Setkávám se s pohledem na věci kolem tématu "Co zaseješ, to zklidíš" a jak je vše sluníčkové a vysokovibrační.

Zkušenost mi napovídá o jistých ALE. Je pravdou, jak takové energetické výkyvy, které se točí kolem téměř zpracovaného tématu, již jsou drobné a tam, kde stojíme na začátku to ve vší té pohodě více bije do očí, člověk pozná tím spíš, kde něco tlačí (kontrast pohody v ostatních stránkách života vs napětí, stres z obávané, nezpracované).

Obecně mi nesedí zrcadlo, které může být křivé a rozbité, zrcadlo takové, co tlačí člověka na duchu do skepse, klesá mu energie, nevěří si. Je dobré to co nejdříve přestat následovat. Zrušit vzorce "musím si zasloužit", "musím být k něčemu, abych se měl/a rád/ráda." Hodně se jedná o skupinu témat, jež bych pojmenovala NÁROK.

Pusťme se jej. Dáme tím prostor ho později a zdravěji naplňovat. Přestane to být zhoubné pro jedince i společnost.

"Co zaseješ, to sklidíš." Tady se projevuje časová setrvačnost. Nejde to hned a neplatí, že když se začnu usmívat na lidi ve smyslu, že jim přeji lásku a sluníčkové transformace a světlo, tak mi na to zareagují úsměvem. Poznala jsem, že drtivá většina tomuto signálu stále nerozumí. Jen pár jedinců to vnímá. Takoví lidé totiž už mají naladěnou stejnou frekvenci záměru jako já. Tento signál není dostatečně silný pro všechny. Ale objevila jsem pro pozemšťany bližší dorozumívací frekvenci, jestliže chci šířit onu spokojenost, světlo a lásku.

Prozradím tajemství, co zatím bohatě postačí. Myslím na něco krásného, andělského tak, abych cítila žár a euforii v srdci. Nutně se tohle silné, je to silné, zračí v očích. Pak lidi reagují na to úsměvy, příjemnými pocity v mnohem širším měřítku. A ještě ingredience nezbytná - spokojenost se sebou, sebeláska.

Zbytek si stejně myslí, že mi přeskočilo nebo něco hulím, ale to mě nevytrhne. :-) Je hezké si počíst o vysokých vibracích (jj mám hlad, brzy se půjdu fotonově - světelně stimulovat na Třetí oko a Solar plexus), jen na to lidé budou přicházet ještě nějaký čas - jak to aplikovat v životě a v mezilidských vztazích. Stačí začít něčím menším a v rámci rodiny, blízkých přátel. Hledat a domluvit se společně na cestě ke vztahovým vylepšením, kontaktům.

Dejte si čas, mozek potřebuje nalaďovat údajně 3týdny, než si něco zapíše jako zvyk.

Nakonec, co se období čištění a světla týká - je třeba nalézt rovnováhu a používat obojí, koloběh. Je hezké pořád lítat s andílky, avšak bez principu prosvětlování v nižších energiích (a já kmitám mezi vysokými a nízkými skoro pořád) to po čase nenaplňuje, ztratíte smysl. Potom se stává, že i ve tvorbě se objevuje jenom světelná kvalita bez účinku skutečného posunu - dobře ji lze použít občas, pro léčení, hojení traumat. Všude andílci, (promiňte, miluji vás) avšak proč, když by neměli nad kým bdít, jaké procesy chránit? Na srdíčko hojení, fajn.

Ta druhá polovina, nízkých energií, kde jsou lidé tvrdě při zemi, řeší materiálno a jsou přehnaně "real" se ovšem bez kontaktu na vzestupné transformační energie a pomoc andělů neobejdou, ať už v to věří nebo ne. Ani jedno není ve vychýleném stavu dlouhodobě dobré a udržitelné. Občas úlet k andílkům krásné. Občas nahlédnout na palčivé problémy Země, depresivní, leč podnět je to k uzdravování. Bez snění a napájení se radostí neexistuje motor. Člověk Země upadá do nečinnosti, skepse.

Stejně jako světlo dává smysl temnotě a temnota světlu.

Autorka článku: Jitka Bartošová

https://farhamandala.webnode.cz/