Ten kdo neví od srdce plakat, ten se neví od srdce ani smát.

Stále častěji se setkávám u klientů s tím, že se neumí těšit, ačkoli dosáhly téměř  vše, co vyžaduje dnešní společnost. Ztrácejí smysl života. Čím to je? Je to tím, že jsme přestali cítit.

Učí nás to od malička. "Nebreč, chlapi nepláčou .." Toto je největší chyba ve výchově a tento hloupý prožitek přetrvává dodnes. Způsobuje to, že nic necítíme a stávají se z nás psychopati a sociopati. Chodící roboty,které nic necítí a nic je netěší. Právě emoce jsou hnacím motorem při splnění jakéhokoliv snu.

Je známo, že emoce mění DNA. Mnoho lidí si myslí, že když necítí bolest, tak vyhráli. No opak je pravdou. To je důkazem toho, že nic necítí. To způsobuje nemoci, protože každá emoce má svou vibraci a dává do pohybů  enzymatické reakce. Podle toho jakou emoci pociťujeme, tak tyto reakce mění DNA. Buď v dobrém, například omlazování, nebo v horším duchu jako spouštěč nemocí. Problém dělají právě neuznaná, neprocítěná emoce zlosti, nenávisti, strachu, apod. Častokrát mi klienti řeknou, já už to mám v sobě vyřešeno, už ani nepláču. No nakonec zjistíme, že je to jen potlačena emoce, která vře pod pokličkou a jednou přeteče.

Začneme to řešit hned a ne až když se něco stane. Pokud své emoce neřešíme ani když přijde nemoc, což je již varování, abychom něco se sebou udělali, tak to může končit smrtí. Proto je dnes velmi rozšířená rakovina. To je nezvládnutí emoce hněvu. Hudbou budoucnosti je nová metoda vychovávání děti. "Dovol si to cítit." Napr. rozbil sis koleno, pojď, pofoukáme, jen si popláč. Prožíváme tu emoci s dítětem. Procítí tu emoci lehčí a má zároveň pocit jistoty, že není na to samé. Když bude dospělé, bude zvládat lépe bolest i chorobu s tím, že na to není samo a bude se cítit v bezpečí.

Ten pocit v něm zůstane navždy a jednou ho bude umět dát svým dětem. To je na tom to nejkrásnější.

Související články:

Lubomíra Bartošová: Nástěnka vizí

Lubomíra Bartošová: Osudovost čísla 3

Ľubomíra Bartošová: Určováním podmínek a pravidel bráníme splnění našich snů

Ľubomíra Bartošová: Zvláštní dědictví

Ľubomíra Bartošová: Matka může svým myšlením zachránit život dítěte

Ľubomíra Bartošová: Pravda je to, čemu věříte

Autorka článku: Lubomíra Bartošová  www.lubomirabartosova.wixsite.com/poradna-duse

Jedného dňa som sa zobudila a vnímala som svet inak ako pred tým. Niečo som videla a o pár dní na to sa to splnilo. Bol to šok. Badokonca som to brala ako trest. Ľudia si myslia, že vidieť budúcnosť je jednoduché a svet je gombička, ale opak je pravdou. Keď to začalo, mala som 15 rokov a mala som pocit, že sa topím. No a zistenie, že to nemôžem len tak ignorovať, či nemať, ma hnevalo. Brala som to tak, že nemám na výber. Tak kde je ta slobodná vôľa? Až neskôr som pochopila, že tá voľba je v tom ako s tým naložím. A tak som začala veštiť.