Stromy jsou s námi od pradávna, staly se každodenní součástí našeho života. Je zde spousta možností, jak na jejich existenci pohlížet. Jsou zde lidé, kteří je uctívají, lidé, kteří je přehlížejí a berou je jako běžnou součást světa. Nesmíme zapomenout na ty, kteří je ničí a proti nim ti, kteří je ochraňují. Pokud však stromům tu pozornost věnujeme, může nám jejich energie přinést klid na duši i na těle, relaxaci, která je v dnešní době tak důležitá.

Křesťanství je jedno z náboženství, se kterými je symbolika stromu spjata nejvíce. Je však pravdou, že v pozdějších dobách se mezi křesťanstvím a pohany „uctívači přírody“, rozpoutali boje. Ještě dlouho poté co se křesťanství rozšířilo, udržovali jednotlivé národy své staré tradice, zděděné po předcích, spjaté s uctíváním nadpřirozených bytostí. Lesy a háje, posvátná místa pohanských schůzek a obětních rituálů, byla zasvěcena stromům i skalám, studánkám i pramenům. Byli i nadále předmětem zbožné úcty, kam lidé chodili vzývat stará božstva. V té době však existovala i dlouhá řada zákazů, ustanovení a výstrah, zapsaných v kázání, jež zapovídala církev křesťanům konat obřady a oběti u stromů, zabíjet zvířata a přinášet jiné oběti v podobě ovoce či obilí. Nesměli být provozovány věštby, páleny ohně, zavěšovány talismany na stromy ani uctívány vyvolené stromy. Je několik písemných důkazů o tom, že věrozvěstové káceli a pálili pohanské posvátné stromy, a že i oni se nejednou zdráhali tyto činy páchat, ze strachu, jež provázela skutečnost, že se pod těmito stromy konali rituální obřady a věštby. Dochované spisy o těchto křesťanských útocích na zasvěcené háje pohanů, jsou například z životopisných údajů sv. Bonifáce, zápisky Regina či probošta Arnolda.

Nejen lid západoevropský, ale i slovanské národy měli v úctě lesy a háje, kde oslavovali svá božstva a nedbali opětovných zákazů církve. To, že byl kult lesů u Slovanů oblíben, bylo dobře známo a řada kronikářů o tom vyprávěla. Jakýsi římský kněz se ještě v letech 1629-1630 zmiňuje o Jihoslovanských pohanech, kteří uctívají strom jménem lípa. Přisuzují mu kouzelné a léčivé účinky a přinášejí oběti, aby je vyslyšel. I v Kosmově kronice, je zmínka o českých pohanských zvycích. „Kosmas poznamenal při zmínce o modloslužebnosti Tety, dcery Krokovy, že vesničané, prostý lid, ještě za jeho doby ctí studánky a ohně, že se klaní hájům, stromům, kamenům, horám a návrším obětuje, vzývá tam bůžky, které si sám urobil, prosí je o ochranu a požehnání pro sebe i hospodářství“.

Symbolika stromů v náboženském a mytickém světě

Symbolický význam stromu vychází z jeho vztahu, jak k zemi, tak k nebesům. S kořeny zapuštěnými hluboko do země a s větvemi zdvihajícími se až k nebi, představuje jakousi „bytost dvou světů“. Bytost, která nebe a zemi pomyslně spojuje a je prostředníkem mezi stvořením. Často byla dokonce stromu připisována funkce světové osy, kolem níž byl seskupen celý vesmír. Strom, který byl takto označován, se nazývá strom světa. YGGDRASIL, tak byl nazýván u severogermánských kmenů. Pojmenován byl podle starogermánského mýtu o jasanu, kde měl strom YGGDRASIL kořeny v hlubinách země a nejvyšší větev LERAD sahala až do Ódinova nebeského paláce. Ve větvích YGGDRASILU seděl orel, který Ódinovi předával zprávy o dění na zemi. Takto byly posvátné stromy často zobrazovány. S ptákem v koruně stromu nebo s lidskou postavou. Mohli být chápáni právě jako poslové mezi nebem a zemí. Podle jiných představ, Yucatanských Mayů, rostl posvátný strom ze středu světa a měl důležitou úlohu a to takovou, že podpíral nebesa. A na každé světové straně byl další barevný strom stejného druhu, který v podpírání nebes pomáhal.

Ve starém Egyptě měli také svůj strom života. Egypťané uctívali posvátný strom Sykomory, zasvěcený bohyni tance, hudby, lásky, sexuality a alkoholu, Hathor. Z tohoto stromu získávala bohyně posilující nápoj a potravu pro duše mrtvých. Stromy Sykomory byly vysazovány u pohřebišť, jelikož se věřilo, že v jejich stínu mrtvé duše odpočívají v bezpečí. I buddhisté mají svůj posvátný strom. Fíkovník, pod nímž měl, dle pověsti, Gautama Buddha, kolem 6. století př.n.l., prožít své osvícení. Zajímavostí je, že pro hinduistické náboženství je posvátný také fíkovník, pod kterým se měl narodit jeden ze tří hlavních hinduistických bohů, Višnu. Ve staré Číně byli uctívané platany, broskve a moruše. U keltských druidů byl předmětem náboženského kultu dub, ve kterém sídlil germánský bůh hromu Donar. V „řeckém dubu“ sídlil nejvyšší z bohů Zeus. I v islámském náboženství se vyskytuje významný strom. Je to strom světla, na jehož listech jsou napsaná jména všech lidí na světě. Listy, které z Alláhovy vůle odpadnou, jsou lidé, kteří jsou předurčeni k tomu, aby odešli ze světa. Anděl smrti Israfil, tyto spadané „duše“ posbírá a odnese je pryč ze Země.

V uctívání stromů a v symbolice, která je se stromem spojena, bude zřejmě zachováno něco z prastarého uctívání všeho, co souviselo s přírodou. Stromy neposkytovaly jen dřevo, ale byli útočištěm duší, různých duchů, nymf a jiných bájných bytostí, v které lidé věřili. Důkazem mohli být stromy v lesích, na které lidé věšeli různé obrázky svatých a v neposlední řadě je důkazem i stromek, který většina z nás zdobí každé Vánoce, a který je symbolem věčné zeleně a znovuzrození uprostřed zimy.

Koruna stromu představuje budoucnost, kmen přítomnost, kořeny minulost

Strom představuje spojení nebe se zemí, nosnou sílu života, oporu. Strom života je posvátným symbolem věčného ráje, nesmrtelnosti, znovuzrození a objevování pravdy. Jindy je též nazýván stromem poznání, symbolizuje polaritu dobra a zla. Zdraví a dlouhověkost nalézáme v rozložité koruně, jež symbolicky podpírá oblohu. Kmen představuje páteř člověka. Kořeny stromu jsou spojovány s podsvětím (Nevědomí). Strom života představuje nás samé.

„Způsob našeho života určí podobu našeho stáří. Můžeme skončit jako opuštěné město nebo jako štědrý strom – důležitý i tehdy, když už nedokáže stát rovně“. – Paulo Coelho

Léčivé účinky energie stromů

Zdravotní účinky na lidské tělo se mění dle druhu jednotlivých stromů. Říká se, že každá energie má svého ochránce. Nejdříve je nutné o tuto energii požádat. Energii stromů můžete vědomě čerpat a zároveň se zbavovat vlastní negativní energie. Nezapomeňte strom vždy poprosit a posléze mu poděkovat.

• AKÁT – Přináší úlevu od stresu. Naplňuje člověka optimismem, energií a dobrou náladou.

• BOROVICE – Energetické vyzařování borovice dodává vitalitu. Posiluje průdušky a plíce. Máte-li žaludeční vředy podmíněné stresem, je velmi dobrým přítelem. Pozor, borovice však v člověku napomáhá k opatrnosti. Dlouhodobá práce s její energií (několik měsíců), může vést k přílišné opatrnosti. Celkově uklidňuje nervy a dává naše tělo do rovnováhy.

• BŘÍZA – „Jsem naděje“. Bříza je ideální pro ty, kteří trpí melancholií. Rozvíjí vnitřní sílu pro řešení problémů všeho druhu. V Keltské mytologii byla bříza stromem zasvěcení do poznání dobra i zla. Indiáni zase kůru břízy používaly na výrobu vonných kadidel a na některé rituální obřady.

• BUK – Bolesti hlavy, migrény, podporuje soustředění. Významně přispívá k léčbě krevního tlaku (především tím, že ho normalizuje). Uvolňuje stres, a v případě že jste dominantním člověkem, vás bude harmonizovat k toleranci k ostatním lidem a pomůže vám najít kompromis. Jeho energie je velmi vhodná proti netoleranci vůči druhým lidem.

• ČERNÝ BEZ – Omlazuje tělo i duši. Má velmi rád přítomnost lidských bytostí. Symbolizuje život, lásku i smrt. Posiluje životní optimismus. Má neobyčejně silné vyzařování energie.

• DUB – Je vhodný pro ty, kteří pracují na „hranici svých sil“. Všem dává najevo: „Jsem duchovní síla“! Ten, kdo čerpá z dubu, bude lépe ovládat své soustředění. Utváří v nás rozhodnost a jeho energii nám vlévá přímo do naší mysli. Pomůže Vám stát se sám (sama) sebou v případě, že prožíváte zoufalství nebo malomyslnost. Jeho energie je tak silná, že se nedá pokořit, pouze ji používat. Sv. Bernard tvrdil, že za veškerou duchovní moudrost a energii, je vděčný právě tomuto stromu.

• HABR – Jeho energie je unikátní v tom, že ve Vás vytváří smysl pro čest, velkorysost a schopnost odpuštění. Je stromem, který má energii na duševní únavu, a je skvělý, když trpíte syndromem „pondělního rána“. Velmi dobře probouzí důvěru v sama sebe, ve svou vnitřní sílu a schopnosti.

• HRUŠEŇ – Energie hrušně vám může pomoci kultivovat mužskou energii (především potenci, která je způsobena poklesem energie). Posiluje srdce, má velmi dobrý účinek na očištění organismu od jedů v těle. Má příznivý účinek na funkci trávicího sytému.

• JABLOŇ – Je posvátným stromem. Stimuluje harmonii a vnitřní očištění. Podporuje plodnost, dlouhověkost, posiluje nervovou soustavu a srdce. Jabloň obsahuje silný ženský princip, rozvíjí jemnost a cit ženy.

• JALOVEC – Je stromem tajemným a má také takovou energii. Působí jako zbraň proti zlým snům a duchům. Jeho energii čerpejte vždy, když máte pocit jakéhokoliv duchovního ohrožení. Jeho energie je silně zahřívající. Jalovec také přitahuje lásku. Věřilo se, že zničit jalovcový keř přináší neštěstí, naopak přítomnost větvičky ve vaší kapse Vás ochrání před nemocemi.

• JASAN – Silně aktivuje podvědomí člověka. Mírní deprese a smutek. Rozvíjí v člověku ctižádostivost, ale pozor! Nadměrné čerpání této energie může vést až k chorobné ctižádostivosti – opatrně s touto energií. Má velkou moc nad vodou, a tudíž velmi dobře působí na orgány, které pracují s tekutinou (ledviny, močový měchýř, žaludek). Staří Germáni byli přesvědčeni, že první muž byl z jasanu a žena z olše.

• JAVOR – Má velkou tradici především ve východních kulturách (Japonsko, Čína, Vietnam, Korea). Jestliže se chcete opravdu dobře zharmonizovat a duchovně naladit, rozhodně navštivte javorový háj, nebo alespoň vyhledejte energii javoru. Jeho energie působí i na dlouhověkost i třeba tím, že tiší emoce.

• JEDLE – Je vhodná pro ty, kteří neustále někam spěchají, kteří jsou pracovně vytíženi. Je skvělá na bloky v sexuální oblasti (ostych, sebevědomí). Velmi dobře zahání pesimismus v případech, že máte strach. Tvrdí se o ní, že když Vás trápí zlé sny, utrhněte si jednu šišku ze stromu (v žádném případě neberte ze země) a vložte ji pod polštář. Zlé sny by měly zmizet.

• JEŘABINA – Tato energie Vám pomůže posílit sílu vůle a sebevědomí. V případě, že jste na něčem závislí, pomůže Vám se z této závislosti vymanit. Jeřáb je označován jako strom šamanů, a kdo ho používá, může snadno navázat kontakt s duchy.

Dokáže také ochraňovat před zlými kouzly. Její energie Vám přinese štěstí!

• JILM – Velkorysost, pilnost, tvůrčí síla, smysl pro spravedlnost. Bude ve Vás rozvíjet energii pro pomoc druhým. Je také vhodný na slabé okamžiky v životě silných lidí, kteří mají chvilkovou slabost. V tomto případě jim dodá sílu, aby vše zvládli.

• JINAN – Toto je absolutní solitér mezi stromy i energiemi. Jestliže máte někde ve svém okolí tento strom, využívejte jeho energii podle libosti. Je dokonalým harmonizátorem energie. Má velký vliv na své okolí do poměrně velkého dosahu. Dokáže Vám v těle napravit i poměrně velké energetické poškození, nevyvážeností vašeho způsobu života. Bude vaším „duchovním strážcem klidu“.

• KAŠTAN – Léčí nemocnou duši, tiší její bolest, a pomůže Vám najít ztracené sebevědomí a jistotu. Posiluje klid a pohodu. Pomůže Vám se srdcem, ledvinami a krevním oběhem.

• LÍPA – Nazývá se také „Svaté dřevo“. Tak se ji od pradávna říká. Její energie ve Vás bude probouzet schopnost milovat. Je stromem smíření, který urovnává mezilidské vztahy. Léčí a posiluje srdce, funguje proti nespavosti, léčí horní cesty dýchací, žaludek a střeva. Lípa byla symbolem Slovanů (náš národní strom). Už za dávných časů, jakmile se dva rozhádané rody či sousedé udobřili, zasadili na hranici svých území lípu, aby hlídala a chránila jejich mír a pokoj. Mezi magicky založenými jedinci se ví, že zvláštní magickou sílu má 12 lip vysazených do kruhu.

• VRBA – Má jednu unikátní schopnost, na kterou je důležité dát si pozor. Její energie míří přímo na srdce bytosti, a násobí ve vás city, které v sobě zrovna v tu chvíli máte. Jestliže budete přistupovat k vrbě pro energii, nikdy to nedělejte ve zlobě! Vrba je jeden ze sedmi posvátných stromů mystického Irska. Pokud chcete, aby se vám splnilo tajné přání, jděte k vrbě, uvažte na ní uzlík a přitom odříkejte, co si přejete. Když se vaše přání splní, vraťte se k vrbě a uzlík rozvažte. A pozor, nezapomeňte vrbě poděkovat.