Naše ego je naší součástí. Je v pořádku, že ego máme. Několikrát mě v mém životě zachránilo, ale také mi daleko vícekrát nohy podkoplo.
Je-li ego naším nástrojem a umíme ho používat, je to pro nás dobré. Pokud jsme my nástrojem našeho ega, to už tak moc dobré není. Jak se říká dobrý sluha, ale zlý pán. Živíte-li své ego pravidelně, pak vám pěkně roste. Nedáte-li mu jednou najíst, poté sklízíte spousty negativních pocitů.
Vaše sebevědomí rozhodně nestoupá.
Rada první - udělejte si ze svého ega kamaráda. Přijměte ho do svého života, vezměte ho na vědomí a vysvětlete mu, že teď tady velím a řídím já, a ty mé ego, jsi můj pomocník.
Vizualizujte si své ego, dejte mu podobu, dejte mu tvar, barvu, jméno. Pak si s ním hezky promluvte, obejměte ho a řekněte mu, že ho máte rádi a přijímáte ve svém životě jako svoji součást.
Jak poznáte, že vaše ego vyskakuje a hlásí se o svoji vládu?
1. Naše ego má velkou potřebu se urážet
Jestliže člověk nesouhlasí s chováním druhých lidí a urazí se, protože se ho dotklo jejich chování. V tu chvíli přicházíme o svou energii a věnujeme ji těm, kterým se podařilo nás urazit. Člověk si neuvědomuje, že se tím velmi oslabuje a přichází o svou cennou energii. Neuráží se váš vnitřní zdroj, ale vaše ego, které je přesvědčené, že ono má pravdu. A druzí se chovají nevhodně. Jste-li uražení, vytváříte negativní energii, která se dotýká hlavně vás a zavádí poté člověka do protiútoku.
Přestaňme se urážet a ponechejme si svou energii.
2.Naše ego má vždy pravdu
Ego je velký bojovník a má potřebu přesvědčovat druhé, že se pletou a nemají pravdu. Uvědomte si, kolik času a energie dokážete věnovat druhému kvůli tomu, abyste ho přesvědčili o vaší pravdě. Přijdete o energii a z větší části se vám ani nepodaří dotyčného přesvědčit. Dostanete-li se do takové situace a včas si to uvědomíte, můžete si vybrat, buď budete mít pravdu a pokračovat v hádce, která je nesmyslná dál, nebo si vyberete, že budete raději šťastným plný své síly a energie a dotyčnému řeknete, že má pravdu. Poděkujete mu a odcházíte se svojí pravdou a dotyčnému ponecháte tu jeho. Neb člověk, který si věří, nemá potřebu přesvědčovat druhé o své pravdě. Věří-li člověk sám sobě, druzí s ním nemají potřebu diskutovat.
Co je vlastně pravda a co lež? Vše je úhel pohledu a každý máme svoji pravdu.Ta „naše pravda" v určitém úhlu, nebo za určitý čas, také nemusí být pravdou.
Vzdejme se potřeby mít pravdu a nebudeme otroky svého ega.
Autorka článku: Rosala Kateřina Lebedová
