Terapie a práce na sobě

Lucie Valchařová: Akné nebo nadváha? aneb „Muži, držte se ode mne dál!“

Lucie Valchařová: Akné nebo nadváha? aneb „Muži, držte se ode mne dál!“

Tak se minulý týden sešlo na konzultacích několik žen, které řešily programy spojené se vzhledem – akné, ekzémy, velká nadváha atd. Zjištění, proč se jim tyto „estetické neduhy“ vytvářejí, bylo velmi zajímavé a všechny do puntíku spojovat jeden fakt – STRACH. Tělo fungovalo jako ochrana před mužskou energií.Vždy, když tělo vykazuje něco zvnějšku, je to o naší interakci s vnějším světem. Stěžejním středobodem našeho prožívání je, jak nás vnímají ostatní. Tak třeba to akné… AKNÉ Přišly dvě paní, které s ním BOJUJÍ několik let. Pochopitelně to velmi ovlivňuje jejich sebevědomí. Každý, kdo kdy měl co dočinění s touhle “nepříjemností” ví, jak se myšlenky motají jenom kolem toho, kolik mám dneska pupínků a s jak velkou “škodou” půjdu dnes mezi lidi. Mají tendenci se schovávat. Ráno člověk vstane a hned se spustí: “Už zase? Proč zrovna já? Proč zase na obličeji? Nemůžu se na sebe ani podívat. Takhle nemůžu ven mezi lidi…” Klientky sžíral vztek a vedly s akné vleklý boj.  BOJ VŽDYCKY VYVOLÁ ODPOR. Co odmítám, to dostávám dvojnásob. Čím více bojovaly (emocemi, extra “účinnou drahou” kosmetikou atd.), tím se to zhoršovalo.Přes ten dlouhodobý boj nepochopily zprávu, kterou jim jejich kůže přišla říct.  A tak jsme měnily přístup: “Milé akné, děkuji, že jsi mi přišlo pomoct. Je to pro mě ještě těžké přijmout, protože mě teď vlastně pěkně sereš, ale otevírám se tomu, že mi jdeš pomoct a ukázat mi, kde jdu sama proti sobě, kde se bojím, kde se nepřijímám, proč se schovávám? OK, přestávám bojovat a začínám ti naslouchat, co mi chceš tedy říct? V čem mi jdeš pomoct?” Hlavní změna je v pochopení. Ženy si myslely, že “nemohou chodit ven, protože mají akné.”Ale opak je pravdou: “Mám akné, protože se bojím chodit ven.” U obou jsme odhalily nevědomý strach z mužské energie, proto se jejich kůže bránila, aby je “ochránila” před interakcí s muži. Když by totiž neměly akné, začaly by být pro muže přitažlivé, a to je pro jejich podvědomí velmi nebezpečné. Zajímavé, že? Dost zajímavá je i ta nadváha… NADVÁHA Prosím, pevně věřím, že je vám jasné, že nemluvím o pár kilech navíc, ale o velkých ochranných štítech v podobě 20 kg, 30 kg, 40 kg nad běžnou váhu.Život těchto lidí se dělí na život s nižší váhou a život s vyšší váhou. Svou spokojenost doslova „váží na kila“. Ženy mi tvrdí, že jejich jediným cílem je zhubnout. Až zhubnou, budou šťastné.Když se pak díváme do minulosti, tak se jim to mnohokrát podaří. Podaří se jim shodit 30 kg, ale PAK SE NĚCO STANE a do pár týdnů či měsíců je 30 kg opět zpátky. Proč? Protože ženino nastavení se nezměnilo! Mohla upravit stravovací návyky (velmi často se setkávám s tím, že tyto ženy jí poměrně málo), ale pokud nezměnila své nastavení a nevyléčila své vnitřní zranění, které ji vytváří ochranu z tuků, tak pak přijde jakákoliv událost „z venku“ a začne se opět začne (zcela nevědomě) schovávat do svého tukového krunýře. Čím větší strach, tím větší krunýř v podobě nabytých tuků je potřeba, aby k ženě opravdu nikdo nemohl proniknout. A to je třeba zmiňovaný strach z mužské energie, pokud je žena v této oblasti zraněná, stačí, aby ji do života vstoupil partner, kolega nebo nepříjemný šéf, který ji začne brnkat na bolístky a už se žena začne obalovat. Všechny ženy touží po lásce a po hřejivém mužském přijetí, ale jejich podvědomí skrze jejich zkušenosti si o tom myslí své, a proto žena „křičí“ do světa skrze své tělo a energii: „Muži, držte se ode mě dále.“ Je to velmi podobné jako u toho akné, i když touží být hezká a přitažlivá, její podvědomí si jede to své: „Kdybych shodila, mohli by se muži ke mně dostat blíž, a to je velmi nebezpečné. Zase mi ublíží, zase se v tom budu utápět, tak to ne. Do toho nejdu. Radši si vytvořím ochranu. Tyhle bolesti už tady byly.“ Zdá se vám to nelogické? V podvědomí logiku nehledejte (i když já ji tam vidím ☺), to jen „tupě“ přehrává, co tam bylo nahráno. Tělo je vždycky moudřejší a vždy nám podá přesnou zprávu, jde jen o to chtít vidět skutečnou pravdu a začít měnit k sobě krůček po krůčku svůj přístup. Vždy pod tukovou ochrannou se nachází zamrzlé vnitřní dítě (dost často ve velmi nízkém věku), které potřebuje hromadu lásky, ujištění a pocitu bezpečí. Jen dotyčná musí konečně vystoupit z roli oběti a přestat chtít po druhých, aby ji tyto potřeby naplňovali oni, pak konečně tělo může vydechnout a začít se pomalu zbavovat své „ochrany“. Není vůbec ojedinělé, že díky vnitřní práci kila začnou padat „sama“ dolů bez urputné snahy, cvičení a diet.   Autorka článku: Lucie Valchařová Koučka, terapeutka a průvodkyně na cestě k životní změně Telefon: 774 547 347Adresa: Nálepkova 14/197, 637 00 BrnoWeb: www.lucievalcharova.cz Facebook: https://www.facebook.com/valcharova.lucie/ )

Barbora Zumotová: Sen o lásce a strachu z blízkosti

Barbora Zumotová: Sen o lásce a strachu z blízkosti

29.01.2021 19:58 Začala jsem užívat esenci z jahodníku  a hned první noc se mi zdál sen. Setkala jsem se s mladým mužem, který byl pro ženy byl velmi přitažlivý, ale nepolapitelný. K žádné se nechtěl víc citově přiblížit. Stoupali jsme společně po nějakých skalách. Pomáhal mi a držel mě za ruku. Oběma nám to bylo milé. Když jsme vylezli nahoru, bylo na něm vidět, že už je ta blízkost mezi námi na něj moc a má tendenci z ní rychle utéct se světáckým výrazem, že on se neváže. Tak jsem mu nabídla, ať od svého strachu neutíká, zůstane se mnou a jen dýchá. Ať si dovolí cítit, jak ho blízkost někoho dalšího děsí a dusí. A tak zůstal na mém klíně, dýchal a prožíval tu bolest, která v něm byla uložená. V obličeji se proměnil v malého chlapce, který je zoufalý a vyděšený. Já jsem mu zatím vysvětlovala, že strach z blízkosti mohou mít lidé, kteří měli matku, která je dusila svou "láskou" a vázala svoje štěstí na ně. Bylo vidět, jak ho to bolí, ale dává smysl. Prožíval velké vnitřní utrpení, ale byl statečný a stále dýchal a já jsem mu opakovala, že jsem tam s ním. Po pár minutách už se uvolnil a bylo vidět, jak jeho okovy padly a mohl sám sobě dovolit se k ženě a lásce přiblížit. Té skutečné, sladce jahodové lásce, která nás naplňuje a současně nám ponechává svobodu a volnost. Ten sen je sám o sobě tak výmluvný, že k němu není potřeba moc dodávat :-) Každý z nás si může dovolit přiblížit se ke své bolesti, dýchat a vnímat ji. Jsou to náročné okamžiky, které často sleduji během konzultací u svých klientů. Je to pár minut intenzivního prožitku, po kterém následuje úleva a osvobození. Vím, že to není vůbec snadné, ale možná ještě těžší je být stále ve střehu, abychom se svým bolestem vyhnuli. Může to totiž být život plný omezení, o kterých ani nevíme nebo si z nich děláme domnělou přednost a máme svůj systém výmluv, který nám umožňuje nevystoupit ze své mentální ohrádky. Sluneční esence nám pomáhají tato naše omezení uvolňovat a rozpouštět potlačené emoce. Může se to dít i takto ve formě snů. Přeji vám, ať se vám daří postupně a vaším tempem vracet se ke své zdravé svobodné podstatě Bára Zumotová Více zde: https://www.zumotova.cz/news/sen-o-lasce-a-strachu-z-blizkosti/ Autorka: Bára Zumotová http://www.zumotova.cz Průvodkyně na cestě k sobě, autorka Slunečních esencí a lektorka kurzů pro ženy. Podporuje ženy i muže v tom, aby se mohli mít rádi, uměli se ocenit, být samostatní a šťastní. Pak mohou tvořit harmonické, šťastné vztahy. Cestou k tomu je pravda a uvědomění si toho, kdo jsem a co jsem prožil/a. Skvělou podporou na této cestě nám mohou být Sluneční esence. )

Tara Svobodová: BERU SI SVOU SÍLU ZPĚT

Tara Svobodová: BERU SI SVOU SÍLU ZPĚT

Tak nějak vypadá můj každodenní záměr, kdy ruším v sobě všechny negativní programy, které moje mysl napříč všemi časy a dimenzemi vytvořila. Mojí největší lekcí v tomto životě bylo skutečně uvěřit tomu, že ve své podstatě jsem nevinná. Velkou část mého života v minulosti na mě lidé vrhali své stíny a já věřila jejich projekcím.  Uvěřila jsem tomu, že jsem vinná tím, že nesplňuji jejich očekávání. Uvěřila jsem tomu, že jsem pyšná, zlá, nemožná, nečistá, nehodna lásky, pozornosti, že jsem méněcenná a arogantní. Tak moc jsem věřila druhým lidem, že jsem poctivě třídila každou svoji myšlenku, abych nikomu neukřivdila, každý svůj soud a hodnocení jsem analyzovala a měnila tyto programy v lásku a přijetí.Nakonec jsem uviděla, že moje síla způsobuje to, že v přítomnosti některých lidí se chovám jako jejich zrcadlo, jako katalyzátor jejich nahromaděných emocí a frustrací a hraji pro ně role, které tito lidé v sobě sami nejsou schopní rozpoznat. Znáte to, když v přítomnosti negativních lidí začnete být nervózní a podráždění, a pak už si nejste jisti, jestli jsou to vaše emoce nebo emoce těch druhých?  Proto jsem se postupem času musela rozhodnout, že si vezmu svoji sílu zpět a nenechám do sebe vstupovat parazitické energie, ani energetické háky jiných bytostí. Rozpustila jsem je ve světle a poslala požehnání jejich původcům, s jasným záměrem, že toto už nikdy nedovolím. To byla moje část karmické dohody, že jsem se nechala ovládat, manipulovat a přistoupila jsem na to, že jsem slabší, než ve skutečnosti jsem. Dlouho mě lidé ovládali pocity viny a já byla v roli oběti.  Musela jsem si přiznat, že jsem také manipulovala. Tento rok však přináší velkou změnu. Kdo chce, může zažívat stav nevinnosti, pokud se rozhodne následovat tento záměr. A skutečně, je to rychlé a účinné, pokud člověk umí pracovat se svou myslí. Ne, že bych si nedovolila dělat chyby nebo být zranitelná. Jen jsem si dovolila pocítit, že vše je přesně tak, jak má být. Rozhodla jsem se pustit program, ten dlouhodobý a těžký inkviziční model, že jsem se dopustila hříchu a že nesu tíhu viny na svých bedrech. Je to skutečně úleva, to mi věřte. Mám dostatečně velké sebevědomí, proto jsem také byla často zkoušená, jestli ustojím nápor obviňování, pomluv a nařknutí z různých úmyslů. Naučila jsem se dívat na věci tak, že každý člověk reprezentuje a reflektuje pouze sám sebe. Vše, co člověk řekne o druhém člověku, říká pouze sám o sobě. V druhých lidech vidíme své stíny a také své silné stránky. Nic víc a nic méně. Dovolit si žít v nevinnosti je pro mě nová úroveň bytí, hodná prozkoumání. A že je v ní lehko! Vina je jen koncept, kdy se člověk ztotožňuje s emocemi nebo myšlenkami ze své minulosti. Je na čase pochopit, že ani mysl ani emoce ve skutečnosti nejsme my. Jsou to jen formy, které potkáváme napříč časem a dimenzemi. Nemusíme na sobě nechávat ulpívat tyto formy , nikdy jsme jimi nebyli, nejsme a nikdy nebudeme. Naše pravá podstata s nimi nemá nic společného. Je to jen iluze, hra mysli a záleží na nás, jestli se rozhodneme tuto iluzi podporovat, nebo jí prokoukneme a navrátíme se zpět k nevinnosti. Moc bych si přála, abychom mohli být všichni nevinní jako děti. Život by byl zábava a my bychom se tu potkávali, abychom se podporovali ve schopnosti tvořit v radosti a lásce. Věřím, že jednoho dne přijdou generace lidí, pro které tato realita už bude každodenním chlebem. Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem intuitivní žena, matka, partnerka, umělkyně a inspirátorka, svobodná duše. Osobním rozvojem se zabývám dvacet let. Sama jsem na počátku dospělosti hledala cestu z depresí a problémů ve vztazích a díky terapiím, absolvovaným workshopům a osobní pouti jsem získala schopnost intuitivního vhledu do skrytých souvislostí a zákoutí lidské duše.  Tři roky jsem cestovala převážně sama po jižní Evropě, pobývala na odlehlých místech, meditovala a spala venku, v přírodě. Získala jsem tak zkušenost s překračováním hranic komfortní zóny, konfrontace se svým nitrem a zažitými vzorci chování, prožitky bezčasovosti a jednoty s přírodou a se vším živým. Šest let jsem asistovala při práci jihoamerickým šamanům v České republice a na Slovensku a osvojila jsem si techniky a přístup k jejich pojetí člověka jako nedílné součásti přírody. Ve své práci používám techniky práce s tělem a dechem, metodu voice dialogu, přepisu limbického otisku, prvky gestalt terapie, aromaterapie a šamanské techniky. Dvacet let pracuji s tarotovými symboly, které nepoužívám k věštění, ale k náhledu do struktury podvědomí osobnosti a výkladu snů. )

Petra Jelínková: Naše jedinečná cesta

Petra Jelínková: Naše jedinečná cesta

V tomto článku v krátkosti popíši jakousi duchovní linku -  duchovní proces, kterým procházíme v nějaké podobě a intenzitě nejspíš všichni a jednotlivé fáze mohou být různě dlouhé. Popíši jakousi podobnost v našem vývoji, ačkoliv životní cesty každého z nás jsou naprosto jedinečné. Silně vnímám, že tato obecná vývojová linka se nás všech týká a všichni jí v nějaké podobě v tomto životě procházíme. Je to dáno fenomenální dobou probouzení lidstva, která již mnoho let na Zemi probíhá, a do které jsme se v tomto životě narodili. A je to pro nás všechny ohromná čest, že tu můžeme právě v této době být. „Nahoře se čekají fronty :-)“ První část života, různě dlouhou, si žijeme svůj život. Buď se vše daří, nebo již od počátku se setkáváme s různými těžkostmi a nepříjemnostmi. To je různé. A toto vše nás utváří a postupně mění.  Tuto fázi třeba nazvěme nevědomý život. Pak se v našem životě stane něco, co je úplně jiné než jakákoliv předchozí dramata a těžkosti. Navenek nebo z pohledu jiných to třeba nemusí vypadat nikterak složitěji a dramatičtěji než něco, čím jsme procházeli před tím. Ale my jasně víme, cítíme v sobě, že toto je úplně jiné. Jakoby to zasahuje hlouběji a rozcupovává nám něco tolik drahé. Je to mžik či delší proces, ale výrazně nás změní, doslova otočí o 180 stupňů. Nepoznává nás okolí, my se nepoznáváme. Zpočátku třeba ani nevíme, co se s námi děje. Jen víme, že to, kým jsme celé roky byli, už nejsme, a třeba zatím nevíme, kdo jsme. Nevíme to dočasně. A nevíme, kým jsme, jelikož ve skutečnosti se upozadila jen velká část našeho ega a ta je tou, která neví, kdo je. Nezapadá to egu do jeho konceptu. Možná se cítíme méně jak kdy dříve, avšak opak je pravdou. Ve skutečnosti se rozbořila podstatná část naší ego sebeúcty – sebeúcty založené na vnějším (na tom, co si myslí druzí, atd.). Ve skutečnosti v tomto bodě k sobě chováme již větší úctu než kdykoliv před tím. Avšak tu skutečnou sebeúctu vycházející z toho, kým jsme. Ta se začíná v nás rodit, vystupovat do popředí. Vždy v nás byla, ale tím jakýmsi šokem se odebrala velká část té iluzorní, která tu skutečnou překrývala. A tak ta skutečná může být námi více viděna a cítěna. Je to vědomí si sebe sama. V této fázi se jakoby naráz rozbořilo mnohé z toho starého a to zbylé staré již námi přerostlé se rozboří postupně nebo se od základů přestaví, jak dál půjdeme životem. Zbyly v podstatě už jen ty zapečené nečistoty v tom hrnci. Sice už třeba těch nečistot (těch destruktivních nastavení), které zbývá vyčistit, není tolik jako před tím, ale za to jsou „výživné“ a jdou často z toho hrnce mnohem tíž. V této fázi jakéhosi nárazu se vlastně rozbořilo mnohé z toho, co jsme znali, ale nové se zatím ještě nestaví. Vzniklo tím prázdno, které zpočátku můžeme cítit jako velmi nepříjemné. Avšak to prázdno je tím místem, ze kterého bude rašit to nové a více z nás a více skutečné. Tato fáze rozboření mnohých iluzí může být aktivována různorodými věcmi. A jak jsem psala, zasáhne nás často v oblasti té největší bolesti. Často tou aktivací jsou věci zvnějšku. Například začneme cítit odpor k práci, pro kterou jsme roky studovali a mnohé obětovali a do toho se nám rozpadne vztah s člověkem, ke kterému nás váže hluboké pouto, tak jak mně se to stalo. Tím ztratíme pocit bezpečí různého druhu. Nebo třeba onemocníme, nebo někdo z blízkých onemocní. Nebo naše dítě má nejrůznější potíže, nebo se nám nedaří otěhotnět, nebo znovu otěhotnět. Nebo někoho nám velmi blízkého navždy ztratíme, nebo naší nepozorností způsobíme nějakou tragédii nebo se ocitneme ve finanční nouzi a mnoho jiných rozličných variant. Delší či kratší chvíli si nejspíš popláčeme na těch troskách. To je naprosto přirozené. Avšak poté začneme hledat, ptát se, najednou budeme mít tolik nezodpovězených otázek. A to je okamžik, kdy se přesouváme do další fáze.  Tu fázi bych nazvala vědomější, přímější a intenzivnější cesta k sobě. V této fázi nám dochází mnohá poznání, mnohé souvislosti. Současně se střetáváme s dalšími výzvami. Ty jsou možná mnohem těžší než ty, se kterými jsme se setkávali před tou zmíněnou aktivací. Avšak rozdíl je v tom, že pro nás těžší nejsou, my na ně konečně máme sílu. Vypadají vnějškově možná těžší a možná to tak vnímá mnoho lidí, kteří na svoji aktivaci teprve čekají. I my si můžeme uvědomovat, že dříve bychom nějakou takovou výzvu stěží dali, avšak současně si uvědomujeme, že v této době je to již jinak. Tato byť mnohem těžší výzva než kterákoliv před tím, je pro nás tou, kterou pro nás byly ty výzvy před tou aktivací. V dané fázi díky mnohým uvědoměním jsme vědomější, vědoměji přistupujeme k daným výzvám, stáváme se stále více pozorovateli. Postupně se nám daří jít více a více do klidu uvnitř nás, do srdce, do bodu nula, do neutrality. V této fázi se nám daří stále více jednat na základě niterného vědění uvnitř nás, na základě vnitřního klidu (což nás nikdy nevede do jakékoliv agrese) a stále méně jednáme pod nadvládou emocí a myšlenek. Toto je fáze, kdy zjišťujeme, že jsme přerostli mnohé z toho, co nám v životě zůstalo, že pokud to má v našem životě zůstat, musí se to zásadně proměnit a od základů. Vlastně čistíme ten hrnec od těch posledních zapálených zbytků nečistot. A k tomu nám pomáhají všechny ty výzvy, všechna ta uvědomění, ke kterým díky nim docházíme. Proč o tom nyní píši na začátku roku 2021? Mnozí mají již fázi své aktivace, probuzení, za sebou. Už prošli tím jakýmsi otřesem, čímž se zbavili z větší části nadvlády ega. A už kráčí po té přímější, vědomější cestě a dočišťují sice zbytky, ale ty, jež jsou zasety velmi hluboko a mají velmi dlouhé a silné kořeny. Avšak osvobození se byť zčásti aspoň z jednoho z nich znamená ohromnou euforickou radost v našem těle, plnou vděčnosti a i prudký narůst hojnosti a větší harmonie ve všech podobách. Avšak většinu lidí žijících na Zemi tento navenek vypadající pád (ta aktivace) teprve čeká. U někoho je to za dveřmi, u někoho se to bude dít za několik let. Každopádně tak jak já to vnímám, nebude možné tu na Zemi v této epochální době být, bez toho aniž bychom všichni nastoupili intenzivní (vědomější, přímější) cestu k sobě samým. A to, co každého z nás na tu vědomější cestu přivede, je věcí každého jednotlivce. Blíže o tom píši mimo jiné v článku: „Zlatá střední cesta“ v Klubové sekci. A tak vy, kteří plánujete (vaše duše plánuje) udělat tuto výhybku na vědomější cestu za pár měsíců či něco málo let, pamatujte, že v době, kdy budete v té pomyslné bouři vnějších událostí, neděje se nic špatně. Jste připraveni. Všechno zvládnete! Máte na to dost sil, jinak by to před vás ani nebylo postaveno. Z toho pomyslného popela vzejdete mnohem silnější, mnohem více si vědomi sebe a jako lidé mnohem více schopni lásky, tj. budete stále více věcí činit na základě svého srdce (pocitů hluboko uvnitř vás) a nikoliv ovládáni emocemi a myšlenkami. S láskou Peťa   Autorka: Petra Jelínková Zdroj: www.jinypristup.cz Velice děkuji za všechny finanční příspěvky, které mi byly od některých z vás zaslány na účet, za vaše maily, reakce u článků, sdílení mých článků a jiné dary. Slova jsou málo na to vyjádřit, jak moc si toho vážím. Pokud vám články mnou psané na www.jinypristup.cz pomáhají a chtěli byste mě podpořit v tomto mém psaní pro vás všechny, šiřte mé články a povědomí o webu Jinypristup.cz mezi další lidi, objednejte si moji knihu, nebo mi zašlete dobrovolný finanční příspěvek na číslo účtu 1462136038/3030, variabilní symbol: 123, do zprávy pro příjemce uveďte „Dar“. I ten nejmenší příspěvek je stejně hodnotný jako ten největší. Všichni jste totiž učinili stejné rozhodnutí přispět něčemu, co má podle vás smysl. )

Petra Jelínková: Jak jsem umřela a znovu se narodila

Petra Jelínková: Jak jsem umřela a znovu se narodila

Dnes se s vámi podělím o jeden svůj prožitek, který jsem měla na konci roku 2020. Teď zpětně, když se ohlédnu, vím, že najížděl celý Advent. Ale až ke konci roku mě v jednom okamžiku došlo, v čem nějaký týden už jsem. V ten okamžik na konci roku to jen vyvrcholilo nebo ještě lépe řečeno, se to stalo velmi vědomé. Já dostala ohromný dar, ohromné požehnání v té lekci, která mně tím přišla, dar v těch informacích, které jsem tímto u sebe procítila. Tento článek je opět jeden z těch „jiných“, než které běžně píši takto veřejně všem. Obsahem spadá spíše do Klubové sekce, ale jasně cítím, že ho mám sdílet veřejně s vámi všemi. Podotýkám, že to byl můj prožitek, mé informace vztahující se k mému životu. A byl to prožitek. A tedy dané informace pocházely z prostoru břicha a srdce a nikoliv z prostoru hlavy, odkud pochází, když si jen něco vyslechneme, přečteme atd, avšak nijak se to uvnitř nás nepropojí. Možná však tento můj prožitek, který tu s vámi sdílím, bude pro některé z vás tím mostem k tomu vašemu vlastnímu prožitku. Třeba některým z vás obsah tohoto článku poslouží jako most k vaší vlastní moudrosti uvnitř vás. Při běžných činnostech v kuchyni jsem se náhle, samovolně, nečekaně a neplánovaně dostala do prožitku, kdy jsem svým vnitřním zrakem uviděla sebe v posledních minutách tohoto svého života. V těch posledních minutách jsem samovolně a zrychleně procházela vše, co jsem žila, nežila, udělala, neudělala, všechna má rozhodnutí, mé reakce atd. Pocitově jsem opravdu prošla vše, byť ten prožitek trval jen několik málo sekund. Ale tak to je. Informace z nitra přijdou na sekundu a přitom když je máme pojmout do slov, obsahují informace na knihu či na dlouhý několikahodinový monolog. To mimo jiné zažívají lidé na individuálkách, jelikož během sezení dovnitř sebe v různé míře vstupují. Tento zmíněný prožitek, kdy jsem prolítla všechen můj dosavadní život a uviděla jej z pohledu toho, který již svůj život končí, byl pro mě nesmírně cenný. Já si tak natvrdo prožila, co pro mě skutečně má cenu a co nikoliv. Uviděla jsem své předchozí volby ve zcela jasném světle. Za některé jsem hluboce děkovala, byla na sebe hrdá, že jsem se tak rozhodla, a některé jsem z pohledu té smrtelné postele viděla jako promarněný čas, jako nevyužití mého potenciálu. Samozřejmě že nic není z toho vyššího pohledu promarněné, vším se sleduje hlubší smysl, nic se neděje bez důvodu a dané lekce, které se nám dějí, jsou právě ty, které potřebujeme. Avšak na té smrtelné posteli já jasně viděla, kde jsem šla přímo a plně využívala svoji energii, a kde jsem jí plýtvala a ten potenciál nevyužila nebo ne plně. Například moji hlubokou vnitřní proměnu, která započala roku 2012 a pokračovala v následujících letech, jsem vnímala jako požehnání. Byť se mi rozcupovala podstatná část mé stávající reality, já na té smrtelné posteli jasně cítila, že toto byl ohromný zářivý milník na mé cestě. A spíše jsem děkovala Bohu za to, že se tak stalo a že jsem tehdy, Bůh ví odkud, vzala sílu a rozhodla se vystoupit z toho, co jsem převážně profesně ale i osobně žila. Zažít tuto proměnu v životě, zvolit si ji, projít jí a prožít si, jaký rozdíl to je, to byla moje velká experimentální zkušenost. To bylo plné využití mého potenciálu. Stejně jak jsem z té smrtelné postele vnímala svoji hlubokou vnitřní proměnu, kterou jsem se vydala na cestu zrychleného sebepoznání, jsem vnímala i změnu mého profesního směřování – z advokacie k webu jinypristup.cz. Jasně jsem cítila, že na tom bych z pohledu té smrtelné postele vůbec nic neměnila. Naopak jsem děkovala Bohu, že jsem před lety dokázala vyskočit z té staré práce a z toho starého způsobu života, kde jsem se já osobně věznila, a začít co se práce (seberealizace) týče skutečně žít – plněji projevovat to, kým jsem. V této oblasti mého života jsem jasně cítila, že pro toto jsem sem přišla, že od okamžiku toho mého rozhodnutí pouštět advokacii, jelikož mě osobně to ubíjelo a neviděla jsem v tom pro sebe smysl, já začala plně využívat svůj potenciál, své dary, které se postupně více otevíraly a projevovaly ve stále větší hloubce. Naopak byly oblasti, kde jsem jasně pocítila, že jsem měla rezervy. Byť mnohé se v rámci té mé velké zmíněné proměny zlepšilo i v těchto oblastech, na té smrtelné posteli jsem jasně věděla, že jsem tam i přesto plně nevyužívala svůj potenciál. Byla to oblast partnerského vztahu. Kde jsem jasně věděla, že jsem stále nedokázala být plně svá, kde jsem stále nedokázala plně svobodně komunikovat (byť jsem v tom ušla kus cesty a byť mnohé vztahy jiných lidí by naši vzájemnou hlubokou a otevřenou komunikaci mohli závidět). Ale já jasně cítila, že jsem v tom nebyla ještě úplná, plná, svá, svobodná. A současně jsem pocítila, že je to moje, že je to moje odpovědnost, moje volba, byť partner si tím taky řešil svoje. Také jsem jasně cítila, že jsem se celý svůj život bála lásky, bála se otevřít partnerovi, měla kolem svého srdce stále hradby. A to i přesto, že tou velkou proměnou před lety, spadly i mnohé z těch hradeb okolo mého srdce. A ačkoliv mnozí mají mnohem větší hradby nevědomě celý život a z jejich pohledu by ty moje zůstatkové hradby nebyly hradbami, ale již svobodou. Já byla schopna vnímat, že tam stále ještě hradby jsou. Ty hradby jsem měla ze strachu ze zranění. A jak to tak bývá, toho se mi za život v osobních vztazích událo nespočetně, jelikož jsem se toho bála. Najednou na té smrtelné posteli se mi to zdálo tak snadné, tak jasné, tak jednoduché. V těch posledních minutách života jakoby nebyla žádná překážka dost velká, žádná výzva, které bych se zalekla, která by mě zastrašila, žádný strach nebyl dostatečně velký, aby mě limitoval. Na té smrtelné posteli jsem i jasně cítila, v jaké nerovnováze jsem mnoho let žila, jakou nerovnováhu jsem dopustila mezi tím, co hodnotného přináším a jakou materiální hojnost si dovolím. Jasně jsem cítila, jak jsem se dlouhá léta naprosto zbytečně podhodnocovala. Z nedostatku úcty k sobě samé, samozřejmě. Sice se to postupně lepšilo tím, jak rostla má úcta k sobě samé a vědomí si sebe sama a to, co dělám a jaké dary přináším na Zemi (my všichni přinášíme dary na Zemi!), ale jasně jsem viděla, jak jsem si to svojí vlastní vůlí brzdila a ta větší materiální hojnost mohla přijít mnohem dříve. Jasně jsem cítila, že po celý ten život bylo pro mě důležité vybudovat domov, kde se budu cítit příjemně já a všichni členové a i ti, kteří zavítají. Jak důležité pro mě bylo mít dostatek peněz na vše, co budu potřebovat, na všechny mé projekty, na všechno mé tvoření, podnikatelské záměry, na vše, co mi rozradostní tělo, potěší mě a jiné. Avšak jaká ztráta času bylo hromadění majetku v jakýchkoliv formách nebo jen myšlenka na hromadění nebo trápení se pro to, že ostatní hromadí a já ne. Na té smrtelné posteli jsem si jasně prožila, že si s sebou nic z toho nahromaděného nevezmu a že ani argument, že to bude pro moje děti, není tolik opodstatněný. Jelikož našim dětem můžeme odkázat majetek a finanční konta jaké chceme, avšak pokud jsme je jako jejich rodiče svým vlastním přístupem k sobě neinspirovali v tom, že jsou hodnotní, a tedy pokud si nevypěstovali zdravou sebeúctu – vědomí si sebe sama, materiální blahobyt námi jim odkázaný si stejně neudrží, nebo zuby nehty udrží, avšak moc radosti jim nejspíš nepřinese, jelikož nechovají dostatečnou úctu k sobě samým. A ta nízká sebeúcta se bude projevovat i v jiných oblastech, třeba v osobním životě, kterou už jako rodiče nashromážděným majetkem pro naše děti nezalepíme. A s tím souvisí další věc, kterou jsem si v těch pár sekundách toho prožitku uvědomila. A toto uvědomění považuji za to snad nejzásadnější. Došlo mi, jaké rezervy jsem měla ve skutečném trávení času se svými blízkými. Za poslední roky se to hodně změnilo, zlepšilo. Avšak v těch posledních minutách života jsem jasně cítila, jak velké nedostatky tam stále mám. Jak malinko z toho moře času, co jsem věnovala svým blízkým, jsem v jejich přítomnosti byla skutečně přítomná, uvědomovala si tu posvátnost toho okamžiku, to požehnání a užila si to se vším, i s těmi rozličnými názory atd. Současně s tím vším jsem procítila, jak je život krásnej. Ano, není to tu lehký, každý zažíváme své. Mně proběhl v těch pár sekundách před očima celý můj život, všechny ty těžkosti, velké euforické zázraky i ta každodennost a já si prožila, jaký krásný život jsem měla, žila, jak obecně život je krásný. Řekla bych hořkosladké chuti, že je, ale je krásný, jedinečný a byl celý můj. V tom prožitku, který trval pár sekund, bylo ještě mnohem víc a i ty oblasti, které jsem tu zmínila, jsou opravdu jen nastíněné, jelikož ty informace o tom byly mnohovrstevnaté a mnohem hlubší. Avšak to prozatím stačí. Více se o tom budu jistě zmiňovat v Klubové sekci v mnoha článcích a videích, jelikož celá tato zkušenost u mě samotné spustila procesy, které teprve přinesou své plody. Po tomto prožitku jsem se jakoby znovu narodila. Nešlo se znovu narodit, kdybych před tím, byť symbolicky, uvnitř nezemřela. V podstatě se v těch pár sekundách stalo to, že jsem uviděla svůj život, vše, co jsem v něm udělala či neudělala očima sebe, která již odchází a již tedy jí nezbývá nic jiného než přijmout to vše jako ponaučení, jelikož již nemá čas na změnu. Jenže mně byl tento prožitek dán v průběhu života a nikoliv na jeho konci. Mně byl dán dar to vše uvidět a procítit v době, kdy mám čas na změnu. Proto ten nový život. Proto jsem psala, že jsem jakoby zemřela a znovu se narodila. Jakoby můj dosavadní život skončil a od té chvíle jsem se narodila znovu. Jen jakoby zrychleně. Nejsem mimino, zůstalo mi mé dospělé tělo, uvědomění všeho, čím jsem prošla. Jen vím, mám prožito to, co bych si prožila na konci života. Jenže s tím rozdílem, že já mám čas v těch místech, kde jsem měla dosud rezervy, žít víc plně. Jakoby tento můj život byl jasnou tlustou čárou rozdělen na dva životy. A ten první život ke konci roku 2020 skončil. Já uzavřela ohromnou etapu a započala novou. A to vše se událo naprosto samovolně, bez mého úsilí a hlavně bez nutnosti nějakého dramatu. A to se dostávám k další věci, o které se krátce zmíním. Dle mého pohledu všechny naše aha momenty, všechna uvědomění, vhledy atd., pokud jsou skutečné, a nikoliv výplodem našeho ega, přichází samy, bez našeho nátlaku, úsilí, nevyvoláváme si je záměrně. Věřte mi, že by mě ještě mezi svátky vůbec nenapadlo, že toto bude obsah prvního článku v roce 2021. To, co jsem tímto článkem chtěla předat, je, že já sama na sobě mám prožito, že na sklonku života vidíme vše odžité mnohdy úplně obráceně. Těžká období nebo to, co jsme tolik chtěli a nedostali, jako ohromné příležitosti a dary. Volby, díky kterým jsme něco zkusili, byť to třeba nevyšlo dle představ, jako využití příležitosti. Naopak setrvání v pohodlné komfortní zóně a uchlácholení se, že nám to tak stačí, jako promarněnou příležitost, energii a čas. Více o tom budu psát v Klubové sekci, jelikož tento prožitek se mi teprve nedávno stal a on započal další můj velký cyklus, změnil ve velkém mou vnitřní chemii, rozbořil mnohé z toho, co mi již nesloužilo, a jak to bude dosedat, budou nejspíš přicházet další nová a ještě hlubší uvědomění a s tím spojené změny. Současně vnímám, že se tento prožitek v tento čas nestal jen mně, nýbrž mnoha lidem. Byť k tomu mohlo vést mnoho jiných cest. A nejspíš je tento prožitek pro všechny ty lidi důležitý pro období, do kterého vstupujeme. V tom prožitku jsou nejspíš skryty dary, které budeme v následují fázi své cesty mnozí potřebovat. S láskou Peťa Autorka: Petra Jelínková Zdroj: www.jinypristup.cz Velice děkuji za všechny finanční příspěvky, které mi byly od některých z vás zaslány na účet, za vaše maily, reakce u článků, sdílení mých článků a jiné dary. Slova jsou málo na to vyjádřit, jak moc si toho vážím. Pokud vám články mnou psané na www.jinypristup.cz pomáhají a chtěli byste mě podpořit v tomto mém psaní pro vás všechny, šiřte mé články a povědomí o webu Jinypristup.cz mezi další lidi, objednejte si moji knihu, nebo mi zašlete dobrovolný finanční příspěvek na číslo účtu 1462136038/3030, variabilní symbol: 123, do zprávy pro příjemce uveďte „Dar“. I ten nejmenší příspěvek je stejně hodnotný jako ten největší. Všichni jste totiž učinili stejné rozhodnutí přispět něčemu, co má podle vás smysl. )

Barbora Zumotová: Maminky, dělejte pro děti míň, ale dělejte to rády

Barbora Zumotová: Maminky, dělejte pro děti míň, ale dělejte to rády

Jsou lidé, kteří umí vytvářet pouze závislé vztahy. To jsou vztahy, kdy jeden visí na druhém a děsí se opuštění. Tito lidé se cítí "dobře" ve vztazích, kdy je na nich ten druhý závislý: a) protože nemá jinou možnost, to jsou třeba naše děti nebo b) ve vztazích, kdy se jim podařilo druhého k sobě dostatečně připoutat. Buď určitým závazkem (mám s tebou děti, jsem tvoje manželka apod.) nebo si vybrali někoho, kdo se projevuje ještě více závisle než oni. Samozřejmě to není stav, kdy by tito lidé byli opravdu vnitřně vyrovnaní a šťastní, ale přináší jim to určitý pocit klidu a nadvlády. Dokud mají pocit, že je ten druhý neopustí, si svoji závislost úplně neuvědomují.V okamžiku, když však děti opustí domov nebo přijdou o partnera, jejich vnitřní nejistota vypluje na povrch a začnou prožívat strach a úzkost. Strach z opuštění je pro ně velmi trýznivý. Dá se s tím samozřejmě pracovat a přijmout vlastní závislost a s ní spojenou bolest, ale ráda bych teď hlavně vysvětlila, co se vlastně stane, že z dítěte vyroste vztahový "závislák". Závislého dospělého totiž ze závislého dítěte vychová matka. Možná není příjemné to vědět, ale je to tak. Když se dítě narodí a samozřejmě už v bříšku, je zcela závislé na matce. Bez maminky umře. (Na moderní vymoženosti Sunaru můžeme zapomenout, ty nehrají v psychickém vývoji žádnou roli.) Maminka dává dítěti všechno, co potřebuje, tj. výživu, teplo, lásku a pocit bezpečí. Když je toho všeho dost, tak závislost na matce není žádný problém. Je příjemné být závislý na někom, kdo vám rozumí, vnímá vaše potřeby a RÁD je naplňuje. Nechává vás růst, vyvíjet se a postupně osamostatňovat. I když vy jste na něm závislý, on vás nedrží. Takže až vyrostete a jste dostatečně samostatní, můžete v klidu roztáhnout křídla a vyletět z hnízda. Už se o sebe umíte postarat sami a emočně jste nasycení, protože maminka dala všechno, co jste potřebovali a dávala vám to ráda. Ze závislého dítěte tak mohl vyrůst samostatný dospělý, který zažil, jaké to je, když tvoříte nezávislý vztah a dáváte s radostí. V nezávislém vztahu k sobě druhého nepoutáte násilím (za násilím si můžete představit i citové vydírání "bez tebe to nezvládnu") a nemáte potřebu si nějak pojistit, že s vámi zůstane, takže nemáte potřebu kontrolovat ho, ani se mu zavděčovat. V nezávislém vztahu přitahujete druhého tím, co mu dáváte. Takže druhý je s vámi jednoduše rád, protože je s vámi příjemně. Prostě je super být ve vaší blízkosti, tak proč by odcházel. Takové vztahy si závislí lidé neumí nejprve ani představit, protože to bohužel nezažili. Naopak zažili maminku, která toho pro ně třeba i hodně dělala, ale nedělala to ráda nebo dělala to, co si myslela, že je pro vás nejlepší, ale nevnímala, co doopravdy potřebujete. Takže vás třeba krmila, když jste neměli hlad, nebo vás učila samostatnosti a nechávala spát samotné v postýlce, i když jste chtěli být s ní. Poslala příliš brzy do školky nebo na tábor, abyste se zocelili, ale vy jste to tam protrpěli apod. Všechno tohle zocelování a opouštění dříve, než je na to dítě zralé, vytváří úzkost a závislost. Naopak když je maminka tím bezpečným přístavem, kam se dítě může vracet, když potřebuje, pak se dítě může přirozeně vzdalovat a stávat se postupně vlastním tempem samostatné. Proto bych ráda doporučila maminkám malých dětí, aby zkusily třeba dělat i míň pro děti a víc pro sebe, ale zůstaly vnímavé k potřebám svých dětí. Současně když pro ně právě něco dělají, aby to dělaly rády. Když totiž rády pečujeme o dítě, cítí toto: "Jsem v pořádku, mám hodnotu, maminka mě má ráda a má radost, že o mě může pečovat." Pokud jsme to nezažili, nebo jen v malé míře, můžeme si toto vědomí dosycovat esencí z lípy. Někdy se maminky vrhnou do snahy být dokonalou matkou, která zvládne všechno a je vždy perfektní ona i dítě, až padají vysílením a žádná radost z péče o dítě z nich nezáří. To dítě samozřejmě vnímá a hledá chybu v sobě. Spolu s tím samozřejmě začne prožívat i strach. S tématem strachu pracuje esence z osiky. Měla bych jedno doporučení i pro maminky dospělých dětí. Zkuste si přiznat, že jste nebyly vždy perfektní. Dovolte svým dospělým dětem, aby cítily, že jim něco chybí a aby vám to mohly říct, pokud chtějí. Můžete po nich přestat chtít, aby udržely vaši představu o tom, že jste pro ně jako matka udělala všechno. Uvidíte, že ubyde napětí mezi vámi a bude šance, že se vaše vztahy zlepší. Mohou začít být opravdovější a tím pádem také bližší. Vy pak můžete samy začít s tím, že začnete vaše vztahy tvořit nezávislým způsobem, tzn. začnete nabízet to, co pro druhé bude příjemné a užitečné, takže budou rádi ve vaší společnosti a vy je nebudete muset k sobě tahat přes výčitky a citové vydírání. Přeji krásné dny s vašimi milovanýmiBára Zumotová Autorka: Bára Zumotová http://www.zumotova.cz Žena, partnerka, maminka, dcera, sestra, kamarádka... Pro vás mohu být člověkem, kterému se můžete s důvěrou svěřit, kdo vám bude klást otázky, které vám pomohou nalézt odpovědi, které vás nasměrují k vlastní pravdě a spokojenosti. Zákoutí lidské psychiky, spletitost vztahů a rozmanité lidské osudy mě zajímaly už od dětství. Moji rodiče se často stěhovali, navíc můj tatínek je cizinec, takže jsem se mnohem častěji než většina lidí dostávala do úplně cizího prostředí a vždy bylo potřeba nové lidi poznat a navázat nové vztahy.  )

Tara Svobodová: Světelní pracovníci ve fyzických tělech

Tara Svobodová: Světelní pracovníci ve fyzických tělech

Mnoho duší se narodilo na Zemi v tomto čase, aby pomohlo pozvednout vibrace lidstva a ukončit tak jeho zacyklení v kole karmy. Mnozí z nás nemáme na planetě Zemi karmu z předchozích existencí, ani zkušenosti s fyzickým tělem a hmotou. Lidé se svou historií a karmou se ocitli na pokraji vlastní destrukce a tak jsme byli povoláni Zdrojem na pomoc v tomto převratném období.Planeta Země již byla pozvednuta na novou úroveň do vyšší dimenze a proto i frekvence člověka se v budoucnosti jednou provždy změní. Přicházíme pomoci lidstvu v pozvednutí vědomí na úroveň bezpodmínečné lásky k vytvoření nového světa bez nemocí, bolesti a negativních stavů vědomí. Narodíme se jako člověk, ale necítíme se být plně lidskou bytostí, velká část naší duše se nachází ve vyšších dimenzích a naše vědomí se často toulá mezi světy, mimo hmotnou realitu.Jsme od malička příliš senzitivní a nasáváme do sebe otisky, zkušenosti a negativní emoce druhých, aby přes naše světelná těla mohly být vyčištěny.Nejsme příliš praktičtí, jsme spíš humanitně založení umělci se sklony k melancholii a velice nás tíží obrovská disharmonie a krutost, se kterou se zde od začátku našeho fyzického zrození setkáváme. Naší slabostí je, že si často zpočátku neuvědomujeme svůj původ, a tak zapomeneme, kým ve skutečnosti jsme a co je naší úlohou. V období dospívání nevidíme žádný smysl, proč žít v tak krutém prostředí, kde nám nikdo nerozumí, upadáme do depresí a trápí nás myšlenky na sebevraždu. Nedává nám smysl žít pro hmotné statky, učit se přežitou mrtvou látku ve škole od lidí, kteří sami tápou, chodit do práce pro peníze, budovat kariéru jen pro uspokojení ega, žít ve vztazích, které se řídí středověkými pravidly, zachovávat společenskou masku a nevyčnívat z řady... Další problém vzniká proto, že nemáme dost zkušeností s hmotnými těly a tak často nemáme hranice, splýváme se svým okolím a nerozpoznáme, že emoce, pocity a vjemy, které cítíme, nám ve skutečnosti nepatří a jsou produktem někoho jiného. Přesto za ně cítíme vinu, pocit nejistoty a nepatřičnosti, cítíme napětí jako důsledek disharmonie v energetickém poli a snažíme se nastolit harmonii, ovšem často na vlastní úkor. Rádi trávíme čas o samotě a v přírodě, protože častý kontakt s druhými nás zatěžuje a potřebujeme jistý čas na očištění od těžkých energií, které nasáváme z venčí. Protože sami neznáme pojmy jako pomsta, záludnost, nenávist a nepřejícnost, podlost a intriky, potřebujeme si tuto zkušenost vytvořit skrze kontakt s lidmi, kteří jsou v těchto stavech zapleteni a tak dokud skutečně nedozrajeme, ocitáme se v roli oběti. Pokud setrváme v takových vztazích delší dobu, přejímáme na chvíli tyto vlastnosti a učíme se s nimi pracovat, abychom skrze vlastní zkušenost dokázali zacházet s těmito nízkými frekvencemi a čistit tak větší část kolektivního pole.Často podvědomě tušíme, že našim úkolem je pomáhat, ale naše naivita a dobrosrdečnost nás někdy zavede do situací, kdy se jen necháme zneužívat v nefunkčních nebo dokonce parazitických vztazích. Zůstáváme s lidmi, kteří nám škodí a stále dokola čistíme toxické energie, které tito lidé produkují, aniž bychom si všimli, že tím nejen nikomu nepomáháme, ale doslova zahazujeme svůj potenciál. Je pro nás snadné odpustit druhým, potřebujeme se však naučit odpouštět sami sobě. Na planetě se cítíme jako cizinci, toužíme se vrátit domů, avšak mnozí z nás ani netuší, kde je náš skutečný domov.Naše světelná duše přitahuje zpočátku mnoho predátorů a proto jedním z nejdůležitějších úkolů je naučit se stanovit své hranice a uznat svoji vlastní hodnotu, dát sebe na první místo. Našim úkolem je rozpoznat fakt, že jsme se ztotožnili s nízkými energiemi a přestat je zaměňovat za vlastní podstatu. Je důležité uvědomit si, že vina a strach jsou jen učebními pomůckami, nikoliv naší skutečnou součástí a je třeba je v pravý čas zahodit. Je třeba naučit se rozpoznávat, kde je naše působení účinné a žádoucí, a kde naopak plýtváme svou vzácnou energií. To nám napoví náš intuitivní pocit. Je to velice jednoduché. My máme dělat jen to, co nám dělá radost a v místech, kde se cítíme dobře s lidmi, kteří nás podporují.Vše ostatní můžeme odmítnout a zahodit.To je jednoduchý návod, jak si koupit lístek do Nové Země. Nová Země je nová dimenze, vyšší frekvence vědomí, je to ráj na Zemi, který byl předpovězen v dávných dobách a je zde pro všechny, kteří se nyní rozhodli žít podle pravidel bezpodmínečné lásky, míru a vzájemné úcty mezi lidmi. Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem intuitivní žena, matka, partnerka, umělkyně a inspirátorka, svobodná duše. Osobním rozvojem se zabývám dvacet let. Sama jsem na počátku dospělosti hledala cestu z depresí a problémů ve vztazích a díky terapiím, absolvovaným workshopům a osobní pouti jsem získala schopnost intuitivního vhledu do skrytých souvislostí a zákoutí lidské duše.  Tři roky jsem cestovala převážně sama po jižní Evropě, pobývala na odlehlých místech, meditovala a spala venku, v přírodě. Získala jsem tak zkušenost s překračováním hranic komfortní zóny, konfrontace se svým nitrem a zažitými vzorci chování, prožitky bezčasovosti a jednoty s přírodou a se vším živým. Šest let jsem asistovala při práci jihoamerickým šamanům v České republice a na Slovensku a osvojila jsem si techniky a přístup k jejich pojetí člověka jako nedílné součásti přírody. Ve své práci používám techniky práce s tělem a dechem, metodu voice dialogu, přepisu limbického otisku, prvky gestalt terapie, aromaterapie a šamanské techniky. Dvacet let pracuji s tarotovými symboly, které nepoužívám k věštění, ale k náhledu do struktury podvědomí osobnosti a výkladu snů. )

Suny: Hlas duše

Suny: Hlas duše

Víte, že tělo, co je mimochodem i mozek, říká ano. Každá vaše buňka se třese radostí při pomyšlení na ten zářivý tanec .. klidně řekneme - tanec života.Přihlížíte příjmu bezpodmínečné lásky a přesto vám může v duchu zvonit zvonek obezřetnosti ..Cítíte, že něco není v pořádku. Dáváte vše, přitom to vypadá, že dáváte nic a nemyslím to, před nedávnem zveřejněné ženské Nic.. Jste velký, jste dokonalý. Máte nárok na moudrost univerza v momentě, když víte, že jste přežili a naučili se mít nic. Pomůckou může být stav Sunyaty, který kromě mnoha jiného říká, že tvůj guru jsi ty sám. Žijete "pouze" se sebou. Dáváte si všechno sami. Učení z vlastních chyb. Uvědomení. Dáváte si radost, lásku. Volíte si lásku, která na vše dává víru a punc nekonečna. Víte, že tato láska vám dává všechno. Dovoluje přihlížet na situace, které vás předtím mohli dostávat na kolena. A vy, milujete. A víte, že milovat budete. Přesto jste postaven před práh vlastních hodnot. A přímo, že o ně musíte bojovat. Jenže vy bojovat nechcete, neboť boj přináší zraněných.  Tohle je zřejmé všem králům a královnám a vlastně všem, co už boj zažili. Nežádáte, pouze přijímáte.Přijetí  zkoušky, která byla mezi prvními a kterou jste přehlíželi, protože jste nechtěli bojovat, nemusí být jednoduché. Jsou situace, kdy už nemůžete přehlížet. A zde můžete uplatnit výjimku potvrzující pravidlo.Sebe si musíte vybojovat a vězte, máte na sebe nárok. Dáváte svobodu a přesto vám něčí ego říká, že to vaše ego je v nadvládě.Můžete zacítit závan manipulace. Jde cítit, že jste za celý ten čas věčnosti neudělali tu jedinou věc. Neuposlechli jste svou duši, která je jedinečná stejně, jako tvar skořápky broskve. I ty jsou podobné, ale ani jedna není stejná.Ti, kteří se snaží  z vás odtrhnout kousek vaší originality, musí vědět a pocítit, že máte nárok na všechno. Žijete svůj život pochopení. Různé strachy jsou  tím nejlepším pomocníkem (pokud nejsou pánem). Z ega a dokonce i ega někoho jiného, se stává věrný služebník duše. A tehdy vám místo slz z očí vytrysknou z úst slova, která říkájí: „ne“. A to jste vy. Právě jste se přijali a poslechli hlas vaší duše. Autor článku:  Suny )

Tara Svobodová: Jak ukončit hru na oběť a tyrana

Tara Svobodová: Jak ukončit hru na oběť a tyrana

Dokud se naše ego ztotožňuje s programem oběti, budeme neustále vytvářet a přitahovat okolnosti, které budou potvrzovat naše programy spojené s vinou, utrpením, strachem. Ano, je to i karmická záležitost, pokud se stáváme obětí násilí, často si jen zkoušíme opačnou roli, než ve které jsme v minulosti dominovali. Období černé magie neboli role tyrana, je pro každého člověka velkou výzvou a ocitá se v ní zejména člověk, disponující velkou mocí, ovládající určité schopnosti nebo mající vliv na velké skupiny lidí. Černý mág neboli tyran však ještě nemá dostatečně otevřenou srdeční čakru, a tudíž nedisponuje potřebným množstvím lásky a soucitu, aby mohl porozumět následkům svých činů. Také ještě neumí své schopnosti a sílu odevzdat do služeb lásky pro ostatní, ale uplatňuje je v zájmu vlastního ega k posílení své moci. Tito lidé potřebují ve svém životě dojít ke zkušenosti, že jakákoliv činnost, spojená s posilováním ega a škodící druhým, je těžce destruktivní, proto se také tyran stává obětí násilí, zneužití nebo manipulace. Lidé, jako šamani, duchovní vůdci i politici, kteří zneužívají svou moc, jsou cennými učiteli pro lidi, jejichž program oběti je přitahuje k těmto dravým programům a nechávají se zneužívat různými formami psychického, emocionálního či fyzického násilí. Oběť si potřebuje uvědomit, že má v sobě tutéž agresivní energii, jako její násilník, disponuje stejným agresivním programem, ale agrese je obrácená dovnitř, vůči sobě. Oběť nemá zdravé hranice, chybí jí sebevědomí, což pramení z nedostatku odpovědnosti, kterou přenechává vnějším autoritám, okolnostem, zříká se vlastního přičinění a podílu vlastní moci ve vytváření situací, ve kterých se ocitá. Oběť viní okolí, manipuluje vlastní slabostí, strachem, a snaží se přimět ostatní, aby jí věnovali pozornost v podobě soucitu, pomoci, podpory, nebo lítosti. Účinný způsob, jak se z této role vymanit, spočívá v přijetí vlastní zodpovědnosti za své prožívání a reakce na životní situace. Můžeme si tuto roli v sobě uvědomit a postupně se s ní přestat identifikovat. V první řadě ale je důležité si uvědomit, že tato role našemu egu způsobuje určité výhody, je v tom jistý druh potěšení, kterého se není tak snadné vzdát. Když prozkoumáme všechny aspekty této role, budeme schopni od ni získat odstup a jakmile se s ní přestaneme ztotožňovat, budeme svobodnější i v reakcích na vzniklé situace. Uvědomíme-li si, že jsme tvůrci vlastní reality, můžeme postupně měnit svůj náhled na život a tím i přispějeme k tomu, že nebudeme již nuceni opakovat staré lekce a ocitat se v roli oběti. Zároveň je důležité naučit se nepodléhat vnějším okolnostem, nedávat svoji moc autoritám, ale jednat v souladu s vlastním uvědoměním a naslouchat vnitřnímu hlasu. Tím posílíme vlastní intuici, která nás přirozeně varuje před situacemi, ve kterých bychom se mohli ocitnout jako oběť dravce. Jasná komunikace, překonání strachu z vlastní zodpovědnosti, umění říkat "ne" nás může z těchto pout postupně vymanit a z nepříjemných traumat si ve svém nitru uchovat důležité zkušenosti. Velikou a mocnou ochranou vůči těmto silám je naše vlastní dobrosrdečnost a množství lásky, tedy úroveň našeho vědomí. I když můžeme mít pocit, že v těchto situacích se ocitají právě "dobří a laksaví" lidé, není tomu zcela tak, protože je to často jen maska, pod kterou se skrývá množství agrese a pýchy, za kterou se dotyčný stydí a tak působí například jako plachý, uzavřený a naivní jedinec. Ovšem, pokud by v sobě tento člověk neměl nenávistné a destruktivní programy a myšlenky, nemohl by rezonovat s programem agresora a nikdy by se nemohl stát obětí násilí. Proto je důležité uvědomit si v sobě temnotu, kterou člověk promítá do vnějšího světa, tuto temnotu prohlédnout a integrovat jako součást vlastní reality. Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií.  Vystudovala jsem gymnázium, pracovala jako vychovatelka na ZŠ pro neslyšící, poté jsem se vydala na 4 letou pouť po jižní Evropě, kde jsem objevovala svůj vnitřní svět na odlehlých místech ve spojení s přírodou.  Meditace, výklad snů a práce s tarotovými symboly pomohly k prohloubení mojí intuice a sebepoznání. Absolvovala jsem řadu kurzů osobního rozvoje (např. kurz komunikace s R. Telvákovou, kurzy dr. Savčenka, holistické workshopy s D. Cadenazzim) a otevřela si v Brně svoji praxi osobního poradenství a scenar terapie. V Brně jsem také navštěvovala kurzy tantry pro ženy a vedla ženské kruhy.  Se svým přítelem pořádám v ČR i na Slovensku přednášky a semináře na téma partnerské vztahy a komunikace. Věnuji se tématům emocí, závislostí, strachu, viny, lásky, oběti.Pomáhám lidem hledat nová řešení a úhly pohledu v různých životních situacích. Mám schopnost nahlížet pod povrch a pojmenovat skryté souvislosti.  Své klienty vedu do hloubky, do oblasti prožívání emocí a těla, kde díky vědomé přítomnosti dochází k uvolnění zablokovaných pocitů a vzpomínek a k jejich transformaci. Mým cílem je vést klienty k vědomému životu v přítomnosti a vnitřní svobodě. Baví mě objevování souvislostí mezi vnitřním světem lidské mysli a vnější realitou. Miluji zpěv a hraní na hudební nástroje, tanec, malování a přírodu. Společně s přáteli žijeme na středním Slovensku uprostřed přírody, v komunitě zaměřené na rozvoj vědomí. Hraji a zpívám v hudebním seskupení Tóny Brány. )

Vendula Kociánová: Beru si zpět svou moc

Vendula Kociánová: Beru si zpět svou moc

Vždy jsem chtěla dělat to, co dělám. A vždy jsem to dělala. Zpočátku trochu krkolomně, ale vlastně se pořád učím. Každý terapeut (říkejte si tomu jak chcete), se zabývá určitými tématy a ta témata ho provázejí. Chodí za ním lidé s těmito příběhy. Dá říct, že je daným tématem trošku postižen. Jsem moc ráda, že mým oborem není třeba léčba schizofrenie, drogově závislých, starost o opuštěné děti nebo matky v nouzi, ale řeknu vám….je to někdy trochu na palici vědět, kolik lidí je zneuživaných. Kolik lidí si prošlo sexuálním násilím z řad rodinných příslušníků, kolik lidí bylo psychicky i fyzicky týráno. Kolik lidí mělo krásné rodiny a přesto byli zprzněni ve školských institucích, v nemocnicích, na táborech nebo prostě jen divným sousedem, či sousedkou. Lidé, do kterých byste to ani nikdy neřekli. Jsem ráda, že si příběhy z “práce” netahám “domů” a nepřemýšlím o nich. Ale když u dalšího a dalšího klienta odkryjeme ten samý vzorec i příběh, tak fakt mívám často na krajíčku. Asi proto, že to znám. Asi proto, že vím, jaké to je být zahnán do kouta. Asi proto, že sama umím pekelně zahnat do kouta, protože mám skvělý trénink, asi proto, že se díky všem příběhům vracím zpět ke své citlivosti a empatii, kterou jsem si kdysi nuceně zavřela, abych necítila. Kolik z nás to udělalo? Kolik z nás radši denně popírá sebe sama, aby nemuseli cítit tu pravdu, která je v nás? Kolik z nás radši drží hubu, než aby se postavilo za to, co v sobě cítí? Kolik z nás se denně bojí vyjádřit svůj názor? Kolik z nás se bojí o svou existenci? Kolik z nás se prostě jen POŘÁD NĚČEHO BOJÍ? Nemusíš! A už vám někdo řekl, že nemusíte? Už vás někdo pohladil po vlasech a řekl “Odteď si dělej, co budeš chtít!”? Věděli byste, vůbec, co máte dělat? Je mnohem jednodušší zůstávat v tom, co znáte. Je mnohem jednodušší trpět do konce života. Je mnohem jednodušší být oběť sebe sama a celého světa než udělat něco jinak. Vyjít z komfortní zóny. Protože i utrpení je naše komfortní zóna a zatraceně draho placená. Můžeš! Vyjdi ven, člověče a když zase půjdeš do práce se staženým žaludkem, k doktorovi se strachem, že ti něco najdou, domů, že dostaneš výprask, nebo že tam na tebe čeká hromada práce. Až zase budeš nadávat na svět, jak je špatný, vyjdi se vztyčenou hlavou a stále si jako mantru opakuj “BERU SI ZPĚT SVOU MOC!”   Uvidíš sám, co se stane…. Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz )

Alexandr Tóth: Protože očistec

Alexandr Tóth: Protože očistec

Velice často se mě lidé ptají, co se děje. Proč se ten svět tak mění? Jaký má důvod, že se lidé chovají tak špatně? Jak to, že moje emoce lítají nahoru a dolů? Ten důvod je, že jsme v 3D a prolínáme se s světem 4D, který má energii nedůvěry, strachu a také starých a neexistujících obrazů - svět duchů. Musíme si zpracovat svoje emoce - svoje staré duchy, abychom mohli do 5D. Zesnulá Ivana Valová krásně psala o 4D na svém webu a na závěr popisu této dimenze píše, že to je místo, kde je očistec a peklo. Někde na internetu jsem četl krásnou větu: "Pokud procházíš peklem, tak nezastavuj!" Hlavně se tedy nezastavujte, prostě jenom touto dimenzí musíme projít a zpracovat si přes ni svoji minulost. Je to totiž i dimenze karmy a reinkarnace. Zpracováním minulosti se budeme moci ukotvit v přítomnosti 4D. Hned jak nás přestanou zatěžovat emoce minulosti, tak můžeme přejít do další dimenze. 5D je krásná v tom, že tam se ihned realizuje přání a myšlenka. Jenom si představte, že bychom tam jako lidstvo vstoupili s nezpracovanými emocemi? Zbořili bychom svět v několika minutách. Víte kolik máte ničících myšlenek denně? Ono stačí jenom takové: To jsem husa - šup a po zbytek života už budete v 5D kejhat. Baba jedna - a mladá dívka ihned zestárne. Křáp jeden - a z auta, které si jenom škytlo máte vrak. To je potřeba vyčistit a nemít. A pokud ještě máte i nějaké emocionální trauma v historii své duše, tak to je teprve bořící síla. Vše je potřeba díky uvědomění si odrazů minulosti v 4D zpracovat a dořešit. V 5D už má člověk vyzařovat jen laskavost, vděčnost, pokoru, úctu a další. Mysl člověka v 5D má být plná něhy a harmonie. Nyní když už víte, že 4D není jenom o přítomnosti a zpracování minulosti, ale má i vibrační energii očistce a pekla, tak co je na ní dobrého? Mezi pozitivní věci, které jsou v této dimenzi patří telepatické schopnosti, astrální cestování a umění cestování časem. Zaměřte se na ně a trénujte je. Trénujte hodně telepatii, protože komunikace je důležitá ve všech dimenzích. A nezapomeňte, že telepatická komunikace funguje na úrovni ducha, nikoliv vědomí. Pro rychlé připomenutí, co která dimenze obsahuje Vám napíšu seznam a jako bonus v hranaté závorce připíšu i co je účinná léčba v dané dimenzi. Svět světský (1D, 2D, 3D, 4D).Svět astrální (5D, 6D, 7D, 8D).Svět božský (9D, 10D, 11D, 12D).1D - kameny [krystaloterapie]2D – rostliny [bylinky a potraviny – fytoterapie]3D – zvířata, lidé, hmotný život [léčení 5 smysly, diagnostika - sluch, čich, vidění (zrak), hmat (poklep, pohmat) - klasické lékařství, masáže, bioenergie - dualita předávání pozitivní a vytlačování negativní energie, Tradiční Čínská Medicína]4D – čas v přítomnosti, astrální bytosti (elementárové), očistec, peklo [léčení pomocí předávání světla - prozáření temnoty světlem, prodýchání místa bolesti, koncentrace božského světla do místa nemoci, léčení fialovým plamenem a pod.]5D – okamžitá realizace, zdroj energie, hmota s vyššími vibracemi [léčení je prozření podstaty - je to vědomí spojené jednoty s vyšším já, léčení probíhá formou uvědomění si příčiny]6D – zdroj světla, vstup do nebe, dimenze přechodu [bytost zde neonemocní, protože je v neustálé Harmonii s celým Vesmírem]7D – karma a akášické záznamy, zákony a pravidla8D – skupinové duše, místo před vtělením, astrální bytosti9D – nanebevzatí mistři, duchovní průvodci a bytosti, andělé, archandělé10D – světlo a vědomí, zde začíná existovat duch11D – tvůrčí síla kosmického vědomí, která zajišťuje pohyb12D – sídlo zdroje, sídlo kosmického vědomí (Stvořitele všeho, co jest)Celý článek o jednotlivých dimenzích od Ivany Valové si můžete přečíst zde: http://www.atlantskaskola.cz/clanky/stvoreni-12d-3d.htm Na závěr bych Vám chtěl napsat, že nemoc je potřeba léčit podle toho v jaké dimenzi má původ a současně v jaké úrovni je Vaše vědomí. Všechny emoce je potřeba zpracovat technikami, které řeší emoce v přítomnosti nebo minulosti. Je to záznam Vaší duše. Ve 4D máte přístup k přímému odrazu události, proto to prožíváte – dochází k restimulaci. Když prožíváte nějakou negativní emoci. Ze všeho nejdůležitější je tu emoci dokončit. Nedokončená emoce trvá. Dokončená emoce již není aktivní a tím pádem ji nemůžete více prožívat. Je potřeba vytáhnout všechny stavy a dostat je na vědomou úroveň. Pomůckou je věta: „No a co?“ Neustále si ji opakujte a dokončete tu emoci až do momentu, kdy si řeknete: „No a nic.“ Hodně lidí má úzkosti, tak uvedu na ní příklad a do hranaté závorky emoci, která je tam ukrytá: -Mám úzkost. No a co? -Bojím se, že to špatně dopadne. No a co? [emoce strachu]-A druzí lidé mě za to odsoudí? No a co? [emoce odsouzení, outsider - hodnocení]-Nebudou mě mít rádi. No a co? [emoce strachu ze ztráty lásky]-Ztratím, tak pár přátel a já nechci. No a co? [emoce strachu ze ztráty přátelství, lpění]-Budu sám a nebudu mít přátele. No a co? [emoce strachu ze samoty]-No a nic. Tak si najdu jiné přátele, kteří mě budou přijímat takového jaký jsem.V příkladu se emoce úzkosti skládala z 5 různých emocí. Dokončením se ztratila úzkost, protože víte, z čeho se skládá a přesunem všech jednotlivých emocí do vědomí došlo k jejich akceptaci a uvolnění. Čistěte a dokončujte každou emoci, která se u vás objeví. Až Vám zůstanou jenom ty pozitivní emoce, tak můžete převibrovat do 5D. Autor článku:  Alexandr Tóth http://www.alexandrtoth.cz Řídím se pravidlem, že vždy existuje řešení. Někdy změna přijde, když se podíváte na věc z jiné strany, jindy je potřeba přestat na něčem lpět a velice často stačí jenom změnit svoje omezení, které Vás zastavuje od dosažení toho, co si tak přejete. Jestli chcete, tak můžeme spolu najít řešení té Vaší situace a změnit Vám konečně život k lepšímu. Koučink a terapie, pro mě není povolání, je to můj životní styl. Přednáška: Vše o regresi do minulých životů - Libor Smetana  Simona Lásková - energie sfingy, regresní terapie a předávání vzkazů duší  )

Lucie Valchařová: ŽENO, JAK TO MÁŠ SE SVÝM TÁTOU?

Lucie Valchařová: ŽENO, JAK TO MÁŠ SE SVÝM TÁTOU?

My jako ženy jsme dost často tvrdé na své mámy...i když (logicky) víme, že to měly těžké a že se v průběhu našeho dětství nemohly chovat jinak, moc nám chyběl ženský vzor, otevřené srdce, hřejivá láska a pochvala z úst ženy, která pro nás znamenala celý ženský svět. Jsme na mámy příliš přísné! Zcela logicky! Zrcadlí nás - kompletně! K tatínkům býváme shovívavější. Stačí nám od nich méně. Pokud tedy dcera měla to štěstí a otec v jejím dětství figuroval... Pokud táta se svou dcerou trávil čas, bral ji s sebou do práce, sportovat, věnoval se jí... občas prohodil pár milých slov a dcera měla pocit bezpečí a opory, vysloužil si razítko “Pán Bůh” a …razítko je razítko. Těžko se sundává dolů. Je jasné, že když v dospělosti přijde jakýkoliv muž, mozek ženy jej začne okamžitě kritizovat, protože... kdo překoná “pána Boha”? Z dětství do dospělosti Život se rozjede a dceři se začnou ve vztazích s muži odehrávat podivné scénáře... Začne tedy chodit na terapie, kde okamžitě spustí sáhodlouhé výlevy o své matce, protože … tam cítí křivdu, tam je spousta divokých emocí. “Otec ne. Ten byl skvělý. Ten se mi věnoval.” Ehm… no jenže… nikdy není nic černobílé a ve vztazích platí tím tuplem fifty fifty! Jak poznáte, že pod kobercem může být ukrytý “poklad” ve formě ‘nezdravého pouta s tátou’? - málokterý muž vás zaujme - u všech najdete nějakou chybičku,- máte (podvědomý) strach z mužské energie - v běžném životě se mužům vyhýbáte,- ve vztahu vám to nefunguje - můžete být schopná vytvořit i dlouholetý vztah, ale cítíte, že to není ONO - partner pro vás není dost dobrý a máte pocit, že “někde jinde by to mohlo být mnohem lepší, naplnější”,- nikdy jste nebyla skutečně zamilovaná,- nechcete se vdávat,- ke svému tátovi cítíte (až nezdravý) obdiv,- očekáváte, že se o vás muž postará,- nefungují vám peníze,- nefungují vám peníze a vztah dohromady - když jste sama, peníze k vám jdou… když je v dohledu mužská energie (partner), proud peněz utichne nebo zeslábne. Co s tím? To nejdůležitější:  Přiznat si to a začít vidět Pravdu. Možná není nutné hluboce v sobě zkoumat, KDE, JAK a PROČ to vzniklo, ale uvědomit si a jasně si pojmenovat, jak to máte. Je mnoho nevědomých slibů a úmluv, které jste si jako malá holčička mohla s tatínkem vyměnit. Možné podvědomé vzorečky: Jsem stále závislá na svém otci. Otec je pro mě stále na prvním místě. Slíbila jsem tátovi, že tady budu pro něj. Žádný muž mého tátu nepřekoná. Jsem zodpovědná za to, jak se táta cítí. Táta se o mě vždycky postará. Na tátu se můžu vždycky spolehnout. Pro tátu jsem ta NEJ holčička. Pravda osvobozuje! VŽDYCKY! Většina žen teď “maká ostošest” na své ženské stránce a řeší mámu. To samozřejmě není špatně. Pokud vás ale brzdí cokoliv v partnerských vztazích, musíte mrknout na tátovu stranu (ne náhodou máme rodiče dva 😉), i když vám přijde, že tenhle vztah máte naprosto čistý a v pořádku. Držím vám palce!     Autorka článku: Lucie Valchařová Koučka, terapeutka a průvodkyně na cestě k životní změně Telefon: 774 547 347Adresa: Nálepkova 14/197, 637 00 BrnoWeb: www.lucievalcharova.cz Facebook: https://www.facebook.com/valcharova.lucie/ )

Lenka Vlášková: Stín a světlo

Lenka Vlášková: Stín a světlo

Co je vlastně STÍN? To je asi pro každého něco zcela jiného. Pro někoho to může být strach, pro někoho to může být závislost, panika, úzkosti, nenávist dokonce to pro někoho může být samotné zhmotnění Ďábla, pekla, duchů, démonů a podobných věcí. Každopádně je to něco, co je nepříjemné, co nám nahání husí kůži. Když jsem ještě o tomhle nevěděla vůbec nic, respektive, věděla jsem jen to, co bylo známé – umřeš a už nebudeš, temnota je zlá, světlo je dobré. Pamatuji si, jak jsem v sobě řešila, jak to, že umřu a už nikdy nebudu, dostávalo mě to do divných stavů. Jako malá jsem se i bála všeho možného – brala jsem to všechno jako naprosté ohrožení mého života. Neměla jsem ani ponětí, že jednoho dne budu před něčím takovým stát a hledět tomu do tváře. Psát o stínu je velmi intimní, i když se to na první pohled nemusí zdát. Poprvé jsem se se svým stínem setkala tváří v tvář na jedné akci, kde se ukázalo několik minulých životů a kus mého já, co nebyl přijatý, byl viděn jako něco co je na mě přisáté. A od téhle doby jsem začala pracovat s temnotou, na každém kroku mě to potkávalo, začala jsem mít takové klienty, na akcích byla jedna temnota za druhou a tak jsem poznávala stín. STÍN je obávaný, ale je to jen kousek nás, je přehlížený, je odstrkovaný, protože je nepochopený. Umíte si sami sebe představit, jak by Vám bylo, kdyby Vás všichni odmítali? Kdyby s Vámi nikdo nechtěl nic mít, a vy se snažíte jen urputně získat pochopení? Jak se cítíte v téhle roli? A tak se cítí i ten kus Vašeho já. A proto roste, roste a buší na dveře – takže jednoho dne se sním, setkáme, ať chceme nebo ne. Jen si vzpomeňte, pokud na sobě pracujete, že nejdřív se musí prostě jít na dno, tam se v tom svém bahně pošťourat a ono Vás to samo vyzvedne do světla – světlo je taková odměna – jako když se potápíte – ponoříte se a hledáte, bádáte, užíváte života, a když už na něco narazíte v hloubce, musíte se prostě nadechnout, abyste načerpali sílu na další nádech a ponor. Stín je obávané místo, ale věřte mi, byla jsem tolikrát v tom místě, že jsem si uvědomila, jakmile přijde uvědomění, pochopení a rozbourání hranic, stín mizí a stává se světlem. Jak pracovat se stínem? Nejprve si musíme uvědomit, co odmítáme, čeho se bojíme, jaké představy nás děsí, jakým myšlenkám věříme a jaké si do svého života zhmotňujeme. Například: Co mi vadí? Vadí mi, když mi někdo lže – nesnáším lhaní. Proč mi to vadí? Připadám si v tu chvíli jako méněcenná, nejsem dobrá ani na to, aby mi řekl pravdu.Co je na tom nejhorší? Nejsem dost dobrá, cítím se špatně, že něco dělám špatně. Cílem toho je, dostat se k sobě, i když vyčítáme něco jiným, cíl je přijít na to, co se odehrává v nás, na tohle příkladu je jasné, že lhaní rozvíří naši nepřijatou část a tou je – vlastní sebe-hodnota. Tato osoba má problém s vlastní hodnotou. Pak je třeba si to dovolit – tady ta osoba, si musí dovolit, pustit tu kontrolu a nechat ať je klidně méněcenná, neschopná. Prostě vše co ji v tomhle příkladu vadí, vizualizovat v nejhorším scénáři, prožít ho až do morku kosti a nechat to být (všichni ji lžou a ona se cítí méněcenná a ponížená). Jde o to zažít a dovolit to čemu se bráníme, kvůli čemu se vztekáme. Pak se uvolní velká část energie, a pokud v nás přetrvává, musíme se zeptat zas a znovu podle příkladu. A pak se můžeme zaměřit třeba na práci s bytostí, kterou jsem psala zde ve článku EMOCE. Důležité je, nemít v odporu tu část, která nám vadí – může to znít divně, ale většinou naprosté odevzdání kontroly, naprosté přijetí situace tak jak je, je nejlepším krokem pohnout se dál. Nakonec není důležité JAK to udělat, důležité je se ROZHODNOUT už to nechtít žít a začít s tím pracovat jako se spojencem, jako s bytostí, která k Vám přišla s hlubokou láskou. Nemusíte souhlasit, ani to cítit, jen se pokuste umožnit i tuto možnost, jakmile totiž povolíme a dovolíme něčemu být, nějaké názoru, pak jste zase o krok blíž. Hranice a omezení jsou jen plotem, za kterým se schováváme.Přeji Vám všem, aby stín, byl pochopením a ne nepřítelem. Obrázky ve článku, jsou mé malby vytvořené pomocí tabletu, které je možné tisknout na plátno, dle Vašeho přání. Autorka článku: Lenka Vlášková  Průvodce, zabývající se léčivými automatickými tarotovými texty a energetickou prací. Své klienty provází na cestě i v podobě energetických maleb a šperků. Miluje svou práci, je to pro ní velké naplnění. Je jí ctí růst s každým klientem. www.tarot-a-shamballa.cz   Tento článek poskytla osobně pro server Příznaky transformace autorka článku. Jeho šíření je možné pouze s jejím souhlasem! Kopírování tohoto článku z našeho webu je zakázáno. Chcete-li jej zveřejnit na svém webu, získejte si souhlas autora. Ke sdílení článku na sociálních sítích využijte výše uvedené tlačítko sdílet. Děkujeme. // )

Vendula Kociánová: Proč jsou vědomé holky singl?

Vendula Kociánová: Proč jsou vědomé holky singl?

Po třicátém pátém roku života, si myslím, že už je vhodné mít nastavené své hranice. Vědět, co chci a co určitě nechci. Život nám posílá neustálé zkoušky a výzvy, které nás učí být lepší a lepší.  Jenže když jste vědomou ženou a chtěla byste partnera, je to sakra těžký oříšek. Někdo by řekl “ona je moc náročná.” Ona ale nemá na prvním místě hmotné statky, ale jasné lidské a duchovní hodnoty, přes které nejede vlak. Podívejme se, co bývá překážkou při navazování hlubších partnerských svazků. Nehádá se a nenasírá Vědomá ženská tohle nemá zapotřebí. Umí rozpoznat hru ega, které chce vyvolat hádku a nechytí se. Automaticky na tyto hry nereaguje. Navíc plně respektuje partnerův odlišný názor a nedotýká se jí to. Odlišný názor partnera není důvodem k hádce. Vede spíše k zamyšlení či dlouhým neagresivním hovorům u vína. Urážky se jí nedotýkají, protože je dostatečně sebevědomá, aby věděla, že tohle do jejího světa nepatří. A protože si o sobě myslí jen to nejlepší, okolí jí to vrací zpět. Tohle může být kámen úrazu pro protějšek, který je zvyklý sytit si programy tím, že vyvolá hádku a pak se usmiřuje a má pocit, že teď si lásku zasloužil. Dává svobodu a totéž chce pro sebe Svoboda jít, kam chce, aniž by se musela zpovídat nebo omlouvat je zásadní. Samozřejmě…každá žena je nejraději se svým mužem, ale někdy prostě potřebuje vypadnout na víkend s kámoškama. Ubírá jí to na vyzařování, když musí hlásit v kolik bude přesně doma, posílat esemesky s aktuálním programem a poslouchat výčitky, jak je neohleduplná, protože partner to má přece jinak. On by to tak neudělal.Ona není klaun a nebude se starat nikomu o zábavu. Pokud se nudíte, kupte si medvídka mývala. Dát partnerovi svobodu znamená, důvěřovat mu a respektovat, že i kdyby se už nikdy nevrátil, je to jeho rozhodnutí a je to tak správně.  V posteli vyžaduje plnou integritu Šukání už si užila dost. A i když to má občas ráda narychlo a instantně, tak vyžaduje po partnerovi plnou přítomnost při milování. Samozřejmě je trpělivá a nikdo není zpočátku hvězda. Ona už vůbec ne. Svému muži se pomalu otvírá v důvěře a dovoluje si víc a víc. Ale vždy je tam. Neběhá myšlenkami jinde a partner je pro ni v posteli spojení s Bohem. Chce, aby cílem obou bylo společné splývání v jedno, ne uvolnění po těžkém pracovním dni. Odmítá být odkladištěm partnerových tlaků, které si nasbíral přes den. Chce být jeho rozpouštědlem. A to chce čas. Překážky Vědomá žena už má za sebou život plný facek, bolestí a failů, které z ní udělaly to, co je dnes. Má taky nějakou minulost a muž bude muset ve vztahu s ní tolerovat jisté závazky. Třeba děti, které ve svém věku pravděpodobně má. Nebo tatínka těch dětí. Nebo se možná stará o nemocného tátu, či splácí dluhy po bývalém partnerovi, nebo je jejím cílem cesta kolem světa. Rozhodně to nebude holčina po škole, která je nachystaná založit rodinu a najít si první práci.  Nemanipuluje Protože nabyla svou vlastní svobodu, tak si automaticky váží i svobody druhého. Nezakazuje, nepřikazuje, ale otevřeně konverzuje a pokouší se nacházet řešení. Pokud je partner zvyklý na manipulaci, je to těžké, protože od vědomé ženy se jí nedočká, program hladoví a tak partner snadno zamění obyčejné vyznání lásky za manipulaci. Nepotřebuje, aby o ni partner bojoval Klasické namlouvací hry jsou jí cizí. Buď miluje a rozhodne se do vztahu dát vše, nebo nic. Neztrácí čas zbytečným uvažováním. Žije tady a teď a nechce čekat na vhodnou příležitost. Nabízí se s čistou láskou a náručí, kdykoliv je třeba. Muž, který byl zvyklý o ženy bojovat nebo si hledal nedostupné partnerky toto nedokáže pochopit. Necítí tam klasické napětí z lovu a usoudí, že ji nemiluje. Není zvyklý, že je tam pro něj někdo jen tak.  Je proměnlivá Vyžaduje, aby partner znal její fáze, které mu moc ráda vysvětlí, protože je zná. A dělá to proto, aby jejich vztah byl harmoničtější a dynamičtější. Aby se oba cítili dobře a byla pro muže čitelnější. Výkyvy už u ní nejsou tolik markantní, ale milování s ní je v každé fázi jiné, proto je třeba mít alespoň hrubý odhad, nebo se nebát zeptat.  Nežárlí a když tak jen zdravě Pokud partner považuje za výraz lásky žárlení, tak tato žena není ta nejvhodnější. Žárlení je pro ni namlouvací hra, ne prostředek k manipulaci. Chce se líbit Nebude chodit doma jak cuchta a rozhodně si nenechá zakazovat, co smí a co nesmí nosit. Má svůj styl a miluje, když se líbí. Puťku v sárí z ní neuděláte. Pokud je muž sebevědomý a věří ve vztah, bude se mít čím chlubit. Ostudu mu neudělá. Tahle žena udělá pro vtah hodně. Protože pro ni je vztah v životě naprosto zásadní věc. Rozmyslete si předem, než se necháte okouzlit, jestli jste ochoten se změnit, pustit se svých starých přesvědčení a modelů, překopat svůj život od základů a vkročit do života dynamiky, vzrušení, vášně a bezpodmínečné lásky. Navazující články: Vendula Kociánová: Desatero matky dceři pro výběr partnera Vendula Kociánová: Ženy uštvané zaživa Vendula Kociánová: Silná žena nebo raněná holčička? Vendula Kociánová: Až odpustíte svým rodičům, začnete konečně žít… Vendula Kociánová: Dokud nejsi milovanou holčičkou, nebudeš milovanou ženou Vendula Kociánová: Andělům a Guru už odzvonilo Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. )

Tara Svobodová: KDYŽ SE STANETE SAMI SEBOU

Tara Svobodová: KDYŽ SE STANETE SAMI SEBOU

Když jsem si jednoho dne uvědomila, že i přes některé rozdílné názory cítím bezpodmínečnou lásku ke svým rodičům, napadlo mě, že jsem konečně dospěla. Uvědomila jsem si, že jsem celý život měla tendence hodnotit samu sebe skrze to, jak mě vidí ostatní ve snaze zavděčit se vlastním rodičům, dokázat jim, že jsem dost dobrá.Proto jsem měla od malička dar vtělit se do druhé osoby a vnímat její způsob vnímání, abych se mohla přizpůsobit jejich očekávání a naplňovat jejich představy o tom, kým bych pro ně měla být. Tento dar byl dlouho mým prokletím, než jsem se naučila jej používat k tomu správnému účelu.Každé malé dítě potřebuje být viděno ve své esenciální podstatě a s láskou povzbuzováno k rozvíjení vlastní jedinečnosti. Pokud se toto neděje a vy jste prošli klasickou systémovou výukou, zaměřenou na výkon a naplňování potřeb druhých, pak se vaše osobnost nemůže plně rozvinout a vy i v dospělosti hledáte potvrzení o vlastní hodnotě skrze druhé lidi. Když vám chybí zpětná vazba od rodičů v dětství, hledáte svou identitu v chování ostatních vůči vám a snažíte se vytvořit o sobě dokonalý obraz, abyste nemuseli prožívat ty mučivé pocity méněcennosti, které tak dobře všichni známe. Skrze tuto manipulaci sama se sebou pak opouštíme svoji jedinečnou podstatu. Když si tento aspekt v sobě uvědomíte, můžete se rozhodnout tento zhoubný program překonat a postavit se do vlastní síly.To si ovšem žádá změny a skutečnou vnitřní práci a odvahu. V první řadě jde o to, zbavit se všech toxických vztahů ve svém životě a začít dělat to, co vám činí skutečnou radost.Pro mnohé lidi to může být zpočátku těžké, protože nejsou schopní rozlišit, které vztahy jim škodí a které ne, protože dlouhé roky znají jen toxické vztahy a manipulaci. Řada lidí také neví, co by chtěli dělat a co je naplňuje, protože vždy byli zvyklí řídit se očekáváním svého okolí.V tom případě je dobré se na čas stáhnout do samoty a přemítat, meditovat, zajít si do tmy, na vision quest, trávit čas v přírodě a čekat, až přijde nová vize. Když člověk opustí toxické vztahy, získá velké množství energie pro sebe, která mu pak poslouží k pozvednutí jeho vědomí na novou frekvenci. Čím více energie člověk má, tím více je napojený na své vyšší já, které mu dokáže zprostředkovat všechny potřebné informace v každém okamžiku jeho života. Jakmile člověk vykročí správným směrem, život se postará o to, aby dostal zpětnou vazbu, že je na dobré cestě.Proto, když opustíme nefunkční vztahy a činnosti a změníme způsob myšlení, začneme dostávat od života skutečné dary. Během tohoto procesu můžeme narážet na různé učitele, například lidi, kteří vás budou zkoušet v tom, jestli jste schopni zachovat si pocit vlastní hodnoty i přes urážky, pomluvy, manipulaci a křivá obvinění, nebo když vás okradou, pošpiní vaši pověst nebo vám budou lhát do očí. To jsou zkušební kameny vašeho růstu a odhodlání přestat sami sebe hodnotit očima druhých.Když vytrváte, budete svobodní. Když narovnáte své vztahy s rodiči, přestanete mít potřebu je hledat v každém člověku kolem vás, dospějete a přestanete se zaprodávat ke snaze, aby vás měl někdo rád. Díky těmto krokům totiž naleznete pravou sebehodnotu sami v sobě a budete vědět, že ať o vás druzí smýšlí jakkoliv, je to jejich obraz sebe sama a vy s nimi můžete maximálně soucítit. Vaše hodnota stojí na vaší schopnosti uvědomovat si sebe sama jako jedinečnou bytost, jejíž podstatou je laskavá přítomnost a živé spojení se vším, co existuje.   Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií.  )

Lucie Valchařová: KONEC HODNÝCH KLUKŮ A HOLEK V ČECHÁCH

Lucie Valchařová: KONEC HODNÝCH KLUKŮ A HOLEK V ČECHÁCH

Maska “hodného kluka a holky” - všichni ji známe…, všichni jsme si ji nějakou dobu nasazovali..., takhle jsme byli vychováni..., ale pojďme si nalít čistého vína… čeho je moc, toho je příliš! Pod touhle na první pohled nevinnou a společensky přijatelnou maskou se skrývá pěkná manipulace. Milí hodní kluci a holky, já vím, že jste se tak nenarodili, že vás to naučili, ale už je na čase z této role vyjít, protože v dospělém věku je to manipulace s velkým M převlečená do slušivého kabátku, který se společnosti stále ještě líbí a podporuje jej. Ostatně můžeme to teď vidět na každém kroku. Jak se poznají hodní kluci a holky? ● odpovídají ANO, i když myslí NE, ● říkají vždy to, co chce slyšet ten druhý, ● vždycky vyhoví - nikdy není s ničím problém, ● vždy odpoví “správně” - neutrálně tak, aby se nikoho nedotkli, ● za každou cenu drží své emoce a pocity pod pokličkou, ● nikdy neprojeví své pravé Já, ● zdá se, že jsou neustále dobře naladění a v pohodě, ● než by udělali “nepopulární” krok, raději se stáhnout a schovají, nezvednou telefon,sejdou vám z očí… apod. Problém hodných kluků a holek je v tom, že vlastně nikdy nevíte, na čem u nich doopravdy jste. Neznáte jejich skutečný názor. Nevíte, jak se ve skutečnosti cítí. Nepustí ven svou PRAVDIVOST a o to tady jde. Je to falešné. Je to neupřímné. Je to LEŽ. Bohužel si to velmi často neuvědomují, protože žijí v iluzi toho, že jsou tady pro druhé, že se takto chovají kvůli těm druhým a tím jim pomáhají, protože... když se jich nedotknou, když je nenaštvou atd., tak jim neublíží. Jenže... Milé hodné holky a kluci, tohle je ta manipulace. Tím, že nejste sami sebou, ubližujete sobě a ubližujete druhým. Neukazujete jim pravdu. Manipulujete se sebou a manipulujete s druhými. Vodíte je za nos, stejně jako sebe.Máte pocit, že jste tady pro druhé, že musíte udělat cokoliv, jen abyste se druhým zalíbili, aby vás druzí ocenili a že pokud byste ukázali to, jací ve skutečnosti jste, zůstanete sami. Neuvědomujete si, že sami už jste, protože nikdo nezná vaši pravou tvář. Je třeba si uvědomit, že CO DÁVÁME, TO TAKÉ DOSTÁVÁME. Jestliže nejsem sám(a) sebou, potlačuju se a vysílám ven lež, nemůžu se divit, že mi ostatní lžou. Tak už to pojďme zabalit! Cokoliv není pravdivé, stejně jednou vyleze na povrch.Není možné se schovávat donekonečna.Manipulací bylo více než dost!   Autorka článku: Lucie Valchařová Koučka, terapeutka a průvodkyně na cestě k životní změně Telefon: 774 547 347Adresa: Nálepkova 14/197, 637 00 BrnoWeb: www.lucievalcharova.cz Facebook: https://www.facebook.com/valcharova.lucie/ )

Vendula Kociánová: Končím s hubnutím!

Vendula Kociánová: Končím s hubnutím!

Jsme naprosto šílené! A to skoro všechny!A už toho mám dost. Přestávám hubnout a vyhovovat trendům.Před pár lety v nějakém zábavném pořadu dávali na ulici otázku mužům „Jak byste reagovali, kdyby vaše žena nebo přítelkyně měla celulitidu?” Odpovědi mě velmi překvapily. Většina mužů odpověděla, že tohle by teda nechtěli, že by se ji s tímto problémem snažili pomoct a jeden dokonce řekl, že v tom případě by se s ní okamžitě rozešel. Chudák, podle mě ani netušil, co to celulitida je.Několikrát týdně mi přijde zpráva, jestli nemám náhodou nějaké tipy na hubnutí. Já!! Která si sama připadám se svými třemi kily navíc jako vepř. No chápete to? Tři kila! Mysl je tvůrceZamyslela jsem se nad svou myslí a nad těmi všemi způsoby diet, pomocných preparátů a kosmetických kouzel a došla jsem k jedné důležité věci. Problém je ten, že chci zhubnout! Vysílám totiž do Všehomíra informaci „jsem tlustá a potřebuju zhubnout.” Můžu pak dostat jinou zpětnou vazbu, než že budu stále přibírat? Vždyť to sama chci! Něco spešl pro mě?Diety, sacharidy, tuky, veganská strava, šťávy…u každé speciální diety a stravy dávám tělu impuls, že je s ním něco v nepořádku a já to musím napravovat. Logicky pak dostanu do života takové situace, které budu muset napravovat. Začarovaný kruh a nikdy nekončící kolotoč! Změna začíná uvnitřJednoho dne jsem se skutečně začala poslouchat. Jak k sobě promlouvám, co si o sobě nejčastěji přes den myslím, jak na sebe koukám, když jdu kolem zrcadla, co říkám o své postavě před druhými? S jakým pocitem přijímám lichotky? Co si myslím, když si dávám dort?Zjistila jsem, že opravdu hluboce nenávidím své tělo. Tak pěkně nenápdně. A víte co? Ne já, ale to NĚCO ve mě! Ten přiblblý vnitřní kritik, který se naučil tímto způsobem ze mě sát energii. Hodí mi tam nenávist, já se hned chytnu, jdu běhat, skákat, nejíst, co chci a už jsem lapena. Pryč s ním!„Jo, slyším tě. Slyším, jak na mě neustále hulákáš, že je plavková sezona a nejsem dokonalá. A je mi to u prdele!” Jsme v ŽeněČím více jsem se za poslední rok dostala do ženské energie, tím více mé tělo změklo. Mám muže, o kterého se můžu opřít a přenechat mu skutečnou roli muže. Mé tělo přestalo vykazovat známky napětí a povolilo. Povolilo břicho. Napětí z něj odešlo. Svalová hmota změkla. Už nemusím být ten držák já! Testosteron se přestal snažit. Můj kritik však jel dál. No bodejť, když je úplně oddělený od těla a tělo ho vlastně vůbec nezajímá! Žije z toho, že mu namlouvá, jak je nyvyhovující. Začni už!Dívat se na sebe jako na krásné. To je ten základ. Vnímat na sobě ty hezké věci, ne ty špatné. Co živím, to roste a to prosím i zadek! Pakliže u každého dortíku řeknu „to bych neměla, protože přiberu.”, tak se to logicky stane! A víte co? I bez dortíku! Ten za to vůbec nemůže!Všímejte si svých myšlenek a zcela vědomě je přetvářejte v pozitivní pohled na sebe. Stanete se vlastním dílem. Vydrž zkoušku!Nezapomeň! Při každém rozhodnutí přijde zkouška, zda jsi se opravdu rozhodla nastoupit novou cestu myšlení. Možná přibereš ještě pár kilo. Když však nepolevíš v láskyplném pohledu na sebe, rozhodnutí bude odesláno jako platné a tvé tělo začne získávat takové tvary, jaké jsou pro něj přirozené. Zapomeň, že ho budeš znova cpát do svýh představ. Musíš být připravena (i pro chlapy to platí), přijmout ho takové, jaké je. Přestat jej trápit představami. Ulev mysli, přesuň pozornost na něco jiného. Dej si dortík. Protože pak už můžeš cokoliv. Autorka: Vendula Kociánová http://www.vendulakocianova.cz Navádím ženy i muže k vlastní podstatě. Aby bez kouzel a čar dokázali hnout se svým životem, tak jak jsem to dokázala já. Mnohdy jsou ty nejjednodušší cesty nejhůře viditelné. Život sám je velmi snadný a jednoduchý, pokud to tak chceme. O nic se nemusíme snažit, protože vše je nachystáno, jen se položit do proudu a nechat se nést. Ukazuji lidem, že hmota a duchovní růst jsou velmi úzce spjaty a že vše začíná od lásky k sobě samému. Kdo se bojí, ten ať stojí. Článek smí být šířen a kopírován jen se souhlasem AUTORKY. Portál Příznaky transformace TV má osobní souhlas autorky k jeho uveřejnění. Budeme rádi, když tento článek budete šíit na sociálních médiích sdílením. K tomu použijte v záhlaví článku tlačítko sdílet. Zveme Vás ke sledování jedinečného ON LINE VIDEO SEMINÁŘE PRO NEZADANÉ ŽENY A DÍVKY. Za pouhých 800 Kč můžete nyní zakoupit ucelený návod 18 videí s tématem jak odblokovat své vnitřní překážky a přitáhnout si do života skutečnou lásku. Více informací zde: http://www.laskyplny-partnersky-vztah.cz )

LÁSKA K SOBĚ SAMÉMU ZMĚNÍ VAŠI KARMU

LÁSKA K SOBĚ SAMÉMU ZMĚNÍ VAŠI KARMU

Karma naprosto není principem trestu za špatný skutek. Karma je realizací energetického náboje, náboje životní síly. Když máme sami sebe rádi, vzniká uvnitř našeho těla energetický náboj vyzařující do našeho životního prostoru. Tato životní síla formuje situace, v nichž se vnitřní energetický náboj lásky k sobě samým realizuje prostřednictvím lidí a událostí, k prospěchu nás samých i našeho okolí. Budeme-li se mít doopravdy rádi, můžeme si napravit karmu. Když sami sebe rádi nemáme, vzniká uvnitř opět energetický náboj vyzařující do okolí. Realizuje však cíle opačné – vytváří pro nás situace, v nichž se uplatňuje naše neláska k sobě, rovněž prostřednictvím lidí a událostí. A zcela rozhodně se nedá mluvit o jakémkoli prospěchu pro kohokoli. Každý z nás by chtěl ve svém životě něco napravit, něco zdokonalit, vytvořit. Toto „něco“ může pocházet z jakékoli oblasti našeho života, může se to týkat lásky, vztahů, rodiny, práce, finanční situace… Naše přání jsou uskutečnitelná, dají se vyplnit. Problém může spočívat v tom, že přání je sice dobré, avšak energetický náboj, který vysíláme k jeho realizaci, je zaměřen na cíle úplně opačné. Karma nenásleduje naše fantazie, drží se naší energie. Výsledkem může být, že se za někým vydáme s těmi nejlepšími úmysly a dostaneme od něho pár přes ústa. Chtěli jsme to nejlepší – a dopadlo to jako vždycky… Načež si lámeme hlavu, co jsme udělali špatně, proč se nejlepší úmysly změnily v samé problémy a co to máme za karmu. Přitom odpověď je jednoduchá: jaký je náboj, taková je karma. Toužíme například v osobním životě po lásce a štěstí. To je krásné a zcela splnitelné přání. Když ho však prohlédneme ze všech stran a půjdeme do hloubky, zjistíme, že sami sebe rádi nemáme. Partnera hledáme, aby svojí láskou kompenzoval naši nelásku. Na energoinformační úrovni vzniká situace, kdy sen o lásce a štěstí v osobním životě nabíjíme neláskou k sobě samému. Jaký je výsledek ? Realizace náboje, tedy realizace nelásky k sobě samému, se nám dostává v nové podobě – v podobě nelásky člověka, o kterého jsme stáli. Karma udělala své – spojila příčinu s následkem. Další příklad: rádi bychom měli dobrou práci s dobrým platem. Co to je „dobrá práce“? To je práce, která nás zajímá a kde si nás váží. A „dobrý plat“? To jsou peníze, kterých je dost na to, abychom si mohli udělat radost užitečnými a příjemnými věcmi, jimiž sami sobě projevujeme lásku a péči. Takže dobrá práce nám dává možnost pocítit svou hodnotu a dobrý plat nám umožňuje projevit sami sobě lásku a péči.Jenomže pokud se nemáme rádi, nedokážeme přání dobré práce nabít odpovídající energií. Máme náboj, je to náboj naší nelásky k sobě samému. Ten nám s realizací cíle „pocítění vlastní hodnoty“ nepomůže. Problém se prohlubuje také tím, že i přání dobrého platu je nabíjeno neadekvátní energií. Nemáme se rádi, proto od sebe dobrý plat podvědomě odsunujeme. Vždyť když se nemilujeme, necítíme k sobě ani lásku ani péči a nevíme, jak s tím dobrým platem naložit. Co tedy získáme jako výsledek ? Práci, která nám nesedí a plat, o kterém je hanba mluvit. Karma udělala své – spojila příčinu s následkem. Karma připomíná fyzikální zákony: máme kladívko, můžeme jím udeřit na hřebík, ale také se můžeme praštit do prstu. Přitom v obou případech půjde o jedno a totéž kladívko a o stejné vynaložení sil. Rozhodujícím prvkem je vektor síly – jakým směrem je kladívko zaměřeno. V našem případě nasměrování kladívka znamená buď lásku k sobě samému, nebo nelásku. Vše, čemu se musíme naučit, je ovládat svůj silový vektor. Tedy vnitřně k sobě pociťovat stálou lásku. Právě stálost lásky je problémem… Nejčastěji se kladívkem uhodíme do prstu, v určitých chvílích se nám však přece jen podaří uhodit na hřebík. Jaké jsou to chvíle? A co je řídí? Zpravidla jsou to vnější podmínky. Je-li v našem životním prostoru všechno v pořádku, cítíme se uvolněně a nikdo na nás nedotírá, přecházíme podvědomě do stádia lásky k sobě samému a harmonie se světem, který nás obklopuje. Harmonie vnější formuje harmonii vnitřní. A vnitřní harmonie v nás odhaluje lásku k sobě samému, o níž jsme neměli ani potuchy. Život je však pohyb. Během půlroku se vnější okolnosti změní. Vnější harmonie se vytrácí, naši vnitřní lásku k sobě samým si při tom bere s sebou. A my se znovu svým kladívkem – karmou praštíme do prstu…To vypadá, jako když celý náš život plně závisí na rozmarných vnějších okolnostech. Jako bychom neměli stálé bydliště. Jako bychom žili na ulici: hned ve slunečním žáru, hned mokří deštěm nebo zasypáni sněhem. Ve skutečnosti však právě sebeláska je naším vnitřním bydlištěm, v němž je vždycky teplo a útulně. Máme-li svůj vnitřní dům lásky k sobě samému, nezávisíme víc na vnějších okolnostech. Sami si vybíráme, kdy vyjdeme z domu, abychom se setkali s vnějším světem. A jsou-li vnější okolnosti nepříznivé, zůstáváme doma, přebýváme v lásce k sobě samému a dál směrujeme kladívko na hřebík, ne na svůj prst. Láska k sobě samému nám dává svobodnou volbu – volbu vlastní karmy. Zákony karmy, stejně jako zákony fyzikální, jsou slepé. Prostě existují a platí. Oči k vidění máme sami. Když se na sebe díváme očima lásky, vidíme, kam směřujeme svou karmu, vidíme příčiny a následky a řídíme svůj život jako celek. Karmu je možné řídit. Karmu je třeba řídit. Karma nevznikla proto, aby nás trestala, ale proto, abychom sami vytvářeli příčiny a následky. Karma není něco mimo nás, žije uvnitř nás. Její kořeny jsou zapleteny do naší sebelásky. Jestliže svou vnitřní lásku k sobě učiníme pevnou a stabilní, bude taková také naše karma, budeme ji moci řídit. Řídit láskou k sobě samým. Potom se naše sny mohou plnit. Štěstí v osobním životě, harmonické vztahy s dětmi i rodiči, přátelství , spolupráce, zajištěnost, naplnění, to vše se může realizovat nabito nábojem naší lásky k sobě samým. To se týká i setrvačnosti karmy, která nás stále bije kladívkem do prstu … naprosto není třeba čekat, až se náboj vybije, až karma dojde. Vůbec není pravda, že svou karmu člověk nemůže opustit. Kdykoli můžeme změnit náboj, upravit karmu. Jestliže se nám zdá, že v osobním životě nikdy nebudeme šťastni a že nikdy neseženeme dobrou práci se slušným platem, pak se nám to opravdu jenom zdá. Kdykoli můžeme změnit běh událostí, změnit svůj vlastní osud. Protože kdykoli se můžeme začít mít rádi. To je velmi důležitý okamžik. Abychom se začali mít rádi, nepotřebujeme čekat na vhodné okolnosti. Ty nikdy nenastanou. Musíme si je sami vnitřně utvořit. ZDROJ: http://zdraviu4u.cz STUDIO zdraví  HEDIS - Iva Hédlová Brno Přednáška Petra Nel Smolová: Karma a vývoj | Jak a kam se vyvíjí lidstvo?   )

Barbora Zumotová: NEUMLAŤME SE MOUDRY

Barbora Zumotová: NEUMLAŤME SE MOUDRY

Internet je plný opravdu skvělých informací, které nám mohou pomoci rozklíčovat naše nefunkční mentální vzorce, ale bohužel někdy se jejich použití zvrhne :-) Lidé začnou hltat informace a nacházet na sobě všechny možné chyby a místo přijetí všech stránek, které takto objeví, se těmito nálezy lynčují. Ti průbojnější jimi případně ještě lynčují své okolí, ti ostýchavější si vedou pouze osobní sebedestrukci. Ale, přátelé, k tomu ta moudra neslouží :-) Mohou nám být pomocníky v odhalování pravdy, v jejím přijetí a jemném a postupném uvolnění se ze starých modelů a nalezení nových cest. A to je všechno. Když je začneme na sebe používat jako klacky, tak si jen ubližujeme a prohlubujeme nelásku k sobě. To není cesta, jak být sám sebou, ve své opravdovosti a ryzosti. To je cesta k prohloubení odmítnutí sebe sama, kterým to ale celé vlastně začalo. V dětství nám rodiče odmítnutím našeho přirozeného já ukázali, že takoví nejsme přijatelní a my, jako děti, které plně důvěřují svým rodičům, jsme svoji přirozenou podobu odmítli také. A pokračovali jsme vytvářením si masek a mnoha obranných strategií, kterými jsme se přijetí snažili získat. Když teď začneme tyto masky a strategie odhalovat, nemusíme se za ně začít odsuzovat. Můžeme je přijmout s pochopením, že tímto způsobem jsme jako děti našli určité řešení své situace. Byli jsme šikovní a nějak jsme to prostě zvládli. Neměli jsme jinou šanci, jak od svého okolí získat přijetí. Teď už se sebou můžeme zacházet jinak. Můžeme si dát přijetí kdykoliv a bez podmínek. Přesně tak, jak jsme to potřebovali v dětství. Být milovaní jen tak právě takoví, jací jsme. Když o sobě objevíte něco nepěkného. Nějaký program, kterým jste se třeba zneužívali, nebo ublížili druhým, zkuste to jen přijmout. Laskavě a s pochopením. Nic víc. Neznamená to, že můžete ubližovat nebo zneužívat dál. Ten program už znáte, už ho vidíte. Znamená to, že ho můžete vidět a přijmout v sobě tu část, která ho používala, protože chtěla něco získat - třeba trochu porozumění, pozornosti a lásky. I k této části a ke všem dalším, které objevíte a budete objevovat, můžete být laskaví a dovolit, aby už nemusela být odtržená. Můžete ten nalezený střípek svého já přidat k celku a tím ho činit živějším a celistvějším ❤ Tuto láskyplnost obsahuje lípa.https://www.slunecniesence.cz/lipa/ Autorka: Bára Zumotová http://www.zumotova.cz Žena, partnerka, maminka, dcera, sestra, kamarádka... Pro vás mohu být člověkem, kterému se můžete s důvěrou svěřit, kdo vám bude klást otázky, které vám pomohou nalézt odpovědi, které vás nasměrují k vlastní pravdě a spokojenosti. Zákoutí lidské psychiky, spletitost vztahů a rozmanité lidské osudy mě zajímaly už od dětství. Moji rodiče se často stěhovali, navíc můj tatínek je cizinec, takže jsem se mnohem častěji než většina lidí dostávala do úplně cizího prostředí a vždy bylo potřeba nové lidi poznat a navázat nové vztahy.  )

Tara Svobodová: Vnímáte to napětí?

Tara Svobodová: Vnímáte to napětí?

Je to ve vzduchu: informace, informace,, ekonomická krize, virus, vláda, boj, konflikty, zmatek,hněv, strach, nervozita, stres. To vše je tam venku. Je to ale i v naší nervové soustavě, v emočním těle, v limbickém mozku. A protože to máme do určité míry všichni, dělá to vlny. Je tady obrovský tlak. Ten tlak ale vnímáme především v našem těle a roste tím víc, čím víc ignorujeme náš vnitřní prostor a čím víc reagujeme na vnější svět. Ten tlak je způsobený vyšší prozřetelností, která už se nemůže dívat na to, jak neustále bojujeme s vnějším světem. Ten tlak je dán mírou našeho LPĚNÍ na hmotě, na myšlenkových formách, konstruktech a programech, na majetku, na vnějším úspěchu, penězích, postavení, titulech, pocitu vlastní důležitosti, roli oběti a ignorování naší duchovní podstaty. Pokud budeme hledat řešení venku, nic se nezmění. Pokud si neuvědomíme, že svět tam venku je náš vlastní stín, který vrháme na své okolí, protože se nedokážeme vypořádat s vlastními pocity méněcennosti a frustrace, nic se nezmění. Ten tlak bolí, emoce bolí.Bolest nás má PROMĚNIT zevnitř, protože vede k soucitu. SOUCIT je to, co nám bytostně jako kolektivu chybí. Žijeme v iluzi velké oddělenosti, oddělujeme se od sebe navzájem svými postoji, předsudky, ignorací a nezájmem.  Každá válka lidem sloužila jako nástroj ke znovunalezení hodnot sounáležitosti, soucitu a míru. Dnešní doba volá po změně. Ne změnou systému se změní společnost, ale ZMĚNOU HODNOT ve společnosti se změní systém. Je důležité najít vlastní sílu v tom, že poznáme, KÝM VE SKUTEČNOSTI JSME. Je důležité cítit všechny ty tlaky ve svém těle a převzít si za ně svou zodpovědnost. Je důležité vědět, že strach, který cítíme, přichází z našeho nitra, z našeho nevědomí, nikoliv zvenčí.Venku se zrcadlí odraz našeho nevědomí. Veškerá BOLEST, kterou jsme v životě zažili, nás má PROMĚNIT a POZVEDNOUT naše VĚDOMÍ. V PŘIJETÍ bolesti je síla SOUCITU. Teprve když se naučíme přijímat a prožívat pochody, které se odehrávají v našem těle, staneme se silnými a budeme moct jednat na základě vlastní síly, nikoliv na základě našich reakcí na vlastní strach. Je nevyhnutné utkat se s vlastními démony, pocítit vlastní strach a emoce, které vedou naši pozornost dovnitř. Je to jako kráčet temným lesem, plným podivných nástrah a vědět, že se nesmíme za žádnou cenu otočit. Kdo se otočí, ten zkamení. Stejně tak to je, když se chytíme do pasti vlastní mysli, která nám pouští napínavý film, kdy se hrdina ocitá v nebezpečí a my zapomeneme, že nejsme hrdinou, ale divákem. Ve skutečnosti jsme obojím. Jsme divákem, který natočil film sám o sobě a zapomněl na to, že ten film už je dávno hotový. Náš příběh se bude odvíjet od toho, nakolik si dokážeme rozpomenout na to, že jsme tady dobrovolně a máme mnohem více schopností, než je nám běžně přisuzováno. Máme možnost rozhodovat o tom, jestli si film užijeme a budeme důvěřovat našemu hrdinovi a vyšší prozřetelnosti, anebo raději napíšeme scénář o tom, jak se Honzovi nepodařilo zabít draka?   Autorka článku: Tara Svobodová http://www.moje-vztahy.cz/ Jsem lektorkou osobního rozvoje, poradkyní v oblasti partnerských vztahů, zabývám se také transpersonální psychologií, scenar terapií a reflexní terapií.  )

Nejnovější články na našem portálu

Pod vlivem magického Měsíce – Jak na nás působí jeho jednotlivé fáze?
duben 29, 2025 193
Měsíc je spolu se Sluncem nejdůležitějším a největším nebeským tělesem, které lidské oko vnímá....
Číst článek...
Slunce v Býku – Prosté bytí je projevem Boha
duben 15, 2025 568
19. 4. ve 21:56 vstoupí Slunce do znamení Býka, kdy Uran na jeho posledních stupních vytvoří...
Číst článek...
Hormonální jógová terapie – Návrat k ženské energii, návrat k sobě
duben 01, 2025 493
„Sestavu hormonální jógy jsem vytvářela pro menopauzu, pro starší ženy, které ztrácejí hormony,...
Číst článek...
Slunce v Beranu – Nová cesta je otevřená
březen 20, 2025 802
20. 3. 2025 v 10:02 Slunce, které opustí konjunkci s Neptunem a Severním lunárním uzlem v Rybách,...
Číst článek...
Měsíční jeskyně – Tajemná šachta patří k největším záhadám na Slovensku
březen 18, 2025 676
Stálo tam něco jako obrovské černé silo, bíle olemované. Když jsem se vzpamatoval, napadlo mě, že...
Číst článek...
JITKA VALENTOVÁ: Černá Luna vstupuje do Štíra 27. 3. 2025
březen 12, 2025 835
Dne 27. 3. 2025 vstoupí po 9. letech v rámci koridoru zatmění Černá Luna do znamení Štíra . V...
Číst článek...
Rituál zavinování – Hluboký transformační proces a cesta k uzavření jakékoliv životní etapy
březen 02, 2025 664
„Tvá síla pochází přímo od Bohyně – je to láska. Nechť z Tebe vyzařuje, když jdeš, když stojíš…Ať...
Číst článek...
Sibyly – Prorocké kněžky, které měly ve svých rukou osudy celých národů
únor 20, 2025 883
„Než mě k Sibyle pustili, musel jsem napřed obětovat býčka Apollónovi a ovci Artemidě. Bylo...
Číst článek...
Slunce v Rybách – Rozpuštění staré formy
únor 17, 2025 876
18. 2. 2025 v 11:07 vstoupí Slunce do znamení Ryb, ve kterém uzavíráme jeden roční cyklus, zároveň...
Číst článek...
EFT – Jemná technika pro dosažení vnitřního klidu a osvobození se od bolestivých emocí
únor 11, 2025 948
„Každou myšlenku, kterou přijmeme, podvědomí přetvoří a promítne v našem životě, v podobě úspěchu,...
Číst článek...
Fototerapie – Objevte tajemství léčby jasným světlem
leden 28, 2025 682
Světlo je zdrojem života. Jeho blahodárné účinky jsou známy již od dávných věků, ale jako mnoho...
Číst článek...
JITKA VALENTOVÁ: Vzácné lednové zarovnání planet
leden 20, 2025 989
Rok 2025 přinese řadu výjimečných astrologických i astronomických vlivů, jedním z nich je vzácné...
Číst článek...
PODPOŘTE NAŠÍ PRÁCI A ZAŠLETE NÁM FINANČNÍ DAR, VELICE DĚKUJEME.
2201380141/2010. Pro platby ze zahraniční: FIO Banka, a.s.
IBAN: CZ7720100000002201380141

NEBO PŘES PAYPAL třeba 111,- nebo 222,- Kč

Přednášky z festivalu Poděbrady

Více videí

Tajemné dějiny a UFO na Zemi

Nejčtenější články na našem portálu osobního rozvoje

16 květen 2020 2251766
Věřím, že každý se někdy zarazil nad "časem", tedy lépe řečeno nad čísly na hodinách, která na...
Celý článek...
4 listopad 2019 517842
Taky jste si všimli, že stále více lidí hlásí různé formy intolerance nebo alergie na pšenici,...
Celý článek...
20 září 2023 462353
Naše jméno nás representuje na veřejnosti a je do jisté míry i naší vizitkou. Každé jednotlivé...
Celý článek...
Vaše osudové číslo předurčuje Vaší životní cestu
1 prosinec 2020 297893
Nauka o číslech nebo-li numerologie je prastará opravdu zajímavá věda. Možná právě proto byla po...
Celý článek...
51 symptomů spirituálního probuzení
28 září 2023 287855
1. Změna spánkových vzorců: nervozita, horká chodidla, přerušovaný spánek Pocit únavy po probuzení...
Celý článek...
3 říjen 2023 275438
Byla roztěkaná, utahaná a kafe pila neúměrně rychle. Prý musí brzy jít, protože na ni doma čeká...
Celý článek...
Jitka Bičíková: ATOPICKÝ EKZÉM a jeho duchovní příčina
6 říjen 2023 263987
Ekzémy vyjadřují náš VNITŘNÍ ZÁPAS mezi tím počem toužíme, a tím co ve skutečnosti prožíváme....
Celý článek...
Jak zjistit z numerologie kým jsme byli a jak jsme zemřeli v minulém životě?
3 srpen 2019 261532
Zajímá vás, zda jste byli v minulém životě mužem či ženou nebo příčina smrti, co nás čeká po...
Celý článek...
Význam andělských čísel 11, 111 a 1111
13 duben 2020 260141
Pokud opakovaně vídáte čísla 11, 111 nebo 1111, je pro to důvod. Nejčastějším způsobem, jakým...
Celý článek...
DUCHOVNÍ PŘÍČINA OBEZITY a celulitidy v naší mysli
12 prosinec 2020 245782
Obezita znamená z mluvy naší duše nejen POTŘEBU OCHRANY, OBAL STRACHU, ale také ÚTĚK PŘED -...
Celý článek...
Jitka Bičíková: Krevní tlak NÍZKÝ/VYSOKÝ - duchovní příčina
30 květen 2022 245195
VYSOKÝ KREVNÍ TLAK - Duchovní příčina Vysokým tlakem trpí lidé, kteří v sobě dusí VELKÝ TLAK....
Celý článek...
Jak zhmotňovat svá přání - Zákon přitažlivosti, nejmocnější zákon vesmíru
29 srpen 2021 217705
Každá myšlenka vibruje, každá myšlenka vyzařuje nějaký signál a současně přitahuje jí odpovídající...
Celý článek...
Vztah dvojplamenů - karmických duchovních dvojčat
7 leden 2018 210535
O konceptu dvojplamenů toho bylo napsáno hodně a koluje mnoho názorů a přesvědčení. Zdá se, že...
Celý článek...
Jak číslo domu a bytu může ovlivňovat váš život
30 září 2019 194616
Mohlo by se zdát, že čísla na dveřích jsou abstraktní, kromě základní orientace nic neznamenající...
Celý článek...
Jitka Bičíková: Proč ženy trpí na CYSTY, VÝTOKY A BOLESTIVOU MENSTRUACI? ~ psychospirituální příčina
17 září 2020 188104
V dnešní době snad už neexistuje jediná žena, která by neměla nějaké "ženské problémy". Čím je to...
Celý článek...
Vendula Kociánová: Muži milují silné ženy, do doby, než z nich vytáhnou raněné chlapce
27 srpen 2020 186119
Většinu mužů přitahují silné ženy. Někdo si na ni troufne jiný jen tak z povzdálí kouká a...
Celý článek...
Jitka Bičíková: VELKÉ A TLUSTÉ BŘICHO U HUBENÝCH ŽEN
6 prosinec 2018 178265
Jste štíhlá, cvičíte, držíte dietu, ale stále nemůžete zhubnout velké břicho ? KDE JE CHYBA? Náš...
Celý článek...
Soňa Sofi: NUMEROLOGIE - Číslo dne narození
23 září 2019 169700
"To, čím jsi, záleží na třech faktorech:na tom, co jsi zdědil, co z tebe udělalo tvé okolí a co...
Celý článek...
Je ten muž pro mě skutečně tím pravým?
25 listopad 2020 165287
Často se dva dospělí dají dohromady a jenom donekonečna přehrávají svá dětská dramata. Poměrně...
Celý článek...
Petra Jelínková: Všem matkám svých synů
13 srpen 2022 162722
Tak jak nic v životě není náhoda, není ani náhoda, že žena porodí syna. Tím, že žena přivede na...
Celý článek...
Znáte svojí osobní roční vibraci? Víte v jakém karmickém roce se nacházíte?
24 květen 2018 145060
Každý z vás jistě ví, jaký se píše rok, nyní, když dávám dohromady tento článek, jsme na sklonku...
Celý článek...
MERLIN král čarodějů: Když muž skutečně miluje
20 červenec 2022 129538
Když muž skutečně miluje a otevře své srdce ženě, měla by žena o jeho zranitelné srdce pečovat a...
Celý článek...
Jitka Bičíková: BABIČČINY BYLINKY na lymfu a otoky
21 květen 2020 126086
OBKLAD Z JABLEČNÉHO OCTA: – Vezměte si bavlněný ručník nebo nějaký hadřík a namočte ho v...
Celý článek...
Jitka Bičíková: MIGRÉNY a bolesti hlavy - duchovní příčina
29 červenec 2022 124930
MIGRÉNY a bolesti hlavy nebo-li náš PAPIŇÁK V HLAVĚ - DUCHOVNÍ PŘÍČINA Bolest z fyzického hlediska...
Celý článek...