svém srdci. Můj stav přitáhl stejné. To je zákon rezonance. :-))) Poučení zní: „Důvěřuj ale prověřuj.“ A když už se něco takového stane, tak to kvalitně zpracovat a vzít si z toho poučení. Moje intuice mne samozřejmě varovala, když jsem se bála i vedle něj usnout… Nebezpeční hoši ale i holky, mohou být sexy ale dopadá to někdy velmi nedobře, když to berete moc vážně. Jak ale odhadnout, kdo je ten kvalitní morální vhodný partner a kdo není? Jednoduše. Hodně těch nevhodných odpadne, když jdete na věc pomalu, s rozvahou a oddálíte sexuální styk alespoň na třetí a další rande. Další radou je, netlačit hned na společné bydlení a děti. V okamžiku zamilovanosti můžeme přehlédnout fatální vady vašeho protějšku, které nám mohou poté velice znepříjemnit život.AFIRMACE: Miluji se natolik, že nepustím do svého života partnera / partnerku, jen proto, abych s někým byl / byla. 7. Rozdávejte lásku na všechny strany Nejvíce úspěchu u mužů jsem dosáhla až poté, co jsem se vyhojila z bolesti a smířila se s tím, že jsem nyní bez partnera a začla být takto šťastná. Začala jsem zářit a dávat lásku na všechny strany. Tady mluvím za ženy. Nevím jak tohle funguje u mužů. Plně funkční, otevřené srdce, co miluje i své kamarády, samo sebe i svůj život, to přitahuje nejvíce nápadníků a žena si pak může vybírat. Ano, je to možné, vznášet se v radosti už jen ze života samotného. Kdo by chtěl holku, co je smutná a má milion problémů, na každého nadává a vypráví stále o svých bolestech z minulosti. Ano, taky jsem byla taková. Proto bylo třeba zahojit tyto rány, než jsem začala zářit. Za tím jsou ale kvanta hodin terapie a zvědomování programů duše, přijímání a odpouštění - propuštění. Láska přitahuje lásku. Radost přitahuje radost. Buďte sami sebou a spokojení se svým životem. Jistě máte kolem sebe několik lidí, co vám řeknou, že potkali toho pravého nebo tu pravou v okamžiku, kdy už se smířili s tím, že třeba nikdo takový nepřijde a začali si šťastně žít svůj život. To je právě ten bod, kdy vám vaše duše naservíruje odměnu za vaši práci na sobě v podobě skvělého vztahu. Ale je třeba trpělivosti. Nebojte se však, že až vstoupíte i do skvělého vztahu, že byste neměli možnost dále na sobě pracovat… :-))) Zase vylezou další pěkné prográmky na zpracování. Platí ale pravidlo, že čím více zpracuji nyní, když jsem sám / sama a mám na to čas, tím jednodušší bude poté vztah. A především je třeba být co nejvíce sám sebou. Nemyslím tím model: „Nebudu o sebe dbát a doma uklízet a chovat se slušně k ženám, protože to bych nebyl já.“ Obávám se, že ničí osobnost není v základu sama sebou, že třeba nedodržuje osobní hygienu. Žijeme ve složité době a jak mi řekl včera další můj skvělý kamarád: “Taky bych nechtěl chodit s nějakou santusačkou z Hlavního nádraží.” :-)) To jsou reálné názory, reálných mužů dámy. :-))AFIRMACE: Mé srdce je plné lásky a nebojím se jí dávat na všechny strany protože já sama / sám jsem láska. Starejte se o sebe a buďte stále atraktivní. Často slýchávám od nezadaných kamarádek větu: “Proč oni mají vztah a já ne?” nebo “Ona si zase někoho našla a já jsem pořád sama.” To je velice typické a opravdu když je člověk dlouho sám a vidí ostatní, jak snadno vcházejí do vztahů, může být opravdu skeptický k životu i k sobě. Tady je opět ta pravá chvíle na sobě pracovat, chodit na konstelace, motivačí semináře a terapie. Máme toho v sobě mnoho ať už z tohoto života a této reinkarnace, nebo z dalších životů a také v naší DNA pracují naši předkové. Takže se nikdy nemůžeme poměřovat s ostatními. Někdo je prostě určen k tomu mít vztah třeba celý život a jiný zase hledat, pracovat na sobě a prožívat i dobu samoty. Je to jen na jedinečnosti každého z nás. Pozor ale na závist nebo nevraživost, protože, když jiným přejeme, i my dostáváme. Naše vyzařování je čisté a kvalitní a naše tvoření láskyplného vztahu je snadnější. Tady bych ráda řekla, něco na konto těch z druhé strany. Jsou i tací, jejichž jedinou “životní výhrou”, na které staví celé své sebevědomí, je to, že si našli partnera nebo partnerku a mohou někdy díky své pýše sklouznout k pohrdání těmi, co zůstali nezadaní… Vážení, pýcha a nepokora, předchází pád. Takovýto lidé toto dělají jen proto, že se strašlivě bojí, že by mohli být opět sami. A čeho se bojíme, to si přitahujeme. Jak se zpívá v Ježkově kultovní písni: Život je jen náhoda, jednou si dole jednou nahoře. Pokud máte kolem sebe ve svém single stavu někoho, kdo “vám to dává sežrat”, jakmile to zjistíte, nestýkejte se s ním. Můžete totiž také zjistit, že vám závidí třeba to, že vy máte svobodu a nemáte za zády stále žárlivého partnera. Mnoho lidí má totiž vztah a přitom nejsou vůbec šťastní. Vám se jejich vztah možná z vašeho pohledu nezadaného může zdát ideální ale ruku na srdce, kolik znáte opravdu ideálních párů kolem sebe? Vy naopak máte soustavnou prací na sobě možnost vytvořit si opravdu kvalitní partnerský vztah, který vydrží a bude skutečně šťastný. Nestojí to za těch pár měsíců samoty? Počkat si na to pravé? AFIRMACE: Být nezadaný je naprosto v pořádku, život má nesmírné množství podob. 9. Dělejte jako když už partnera máte Pokud jste na sobě pracovali, nepociťujete již smutek ze ztráty předešlých partnerů a cítíte, že jste připraveni začít nový vztah, začněte si hrát s vibrací, která vám partnera / partnerku přitáhne. Jednoduchý návod je, že uděláte vše tak, jako by partner již byl ve vašem životě. Kdysi jsem to tak udělala a musím říci, že to skvěle fungovalo. V posteli jsem přidala peřinu a polštář, jako by tam měl spát. Koupila jsem novou lampičku a noční stolek, dva stejné hrnečky se srdíčky, povídala jsem si s ním a evokovala si zamilovaný stav. A opravdu muži se na mne lepili kamkoliv jsem vešla. A partner přišel. Tohle opravdu funguje. Pokud máte ale nevyčištěné své psychické programy, dlouho vám tento entusiasmus nevydrží. Další kapitolou je také odpojení karmických vláken nebo-li jakéhokoliv psychického nebo fyzického napojení na předešlé partnery. Může se stát, že jakmile by se o vás začal někdo nový zajímat, může předešlý partner začít opět dotírat, protože vás nechce “pustit”. To samé platí naopak. Pokud v sobě cítíte bolest, když vidíte, že váš bývalý partner / partnerka má novou ženu nového muže, nemáte to vyřešené v sobě a není otevřený zdravý prostor pro nového chlapa / ženu. Jinak tedy dámy, je docela typické, že chlap naskočí na další vláček mnohem dříve… a to proto, že většina chlapů necítí tolik věci na srdce jako ženy a také muž sexuálně vstupuje do ženy a jeho energie v ní zůstává tedy více než energie ženy v muži. Dále, jsme animálními tvory a naše těla se vyvinula ze zvířat, ať už jakoukoliv genetickou mutací přirozenou nebo cílenou. Takže pokud se podíváte na zvířata, většina nežije v páru a samci jsou ovládáni sexuálním pudem “rozsévat”. Je to součást tohoto světa, ať se nám to líbí, či nikoliv… AFIRMACE: Jsem zadaná / zadaný v láskyplném partnerském vztahu oboustranně spokojeném. Choďte mezi lidi, pěstujte své koníčky 10. Buďte stále atraktivní a choďte do společnosti Teď už máme tu pravou vibraci, aby partner nebo partnerka přišli, a dáme vesmíru najevo, že máme vážný zájem. Říká se tomu JÍT DO AKCE! Doporučuji chodit do společnosti, jezdit na zájezdy pro nezadané, navštěvovat festivaly a akce, které jsou blízké vašemu srdci, třeba na základě vašich koníčků a pracovních zájmů. Tam je velice pravděpodobné, že někoho potkáte, kdo s vámi vytvoří harmonický pár. Když budete sedět “jako pecka” doma, pravděpodobnost, že potkáte vysněné partnery, se snižuje. Navíc, jak říká známý vtip: Bože ať vyhraju ve sportce… Bože ať vyhraju ve sportce… a z nebe se ozve hlas: TAK SI ALESPOŇ VSAĎ!. :-)))Především ale nepropadejte skepsi a nepolevujte ze své vysoké laťky, starejte se o své tělo a krásu. Pokud jste smutní, máme tendenci všechno vzdávat, ale když jste krásné dámy a krásní pánové, máte na sobě krásné šaty a jste upravení, tak i když nikoho nemáte, tak vám stejně třeba kolegové v práci mohou říct, jak vám to sluší a TO VÁM UDRŽUJE STÁLE VÍRU, ŽE JSTE ŽÁDANÍ A ATRAKTIVNÍ. A to přesně potřebujeme. Stále se udržovat v dobré pozitivní mysli a věřit si! U mužů to platí ještě více. Když je chlap dlouho sám, má tendenci někdy nedodržovat osobní hygienu a trochu “vlčí”. To se potom pánové nedivte, že vás žádná nechce. Takový upravený chlap v obleku ve vyžehlené čisté košili v umytém a uklizeném autě.. před tím se ženský culí a koketují jedna báseň. Kdyby pro mne přijel chlap s autem, ve kterém má neskutečný nepořádek a špínu, tak se asi okamžitě vyděsím. Jak by potom vypadalo naše spolužití? Budu mu dělat uklizečku? A dále, když má nepořádek v autě, může mít nepořádek v životě. O takových věcech holky přemýšlí, když se snažíte udělat zapůsobit kluci. Ano, teď si říkáte, to je ale povrchní. Ale co má ta holka dělat, když vás nezná? První dojem je důležitý a někdy na základě vašeho zanedbaného zevnějšku vám lovená žena :-) nedá už další šanci. Taková je většinová realita. Holky obvykle nemají problém s hygienou nebo se zanedbaným zevnějškem. Záleží ale na tom, jakého kluka chceme přitáhnout. Osobně umím chodit hodně sexy oblečná ale chlap, co se chytí jenom na výstřih a minisukni, většinou nebývá úplně naše cílová skupina, že dámy? A na druhou stranu příliš vyzývavé a sexy oblečení ty stydlivější a slušnější kluky odradí. Buď se leknou, že na vás nemají nebo si pomyslí, co by dělali s takovou vyzývavou babou. AFIRMACE: Vytvářím harmonické vztahy. Jsem dokonalá bytost plná lásky, odvahy, pravdy a úcty k sobě a tím pádem i k ostatním. Takže závěrem:Vše, co jsem popsala, jsem sama prožila a takto své zkušenosti šířím dál. Můj náhled neberte jako nějaké dogma. Každý čověk je osobnost a každý má svojí cestu. Budu ráda, když se necháte tímto čánkem inspirovat a nasdílíte jej svým přátelům. Už mám něco za sebou a mnoho negativních prožitků jsem si mohla odpustit, kdybych poslouchala dobré rady starších. :-)) Ale to bych neprožila plnohodnotný partnerský život od nejvyšší formy lásky až po nejhlubší propadliště samoty. Přeji všem bytostem, nechť jsou šťastny a naleznou svůj vnitřní klid a mír. Zveme Vás ke sledování jedinečného ON LINE VIDEO SEMINÁŘE PRO NEZADANÉ ŽENY A DÍVKY, který vytvořila autorka tohoto článku - Ava Chrtková Brožová. Za velice příjemnou cenu můžete nyní zakoupit ucelený návod 18 videí s tématem jak odblokovat své vnitřní překážky a přitáhnout si do života skutečnou lásku. Více informací zde: http://www.laskyplny-partnersky-vztah.cz Článek napsala : Ava Chrtková Brožová - zpěvačka, moderátorka a provozovatelka internetové televize Příznaky transformace TV http://www.priznakytransformace.cz Tento článek JE dovoleno kopírovat na jiné weby včetně fotografií a grafik ALE POUZE S AKTIVNÍMI ODKAZY A S TOUTO POZNÁMKOU. Budeme TAKÉ velmi rádi, když jej budete sdílet na sociálních sítích. Ke snadnému sdílení na facebooku využijte tlačítko sdílet v horní části článku. Děkujeme, že dodržujete naše autorská práva. :-)) Mnoho o semináři a také báječné rady naleznete také v těchto videích: )
Jestli mne miluješ, tak mi to koupíš. Jestli mne miluješ, tak to pro mne uděláš. Jestli mne miluješ, tak musíš být šťastný. Jestli mne miluješ, tak si mne musíš vzít. Rád bych dnes mluvil o žárlivosti. Proto, abychom pochopili, z čeho vzniká, musíme pochopit, jak fungují naše vztahy. Dva lidé se poznají. Začnou spolu trávit hodně času a tento čas věnují rozpravám o krásných myšlenkách. Pocit této náklonosti pomůže k rozkvětu krásné růže jménem LÁSKA. Do této chvíle bývá vztah jedinečný, výjimečný. Myslíme si, že o nás druhá osoba ví „úplně všechno“, že nás perfektně zná. Každý jsme originál a naše pocity jsou jen naše pocity. Pak se jednoho dne stane, že jsme očekávali, že druhá osoba „něco“ udělá. A ejhle, ona to neudělala. Neudělala to proto, že jsme neměli potřebu cokoli říkat. Domnívali jsme se, že nás zná tak dobře, že přeci ani nemusíme nic říkat. Jsme rozčileni a zasazujeme první semínka nespokojenosti a nedůvěry. V naší mysli se roztáčí kolotoč otázek: Miluje mne? Asi mne nemiluje, když nedokáže poznat, co zrovna chci….nemá náhodou někoho jiného? Bum, prásk. První žárlivé emoce jsou na světě. A přitom se neřeklo jediné slovo. Naše vzájemná nekomunikace vyústila v tisíce domněnek, které začaly utvářet nový pohled na naši drahou polovičku. Jsme rození obchodníci. Obchodujeme i za těch „nejkrásnějších“ životních situacích. „Berete si zde přítomnou?“ ANO BERU. Uzavřeli jste obchod, že se budete vzájemně respektovat, že si budete pomáhat, že budete spolu v dobrém i zlém….. Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se má za to, že „Po svatbě už je to prostě jiný“?Generace před námi v nás zakořenila přesné myšlení o tom, jak se má chovat muž a jak se má chovat žena. Novomanželé vstupují do nové etapy života, aniž by si uvědomovali, jak je tato neviditelná, nepsaná pravidla ovlivňují. Ženě se narodí dítě a hned ví, jak se má chovat. Nikdo ji to neučil a přesto je skvělou matkou. Stejně tak, jak ví, jak se má chovat správná matka, ví přesně, jak se má chovat správný otec. Malý krok do strany a problém je na světě. Platí to i obráceně. Milující muži se po svatbě často změní v diktátorské ředitele. Musí přeci tolik pracovat, aby uživili rodinu a tak se nemohou zabývat nějakými hloupostmi a problémy v rodině. Mlčení vytváří další domněnky. Tyto domněnky mají ve většině případech jednoho společného jmenovatele. NEVĚRU. Lidé se tolik bojí, aby jim byla druhá osoba věrná (přece si ji vzali a je jejich), že neustále žárlí. Žárlivost zaslepí jejich zamilované oči a ta krásná růže začne uvadat. Naše obchodní myšlení zapomnělo na podstatu vztahu. Místo toho, abychom si vzájemně byli oporou, snažíme se zmenšit životní prostor na minimum. V naší společnosti je normální přizpůsobovat se, dělat ústupky a vytvářet tak jednotnou cestu pro dva naprosto odlišné lidi. Skutečný vztah však pochází z lásky k sobě samému. Jen naplněni můžeme rozdávat lásku dál a milovat ostatní. Nemůžeme si dále myslet, že naše láska musí být opětována. Představte si ten krásný život, kdy dva lidé jsou spolu, protože podporují tu jedinečnost v druhém, snaží se mu dávat maximum prostoru a jejich láska vzkvétá na jejich osobním rozvoji. Nezávidíme si. Nepodceňujeme se vzájemně. Uvědomujeme si jeho jedinečnost a té nestojíme v cestě. Naše cíle mohou být odlišné, ale naše láska bude stejná. Žárlivost je Vaše minulost. Autor článku: Michal Ježek terapeut a výrobce tělových a ušních svící http://michaljezek.cz/blog/ Jmenuji se Michal Ježek a pomáhám lidem uzdravit jejich fyzické a emoční potíže. Jako terapeut vedu lidi k vědomému životu a pomocí moderních osvědčených technik citlivě pracuji s klienty na tom, aby se jednou provždy zbavili svých traumat. Aby to nebylo jako ve známém rčení o kázání vody a pití vína, snažím se jít sám příkladem. Ve své práci patřím k terapeutům, kteří svou práci dělají srdcem a s nadšením. A to, co radím lidem, se snažím také sám dělat. Důležité je především uvědomit si, že žít můžeme pouze v přítomném okamžiku, tady a teď. )
Mít vztah, který je bezpečný a v němž vládne vzájemná úcta, je normální lidská touha a my všichni si zasloužíme tyto vlastnosti ve svých vztazích mít. Bohužel se však až příliš často obviňujeme za vztahové problémy, spíše než abychom si přiznali, že jsou nezdravé či dysfunkční, a posoudili, zda je vůbec možné je zachránit. Zde je 18 tipů k vyléčení úzkosti způsobené nezdravými vztahy: 1. Nesoustřeďujte se na to, zda vás někdo má rád nebo nemá Namísto toho, abyste si dělali starosti o to, zda vás někdo má nebo nemá rád a soustřeďovali se na to, jak vám buší srdce nebo zda máte motýlky v břiše, když ho nebo ji potkáte, se spíše ptejte, zda spíše necítíte vzrušení z toho, že reagujete na setkání s další dysfunkční osobou. Dívejte se, zda má tato osoba většinu, pokud vůbec nějaké, vlastností, které si ve vztahu přejete. 2. Buďte si sami nejlepšími přáteli Jedním z důvodů, proč lidé setrvávají v nezdravých vztazích, je jejich strach být sami. Tento strach přitom máte jen proto, že jste si ještě nevybudovali nejlepší vztah sami se sebou. Pokuste se dosáhnout stavu, ve kterém si budete opravdu užívat svou vlastní společnost. A pokud to nepomůže, vězte, že být sami je zdravější a mnohem lepší než váznout v nezdravém vztahu plném nepřátelských dramat. 3. Přestaňte čekat, že někdo jiný vyřeší vaše problémy Vy sami jste zodpovědní za vše, co potřebujete ve svém životě napravit, ať už jsou to vaše finanční dluhy, vaše kariéra, péče o vaše tělo atd., nikoli váš partner nebo partnerka, nejlepší přítel či přítelkyně, nebo vaši rodiče. Když převezmete zodpovědnost sami za sebe, budete mít sami ze sebe mnohem lepší pocit a vaše sebedůvěra bude velmi přitažlivá. 4. Poznejte své hranice a stůjte si za nimi My sami druhým lidem neustále vysíláme náznaky o tom, jak si přejeme, aby se k nám chovali. Říká se jim „hranice“ a jsou tím, co určuje, co budete nebo naopak nebudete akceptovat. To, jak důležitá je pro vás upřímnost, úcta a spolehlivost, je stejně tak důležité jako potřeba osobního prostoru, času o samotě nebo množství fyzických projevů lásky, které vyžadujete. Když dostojíte svým hranicím, nedovolíte druhým, aby s vámi manipulovali, vyvolávali ve vás pocity viny nebo vás ovládali, a vaše vnitřní já vám za to poděkuje. 5. Naplňte svůj život pozitivními lidmi Navažte přátelství s někým, kdo již vědomě zlepšuje svůj život. Pobývejte s lidmi, kteří dosahují svých snů a kteří vás vezmou na svou cestu s sebou. Bojíte se, že vás nebudou chtít mít mezi sebou? Zamyslete se nad tím znovu: úspěšní lidé milují učit druhé a pomáhat jim, jsou-li jim za to druzí vděční a váží-li si toho. Mít takovou osobu ve svém životě vám pomůže osvětlit oblasti vašeho současného vztahu, na kterých potřebujete zapracovat. 6. Udělejte si seznam oblíbených rysů osobnosti Sepsání žádoucích rysů je nápomocné k usměrnění vašeho soustředění, když potkáte nové lidi, a také nebudete tolik ochotní upadat do starých vztahových vzorců. Kterých pět rysů byste si přáli vidět ve svých vztazích? Může to být například upřímnost, dobrý posluchač, spolehlivost, věrnost, láska ke zvířatům nebo oceňování. Když se sjednotíte svými prioritami, snáze rozlišíte, na kterých konkrétních oblastech potřebujete zapracovat ve všech svých dosavadních vztazích. 7. Buďte dobrými přáteli k udržení si dobrých přátel Průzkumy ukazují, že blízká přátelství jsou mnohem více v souladu s životním štěstím než manželství, a tak jsou tyto vztahy velmi důležité pro naše zdraví. Základní vlastnosti dobrého přítele zahrnují: Důvěryhodnost – dodržování slibů a život v integritě.Ochrana – bránit své přátele, když o nich slyšíte nějaké pomluvy, a pomoci jim, když to potřebují.Důvěrnictví – nikdy nepomlouvat své přátele ani odkrývat jejich tajemství druhým.Nesoutěžení – snaha být „lepší“ než náš přítel vnáší do vztahu nátlak.Vzájemnost – rozhovory poskytují oběma lidem potřebný čas i pozornost. Přátelé jeden druhému naslouchají.Dostupnost – my všichni jsme vytížení, ale dobří přátelé si jeden na druhého udělají čas. Ta nejúspěšnější přátelství, nebo v podstatě vztahy jakéhokoli druhu, budou obsahovat všechny tyto vlastnosti. Možná se budete potřebovat pozdržet (dočasně či trvale) stranou od lidí, kteří tyto základní zásady silného přátelství nerespektují. 8. Důvěřujte svým vnitřním varovným signálům Vaše tělo je od narození citlivé vůči energiím a záměrům jiných lidí. Všímejte si svých vlastních vnitřních varovných signálů, které vám dávají najevo, že se potýkáte s nezdravou či na dramatech závislou osobou. Některé varovné známky mohou být například: - Cítíte se být využíváni, protože vztah je jednostranný a vy jste ti, kteří pouze dávají.- Cítíte se provinile, jako byste druhé osobě něco dlužili.- Jste nahněvaní na druhou osobu i na sebe samé.- Poté, co druhá osoba odejde, se cítíte vyčerpaní a unavení.- Přejete si se této osobě vyhýbat. Důvěřujte v tomto své intuici. Ve zdravém vztahu byste tyto pocity neměli. 9. Napište dopis člověku, s nímž máte problém Každý zdravý vztah čas od času narazí na tvrdou skálu. V takových okamžicích často pomáhá napsat dané osobě dopis. Vyjádřete své pocity a nedržte se zpátky. Pak tento dopis obřadně spalte. Také můžete dotyčné osobě poslat zdrženlivější skutečný dopis poté, co počkáte den či dva, abyste „vychládli“. Takto bude váš dopis vyjadřovat vaše trvalé pocity namísto reaktivních emocí. To může být počátek vzájemně prospěšného rozhovoru, který vás přivede zpět k sobě. 10. Zastavte neustálé přerušovatele Pokud vás někdo neustále přerušuje, když mluvíte, zastavte je zavčasu pevným „Promiň, ještě jsem neskončil/a.“ Pokud se zároveň dotknete paže druhého člověka, účinek bude ještě větší. Pokud je přerušení zároveň pokusem o opravu toho, co jste řekli, můžete říci „Někdy mi připadá, že jsi spíš můj učitel než přítel. Byl/a bych radši, kdybychom během našich rozhovorů prostě sdíleli svoje pocity.“ Pokud vás jejich způsoby otravují, jistě to otravuje i mnohé další, takže jim tím prokážete laskavost. 11. Říkejte prostě „Ne“ žádostem založeným na pocitech viny Pokud cítíte, že je s vámi manipulováno a nemáte na výběr, než se podřídit, zůstaňte pevní. Mohou plakat, vyhrožovat, že si ublíží, říkat, že je nikdo nemiluje, nebo vám připomínat časy, kdy vám pomohli. Ale když těmto vyvolávačům viny řeknete Ne bez výčitek nebo omluv, najdou si jinou oběť nebo si uvědomí, že jejich metoda není dobrá ani účinná. 12. Neustupujte tiše vzteklým lidem Pokud někdo projevuje svůj hněv fyzicky, OKAMŽITĚ ODEJDĚTE. A pokud je to někdo, kdo prostě vyletí při nejmenším podnětu a přitom za sebe nebere zodpovědnost, pak se vzdejte fantazie, že jednoho dne najdete vítězné řešení, které je konečně učiní šťastnými a míruplnými. S největší pravděpodobností totiž budou potřebovat odbornou pomoc. Chození po špičkách, dokud se neuklidní, nikomu nepomůže. 13. Dejte nespolehlivým lidem jasné pokyny Až si s vámi nespolehlivý člověk domluví další schůzku, vysvětlete mu, že váš čas je cenný a že pokud tam nebude do 15 minut po domluveném čase, budete muset jít. Pak to opravdu dodržte a odejděte, protože pak, když se objeví pozdě, jim obsah sdělení dojde. 14. Stůjte si za svým Obviňující lidé vždy vyhledávají souboje. Řekněte jim jasně, že se ve svých obviněních mýlí, ale nepouštějte se s nimi do hádek ani bludných debat. Nenechte se zatáhnout do války obvinění, jinak budete bojovat donekonečna. 15. Přestaňte se snažit zachraňovat typy Oběť-Mučedník Protože ať už jim dáte jakoukoli radu, pravděpodobně vám odvětí „To už jsem zkusil/a a nefungovalo to.“ Je lepší nevěnovat příliš mnoho času snaze poskytnout jim řešení na jejich problém. Jakmile oběti-mučedníci vycítí, že nemáte ponětí, jak jim pomoci, půjdou o dům dál a vykládat někomu jinému o tom, jaký mají problém. 16. Buďte upřímní ohledně zraňujících slov Když někdo řekne něco, co vás zraní, je důležité jim o tom dát vědět. Můžete říci „Nemyslím si, že jsi měl chtěl/a zranit slovy, která sis zvolil/a, ale stalo se.“ Nebo, jakmile dotyčná osoba řekne něco zraňujícího, můžete okamžitě upřímně říci: „Au! To bolelo!“ Daná osoba může vysvětlit, že tím myslela něco úplně jiného, než co jste slyšeli, ale také může být v budoucnu více taktní. 17. Udržte si svou dospělou identitu během rodinných návštěv Pokud máte pocit, že jsou vaše rodinné vztahy opakujícími se nočními můrami, je to s největší pravděpodobností proto, že bojujete s fragmenty minulosti. Hádky letí na autopilota a nikdo není skutečně přítomen nebo si vědom současného okamžiku. Pamatujte, že nejde o to změnit druhou osobu nebo ji nutit k tomu, aby se omluvila. Jde o to, abyste se vyrovnali s rodinnou dynamikou zdravými způsoby. Nemůžeme ovládat reakce druhých lidí, ale své vlastní reakce na ně. Ujistěte se, že s sebou budete mít nějaký předmět, který vám bude připomínat současnost a pomůže vám cítit se silní a hrdí na to, čeho jste dosáhli. Může to být něco, co je spojeno s vaší profesí nebo zálibou. To vám pomůže předejít tomu, abyste upadli do svého dvanáctiletého starého já při prvních známkách hádek s rodinou. Máte na výběr z mnoha možností, jak se vyrovnat se zraněnými pocity, včetně odstupu a prohlášení „No, to je jejich problém“; nebo soucítění s nimi, protože oni pravděpodobně konflikty nechtějí o nic víc než vy. 18. Odejděte ze vztahu, jakmile zahlédnete červenou vlajku Dopřejte si čas na to, abyste člověka poznali, než se zavážete ke vztahu. Při první červené vlajce, jako je například neúcta k věrnosti nebo nedostatek úcty, okamžitě ze vztahu odejděte, ještě než do něj zabřednete více. Jako soucitná duše s otevřeným srdcem toužíte dávat. Je vaší přirozeností pečovat o druhé a zajišťovat jejich zdraví a štěstí. Příležitostně však mohou druzí lidé využívat vaší laskavosti, což je důvod, proč je důležité důsledně dodržovat své hranice ve všech svých vztazích. Může vám být nepříjemné začít tato pravidla uplatňovat, může vám to připadat jako podmiňování pomoci druhým, ale pokud to odmítnete udělat, velice rychle přijdete o všechny rezervy své energie. Všechno to směřuje k úctě. Pokud na vás druhým lidem skutečně záleží, budou vaše rozhodnutí respektovat. Autor: Doreen Virtue Zdroj: http://www.angeltherapy.com/Překlad: Magda Techetová Zdroj v ČR: http://www.zdravi4u.cz )
Často se dva dospělí dají dohromady a jenom donekonečna přehrávají svá dětská dramata. Poměrně běžná hra vášní je na programu tehdy, když se muž, který nikdy opravdu nedospěl, zamiluje do ženy, která si myslí, že z něj možná dokáže "udělat dospělého člověka". Žena, která se pokouší vykonat mužovu emocionální práci za něj, se rozhodla hrát roli jeho matky. Myšlenka, že udělá ve vztahu všechnu partnerovu duševní práci, může být pro ženu velmi lákavá, dokud ovšem nezjistí, že to za prvé nejde, a za druhé, i kdyby to šlo, pokud by byla sama dospělá, rozhodně by to dělat nechtěla. Hýčkáním muže samozřejmě potlačujeme jeho mužství a posilujeme jeho dysfunkci. Neschopnost dospělého muže odpovídat za vlastní myšlenky, pocity a činy je totiž projevem neurózy a žena, která se snaží vyvážit jeho nedostatky tím, že mu bude ještě více pomáhat, se chová stejně neuroticky jako on. Jestliže jej jeho matka neuvolnila z vazby na sebe ve chvíli, kdy měla, nevyřešíte to tím, že ho budete vodit za ručičku vy. Řešení spočívá v tom, že ho teď musí někdo pustit. Dokud se muž nerozloučí zásadním způsobem s dětstvím, nebude mít sílu na skutečné mužství ani skutečnou lásku. Nebude vědět, jak se natáhnout dostatečně daleko, aby dosáhl na lásku, a ženy kolem něj to bude zase pořád svádět k tomu, aby mu příliš vycházely vstříc. To bude pro obě strany znamenat emocionální pohromu. Žena nemůže vyhrát tím, že bude o muže pečovat, protože muž nechce spát s vlastní matkou. Žena, která za muže příliš emocionálně dře, jej vždycky nakonec ztratí. “Ale když to za něj neudělám – když mu nezavolám, jakmile přestane volat on, když ho nedonutím, aby mluvil o svých pocitech, a neukážu mu, co způsobuje, když mu nevysvětlím, co dělá ve vztahu špatně, protože on o tom nemá samozřejmě ani páru – pak se ten vztah rozpadne! Pak bude konec!” říkají některé ženy. A i když je to možná smutné, přesně o to jde. Když vám muž, kterého chcete, nevychází vstříc, pak možná nastal čas truchlit, ale rozhodně ne tahat ho za klopy zpátky. Nevychází vám vstříc z jednoho prostého důvodu: protože nechce. Když jej svádíte, když s ním manipulujete, když strategizujete nebo se jinak snažíte dosáhnout něčeho, co by on sám ze sebe neinicioval, pak dojde k jedné z těchto věcí: Za prvé, neuspějete, takže se nakonec budete cítit ponížená, odmítnutá, zostuzená. Také budete ještě více šetřit odvahou ve chvílích, kdy byste odvážná být měla, protože bude nutné uklidit nepořádek, který vám tento vztah nadělá ve vztazích, jež teprve přijdou. Nebo, za druhé, uspějete, ale určitě to bude Pyrrhovo vítězství. Jednoho dne mu dojde, co jste udělala, a to mezi vámi zničí nezbytnou důvěru. Pokud mu to dojde na vědomé úrovni, rozzlobí se a odejde. Pokud to, co se stalo, zaznamená pouze na nevědomé úrovni, bude také naštvaný, ale nebude vědět proč- a opustí vás citově. Neboť v tom případě k vám nepřišel dobrovolně, jako muž, ale jen se podvoloval vaší umíněnosti. neodevzdal vám své srdce doopravdy. Nezískala jste jeho lásku; jen jste jej dočasně přechytračila. Když si to uvědomí, dá si srdce zpátky do kapsy a je dost nepravděpodobné, že by vám je ještě někdy svěřil do rukou. Proč se žena pokouší přesvědčit muže, aby ji miloval? V podstatě proto, že je zoufalá. Chce prožít v životě velkou, vášnivou lásku, což chceme všichni, tato možnost je vtisknuta v našich duších a každý z nás bloudí po zemi a hledá ji ode dne, kdy se narodil. Na tomto přání není nic špatného. Špatné je ale podvádět, abychom dosáhli jejího naplnění. Lásku nám zadarmo poskytuje vesmír, ale dobrý vztah si musíme zasloužit. Láska sama o sobě je volně plynoucí energií, ale vztah je její pozemskou nádobou. Vztah musí být vybudován z poctivosti, spravedlnosti a soucitu, jinak se tato energie mění v destruktivní. Poškození sebe nebo druhých vesmír zaznamenává a ihned s karmickou přesností posílá zpátky odesílateli. Psychologický imperativ pro muže, který se zajímá o nějakou ženu, je naprosto odlišný od toho, jak se má chovat žena zajímající se o nějakého muže. Pokud vás žena nezarazí, je vhodné jí připomínat, jak jste zavěsil měsíc na oblohu a jak vkusně jste na ni pověsil hvězdy. Většině žen zní v hlavě refrén z My Fair Lady: “Jestli mě miluješ, projev mi to.” Ale zamilovaná žena se musí vyvarovat pokušení chovat se jako muž. Snaha přesvědčit muže, že jste ženou jeho snů, nefunguje. Flirtovat, to ano; ale intrikovat ne. Když žena intrikuje, ještě nepochopila, že pokud vlak nezastaví v její stanici, jednoduše to není její vlak. Zběsile mává na strojvedoucího a snaží se ho přesvědčit, aby zastavil, i když mu jeho mapa říká, že by měl jet dál. Tato žena bohužel nechápe, že se k ní snaží dostat jiný vlak, který ale nemůže vjet do stanice, protože v ní uvízl nesprávný vlak, zadržovaný její úporností. Někdy vám muž nevychází vstříc ne proto, že vás nemiluje, ale protože neví jak. Nebo je příliš bázlivý. To může být tím pravým a smutným důvodem; ale pokud máte být jeho partnerkou, nemůžete být jeho opatrovnicí. Rozhodujícím faktorem v lásce není to, zda vás někdo miluje, ale zda si vás vybere. Druhou největší chybou – hned po chování připomínajícím mužovu matku – je chovat se jako jeho učitelka. Když v lásce vytvoříme posvátné, uctivé a ohleduplné prostředí, pak skutečně můžeme přijmout různé role, které dohromady tvoří všechny aspekty lásky. Rodič, učitel, milenec a přítel mohou být všichni součástí jedné citové mozaiky lásky. Ale pokud se všechny tyto role projeví příliš brzy, mohou způsobit zmatek a oslabit sílu lásky. Dominantní psychická komunikace dvou lidí je stanovena hned na začátku vztahu, a i když snad role otce a učitele mohla v raných fázích vztahu někoho přitahovat, později jej bude zcela jistě odpuzovat. Koho poučujeme, vychováváme nebo komu příliš pomáháme, toho zdánlivě ovládáme. To je jeden z důvodů, proč jsou tyto role tak lákavé pro ty z nás, kteří se sami bojí skutečné intimity.Pokud ale podlehneme tomuto pokušení, je jisté, že se to jednoho dne obrátí proti vám – dopadnete jako profesor Higgins, od kterého se Eliza nakonec také nakonec odpoutala. přirozený řád věcí zaručuje, že všichni nakonec dospějeme a nalezneme svou vlastní sílu. Naše duše jsou ve vztahu proto, aby rostly, ne aby se růstu vyhýbaly. Něco v nás všech to ví a přeje si tento růst víc než cokoli jiného. Právě proto nás nakonec nejvíc přitahují lidé, kteří s námi nebudou hrát naše hry. Mužský princip iniciuje a ženský přijímá. Ženy i muži v sobě mají mužskou i ženskou energii, ale ve vztahu platí, že tu či onu roli hraje hlavně jeden z partnerů. Mužské a ženské se nevědomě přitahuje, ale dva ženské principy – stejně jako dva mužské – se navzájem anulují. To platí jak v homosexuálních, tak v heterosexuálních vztazích. Pokud hraje žena ve vztahu roli iniciátora – mužskou agresivní roli – pak muži nezbývá, než na úkor vlastního mužství operovat v prostoru, který mu vymezila. Pokud podlehne jejím psychologickým požadavkům, začne hrát ženský protějšek k její mužské roli. I když je ochoten přizpůsobit se, aby jí vyhověl, žena si většinou muže, který přihopsal k jejím dveřím jako oddané štěně, příliš neváží. Když se vám podaří ulovit muže, pak ten, koho získáte, není chlap, ale chlapec. Jen žena, která odmítá i pouhý pokus chytit jej do lasa, je ta jediná, která má skutečně šanci někdy jej získat.Není moc pravděpodobné, že by se jí pak zeptal: “Proč jsi nezatáhla, když jsem upustil svůj kus provazu? Jsem zvyklý, že mi ženy pomáhají!” Odpověď od té ženy by zněla: “Protože jsem nechtěla. Já hraji jen s dospělými muži.” V této chvíli si některé ženy možná pomyslí: “Ano, ale můj muž neví, jak být mužem!” Přesně tak! Jen žena, která má vysoké požadavky a nezajímá ji nic jiného než ta nejdospělejší interakce mezi mužem a ženou, může inspirovat partnera k tomu, aby se naučil chovat se jako chlap. Muže nebude přitahovat – nebo alespoň ne dlouhodobě – žena, která se emocionálně snaží vykonat jeho práci za něj, protože to, po čem ve svém srdci nejvíce touží, je prožít pocit vlastního mužství. Podvědomě hledá zasvěcení do nových sfér mužské síly a žádná žena, která toleruje jeho dětinské chování, mu nemůže toto zasvěcení zprostředkovat. To, co nakonec muže i ženy přitahuje nejvíce, je oheň zasvěcení, nevědomé kouzlo situace, která přestavuje další stádium našeho osobního růstu. Ale učit ostatní můžeme jedině tak, že se budeme v jejich přítomnosti snažit svědomitě pochopit své vlastní lekce. Nalézt a žít svou vlastní pravdu – ne říkat ostatním, jaká by měla být ta jejich – je ten největší dar, který můžeme druhým dát. Z psychologického hlediska je důležité, abychom se ve vztahu drželi na své straně sítě, dělali svou vlastní práci a soustředili se na to, jak sami reagujeme. Jestliže k nám ten druhý nenatáhne ruku, musíme se smířit s tím, že tu ve skutečnosti o žádnou hru nejde. Muž, který vás právě teď nechce, pro vás právě teď není tím vhodným mužem. Snaha přetvořit ho, aby se jím stal, vytváří ve vztahu negativní smyčku. A jak se z ní dostat? Jedině tak, že se ji rozhodnete přetnout. Uvědomte si, že vaše negativní myšlenky a emoce jsou návykovými schématy, založenými spíše na dětských dramatech než na realitě nynějšího okamžiku. Nepodceňujte moc vaší sebenenávisti a její zákeřné schopnosti stáhnout vás do temnoty, od níž se tolik chcete osvobodit. Padněte na kolena. Požádejte Boha, aby vám pomohl. Zkušený doktor dokáže rychleji diagnostikovat chorobu, se kterou se už setkal. Pokud muž ze začátku vztahu projevuje silný zájem – ale stáhne se hned, jakmile ucítí, že dostává to, co chtěl – dává najevo, že ještě není připravený na lásku. Oznamte mu, že vy připravena jste, ne tím, že mu budete nedůstojně vysvětlovat to, čemu nerozumí, nebo že se ho budete snažit znovu vzrušit a zaujmout. Dejte vesmíru najevo, že jste připravena na dospělejší vztah, ne však tak, že se budete zlobit na někoho, kdo se jako dospělý ještě nechová. Zlobit se na muže, že se ve věcech lásky chová jako chlapec, je stejně pošetilé jako se zlobit na šestileté dítě za to, že si neumí zavázat kravatu. Nechovala jste se snad sama dětinsky, když jste přispěchala se srdcem na dlani ještě předtím, než jste si ověřila, že se jedná o duševně a citově vyspělou situaci? Vždycky je dobré uvědomit si, že naše těla dospívají velice brzy, ale naše srdce, mysl a duše mohou pokulhávat daleko za nimi. Jeden můj přítel kdysi poznamenal: “Ženy chtějí lásku jako životní styl, ale muži ji chtějí jako dovolenou.” Rozhodně si nemyslím, že to platí pro všechny muže, ale přesto je to zajímavý výrok. Mnohokrát jsou muži obviňováni z toho, že nepodnikli výlet, na který se přitom vůbec nepřihlásili. Muži obvykle nelžou, pokud jsme jim ovšem neukázaly, že v nás pravda probouzí hysterii. Když se muže zeptáte, co od vztahu chce, nastane překvapivá věc: většinou vám to poví. A pokud to, co řekne, znamená přibližně: “Nic moc, jen se trochu pobavit,” často si pomyslíme: ” On to tak ve skutečnosti nemyslí,” nebo “To můžu změnit”. Kdepak. Pravděpodobně to tak myslel. Jak úžasná je to příležitost, aby se dva lidé poučili. On začne vyrůstat ze situací, v nichž se nechoval natolik dospěle, a přijme to, co sám způsobil, a postupně se vyléčí z chronického návyku něco naznačovat a pak zbaběle vyklidit pole. Ona začne přijímat zodpovědnost za svůj zlozvyk dávat srdce mužům, kteří nikdy opravdu neřekli, že o ně stojí. Málokdy se své lekce naučíme od lidí, kteří nás kritizují nebo obviňují. Když se například muž citově přiblížil k ženě, ale nedokázal mít respekt k hloubce jejich společného prožitku, pak mu ženina zloba nijak nepomůže pochopit, v čem se zachoval špatně. Ale velmi jasně pochopí svou lekci od ženy, která jej nepovažuje ani tak za prevíta, jako spíše řekněme za slabocha. To, že je v lásce tak nezralý, jí možná přijde trochu mrzuté, ale nakonec vlastně spíš legrační. Ouvej! Taková žena může muže něco naučit – ne proto, že by se o to snažila, ale jednoduše proto, že se sama o čemsi poučila. Každý muž podvědomě hledá další fázi zasvěcení. Žena, která toleruje, nebo dokonce trestá jeho dětinské chování, mu ji zprostředkovat nemůže. Určité lekce se naučíme jedině tak, že něco provedeme, a když pochopíme, co jsme udělali, hluboce se zastydíme. Pak začneme objevovat zcela novou úroveň pokory a posléze i dospělosti. Marianne Williamson – z knihy Kouzelná láska Zdroj: http://www.silna-zena.cz Přednáška Ezotera: Zdenka Blechová - OSUD VE SVÝCH RUKÁCH )
Nic nedokáže udržet manželství naživu uprostřed jedovatých výparů (hádek). Hádky jsou pro partnerský vztah největším zlem, vždy ničí a zabíjí. Lásku zabíjí neustálé stížnosti, sekýrování a kritizování. K napsání tohoto článku mně inspirovala nelichotivá statistika rozvodů v naší republice a z hlediska mého profesního zaměření i nejčastěji kladená otázka na téma partnerské, manželské a mimomanželské vztahy.Na toto téma toho bylo jistě napsáno již mnohé, ale rostoucí rozvodovost ukazuje, že další názor bude prospěšný. Zde je několik postřehů, jak zvládnout hádku ve které jste se ocitli a mnohdy ani nevíte jak. Pamatujte, že odlišné názory nutně neznamenají, že je váš partnerský nebo rodinný život v troskách.Zamyslete se nad několika kroky co udělat, aby se začarovaný kruh hádky "vypařil". 1. NEVRACEJTE ÚDERŘíká se , že když se dva hádají, třetí se směje. Proč? Protože není účastníkem hádky. Vy třetího u hádky nemáte, tak se do jeho roje pasujte.Když jeden přestane mluvit a zkusí víc naslouchat, žhavá debata se začne pomalu ochlazovat. Nenechte se proto strhnout k tomu, aby jste stejnou měrou opláceli. Pamatujte, že klid v rodině je víc než vítězství v hádce! 2. BUĎTE EMPATIČTÍ - pokuste se vžít do pocitů druhéhoBudete-li pozorně naslouchat, můžete zklidnit napjatou atmosféru. Dávejte si pozor na to, aby jste toho druhého nepřerušovali a nedělali ukvapené závěry. Respektujte jeho pocity a to co se vám jeví jako zlý úmysl, může být ve skutečnosti jen důsledkem jeho nedokonalosti, např. schopnosti se korektněji vyjádřit. Za bodavými slovy se mohou skrývat např. zraněné city, nenaplněné tužby a pod. 3. DEJTE SI ČAS NA UKLIDNĚNÍ Hrozí-li, že vybuchnete, raději se zdvořile, bez ironie omluvte a na chvíli odejděte vychladnout nejlépe na vzduch. To neznamená, že by jste před řešením utíkali a měli mít tichou domácnost, ale aby jste se připravili na následující 4. krok 4. DOBŘE SI PROMYSLETE CO A JAK ŘÍCTNepromýšlejte dokonale kousavé protiargumenty. Najděte raději slova, která by mohla pomoci utišit zraněné city toho druhého. nebo otevřela alespoň částečně prostor pro klidnější vedení dialogu. Nediktujte mu, jak se má cítit, ale pokorně ho poproste o vysvětlení a poděkujte mu za to, co vám řekl. 5. MLUVTE SMÍŘLIVÝM TÓNEM, NEZVYŠUJTE HLAS Je-li někdo v rodině netrpělivý, může to vyvolat hněv. Ať už se vás dotkl jakkoli, odolejte touze vracet úderem, sarkasmem či ironií a vůbec ne zvýšeným hlasem. Výčitky (to mohou být ty mírnější) typu "Vůbec ti na mně nezáleží","Jsem tu jen pátý kolo u vozu", "Ty mě vůbec neposloucháš" nechte "prolétnout" hlavou/ušima a místo toho se pokuste partnerovi v klidu vysvětlit, jak na vás jeho chování působí, že vás zraňuje. Neomluvitelné je fyzické násilí, nadávky, pohrdavé poznámky, výhružky. 6. BUĎTE OCHOTNI SE OMLUVIT A VYSVĚTLETE, JAK CHCETE SPOR UKONČIT A PODOBNÝM PŘEDEJÍTPřes doznívající negativní pocity nezapomínejte na Váš hlavní cíl - mít v rodině pohodu. PAMATUJTE. Pokud se s kýmkoli pohádáte, oba prohrajete.Pokud se usmíříte, oba zvítězíte. Uznejte proto, že i vy máte na hádce svůj podíl. I když jste přesvědčeni, že jste neudělali nic špatného. můžete se omluvit za to , že jste ke sporu nechtěně přispěli. Když se někdo omluví Vám, odpusťte mu. Na závěr bych moc chtěla poprosit všechny, kteří žijí v partnerském či manželském vztahu, mějte na paměti, především VY, kteří vychováváte děti - všechny Vaše konflikty a hádky se nesmazatelně vyrývají do jejich myslí a budou je provázet po zbytek jejich života. Života, který jistě bude delší, než ten Váš. Přeji Vám, aby jste se začali učit řešit spory elegantně, civilizovaně a dlouhodobě žili v porozumění a harmonii. Potřebujete to nejen Vy, ale i my a celý svět! Vaše Ali Ružíčková Autorka: Ali Růžičková - vědma a numeroložka v Teplicích, léčitelka http://www.allirose.cz ŽIVĚ: Vendula Kociánová - Sexuální trauma ve vztazích )
Možná jste nevěděli, že emoční příčinou vašich problémů může být silná vazba na jistého člověka, situaci nebo stav ve vašem životě. Naše city mají na naše zdraví a štěstí v našem životě zásadní vliv. MILUJI TĚ,ALE DÁVÁM TI ÚPLNOU SVOBODU Problémy se vytváří našimi obavami a naším strachem. Odpoutejte se od nich a ony se samy vyřeší! Chceme-li se uzdravit, dejme člověku, ke kterému máme citovou vazbu SVOBODU. Dáme-li druhým svobodu, automaticky se svobodnými stáváme i my sami a tím se léčí celá situace nebo naše zdraví. - lidé kteří drží otěže nad svými partnery, dětmi, přáteli ... se často diví, proč jejich zdraví je tak chatrné, proč je jim odepřen zdravý a šťastný život. K NAŠÍ SVOBODĚ A ZDRAVÍ MÁME KLÍČ MI SAMI! Tímto klíčem otočíme tehdy, pokud se odpoutáme od té či oné osoby nebo situace, o níž se domníváme, že nám působí potíže. Dávám ti naprostou volnost. Tvé dobro je mým dobrem. Dávám ti svobodu. Vše, co se mezi námi stalo, je již minulostí. Přeji ti jen dobro a štěstí. Někdy jsou naše potíže způsobeny touhami druhých řídit náš život. Naše vhodně zvolená slova mohou způsobit, že se druzí mohou vzdát svých majetnických nároků týkající se naší osoby a situace kolem se může vyléčit. Dáváš mi svobodu a necháváš mě jít a dovolíš aby se v této situaci projevila boží vůle. Dejte svobodu umírajícím. Často se snažíme udržovat při životě ty, kteří by raději prošly bránou na druhý břeh. Nadešel-li čas odejít, neprodlužujme stav, kdy je dotyčný připravený odejít a drží ho tu jen naše touhy, obavy ... Často se také stává, že dáme-li nemocnému člověku svobodu, namísto toho aby zemřel, uzdraví se. Ale je-li člověk připravený přejít břeh a odejít do jiných úrovní bytí, pro takové lidi je smrt vyléčením. Dávám ti svobodu, aby tě Bůh mohl vyléčit svým vlastním způsobem. Můžeme slova odpuštění i adresovat někomu o kom víme, že tu někoho drží. (jméno osoby) dáváš (jméno osoby) svobodu a necháváš na něm/jí, aby se svobodně rozhodl/a. Dovolíš Bohu aby ho/jí vyléčil způsobem, jenž pokládá za nejlepší. Napsala jsem zde jenom pár příkladů léčebných slov. Je mnoho variant a je na vás jaká vhodná slova v dané situaci naleznete. Buďte otevření a vyšlete tato slova opakovaně k dané situaci nebo k člověku které chcete vyléčit. Prociťte tato slova, když je říkáte. Někdy stačí pár dní, někdy je zapotřebí delší doba, ale vytrvejte a poznáte zázraky, které se dějí pomocí slov a dobré vůle. Tento text je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně zdroje a aktivního odkazu. Zdroj: http://xariska.cz/ Autor článku : Xariska 2015 - Duchovní konzultantka a vědma - Praha 9 Černý Most tel. 774 160 644 )
SILNÁ žena potřebuje opravdovost a lásku v přítomnosti SILNÉHO muže aneb královna po boku krále. Toto téma neni o ničem jiném než o lásce dvou hrdinů tohoto článku muže a ženy. Každý ve svém životě žijeme a rosteme prostřednictvím vztahů, ať chceme nebo nechceme je to jedna z našich úloh v životě. Pro naplněný vztah je důležitá SÍLA, která není vidět, ale je cítit ve spojení muže a ženy. Opravdovost, upřímnost, důvěra a láska tuto sílu umocňuje a posiluje intimitu mezi partnery. Silná opravdová žena, která má zdravé sebevědomí, tedy vědomí sebe zná opravdovou hodnotu sebe sama a tu sdílí se svým partnerem. Pro zdravý vztah je důležité zdravé sebevědomí obou partnerů. Sebevědomí je vědomí toho, kdo jsem a vím přesně kam směřují a znám svoji ulohu v životě.Harmonie je tedy o vzájemné symbióze muže a ženy, která vede k výměně energií k naplnění toho nejvyššího poslání a to je naplněná láska mezi dvěmi bytostmi, kteří jdo cestou sebeúcty a věrnosti. Věrnost v pravdě především k sobě samému. Disharmonie muže nastat především, když jeden z partnerů nedůvěřuje sám sobě a tuto nedůvěru přenese do vztahu, kdy druhého začne kontrolovat, hlídat a poutat svými strachy a nevyřešenými záležitostmi, které má uvnitř sebe . Silná žena přitahuje silného muže. Neni zde míněna síla fyzická a vypracované tělo z posilovny, jde o sílu vnitřni v opravdovosti a lásce bez masek a hraní divadla. Král potkal kralovnu anebo královna potkala krále? Královna kraluje modrou silou své duše nikoliv silou pout a manipulace a král ji doplňuje a dodává její síle vnitřní oheň, teplo a ochranu silného muže. Jeho síla vychází ze srdce, kde je živá laskavost a probuzení. Síla lásky a jejich spojení je vzácný dar z nebe dvou probuzenych duši a pulsujicich těl v rytmu tlukotu jejich srdcí. Aneb jak královna potkala krále, otevřela svoje srdce a v něm našla své laskavé a něžné přijetí svého muže uvnitř a navždy. LÁSKA je věčná. Láska je laskavá, něžná, rozpaluje vášeň, probouzí jiskry v očích a plamen v srdci. Láska vládne, láska vítězí a duše září jako hvězdy na nebi. Ten krásný čas, kdy král potkal královnu nebo královna krále? Krásný den přátelé, zase o lásce samozřejmě o čem jiném. V duchu míru, harmonie a souznění píši tyto řádky. Autorka článku: Markéta Vivien Šimáčkováwww.tantra-vivien.cz přidáno k článkům na: www.tantra-vivien.cz/zajímavosti/ )
Má drahá dcero. Moc dobře vím, že zkušenost je nepřenosná. Moc dobře vím, že kdybych povolala celou armádu, aby tě chránila, tak stejně zažiješ přesně to, co máš. Jednoho dne si najdeš chlapce. Možná jich bude víc. Možná se ti hned napoprvé nepodaří najít lásku na celý život. Věř ale, že pokud budeš při výběru aplikovat toto „maminčino desatero“, tak si výběr velmi ulehčíš a vyhneš se tak mnoha kopancům. Jaký má vztah ke své mamince Toto považuji za naprosto nejzásadnější. Muž, který se ke své mamince chová s úctou, respektem a láskou se stejně bude chovat i k tobě. Je dnes málo mužů, kteří své maminky milují. A proto když si najdeš muže, který má neharmonický vztah s maminkou, budeš mu hrát maminku ty. A vše doposud nevyřešené si bude léčit skrze tebe. A to je veliká oběť. A velmi bolavá oběť. Proto se vždy ptej na jeho matku. Měl by ji mít prostě rád a mluvit o ní jen hezky. Nikdy na tebe není hrubý Není k tobě vulgární a hrubý. Zpočátku by ti některé jeho malinkaté útoky mohly připadat i roztomilé, ale když si to necháš líbit a nenastavíš si své hranice hned, může se to pěkně zvrtnout. Z malé roztomilé nadávky se stane něco, co ti už navždy bude znít v uších a těžko to vymažeš. Má kamarády a mluví o nich hezky Sleduj jaké má kamarády. Lidé, se kterými se nejčastěji stýkáme, jsou takovým souborem všech našich vlastností. Podle toho poznáš celkem rychle povahu svého milého. Když o nich ještě tvůj milý mluví hezky, je to znakem jeho chrabré mužské osobnosti. Je to prostě charakter. Je pracovitý Sleduj, jak se má k práci. Líný muž, který čeká, až za něj někdo něco udělá se těžko postará o tebe a vaše malé děti. Pokud není zručný, měl by být schopen vydělat tolik peněz, aby si na práci někoho zaplatil. Fňukání, že něco nejde, mu nepromíjej. Má sny a vize Umí snít a jít si za svými sny. Zjišťuj, co všechno by chtěl dělat, kam směřuje jeho život a jestli už si nějaký sen někdy splnil. Muž s nesplněnými sny a bez vizí je vyprahlá nádoba, stále si stěžující na špatné faktory okolí, díky nimž nemůže dělat, co by chtěl. Může! Jen nesmí být posera a musí umět zdravě riskovat. Před přáteli se k tobě chová krásně Před přáteli se k tobě chová stejně mile, jako když jste spolu o samotě. Jeho chování k tobě před kamarády jasně zobrazuje, jak moc si tě váží a že je ochoten pro tebe riskovat i posměch kámošů. Nechce tě měnit Chce tě takovou, jakou si tě našel. Potřeštěnou, potrhlou, divokou. Prostě přesně takovou, do jaké se zamiloval. Jakmile tě začne manipulovat k obrazu svému, hoď zpátečku. Z malých lehkých posouvání jeho směrem se může stát velmi nepříjemná manipulace. To pak těžko získáš důvěru v sebe zpět. Jde to, ale je to běh na dlouhou trať, která je plná trnů a výmolů. Pokud se máš měnit a brousit si vedle něj charakter, budeš ho měnit sama. Pod tíhou jeho lásky se začneš formovat do překrásné ženy. Záleží mu na tvých pocitech Zajímá se o to, jestli jsi šťastná. Není tím vlezlý, ale pozorný. Sleduje, jestli ti venku na procházce není zima, jestli se cítíš pohodlně, ptá se, proč si smutná, obejme tě a uvaří čaj, když vidí, že si zrovna s emocemi nevíš rady. Takovému muži můžeš důvěřovat a opřít se o něj. Má chuť tě stále poznávat Bude tě chtít zkoumat. Jednou tě vezme na kolo, pak na výšlap, pak do krásné restaurace, pak na vodácký výlet, na degustaci kávy. Bude chtít vědět, co máš ráda, co tě baví a jak by s tebou plnohodnotně mohl trávit čas. A nakonec třeba zjistí, že tě nejvíce baví ležet v knihách a číst a tak tě políbí, dopřeje ti prostor a pojede na výšlap sám. Ty pak na něj budeš dychtivě čekat a budete si předávat zážitky. Milování s tebou je pro něj posvátné Až dospějete k tomu, že spolu chcete intimně sdílet chvíle, dbej na to, aby se z toho nestala rutina. Měl by to být obřad, který si dopřejete proto, abyste splynuli jeden v druhém. Ne abyste si uvolnili přebytečnou energii. Milování by měl být nejvyšší výraz úcty druhému člověku. A pamatuj. Vše výše uvedené platí bezezbytku i pro tebe. Jako máma bych si moc přála, abys byla šťastná. Ale budu tady pro tebe vždy, když klopýtneš a nebudeš si vědět rady. Mám tě moc ráda. Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. )
Jejich spojení i setkání je nevyhnutelné... Ani jedna z duší netuší, kdy k tomuto setkání dojde... Neexistuje návod, neexistuje nic, než jen spřízněnost, která tyto dvě duše k sobě přitahuje, přesto ale obě tuší, že právě toto setkání bude něčím výjimečné... Duše, které se mají setkat, se stejně nakonec setkají... I když se nikdy před tím nesetkali ani v astrálním domově, ale ani v pozemském životě... V jeden okamžik, v ten správný moment přijde situace, kdy se zcela "náhodně" potkají, přestože se nikdy předtím neviděli a častokrát míjela jedna druhou... Nemají společnou minulost, nemají společnou karmickou vazbu... Tyto duše se do sebe postupně navzájem hluboko otisknou, jedna se noří do druhé a zaujímá své nedílné místo v srdci i v myšlenkách... Ani jedna z duší netuší, proč se to děje, proč tento pocit sílí a roste a proč je najednou tolik zaměstnává... Přesto je pro obě největší a zároveň nejtěžší zkouškou trpělivost... Zatímco jedna duše může kráčet pozvolna a trpělivě, druhá může chtít tuto cestu ujít příliš rychle... Svazuje ji netrpělivost, nechce promarnit svou šanci, nechce minout ten láskyplný okamžik vstoupení do vztahu... Jedna duše tak umírňuje a zpomaluje druhou... Nutí ji k zamyšlení i pochopení, že vše je správně načasováno, vše se spojí v jeden celek právě v ten správný okamžik... Na začátku byl pouhý sen... Obě duše snily o svém šťastném naplnění... Snily o skutečně prožívané lásce, o skutečně prožívaném vztahu... A tento sen najednou nabývá reálné podoby... Srdce každé z těchto duší si nese své předchozí jizvy i zklamání, ale přesto věří... Věří znovu na lásku... Vztahy těchto duší bývají dlouhodobé, protože ony duše dospěly... Dospěly k hlubokému prožívání toho, co je v současné době pro mnohé jen povrchní záležitostí... Z těchto setkání se rodí vztahy, kde je vzájemná úcta i respekt... Volnost i svoboda... Z těchto setkání se rodí OSUDOVÉ VZTAHY... Vztahy, které jsou nerozdělitelné... Vztahy, které mohou vydržet navždy... Jirka (autor Pavel/Merlin) UPOZORNĚNÍ: Tento text je možné v nezkrácené a neupravené podobě dále kopírovat a rozšiřovat nekomerčním způsobem, pokud bude připojena celá tato poznámka včetně zdroje a aktivního odkazu. Respektuji autor. Práva obrázků. Autor článku: Pavel/Merlin Související články: MERLIN král čarodějů: Pokud se ti nelíbí, kde jsi, pohni se, nejsi strom MERLIN král čarodějů: Jednoho dne... Merlin - král čarodějů: Být EZO je módní trend ale... Merlin - král čarodějů: Tajemná MANDRAGORA Merlin - král čarodějů: Přestaňte skuhrat! Merlin - král čarodějů: Osvoboďte se od starých vzorců ve vztazích Server Příznaky transformace má osobní souhlas autora s publikováním tohoto článku. Autor článku: Merlin - král čarodějů Autor článku - ZDROJ: facebook Merlin král čarodějů a mágů - připojte se! Nebo sledujte web: http://merlin-kral-carodeju-a-magu.webnode.cz )
Žít s někým koho milujeme, se všemi radostmi a nároky, které to přináší, je jedním z nejlepších prostředků duchovního růstu. K opravdovému probuzení ale dochází na pohřebišti, kde si přiznáme svoje zranění, strachy a iluze a pracujeme s nimi, říká John Welwood. I když většinou chceme mít v životě zdravý a uspokojující vztah, je pravda, že s tím máme všichni problémy. Básník Rilke poznal jak je to náročné a vyjádřil to svým klasickým výrokem: “Milovat jeden druhého je pro nás ze všech úkolů ten nejtěžší.” Rilke neříká, že je náročné milovat, nebo že je milující laskavost obtížná, mluví spíš o tom, jak těžké je trvale milovat někoho s kým žijeme, den za dnem, rok za rokem. Mnoho lidí opustilo po mnoha zklamáních a selháních intimní vztah, ohrožený romantickou iluzí a emočními hazardy, a už jim nestojí za tu námahu. Ačkoliv je moderní vztah zvlášť náročný, jsou problémy, které přináší, zvláštní oblastí osobního a duchovního růstu. Vědomé budování vztahu vyžaduje dobrou obeznámenost s tím, jakou roli v něm hrají tři rozdílné oblasti lidské existence: ego, osoba a bytost. Jakýkoliv blízký vztah zahrnuje tři úrovně interakce, kterými oba partneři cyklicky procházejí – ega s egem, osoby s osobou a bytosti a bytostí. Zatímco jsou oba v jedné chvíli spojeni v čisté otevřenosti jako bytosti, v následující upadnou jejich ega do smrtelné bitvy. Je tak příjemné, když s námi partner hezky jedná – “jsi tak báječný,” když ale řekne nebo udělá něco hrozivého, je to “jak jsem jen mohl skončit u tebe”? Protože je ohromně matoucí a devastující, když se naše životní láska najednou změní ve smrtelného nepřítele, je důležité udržovat si širší obraz, který nám dovoluje porozumět tomu, co se děje. Vztah jako alchymie K zamilování dochází obvykle v určitém období, charakteristickém nadšením a okouzlením. Pocity a záblesky krásy druhé osoby a naše srdce, které se tomu otevírá, vyvolávají pocit absolutní lásky, směs otevřenosti a vřelosti. Toto spojení bytostí odhaluje čisté zlato v našem srdci, vlastnosti jako je krása, potěšení, úžas, hlubokou vášeň a laskavost, štědrost, jemnost a radost. Otevření se druhému ale vyplaví na povrch také všelijaké podmíněné vzorce a překážky, které mají tendenci toto spojení uzavřít: naše nejhlubší zranění, lakota a beznaděj, nejhorší strachy, nedůvěra a ty necitlivější emoční spouštěcí body. Jak se vztah vyvíjí, zjistíme obvykle, že nemáme úplný přístup k tomu nejlepšímu v nás a zůstává to uzavřené v našich podmíněných vzorcích. Naše láska začne uvadat. Důležité je si uvědomit, že všechna ta emoční a psychologická zranění, která si z minulosti neseme, mají v podstatě něco společného v tom, že jsme se necítili dostatečně milováni. Došlo k tomu už v prvních vztazích – s těmi kdo se o nás starali – kdy jsme měli úplně citlivé tělo i mozek. Výsledkem bylo, že se vztahové vzorce ega vyvinuly převážně jako ochranné schéma, jako prostředek izolace od zranitelné otevřenosti, kterou s sebou láska nese. Ve vztahu pak ego funguje jako mechanismus pro přežití, pro zajištění našich potřeb a přitom odvracet hrozbu zranění, manipulace, kontroly, odmítání a opuštění, takovým způsobem, jako když jsme byli děti. To je normální a zcela pochopitelné. Je-li to ale hlavní náplň vztahu, zůstáváme uzavřeni ve složitých obraných strategiích a kontrole, která podkopává možnost hlubšího spojení. Abychom se tedy ve vztahu přiblížili k tomu nejlepšímu co je v nás, potřebujeme určitou alchymii – zbavit se svých podmíněných obraných vzorců. Dobrá zpráva je, že tato alchymie, která se vytvoří mezi dvěma lidmi, pokračuje pak jako ještě větší alchymie v každém z nich. To je příležitost ke spojení a integraci dvou pólů lidské existence: nebe, toho obrovského prostoru dokonalé a nepodmíněné otevřenosti, a země, naší nedokonalé a omezené lidské formy, formované světskými příčinami a podmínkami. Jak se bránící a řídící ego vaří a taví pod vlivem lásky, začne se objevovat nádherný evoluční výsledek – ryzí osoba jako ztělesnění kvalit velmi lidského chování, transparentní k otevřené upřímné bytosti, přímo uprostřed omezující pozemské podmíněnosti. Vztah jako pohřebiště Abychom si vysvětlili, jak ta alchymie funguje, použijeme drsnější metaforu tantrických buddhistických a hinduistických tradic: vztah je pohřebištěm. Tradičně se v asijských společnostech odnášela mrtvá těla na pohřebiště, aby je sežrali supi a šakali. Z pohledu tantrického jogína je to ideální místo k praxi, protože je přímo na křižovatce života, kde jsou vedle sebe zrození a smrt, strach a nebojácnost, pomíjivost a probuzení. Zatímco něco zaniká a umírá, jiné živí a je živeno, a něco dalšího se ze zániku rodí. Pohřebiště je ideálním místem k praxi, protože je přímo na křižovatce života, kde nelze jinak, než cítit syrovost lidské existence. Čögyam Trungpa rinpoče popisoval pohřebiště jako “veliký hřbitov, kde jsou pohřbeny všechny složitosti samsáry a nirvány”. Samsára je podmíněná mysl, která zastiňuje naši přirozenou podstatu, zatímco nirvána je přímé vidění této podstaty. V jednom ze svých prvních seminářů Trungpa rinpoče popsal tuto skličující křižovatku takto: Je to místo, kde se současně rodí i umírá. Je to jednoduše náš drsný a syrový charakter, základ, kde neustále zvracíme, upadáme a děláme chaos. Neustále umíráme a neustále rodíme. Na pohřebišti jíme, sedíme, spíme, máme noční můry… Ani se nepokouší skrýt pravdu o realitě. Všude kolem se válejí těla, utržené paže, ruce, vnitřnosti a poletují vlasy, toulají se šakali a supi, každý se snahou ukořistit nejlepší kus masa. Každý máme jakousi představu, spíš karikaturu, o blaženosti vztahu. Měl by zajišťovat trvalé bezpečí a útěchu, abychom nemuseli čelit drsnému, bolestivému a obtížnému životu. Představujeme si, že nalezení té správné osoby, nebo manželství s ní, nás zachrání od osamělosti, zklamání, zoufalství, hrůzy nebo dezintegrace. Každý, kdo byl delší čas v manželství, ví asi něco o té pohřebištní vlastnosti vztahu – těla všude okolo a toulající se šakali a supi, se snahou ukořistit nejlepší kus masa. Trungpa rinpoče říká, že když pracujeme s tou “drsnou a syrovou situací” pohřebiště, objeví se “jiskra sympatie a soucitu, odevzdání se, nebo otevřenosti. Chaos v naší neuróze je jediným místem, kde můžeme budovat mandalu probuzení.” To je silné vyjádření, protože říká, že se můžeme probudit, jenom když čelíme chaosu svých neurotických vzorců. To je ale často to poslední, čím se chceme ve vztahu zabývat. Trungpa rinpoče říká, že se naše neuróza zakládá na faktu, že: … velké oblasti našeho života se snaží odvrátit objevení naší vlastní zkušenosti. Teď (na pohřebišti v našem vztahu) máme šanci prozkoumat tyto veliké oblasti, které v nás existují a kterým se snažíme vyhnout. To je první poselství, snad velmi chmurné, ale současně nadějné. Nepokoušíme se z pohřebiště uprchnout, ani uprostřed něj stavět Hilton. Budujeme zde ale mandalu probuzení. Na pohřebišti dochází k neustálému osobnímu zkoumání a mimo to k odevzdání se, otevírání a vystavení se situacím tak jak jsou. Být úplně vystaven a cítit, že lze dát zrodu jiného světa. Popisuje to také duchovní potenciál intimního vztahu s jinou lidskou bytostí. Jiný, dost podobný citát, pochází od Swami Rudranandy (známého jako Rudy, německého učitele, který byl studentem indického svatého Swami Nityanandy), a který dál říká jak pracovat s neurózou: Nehledej ve mně dokonalost. Přiznávám svoji nedokonalost a chápu ji jako součást mého nekonečného růstu. Na tomto stupni tvého života je absolutně zbytečné, se všemi nakupenými sračkami ve tvé skříni, chodit okolo a snažit se sám sebe klamat svojí dokonalostí. Z toho syrového materiálu, který jsi analyzoval (tady také hovoří o pohřebišti), rosteš a získáváš energii. Zpracuješ se sám skrz naskrz, trháním a ničením, a nalezneš prázdnotu. Ta dovolí, aby vstoupil bůh. Tady to ale – ego, předsudky a omezení – je tvůj syrový materiál. Když ho zpracuješ a vyčistíš, můžeš se vědomě otevřít. Jinak se nikdy nedostaneš k ničemu, co by tě reprezentovalo… Jediné co je v tobě schopno vytvořit jednotu, je lépe se poznávat, když každý den pracuješ na tom, aby ses hlouběji otevřel, a říkáš “nuže dobrá, jsem vznětlivý,” nebo “dobře, jsem agresivní,” či “ano, mám rád peníze,” a “k nikomu nic necítím”. Jakmile poznáš, že to všechno jsi ty, budeš se moc nadýchnout a dovolit všemu aby se otevřelo. Rudi doporučuje, abychom přiznali a vítali svoji nedokonalost jako duchovní cestu. Velké duchovní aspirace se s tím proto míjí. Říká, že “ten, kdo si myslí, že žije spirituálně, je idiot”. To samé platí o vztahu. Dávejte pozor, abyste si nemysleli, že máte “spirituální vztah”. Zatímco milující spojení přináší záblesky toho nejlepšího v nás, neustále to kazíme tím, že ho obracíme v komoditu, v magické okouzlení, které je nám tak příjemné. Z něho pak plynou všechny iluze o romantické lásce. Pojetí vztahu jako duchovní nebo emoční “záplaty” úplně odstraňuje možnost nalézt hlubší radost, skutečnou úlevu a čestné spojení s druhým. Dřív nebo později nás vztah srazí na kolena a konfrontuje se syrovým a drsným chaosem našeho mentálního a emočního života. George Orwell ukazuje na tuto devastující vlastnost lidské lásky sentencí s příchutí pohřebiště: “Podstatou lidství je nehledat dokonalost, ale být hotov být na konci poražen a zničen životem, což je nevyhnutelná cena za spojení lásky s jinou lidskou bytostí.” To je pak význam pohřebiště: musíme být ochotni se ve svých švech rozdělit, demontovat a nechat rozpadnout starou strukturu svého ega, než začneme ztělesňovat jiskru esenciální dokonalosti ve vlastním jádře. Pro rozvoj duchovnosti, musíme svoje skryté chaotické a nezpracované části vynést na povrch. Neznamená to, že je strategizující a řídící ego něčím špatným anebo zbytečným, nebo snad strašlivý omyl, ale že je nepostradatelným materiálem, který tu alchymickou transformaci umožňuje. To není pesimistický náhled, protože nějaký rozpad je obvykle nezbytný před jakýmkoliv významným průlomem do nového způsobu života, nezatíženého minulým podmiňováním. Pohřebiště je pak metaforou tohoto rozpadu, který je esenciální součástí lidského růstu a vývoje. Jedním z darů hlubokého intimního spojení je, že uvádí tento proces přirozeně do pohybu. Nikdo ale nechce být demontován. Lidé se proto snaží tento proces zastavit dvěma způsoby: útěkem a duchovním obejitím. Problém s útěkem, když začne být vztah obtížný, je v tom, že se tím odvracíme také sami od sebe a od svých potenciálních průlomů. Útěk od těch syrových zranění v nás, se kterými si nevíme rady, je formou sebe‑odmítání a sebe‑opouštění, které obrací naše citlivé tělo v opuštěný strašidelný dům. Čím víc před stíny prcháme, tím víc se ve tmě objevují a tím je dům strašidelnější. Čím je strašidelnější, tím víc nás děsí. To je bludný kruh, ve kterém se sami od sebe oddělujeme a máme ze sebe strach. Jednou z nejhorších věcí, se kterou se ve vztahu setkáváme, je hluboký pocit nelásky, kdy nevíme, že jsme milování hodní jen proto, že jsme takoví, jací jsme, kdy se cítíme nedostatečně a neznáme svoji hodnotu. Je to syrové zranění srdce, které nás odpojuje od naší opravdové podstaty, vnitřní dokonalosti. Děláme přirozeně všechno pro to, abychom se tomu vyhnuli, napravili to anebo neutralizovali a nikdy už takovou bolest nezakoušeli. Druhým způsobem jak se vyhnout nárokům vztahu je duchovní obejití, kdy použijeme duchovní ideje anebo praxe abychom se vyhnuli lidským potřebám, pocitům, osobním věcem a vývoji, nebo je předčasně překročili. Určitý segment současné duchovní scény je například infikován cejchem tzv. “advaita-řeči,” jednostranným transcendentalismem, který používá neduální termíny a ideje k tomu, abychom se vyhnuli náročné osobní transformaci. Advaita‑řeč je velmi ošidná, protože užívá absolutní pravdu ke znevážení relativní pravdy, prázdnotu k devalvaci formy a jednotu ke znevažování individuality. Tuto tendenci ilustruje následující citát dvou současných populárních učitelů: “Uvědomte si, že co se jeví jako láska k druhému, je ve skutečnosti láskou k self, protože ostatní neexistují,” a “Jinakost ostatních je pouze iluzí, čistě jen v lidské říši, v říši forem.” Všimněte si devalvace formy a lidské říše ve druhém citátu. Prohlášením, že skutečná je jen absolutní láska, čili spojení dvou bytostí, kladou tito učitelé rovnítko mezi pouhé ego nebo iluzi a nezbytné transformační pouto lásky dvou osob. Osobní intimita je ale jiskrou přes propast mezi naším self a někým druhým. Vřelost, osobní kontakt, vzájemné vzplanutí a obohacení komplementárními vlastnostmi a energiemi závisí ale na silných individualitách. Je to setkání Mě a Tebe, které Martin Buber nechápe jako neosobní duchovní jednotu, ale jako osobní komunikaci, která pramení z hlubokého ocenění jinakosti druhého. Hluboké intimní spojení nevyhnutelně vyjevuje všechna naše minulá milostná zranění. Mnozí duchovní praktikanti se proto snaží zůstat neosobní nad potyčkami ve svém vztahu – aby nemuseli čelit a pracovat se svými vlastními nezahojenými bolestmi. To je ale udržuje v podvědomí a projevují se pak jako nutkavé nejasné chování, nebo vysychání vášně a šťavnatosti vztahu. Intimní osobní spojení se nemůže vyvíjet, dokud ta stará zranění, která ho blokují, nepřiznáme a neuvolníme. Stejně, jako může být krásný moment spojení dvou bytostí, je alchymická hra spojování nebe a země ve vztahu ještě jemnějším a hezčím tancem: neztrácet naši dvojnost v jednosti a také ne jednost v dvojnosti. Osobní intimita vyrůstá ze základu tancujících dualit: osobní a nadosobní, známé a neznámé, smrti a zrození, otevřenosti a karmického omezení, srozumitelnosti a chaosu, ďábelských sporů a nebeského blaha. Střet a souhra těchto polarit, se všemi šoky a překvapením, je kvasem, který dovoluje hlubší transformaci tím, že nás nutí se probouzet, odhazovat předsudky a rozšiřovat náš pocit kdo jsme, a učí nás pracovat se všemi nejrůznějšími částmi našeho lidství. Když jsme uprostřed toho kvasu, může to vypadat jako ďábelské spiknutí. Konečně jsme našli někoho, koho opravdu milujeme a najednou se začnou objevovat ty nejhorší věci: strach, nedůvěra, neláska, deziluze, vztek, obviňování a zmatek. To, že to vynáší na světlo naše zranění a obrany, je ale dobrodiním lásky. Láska může uzdravovat jenom to, co se ukáže. Pokud zůstanou naše zranění skryta, nelze je uzdravit. To nejlepší z nás se nemůže vyjevit bez toho, aby se současně neukázalo i to nejhorší. Místo, abychom tedy stavěli na pohřebišti luxusní hotel, musíme se snížit a pracovat s tím chaosem na zemi. Zraněné srdce pak považovat za místo duchovní praxe. Taková praxe znamená zabývat se vědomě a záměrně našimi strachy a zranitelností, jako staří jogíni, kteří krotili skřety a démony pohřebiště. Jediný způsob, jak se uvolnit ze svých podmíněných vzorců, je jejich plným a vědomým zakoušením. Můžete to nazývat “zráním karmy”. Indický učitel Swami Prajnanpad to nazývá bhoga, ve významu “záměrné a vědomé zkušenosti”. Říká: “Karmu můžete rozpustit jenom bhogou této karmy.” Uvolnit se ze svých zajetí můžeme jenom, když je přímo zakoušíme. Bhoga vaší karmy vám dovolí strávit nevyřešené a nestrávené emoce z minulosti, které vás stále ovlivňují: jak jste byli zraněni anebo přemoženi, jak jste se tomu bránili tím, že jste se uzavřeli, a vybudovali si proti lidem zdi okolo sebe. Jiný způsob jak přímo pracovat s karmou je “vědomé utrpení.” Znamená to přitakat naší bolesti a otevřít se jí tak jak je. Neznamená to říkat: “Mám to rád, jsem rád, že je to tak.” Znamená to jen: “Ano, tohle se děje.” Přijímat ochotně všechno co se objeví a přímo to zakoušet. Když jste například nelítostní, máte s tím plnou zkušenost. Vidíte pak, jak vás toto přiznání skutečnosti ovlivňuje a co z takového jednání pochází. Bhoga také znamená naučit se surfovat na vlnách svých pocitů a nenechat se jimi potopit. Vyžaduje to uvědomovat si, kde se na vlně své emoční zkušenosti nacházíte. Šikovný surfař si přesně uvědomuje kde na vlně je, zatímco nešikovný skončí na kaši. Vlny polovinu času rostou a polovinu klesají. Místo abychom se snažili utlumit kolísání svých emocí, musíme se naučit udržet se v sedle a zcela vědomě prožívat i ten pokles. Zvláště v kultuře, která je posedlá tím “nahoru,” potřebujeme přitakávat i poklesu – být ochotní se rozpadnout, odstoupit, zpomalit, být trpěliví a nechat to být. Na dně vlny, kde všechno vypadá totálně bídně a neradostně, se často objeví záblesk vhledu do našich skrytých kontur nějakého obrovského lpění ega, ve kterém trčíme po celý život. Právě to plné a vědomé prožívání poklesu vlny, tak jak se objevuje, místo abychom s ním bojovali, nebo se ho snažili překročit, dovolí, aby se nám “rozsvítilo”. I když jsou výspy absolutní lásky nádherné, jen málo z nás, až na svaté, na nich může setrvat. Lidská láska není vrcholná zkušenost ani trvalý stav. Mění se, mihotá, narůstá a zaniká, mění formu a intenzitu, vzlétá a padá. Buber říká, že je to “povznesená trudnomyslnost našeho osudu,” a že momenty vzájemné komunikace mezi já a ty netrvají příliš dlouho. Ačkoliv vztahy plně podléhají pomíjivosti, dobrá zpráva je, že to umožňuje, aby se nová překvapení a zjištění objevovala donekonečna. Vztah jako koan Práce s celým spektrem našich zkušeností na pohřebišti, vede k sebe‑přijetí a to rozšiřuje naši schopnost přijmout a akceptovat i ostatní. Náhled na naše partnery máme obvykle zabarven tím, co pro nás dělají – jestli se kvůli nim cítíme a vypadáme dobře anebo ne, a je formován našim interním filmem o tom, jací chceme, aby byli. Pak je samozřejmě obtížné vidět je takové, jací jsou. Za naším filmem o ostatních je mnohem větší pole osobních a duchovních možností, které má Walt Whitman na mysli, když říká: “‘Já’ obsahuje davy.” Tyto “davy” udržují vztah čerstvý a zajímavý. To ale může nastat jenom tehdy, když akceptujeme to, že ti, které milujeme, jsou od nás odlišní – jejich původ, hodnoty, perspektivy, vlastnosti, citlivost, preference, způsob jak věci dělají, a konečně, jejich osud. Swami Prajnanpad staví advaita‑řeč na hlavu a říká: “Cestou k realizaci jednoty je vidět jasně, že ten druhý nejsi ty… Nic není oddělené, všechno je odlišné… Láska je oslavou různosti.” Partneři, kteří se neoddělují, i když jsou úplně odlišní – “ani dva, ani jeden” – to vypadá ve vztahu jako něco nemožného. Bernard Philips, jeden z prvních studentů Východo‑Západní psychologie, přirovnává tuto nemožnost k zenovému koanu, hádance, kterou nelze vyřešit koncepční myslí. Studenti zenu nacházejí skutečné řešení, po neustálých pokusech a selháních najít odpověď, teprve ve chvíli kdy už to vzdají a poddají se tomu. Phillips říká: Každá lidská bytost, se kterou hledáme spojení, je koanem, nemožností. Není žádný návod jak s ní vycházet. Žádnou technikou nedosáhneme spojení. Nemohu se s ní sladit, a tak je to s každým z vás. Všichni naši přátelé jsou nemožní, členové naši rodiny jsou nemožní. Jak s nimi jen vycházet? …Hledáte-li opravdové spojení, musíte čelit koanu, který ta osoba reprezentuje. Tento koan je pozvánkou ke vstupu do reality. Milovat druhého znamená odhodit všechny své narcistické zájmy, filmy, naděje a strachy, takže se můžeme zčerstva podívat a vidět jeho “syrovost a posvátnost,” tak jaký je. Vyžaduje to odevzdání anebo porážku, jak říká George Orwell: “Být poražen a zničen životem.” Poražené je zde samozřejmě ego se svými strategiemi. Jen tak se vyčistí cesta, aby mohla objevit opravdivá osoba, schopná skutečného kontaktu v celé jeho šíři. Vznešenost této porážky zobrazuje Rilke na čtyřech řádcích, kde popisuje, jak Jákob zápasí s andělem: Výhra nesvádí člověka,Pro kterého je růstem:Být odhodlaně poražen,Stále vyššími bytostmi. Ve vztahu se dvě partnerské vyšší bytosti postupně uvolňují z vězení podmíněných vzorců – to je ta odhodlaná porážka. Jakmile se to začne ve vztahu šířit, odpadají stará očekávání, zastavují se staré filmy a začne se mezi oběma objevovat mnohem širší přijímání, než si dovedli vůbec představit. Když jsou ochotní čelit všemu a přijímat cokoliv stojí mezi nimi – zranění z minulých starých vztahů, osobní patologie, obtíže naslouchat a rozumět jeden druhému, různé hodnoty a citlivosti – všechno ve jménu lásky a ponechání, pak jsou zváni ke “vstupu do reality”. Pak se mohou začít jeden s druhým setkávat otevřeně v otevřeném, čerstvém a nevytvořeném poli současnosti, na poli lásky, které navždy vibruje nepředstavitelnými možnostmi. Autor: Shambhala SunZdroj: http://www.praha.shambhala.info/index.php?id=3239 Prevzaté z http://www.cestyksobe.cz )
O některých harmonických partnerských vztazích můžeme říci, že musí být karmické. Takové páry shledáváme osudovým setkáním dvou spřízněných duší, kterým snad napomohly hvězdy k tomu, že se tito tolik blízcí lidé setkali. U jiných párů naopak vnímáme, že jsou jejich vztahy složitější již na počátku vzájemného sbližování. Potkáme-li během svého bytí někoho, koho můžeme považovat za svou spřízněnou duši, je to dar, o který bychom měli co nejlépe pečovat. A přitom spřízněná duše nemusí být ani naším partnerem. Může to být kdokoliv blízký (z rodiny) nebo nejlepší přítel. Můžeme se ptát, proč nám byl seslán? Jak jsme se k sobě vlastně dostali? Odpověď nám dává karma, kdy nás může stále ještě svazovat závazek z minulého života, kdy máme v tomto životě úkol tento závazek vyrovnat a tato duše nám pomůže se od něj oprostit, nebo jsme něco stále dokola (v jednotlivých inkarnacích) nedokázali splatit a tedy stále někomu něco dlužíme. Často však vůbec nevnímáme, jak je tato duše pro nás důležitá a převáží naše ego. Přitom každý vztah v tomto životě přináší nějakou novou zkušenost a je tak prospěšný pro náš osobní růst. To se týká nejen dobrých vztahů, ale i těch špatných. V okamžiku, kdy to potřebujeme, nám osud přivede do cesty správnou osobu. Abychom mohli intenzivně vnímat štěstí, musíme se naučit přijímat zklamání. Mnohdy se dlouhé měsíce či roky snažíme o udržení vztahu, u nějž věříme, že je perspektivní. A po celou dobu hledáme chyby všude jinde, jen ne v sobě. A přitom by stačilo tak málo – podívat se hluboko do svého nitra a můžeme objevit odpověď na otázku, proč tento náš vztah vlastně nefunguje. Jakmile problémy vyplavou na povrch, jsou již lépe uchopitelné a řešitelné. Vždy toužíme po tom, aby nás někdo jiný zachránil, byl nám na blízku nebo nás jen potěšil. Ale nakonec se stejně musíme všichni naučit vstoupit do svého hlubšího já a rozvíjet svou vlastní duševní sílu. Ali Růžičková - výklad karet, numerologie Autorka: Ali Růžičková - renomovaná kartářka a numeroložka v Teplicích, léčitelka http://www.allirose.cz // )
O vztazích mluví rozhodně častěji ženy. Pro ženu je vztah živná půda, je to něco, co probírá s kamarádkami, řeší a zkoumá. Dalo by se říct, že mluvit o vztahu je spíše ženská vlastnost. Mám velké štěstí, že se mi podařilo rozpovídat i muže, v tomto případě mého dlouholetého kamaráda a nyní i partnera. Je příjemné vidět názory z druhého břehu. Děkuji. Co tě na mě štve? To, co nemám zpracované. Spousta malých zbytečných nicotností, které se Tě vůbec netýkají. Máš o mě nebo o ženách nějaké představy a iluze? Když jsi přišla, nějak jsem tě vnímal. A když se projevuješ, tak všechny představy rozpouštím. Pozoruju Tě jako řeku, tu taky nemůžeš řídit, jak teče. Tu jen pozoruješ a raduješ se z té mnohosti tvarů a zvuků. Teď jsem nedávno řeku pozoroval a objevil jsem v ní zázrak. Každá vlnka byla jiná. Ale nebyla v tom žádná náhoda. Co Ti žena do života přináší? Všechno, čeho je schopna. Všechno, co nemá muž. Od lásky, přes doteky, pozornost, jídlo, energie, vůně, cokoliv, čeho jsem schopen si všimnout. Jsou to nekonečné dary, pokud jsi schopen je vidět. Co myslíš, že ve vztahu se ženou běžného muže ohrožuje nejvíce? My sami s našimi představami a strachy. „Uvědomit si, že je pocta a dar, když někdo chce s Tebou trávit svůj čas“ Co bys poradil mužům, jak se mají chovat k ženě, tak aby byla spokojená? Věnujte se jí vědomě. Nebo nejlépe jak umíte. Uvědomit si, že je pocta a dar, když někdo chce s Tebou trávit svůj čas. Samozřejmě bez ztráty vlastní hodnoty. Úcta, respekt, tolerance, láska. A co sex? Přispívá ke spokojenosti ženy? Je dobré s ním napravovat neshody? Záleží, v jaké úrovni vědomí se nacházíš. Sex má mnoho podob. Ale asi bych ho nepoužíval jako nápravu, ale naopak propojování do hlubších rovin. K nápravě slouží rozhovor a uvědomění. A co když ti dva spolu mluvit neumějí? Tak zase to záleží na jejich úrovni. Když neumí mluvit, tak se jim to za čas rozpadne nebo budou pořád v rolích. Komunikace s partnerem je stejná jako komunikace se sebou. Když nekomunikuješ se sebou, tak stojíš na místě a vytváříš domněnky. Chceš něco sdělit, musíš to říct, chceš se něco dozvědět, musíšse zeptat, jinak to fungovat nebude. „Být sám je snadné.“ Jaký je rozdíl, když jsi sám ve své samotě a když ti do života přijde žena? Být sám je snadné. Pokud máš zpracovanou samotu. Je to snadné a v jisté fázi života i nutné. Naučit se být sám. Ale jestli chceš růst, tak potřebuješ zrcadlo. Vlastní sebereflexe je mistrovství. Pak ale stejně přijde fáze, kdy přijde někdo druhý, aby tě posunul. Navíc žena přináší aspekt, který muž nemá. Tu hloubku a intuici. Chce to trochu mistrovství. Začít sledovat sebe. Začneš si uvědomovat, že můžeš lhát všem okolo, ale ne sobě. Pak se to projeví na tvé realitě. Když si budeš lhát, tak přichází učení. V momentě, kdy začneš být autentický, tak se propojíš se svou duchovní hloubkou, pak přichází vývoj. A pak si uvědomíš, že ti nevadí partnerka, ale vadíš si ty sám a tvé nezpracované věci. Co má dělat muž, aby byl v životě šťastný? Být autentický a stát se sám sebou. Takže se nepodřizovat? Nene, může se podřídit, o tom to není. Být sám sebou. Přestat být odpovědný za pocity druhých a začít žít svůj vlastní život a začneš být šťastný. Pro mě to pak bylo objevení smyslu života. Jak jsi ho objevil? Přišlo poznání. Bylo to poznání něčím podmíněno? Ano. Vším, čím jsem dosud byl. Je to cesta. Poznání přijde, když jsi připraven. Nečekat. Stejně nevíš, na co čekáš. Nestát a jít. Poznané včlenit do života a pustit. Je vztah pro muže dřina? V každém případě je to práce. Zvednout ruku se soustem k ústům je taky práce. O čem je vztah? Je to o romantické lásce až do smrti? Pro mě je vztah teď a tady. To znamená, že reaguješ na to, co se děje teď. Do smrti je iluze. Všechno ostatní než co se děje v teď, je blud. Jak se vyrovnat se lpěním ve vztahu? Za mě je to zkušenost. V každý okamžik je ten vedle tebe ten pravý do momentu, než to přestane platit. Je to uvědomění si toho, že tam to lpění mám. Stejně jako dojít k tomu, že žárlíš. Že se cyklíš v něčem, co Tobě ani okolí není příjemné a musíš to chtít změnit. Pokud to změnit nechceš, tak v tom zůstaneš, je to volba. To lpění a žárlení ti musí začít vadit. Pak je to práce. Cokoliv chceš změnit v sobě k lepšímu, vyžaduje práci. Je v dnešní době těžké být Mužem? Když jsem muž, tak mám dispozice k tomu, abych byl mužem. Když se zacyklíš v nějakých starých věcech a bolístkách, tak je těžké být se ženou. Kde začíná rovina „těžký“? Všechno je to v naší mysli. Objev svou cestu skrze vlastní autenticitu. Co to znamená být pravdivý sám k sobě, autentický? Nehledám viníky vně a převezmu zcela odpovědnost za svůj život. Přestaneš se vymlouvat i obhajovat. Vendula Kociánová Navazující články: Vendula Kociánová: Až odpustíte svým rodičům, začnete konečně žít… Vendula Kociánová: Proč jsou vědomé holky singl? Vendula Kociánová: Vyplakané děti a uplakaná partnerství aneb nenechávejte svá miminka plakat, zkazíte jim život! Vendula Kociánová: 7 nejčastějších ezo keců, ze kterých vstávají vlasy na hlavě, ale popřít je nemůžete. Vendula Kociánová: Muži milují silné ženy, do doby, než z nich vytáhnou raněné chlapce Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. )
Co není založeno na lásce bude od sebe odtrženo. Co založeno na lásce je, projde ještě hlubší harmonizací a ukotví se více ve hmotě. Novodobé projekty, novodobé sňatky, novodobá společenství. Vše v nové tvůrčí energii lásky. Každá vaše buňka se bude ladit na rovnováhu. Kdo z nás vlastně skutečně ví, co je to láska? Je to ten svíravý pocit, když mi druhý chybí? Je to touha se s druhým sblížit nebo je to potřeba o někoho pečovat či pomáhat? Ani jedno. A v tomto roce budete kriticky postaveni před tribunál svých předchozích zkušeností, abyste jim nahlédli hluboko pod pokličku, tam, kde jste se zatím neodvážili. Dostali jste u přečtení těchto řádků strach? Pocítili jste mrazení, že možná budete ve svém životě procházet velkými změnami? Tak jste správně a právě jste dostali signál, co bude v tomto roce vašim tématem. Už neutečete. To mrazení vás vede k pravdě. To je ten směr. Tudy se vydej, i když se bojíš. V roce 2020 bude docházet k vyrovnání a k harmonii. Ke zklidnění a ukotvení. To však jen tam, kde už se předchozí roky pracovalo, kde se vytrhávaly kořeny a přerývala půda 3 metry pod povrch. U jiných toto nastolení harmonie způsobí tsunami. „Hej, už ani neuhýbej, co jsi nestihl odklidit, odnést a zachránit, bude zaplaveno a uklizeno, už se nenamáhej!" A přesně tak to bude. Smiřte se s tím (nic jiného vám nezbývá), že doteď jste měli dlouhé roky na revizi a úklid a teď už vaše duše přebírá plnou vládu a jde si nekompromisně a nesmlouvavě za svým směrem. „Nediskutuj tak dlouho jsem to nechávala ve tvých rukou, tak dlouho jsi mohl/a projevit svou individualitu a kam to vedlo. Teď přebírám vládu." Řekla dušička. A vy se nebojte, budete rádi, protože toto je směr vaší duše. Možná tomu nebudete rozumět, možná ucítíte tíseň z nastalé prázdnoty, možná si budete na chvíli myslet, že jste ztratili směr. Ale není to tak. Ve skutečnosti jen stojíte na rozcestí a odpovědně vybíráte směr vaší další cesty. Lidé, kteří vás budou rozvíjet se objeví. Lidé, kteří vás chtějí potápět se potopí sami. A záleží na vás, zda se potopíte s nimi (pak vám Bůh žehnej), nebo hodíte pořádného kraula druhým směrem. Úleva je, že už je zbytečné se snažit. Ordinace psychoterapeutů, vztahových poradců, mediátorů a právníků se budou plnit. Zbytečná snaha. Vše se uděje samo, jen utratíte více peněz. Pokud zažíváte, že se něco rozpadá, ve skutečnosti už se to dávno rozpadlo, jen setrvačnost hmoty je poněkud zaostalejší a trvá jí to. Uvolněte se v tomto roce do proudu nesnažení a nespravujte nespravitelné. Nejezděte na zdechlém koňovi, toho už neproberete. Je to čas pro vás! Pokud vám má být někdo po boku, BUDE! Čas vyrovnání a rovnováhy, čas smíření a vzkříšení. Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. )
Rozchod nebo krize ve vztahu s partnerem, partnerkou, nemusí znamenat pád do tmy, ale může přinést osobní růst a nový směr v podobě "Nového začátku.Nad tímto tématem je hodno se zamyslet, neboť většina z nás si i životní etapou prošla, prochází nebo ji vnímá ve svém okolí, ať už u svých blízkých jako jsou např. : rodiče, sourozenci nebo kamarádi. Položíme-li si tuto otázku v určitě době, můžeme svoji situaci vnímat různými způsoby a potýkat se aspoň v prvopočátku fáze rozchodu nebo krize ve vztahu s velkou bolestí a ztrátou milované OSOBY. Za pravdu mi dá snad každý, kdo si touto situací prošel. V dalších fázích je to o velkém a často i hlubokém žalu a smutku nad událostmi a přemýšlením nad otázkou : " Kde se stala chyba a co jsem udělal špatně" ? Rozchody a krize ve vztazích však nejsou náhody a mohou nám přinést nejenbolest a ztrátu, ale také mnoho pozitivního uvědomění o nás samých. Ztráta či osvobození? Někdy totiž rozchod nebo malá krize dvou partnerů může přinést mnoha ponaučení a hlubokou úlevu. Některé vztahy jsou pro nás velkým učením k růstu naší osobnosti. Naše vztahy s druhým pohlavím se mohou podobat vztahům našich rodičů, které jsme od útlého dětství viděli a utvořili si tak představy a moduly vzorců co se partnerství týká. Často můžeme i zjistit, že jak jsme v mládí kritizovali maminku co si nechá líbit od tatínka a to "ono " nyní žijeme my sami. :-( Osvobození nastává až s uvědoměním si naší životní situace a pramenů v našem dětství. Někdy tyto nezdravé vazby mohou zasahovat až daleko do generací před našimi rodiči a jejich rodiči. Úleva přichází ve chvíli osvícení, že to co žily generace před námi a předaly nám v genetické výbavě v podobě rodinného vkladu my žít nemusíme. V dnešní době máme tu MOC přes energetickou vnitřní práci měnit sebe a svoje vztahy. Pády a nepochopení našich předků transformovat do lásky a žít tak život podle naší duše a nejvyššího dobra v sobě. Ztráta či osvobození? Krize ve vztahu dvou partnerů může také nastartovat novou LÁSKU a nový začátek v životě. Některé vztahy jsou pro nás velkým učením k růstu na naší cestě v životě. Rozchod nebo krize v partnerství, tedy může být DAREM a impulsem v práci na sobě vedoucí k lepšímu a šťastnějšímu životu s vytvářením zdravých vazeb a vztahů. Tantrické energetické masáže a setkání s channelingem mohou pomoci v nelehkých životních situacích. Pokud si tímto procesem procházíte a chcete podat pomocnou ruku, můžete se přihlásit k rezervaci na setkání k vylepšení Vaši situace, kdy Vás procesem ráda provedu. Těším se na případná setkání s Vámi. Přeji láskyplné vztahy a hodně štěstí bez krizí a pádů. Krásný den. Autorka článku: Markéta Vivienwww.tantra-vivien.cz přidáno k článkům na: www.tantra-vivien.cz/zajímavosti/ )
Jestli chceš spolehlivý a upřímný vztah, neptej se osudu, jaká je tvoje další cesta... Stejně ti nedá víc odpovědí, než jen ty, které máš znát... Jestli chceš spolehlivý a upřímný vztah, nevěř vzorcům svých rodičů... Nevěř všemu co vidíš, protože oči klamou a nutí tě vidět jen bolest, zklamání nebo trápení... Jestli chceš spolehlivý a upřímný vztah, nechtěj změnit druhé, ale změň sebe... Jestli chceš spolehlivý a upřímný vztah, přestaň si lhát, že nový partner bude lepší, než byl ten bývalý... Jestli chceš spolehlivý a upřímný vztah, neobviňuj, nekritizuj ale také se nesnaž udělat první poslední jen proto, že tě sžírá strach z dalšího opuštění... Jestli chceš spolehlivý a upřímný vztah, vzdej se iluzí o dokonalosti... Nic jako dokonalost neexistuje, protože osud přesně ví, koho ti poslat do cesty, kdo má tu tvou protnout a koho naopak poslat někam jinam... Jestli chceš spolehlivý a upřímný vztah, nepoužívej rozum, protože se vždy bude snažit přebít srdce a za srdce se vydávat... Buď jen sám sebou a že nejsi dokonalý nebo dokonalá??? A záleží vůbec na tom??? Nezáleží, je to jen tebou vytvořená největší životní lež a faleš... Jestli chceš spolehlivý a upřímný vztah nebreč kvůli každé malichernosti, ale řeš jen to podstatné a důležité... Komunikuj... Přiznej si chyby... Přiznej si vlastní vinu... nikdo není neomylný a ty už vůbec ne... Skutečně si myslíš, že žárlivost, nedůvěra a strach ti pomohou získat spolehlivý a upřímný vztah??? Nebo je to jen další pohádka, kterou si chceš namlouvat??? Nikdy k tomu nepřijde nic, co by tě nemělo někam posunout... Nikdy k tobě nepřijde nic, co by tě nemělo naučit podívat na vše z jiného úhlu pohledu a nemělo by tě posunout dál... Jestli chceš spolehlivý a upřímný vztah, nepleť si citovou závislost s láskou, nemůže vyhrát... Jestli chceš spolehlivý a upřímný vztah, netahej do něj minulost, nikdy totiž nic dobrého nepřinese... Jestli chceš skutečně spolehlivý a upřímný vztah, stačí jediné... Neřeš co bylo, neřeš co bude a prožij ho tak, jako by měl být tvým posledním v životě...Jestli ale chceš stát v koutě, nadávat a brečet, lamentovat nad zkaženým životem, být v permanentní depresi a smutku, posluž si... Je to totiž jen a jen tvoje dobrovolná volba... Dřív nebo později budeš chtít víc a ono to nebude přicházet... Každý má šanci... Každý má příležitost... Každý má možnost znovu milovat.... Proč bys to nemohl dokázat i Ty...!!!! Související články: MERLIN král čarodějů: Jednoho dne... Merlin - král čarodějů: Být EZO je módní trend ale... Merlin - král čarodějů: Tajemná MANDRAGORA Merlin - král čarodějů: Přestaňte skuhrat! Merlin - král čarodějů: Osvoboďte se od starých vzorců ve vztazích Server Příznaky transformace má osobní souhlas autora s publikováním tohoto článku. Autor článku: Merlin - král čarodějů Autor článku - ZDROJ: facebook Merlin král čarodějů a mágů - připojte se! Nebo sledujte web: http://merlin-kral-carodeju-a-magu.webnode.cz )
Vztahy a kdy přijde ten pravý a kdy ta pravá.., proč někdo vchází do života, když chcete být sami nebo jste již zadaní......karmické, vztahy , paprsky, dvojpaprsky , dotazy kterých mám plné zprávy. V současnosti kdy energie proudí trošku jinak, je plno změn, transformací, nerozdělovala bych partnery na paprsky apod. Nyní energie fungují v úplně jiných vibracích. Partnerství které nyní jsou a přicházejí bych nazvala "souznění duší " nepřichází kdy Vy chcete ani koho chcete, neptají se ani jestli je chcete. Partnery, partnerky si nyní vybírá Vaše duše a i když budete řešit tisíckrát ne, Vaše duše má poslední slovo. V momentě, kdy se setkají dvě souznící duše není to hned na začátku žádné Wau.., naopak. Duše ví co se děje, že se konečně našli a neopustí, ale v tu chvíli teprve začíná cesta a někdy dlouhá a složitá.Často oběma partnerům trvá než pochopí co se odehrává. Musí k sobě vzájemně "dozrát" Duše se potkají , ví a tak nastartují uvnitř proces aby oba partneři k sobě dozráli. Není to lehká a jednoduchá cesta, duše sice ví a souzní, ale mysl těchto partnerů dlouho nic netuší, neví , brání se, může díky tomu vznikat napětí, pnutí , neshody, často takový partneři kolem sebe dlouho chodí než jim to dojde a doputuje do jejich srdcí. Čím více jsou partneři rozdílní tím delší dobu ' zrání" potřebují. V některých případech to může být i na rok, dva..., ale v momentě kdy se dvě duše najdou, už se nepustí a mysl a rozum se můžou bránit jak chtějí. Jak postupně dozrávají, začínají se postupně k sobě přibližovat. Je to jak magnety, když je obrátíte , odpuzují se a odtahují . Teprve až když je začnete otáčet stejným směrem začnou se přitahovat, až se k sobě přitáhnou úplně. Takto fungují současné vztahy "Souznějících duší", v momentě kdy se tyto duše potkají začíná proces proměny a zrání a to u obou partnerů vzájemně a i když v tu chvíli ještě ani jeden netuší co se s ním děje, proč se tak děje, je na cestě do nitra svého srdce , v jejich životě nastanou změny, jak se říká kámen nezůstane na kameni. A funguje to stejně ať Vám je krásných 20 ročků nebo krásných 70 ročků... S láskou ív AUTORKA: Ív Ešmírová Kejzlarová Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. document.getElementById('cloak039e0871e2d567d4aa519240d64c50c9').innerHTML = ''; var prefix = 'ma' + 'il' + 'to'; var path = 'hr' + 'ef' + '='; var addy039e0871e2d567d4aa519240d64c50c9 = 'ivae' + '@'; addy039e0871e2d567d4aa519240d64c50c9 = addy039e0871e2d567d4aa519240d64c50c9 + 'volny' + '.' + 'cz'; var addy_text039e0871e2d567d4aa519240d64c50c9 = 'ivae' + '@' + 'volny' + '.' + 'cz';document.getElementById('cloak039e0871e2d567d4aa519240d64c50c9').innerHTML += ''+addy_text039e0871e2d567d4aa519240d64c50c9+''; mobil: 607 555 902 Kdo jsem? Jsem Ív. Ve svém životě normální ženská s normálními starostmi, problémy... Mám 12 letého syna, kterého nadevše miluji a jsem naprosto normální máma... I s těmi zákazy zvýšeným hlasem i občas hysterkou 😐 se vším, co k životu patří. Mám spoustu přátel, jak z normálniho života tak, z toho duchovního světa... nijak je nerozlišuji, mám je všechny stejně ráda. Mým darem, který jsem dostala do vínku a dlouho jsem se toho daru bála a utíkala před ním, je vidět a vnímat budoucnost a pomáhat a léčit lidi. Možná Vam to z ní úžasně, ale neni to tak jednoduché... člověk z takovýmto darem, má život několikrát složitějši, než si myslíte... A před ničím neuteče... Já se těchto věci moc bála, vyhýbala se jim jak to šlo, ale osudu člověk neuteče. Ale teď tento svět miluji a jsem šťastná a vděčná, že do něj mohu patřit. Vykladám karty. Karty jsou pro mě jen takovou berličkou, nakreslim si mapu duše a skrze ni pak určuji Vaši budoucnost. Po 25 letech, co s těmito energiemi pracuji, musim říct, že se málokdy - Bohu dík - někdy taky bohužel - mýlím. Pracuji s minulými životy, regrese, strachy. Novým a velmi žádanými jsou semináře pro ženy. Pracuji na základě energií, kterými jsem si prošla.. nejsou to žádná načtené moudra, nýbrž prožitá moudra. Ženy učím být sami s sebou, sebelásce... žena, která si tyto hodnoty uvědomí, otevře dveře té pravé lásce, otevře naplno své srdce, stejně tak i druhá strana. Muž z ní cítí tu Bohyni, princeznu svého srdce a vztah je naplněn láskou, důvěrou a volností. Dále mám v nabidce léčivé odblokujicí meditace na různá témata - bloky, strachy, opakující se problémy, individuální léčení Atlantskými vibračními kódy, tělovými svícemi. Velmi účinná a pro mě srdeční záležitost je léčba - předáním Dikši Zlatého orbu. Dále používám praktiky, které mi předala ukrajinská léčitelka Zinočka Tkachenko. Poslední roky jsem svou činnost obohatila o organizování ezo víkendů, dovolenkových pobytů a Festivalů Ezoteriky a Zdraví, kde vždy dbám, aby měli rozmanitost a každý, ať už účastníci tak návštěvníci, odcházeli spokojeni a rozsvícení. Otevírám Festivaly i těm, kteří o duchovnu, ezoteře nic neví, nyní si tam každý může najít své téma. Jde o nový model Festivalů s Ív, na jejíchž přípravách jsem se přiučovala v Německu a jsem si stoprocentně jistá, že i Vy tyto energie oceníte. )
Každá svobodná bytost má plné právo na to být sama sebou, rozvíjet svoji jedinečnost, uplatňovat své nadání a talenty a cítit bezpodmínečně svoji hodnotu.Dnešní společnost však ještě stále do velké míry ovládá povrchní jednání založené na strachu, soupeření a konzumu. Média nám vštěpují názory, jací bychom měli být, abychom se mohli cítit dostatečně hodnotní a náš život tak mohl mít plné právo na svoji existenci. Abychom se mohli cítit jako plnohodnotné lidské bytosti, musíme splňovat kritéria, která jsou ve své podstatě absurdní a uměle vytvořená pro snadnější uplatňování manipulace a moci. Namísto jedinečnosti každého člověka je podporována soutěživost, namísto osobního rozvoje povrchnost zaměřená na vnější formu. To, jak se člověk prezentuje, co dává na odiv, jak dokáže svou mocí působit na ostatní, schopnost dosahovat sobeckých cílů, výkonnost v práci, je upřednostňováno před citlivostí, empatií, kreativitou, schopností milovat a bytí v rovnováze s přírodou a ostatními tvory. Jak vidíme, mužský princip stále diktuje a ovládá celou společnost.Určuje také to, jak má žena vypadat, chovat se, oblékat, rodit, kojit, vychovávat, vzdělávat, kolik má mít centimetrů v pase, jaký má mít tvar rtů, obočí a boků. Mladé dívky často trpí nedostatkem sebevědomí a tak se snaží zapadnout a zároveň vyniknout, aby byly dost cool, sexy, štíhlé, vysoké, nalíčené, vtipné, duchaplné, vyhovující, výkonné, nad věcí… Ale jak může být člověk nad věcí, když se má podle ostatních vejít do škatulky, která je příliš malá na to, aby pojala celistvou, rozvinutou a jedinečnou osobnost?Děti často dávají přednost menšímu zlu, a proto se snaží přizpůsobit nepříznivým podmínkám a raději potlačí své přirozené instinkty, než aby byly zatracené nebo nemilované ostatními členy společnosti.A tak se žena zmenší, aby se do té škatulky vešla. Pořídí si vysoké podpatky, vycpe podprsenku, zahájí dietu hraničící s anorexií, na úzkost si vezme prášek a jde do práce. Žije život kulhavé kachny a přitom nevidí, že ve skutečnosti je labutí. Muž si koupí poslední model auta, nageluje vlasy, potlačí slzu a vztek, zatne zuby před šéfem a přitlačí na své podřízené, aby se cítil dostatečně jako správný chlap.Snaha formovat svoji osobnost či tělo do jakékoliv normy vede k amputaci částí naší skutečné živé podstaty. Posloucháme-li spíše ostatní nežli sebe a své vnitřní impulzy, dostaneme se do pasti zvané pocit oddělenosti. Oddělíme se od svého zdroje, od své kreativity a ustrneme v polomrtvém spánku ze strachu, že nebudeme oceněni nebo přijati. Necháme-li se zformovat nezdravými názory, budeme trpět nízkým sebevědomím, strachem z neúspěchu, chudobou, pocity viny a osamělostí, žárlivostí, závistí a věčným hladem po pocitu naplnění a štěstí. Mnohé z nás, a hlavně ženy, stále ještě trápí náš fyzický vzhled, tolik přeceňovaný fenomén dnešní doby. A přitom bezpodmínečné přijetí svého těla s láskou je nutné k tomu, aby žena dokázala skutečně milovat jak sebe, tak své děti a partnery. Jedině žena, která má ráda svoje tělo, je skutečně šťastná. Skrze tělo totiž proudí sexuální energie, což je náš největší zdroj štěstí, síly a kreativity. Žena, která má ráda svoje tělo, se nebojí projevovat spontánně a přirozeně, netrpí pocity viny ani přílišnou sebekritikou. Dokáže si užívat sexuální rozkoš a vyživovat se energií, přirozeně proudící a přinášející jí pocity radosti a naplnění. Proto je skutečně velmi důležité, abychom se zbavili předsudků vůči fyzickému vzhledu a vnějším formám. Naše tělo je zdrojem naší síly a může mít úžasné schopnosti, spojené s nádhernými pocity vnitřního uspokojení, radosti a lásky, pokud mu to dovolíme. A tyto pocity určitě nevyplývají z počtu centimetrů nebo dokonalého make-upu. Pokud chceme být spokojení a trvale krásní, je dobré se starat o své tělo. Ale spíše než o jeho vzhled, dbejme na to, co do něj vkládáme, jaké jídlo jíme, jestli má naše tělo dostatek pohybu, péče a naší bdělé pozornosti.Nemusíme vypadat jako ze žurnálu, abychom se cítili dobře.Zaměříme-li svoji pozornost dovnitř, na své pocity a myšlenky, namísto toho, abychom řešili, jak působíme na okolí svým vzhledem, přestane nás trápit to, že se naše tělo přirozeně mění, ale pochopíme jeho moudrost, cykly a spojení s přírodou. Dostane se nám moudrého vnitřního vedení, které bude vytvářet harmonii ve všech našich vztazích a my budeme zářit spokojeností a staneme se přitažlivějšími a vyrovnanějšími lidmi.Skutečná krása není o vzhledu. Je o vnitřním vyzařování. Vyzařování je tím silnější, čím více lásky k sobě a svému tělu cítíme. A to je zdravý ženský princip, který ještě stále dnešnímu světu tolik chybí.Probudíme-li v sobě tuto ženskou podstatu, můžeme tím ovlivnit nejen sebe, své okolí, ale i celou společnost. Změna začíná vždy u jednotlivců. A proto mějme rádi svoje tělo, pěstujme sebelásku a sebeúctu a nenechme se manipulovat trendy a hloupými názory médií. Buďme pozorní sami k sobě, a tak nejlépe zjistíme, jak si vybudovat ty nejlepší podmínky pro svůj vysněný život. Autorka článku: Radka Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ "Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií." Jakou roli hrají barvy v našem životě? Lada Pospíšilová Styling jako terapie duše )
Už je čas přestat dělat kompromisy a zrušit staré sliby, které jsme v dávných dobách učinili jako záruku toho, že přežijeme. Zřekli jsme se svých snů, tužeb a přání, svých životů ve prospěch přežití. Jak se to stalo? Byl to dlouhý a bolestivý proces. Byli jsme malí a zranitelní a potřebovali jsme tak moc lásky. Ale všude kolem jsme viděli jen starosti, rutinu a špatné návyky. Maminka byla často unavená a tatínek v práci. Museli jsme se dobře učit, aby z nás něco bylo. Museli jsme se slušně chovat, abychom zapadli do společnosti. Museli jsme poslouchat na slovo své rodiče a učitele. Jako děti jsme měli spoustu snů, chtěli jsme být herci a zpěváky, tanečníky, baletkami, indiány, archeology, nebo dobrodruhy. Dospělí nám ale řekli, že máme být rozumní, a protože jsme byli zvyklí poslouchat, tak jsme je poslechli. Přestali jsme tančit, zpívat, hrát si, malovat své obrazy, lézt po stromech, chodit bosky, dívat se do ohně nebo sledovat, jak prší. Vyměnili jsme své sny za jistotu výdělku a rutiny. Učíme své děti, aby byly rozumné a když křičí, tak se na ně zlobíme. Když pláčou, jsme nervózní, když lezou přes ploty, máme strach. Když skáčou a piští, jsme podráždění a chceme, aby zmlkly. Skutečně to chceme my? Anebo je to ten starý rodičovský hlas, který kdysi umlčel i naše dovádění a vzal nám naději a dětské sny? Víte, co se s námi stalo v okamžiku, kdy jsme přestali dovádět a hrát si? Použili jsme svoji životní sílu k umrtvení svých snů. Použili jsme ji, aby zastavila naše proudící emoce, umlčela hlas našeho nitra, toužící po hře a objevování. A tím se zastavila naše kreativita. Zastavila se radost a přirozenou změnu nahradil stereotyp. Vyměnili jsme svoji životní sílu za to, že jsme stali akceptovatelní. Čím víc jste unavení, tím víc jste se zaprodali. Pokud vás život nebaví, je na čase něco změnit. Vrátit se k sobě, poslechnout volání své duše k návratu domů. Je úplně jedno, jestli vás baví umění nebo jste mateřský či technický typ. Jestli máte rádi jemnost nebo dobrodružství, usedlý život nebo chcete vlát ve větru. Důležité je si vzpomenout na to, kým doopravdy jste. Po čem toužíte a co vás naplňuje. Pokud to nevíte, dejte si čas. Odpočiňte si a pátrejte. Tančete, malujte, vařte, sportujte, tvořte cokoliv, co vám dává smysl. Nenechte se převálcovat rutinou, nebo vyschnete a váš život zůstane nenaplněný. Jakmile se vrátíte k sobě, přestanete dělat tolik chybných rozhodnutí. Vaše intuice se zbystří a povede vás neomylně k naplněnému životu a síle. Udělat to rozhodnutí vyžaduje odvahu vymezit se vůči lidem, kteří vás nechápou. Zpočátku je to těžké, ale než zradit sami sebe, je lepší být na čas v nemilosti svého okolí a hledat své vlastní lidi. Ty, se kterými máme stejnou krevní skupinu a kteří nás podpoří v tom, kdo doopravdy jsme. Jakmile najdeme odvahu říkat „ano“ a „ne“ situacím a lidem – pravdivě, upřímně a jistě- nalezneme svůj zdroj síly a zdravého sebevědomí. Ostatní lidé nás pak už nezastaví. Naučíme se čelit svému strachu z odmítnutí a nepřijetí. A budeme skutečně svobodní a láskyplní. Přestože naše emoce budou naplno proudit, nebudou nás už ovládat. Přijmeme-li sami sebe takové, jací jsme, pak budeme i svobodní ve svém projevu. Hněv, smutek nebo radost jsou přirozenou součástí života a pokud jim dáme volný průchod, nezastaví nás v našem svobodném tvoření. To vše můžeme získat, když nabereme odvahu vymanit se z rolí poslušných dětí a dovolíme si dotknout se hlubin vlastní duše. Už je čas přestat ztrácet čas a tvořit to, kým skutečně jsme. A to, kým skutečně jste, víte jenom vy sami. Nikdo jiný vám odpověď nedá, tak se ptejte sami sebe. A tvořte, tvořte s láskou, spřádejte nitě svých snů, ať váš život stojí za to. Ať nikdo z nás nemusí ničeho litovat. Hodně síly! Autorka článku: Radka Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií. Vystudovala jsem gymnázium, pracovala jako vychovatelka na ZŠ pro neslyšící, poté jsem se vydala na 4 letou pouť po jižní Evropě, kde jsem objevovala svůj vnitřní svět na odlehlých místech ve spojení s přírodou. Meditace, výklad snů a práce s tarotovými symboly pomohly k prohloubení mojí intuice a sebepoznání. Absolvovala jsem řadu kurzů osobního rozvoje (např. kurz komunikace s R. Telvákovou, kurzy dr. Savčenka, holistické workshopy s D. Cadenazzim) a otevřela si v Brně svoji praxi osobního poradenství a scenar terapie. V Brně jsem také navštěvovala kurzy tantry pro ženy a vedla ženské kruhy. Se svým přítelem pořádám v ČR i na Slovensku přednášky a semináře na téma partnerské vztahy a komunikace. Věnuji se tématům emocí, závislostí, strachu, viny, lásky, oběti.Pomáhám lidem hledat nová řešení a úhly pohledu v různých životních situacích. Mám schopnost nahlížet pod povrch a pojmenovat skryté souvislosti. Své klienty vedu do hloubky, do oblasti prožívání emocí a těla, kde díky vědomé přítomnosti dochází k uvolnění zablokovaných pocitů a vzpomínek a k jejich transformaci. Mým cílem je vést klienty k vědomému životu v přítomnosti a vnitřní svobodě. Baví mě objevování souvislostí mezi vnitřním světem lidské mysli a vnější realitou. Miluji zpěv a hraní na hudební nástroje, tanec, malování a přírodu. Společně s přáteli žijeme na středním Slovensku uprostřed přírody, v komunitě zaměřené na rozvoj vědomí. Hraji a zpívám v hudebním seskupení Tóny Brány. )
Ihned na úvod článku odpovím tuto otázku pro nás všechny. Ano, je to TEN pravý! Ano, je to TA pravá! Při čtení těchto řádků si možná nyní říkaš, že je to velmi troufalé tvrzení. Možná, že s Tebou cloumají různé emoce. To je skvělé, vítej své emoce s radostí, ať už jsou jakékoliv. O pár řádků níže se dozvíš proč. Při setkání dvou duší dochází k výměně energie. Tato výměna energie probíhá na úrovni naplnění společných tzv. chtěných zážitků. Chtěné zážitky jsou souborem energetických proudů, které jsou přesně vybírány naší duchovní podstatou. Chtěným zážitkem je vše, co se v našem životě děje. Protože, kdyby to naším chtěným zážitkem nebylo, tak se to jednoduše neděje. I situace, které na úrovni rozumu hodnotíme jako negativní, jsou našimi chtěnými zážitky. Např i rozvody a rozchody. Každá myšlenka probíhající naší hlavou, každé přání, každá emoce, každé slovo, se zapisuje v našem energetickém poli a vysílá vibrační signál do okolí (do Vesmíru), jaké chtěné zážitky poptáváme. Vesmír nám se vší láskou tyto zážitky vrací zpět a tím naši poptávku uspokojuje. Takto je vlastně definován Zákon přitažlivosti. Zjednodušeně řečeno: co dávám, to také dostávám. Na základě Zákonu přitažlivosti můžeme zpětně zjistit, kde je původ našeho chtěného zážitku. Dle stejného principu si do života přivoláváme a zhmotňujeme naše milované partnery a partnerky. Každý náš partner či partnerka přicházejí do našich životů na základě naší vyslané poptávky. Přicházejí naplnit naše chtěné žážitky. A zároveň my naplňujeme chtěné zážitky jim. Souzníme-li s touto skutečností, je velice jednoduché přijmout fakt, že každý partner je ten pravý. Protože každý přináší do našeho života zážitky a zkušenosti, které máme společně prožít. Společné sdílení chtěných zážitků je časově neomezené. Co to znamená časově neomezené? Je to velmi prosté. Dokud se nám líbí prožívat přesně tyto chtěné zážitky, tak si je dopřáváme. Jakmile si náš chtěný zážitek předefinujeme, láskyplný Vesmír nám jej pošle. Dobu trvání v čase si tedy určujeme sami. A tím se chtěný zážitek stává neomezeným. Neomezeným na úrovni Vyšší moci. Znamená to tedy, že pouze my samotní můžeme rozhodnou o době trvání společných chtěných zážitků. Někdy se potkají dvě duchovní podstaty, které společně rostou. Jejich chtěné zážitky se vyvíjejí společně. Tudíž v čase spolu zůstávájí někdy i celý život. Někdy se potkají dvě duchovní podstaty pouze za účelem naplnění jednoho chtěného zážitku. Ve chvíli, kdy se tak stane, se tyto dvě duchovní podstaty od sebe odloučí a jejich společný růst dosáhl vrcholu. A proto si troufám tvrdit, že každý partner, který přichází do našeho života, je tím pravým. Každá partnerka je tou pravou. Přicházíme k sobě, abychom si předali potřebné k našemu vývoji a rozvoji. Abychom skrze prožitky obohatili a nasytili svou duchovní podstatu. Zamilovanost do druhého člověka je pouze nástrojem k tomu, aby ke společnému prožívání a zažívání mohlo dojít. Je pro nás hnacím motorem, přitažlivou energií k tomu druhému. Na základě tohoto uvědomění procházím odpuštěním sama sobě. Sama sobě odpouštím ve všech prožitých vztazích, ať už dopadly jakkoliv. Odpouštěním sama sobě rozvolňuji energetický závazek ke chtěným zážitkům. Díky odpouštění vysílám Vesmíru informaci o tom, že jsem se těmito chtěnými zážitky obohatila a nasytila. Skrze odpuštění sama sobě také vysílám Vesmíru informaci o tom, že jsem si vědoma, že každý z mých partnerů byl mým chtěným zážitkem a že je čas pro zážitky nové :-) Rozpusťte v sobě urputné přesvědčení o tom, že na Vás někde čeká ten pravý, ta pravá. Že přijede na bílem koni jménem Mercedes, a že spolu musíte být na věky věků ámen. Toho pravého, tu pravou, máte již doma. A právě se spolu obohacujete na té úrovni, kterou nyní zažíváte. Již teď a tady je to ten nejlepší vztah, který teď a tady můžete mít. Skrze toto uvědomění možná již víte, že čas vašich společných chtěných zážitků je naplněn. A tak se vydejte vstříc těm novým. Nechť jsme všichni štastni svých voleb :-) Autorka: Lucie Alferi - Strážce Třetího Oka, mé články jsou inspirovány channelingemwww.dumfantazie.cz Soňa Sofi: Partnerská numerologie - přednáška na festivalu )
Více videí