Mozek je v lidském těle nejdůležitějším orgánem, díky kterému je řízen celý náš organismus. Ovlivňuje naše vnímání okolního prostředí, myšlení a veškeré naše chování. Obsahuje neuvěřitelných 100 miliard nervových buněk a přenos informace v něm je otázkou asi tisíciny sekundy. První písemná zmínka o anatomii mozku je z Egypta v takzvaném chirurgickém papyru Edwina Smitha z období zhruba 3500 př.Kr. Za centrum mysli bylo považováno srdce, o mozku jako centru duševních procesů se začíná uvažovat až v antickém Řecku. V 20 letech 20. století Hans Berger poprvé zaregistroval bioelektrickou aktivitu mozku a na začátku 30. let uskutečnil první záznam těchto signálů elektroencefalogramem (EEG) – jenž je další neinvazivní technikou, která významně napomohla pochopení funkcí jednotlivých částí mozku. Navíc je EEG, po téměř 100 letech od objevu jeho principu, používáno dodnes.

NERVOVÁ SOUSTAVA

Nervová soustava (NS) umožňuje komunikaci mezi orgány a jejich spojení v jednotný celek, řídí a kontroluje činnost všech částí organismu a tím umožňuje rychlou reakci na změny vnitřního i vnějšího prostředí. Základní stavební jednotkou nervového systému je nervová buňka – neuron, která je specializovaná na přenos nervových vzruchů – stimulů. Neurony se skládají z buněčného těla – soma, které obsahuje jádro a cytoplazmu s organelami, výběžků buněčného těla – dendritů, které přijímají signály z jiných neuronů nebo smyslových buněk a nervového vlákna – axonu, nejdelšího výběžku, který vede signál ven z neuronu.

Nervová soustava se dělí na dvě hlavní části: centrální nervový systém (CNS) a periferní nervový systém (PNS). Periferní nervy spojují oběma směry CNS s orgány celého těla a dělí se na tyto tři typy:

• Mozkové nervy (12 párů) vystupují z mozku. Mohou být senzorické, motorické nebo smíšené.

• Míšní nervy (32 párů) vystupují z postranních rýh míchy jako přední a zadní míšní kořeny.

• Útrobní nervy zajišťují činnost orgánů, inervují hladké svalstvo, svalstvo srdeční a žlázy.

Součástí periferního nervového systému je somatický nervový systém, který můžeme vědomě ovládat. Zahrnuje senzorické a motorické nervy, a autonomní (vegetativní) nervový systém, který řídí činnost vnitřních orgánů.

Centrální nervový systém se skládá z míchy a mozku, jež jsou chráněné obaly (plenami). Tvrdá plena (dura mater) tvoří vnější obal, omozečnice (pia mater) kryje povrch mozku a vniká do všech záhybů a pavučnice (arachnoidea) je zevní měkká plena, která do záhybů neproniká. Pavučnice a omozečnice jsou od sebe oddělené mozkomíšním mokem. Mozkomíšní mok nadlehčuje a chrání mozek a míchu před nárazy a otřesy. Mícha je uložena v páteři složené z obratlů. Tvoří ji centrální kanál s mozkomíšním mokem, šedá hmota, obsahující těla buněk a krátká nervová vlákna a bílá hmota, která obklopuje šedou hmotu a obsahuje dlouhá vlákna interneuronů spojující se do svazku, které tvoří tzv. provazce.

STAVBA A FUNKCE LIDSKÉHO MOZKU

PRODLOUŽENÁ MÍCHA – je pokračováním míchy hřbetní, obsahuje bílou hmotu na přední straně a na zadní straně šedou hmotu, obsahuje jádra některých mozkových nervů a centra životně nepodmíněných reflexů obranných (např. mrkání, kašel, kýchání) a potravových (např. sání, polykání, slinění).

MOST VAROLŮV – má tvar příčného valu, obsahuje šedou hmotu a značně vyvinutou bílou hmotu a spojuje mozkovou kůru s nižšími částmi CNS, hlavně s mozečkem. Mozeček je druhá největší část mozku, která se skládá ze dvou polokoulí (hemisfér). Je centrem udržování postoje a motorické aktivity. Při jeho poškození vzniká obrna a jeho činnost je dočasně narušena při nadměrné konzumaci alkoholu.

STŘEDNÍ MOZEK – je nejmenší částí mozku. Jeho střední část obsahuje pigmentové buňky tzv. černé jádro, při jejich narušení se objevuje klidový třes, svalová ztuhlost a ztráta automatických pohybů. Dále obsahuje červené jádro, kde se sbíhají dráhy mozečku, mozkové kůry, thalamu a míchy. Na horní straně středního mozku jsou dva páry hrbolků šedé hmoty – čtverohrbolí, který zprostředkovává reakce na zrakové a sluchové podněty a obsahuje centrum pro akomodaci čočky a zornicového reflexu.

MEZIMOZEK – je zcela pokryt hemisférami koncového mozku. Boční stěny tvoří pravý a levý hrbol mezimozkový (thalamus), útvar z šedé hmoty, který přijímá a zpracovává smyslové vzruchy a při zpracování těchto vzruchů se spolu s limbickým systémem podílí na vzniku emočního doprovodu prožitků. K přední části mezimozku je připojeno podhrbolí (hypothalamus), který udržuje homeostázi organismu a zajišťuje regulaci vegetativních funkcí buď nervově nebo hormonálně prostřednictvím podvěsku mozkového (hypofýzy). Obsahuje mimo jiné centrum sytosti a hladu, termoregulační centrum a řízení afektivního a sexuálního chování.

KONCOVÝ MOZEK – je největší oblast mozku člověka. Je složen ze dvou hemisfér, na jejichž povrchu je mnoho hlubokých mozkových závitů – (anatomicky Gyrus), přibližně 1 cm široké, oddělené mělkými rýhami – sulci. Tyto závity a rýhy značně zvětšují povrch mozku. Hemisféry jsou spojené pásem bílé mozkové hmoty zvané corpus callosum. Vnitřek hemisfér je vyplněn bílou hmotou a hemisféry jsou pokryté pláštěm (pallium), který je tvořený šedou kůrou mozkovou. Kůra řídí veškerou činnost organismu a je centrem vyšší nervové soustavy.

Mozková kůra se skládá ze 4 laloků:

• Vizuální zpracování probíhá v týlním laloku, blízko zadní části lebky.
• Spánkový lalok zpracovává zvuk, jazyk a jeho část se účastní také funkcí paměti a emocí.
• Temenní lalok integruje vstupy z různých smyslů a je důležitý pro prostorovou orientaci a navigaci.
•Čelní lalok zabírá největší část mozkové kůry a je kontrolní centrum našeho Bytí. V čelním laloku se nachází centrum usuzování, uvažování, rozumu a vůle. Někdy se čelnímu laloku také přezdívá „koruna mozku“. Je velmi důležité si tuto oblast hlavy chránit.

MOZKOVÉ HEMISFÉRY ANEB DVĚ „POLOVINY“ MOZKU

Traduje se, že levá strana těla a pravá mozková hemisféra, která je s ní spojena, je „ženská“ – intuitivní, duchovní, umělecká, zaměřená na práci s energií a se změněnými stavy vědomí. Pravá strana těla a levá mozková hemisféra je považována za „mužskou“ – rozumovou, technickou, zaměřenou na hmotný svět.

LEVÁ MOZKOVÁ HEMISFÉRA – logicky uvažuje, analyzuje, usuzuje, lineárně vnímá a klade důraz na detaily, vnímá strach, orientuje se časově, kontroluje. V naší levé mozkové hemisféře existuje oblast zodpovědná za přežití (společná integrační plocha – SIP). Ve stresových situacích, které nás provázejí v čase prenatálního vývoje, při porodu, v dětství i dospělosti, může odpojit 75 i více procent mozku, tzv. levý přední mozek a celou pravou hemisféru. Neurologická reakce na negativní informaci nabývá formu neurologické blokády. Vzniklé blokády nám umožňují pouze reagovat, nikoliv logicky myslet. Pokud jsou přední mozek (jeho funkce je vykonávat nové a alternativní volby) a pravá hemisféra (specializující se na kreativní uvědomování si) odpojeny (zablokovány), ovládá nás pocit bezmocnosti, ztratí se naše tvůrčí logika a nejsme schopni správně jednat. Opakujeme přitom stále stejné, staré, destruktivní a neproduktivní reakce.

PRAVÁ MOZKOVÁ HEMISFÉRA – má spojení s tím, co nazýváme intuicí, bezčasovostí, má spojení se všemi formami tvořivosti – např. s hudebními a výtvarnými schopnostmi, spojení s tzv. „vyšší matematikou“. Na rozdíl od levé mozkové hemisféry ta pravá mozková hemisféra nezná strach. Úspěšnému nahlédnutí do paralelních dimenzí předchází postupné aktivování pravé mozkové hemisféry. Jde o aktivní napojení se na podvědomí a intuici. Jde o vnímaní cyklického plynutí času, zaměření se na holistické vnímání světa. Uvědomění, že skutečně všechno souvisí se vším. Jde o pochopení, že vesmír a příroda je spojitá inteligentní bytost, jíž jsme nedílnou součástí. Znamená to, nespoléhat se jen na levou mozkovou hemisféru. Tedy na racionální, logickou, analytickou a intelektuální mysl, jež vnímá svět v pohybu pouze lineárně, vše polarizuje, vytváří protiklady, pitvá a rozděluje.

Levá a pravá hemisféra mozku jsou jako dva lidé, kteří se od sebe liší, a tím se doplňují. Naše mozkové hemisféry neustále spolupracují a není možné, aby fungovala jen jedna a druhá se vypnula. Skoro ve všem, co děláme, hrají roli obě poloviny mozku, nicméně některé oblasti jsou při vykonávání různých funkcí aktivnější než jiné. Obě hemisféry pracují společně, ale každá má jinou specializaci.

CVIČENÍ NA SLADĚNÍ MOZKOVÝCH HEMISFÉR

Stejně jako v těle dochází ke křížení (pravá hemisféra ovládá levou polovinu těla a levá pravou), tak se při těchto cvičeních využívá jednoduchých symbolů, které v sobě křížení obsahují. Je to ležatá osmička – symbol nekonečna – a písmeno X. Tato cvičení jsou velmi jednoduchá.

LEŽATÁ OSMIČKA – tužkou nebo fixem nakreslíme co největší ležatou osmičku na papír A3 nebo A4. Čím větší osmičku můžeme namalovat, tím lépe. 3x obtáhneme pravou rukou, začneme od středu vlevo nebo vpravo nahoru, dbáme na to, aby se střed osmičky nacházel ve středu našeho těla. 3x levou rukou totéž.

NEKONEČNO OČIMA – ležatou osmičku kreslíme jen očima. Hlavou nehýbeme, hýbeme pouze očima a osmičku se opět snažíme dělat co největší. Opakujeme několikrát. Toto cvičení je prospěšné i pro naše oči, když jsou unavené, v napětí nebo v nich cítíme strnulost třeba po dlouhém dívání do počítače.

PÍSMENO X NA PAPÍŘE – na papír si nakreslíme písmeno x jednoduše tak, že fixem spojíme pravý horní roh s levým dolním a levý horní s pravým dolním. Papír umístíme ve výšce svých očí, například na zeď nebo magnetem na lednici. Cvičení spočívá v tom, že se obě oči dívají do středu X, do místa protnutí dvou přímek.

Další cvičení na sladění hemisfér jsou ta, kdy děláme každou rukou něco jiného.

-Jedno cvičení známe všichni z dětství. Jednou rukou poplácáváme vršek hlavy a druhou si kruhovým pohybem hladíme bříško.

-Další možnost je, že každou rukou kreslíme ve vzduchu před sebou jiný tvar. Například jednou rukou čtverec a druhou kruh (nebo cokoli jiného).

PODPOŘTE SVÉ MYŠLENÍ A PAMĚŤ VHODNÝMI DOPLŇKY

HOŘČÍK A VITAMÍNY ŘAD B – mají přímý vliv na funkce našeho centrálního nervového systému. Podporují paměť, vybavování, zlepšují naše emoční naladění.

ROZCHODNICE RŮŽOVÁ – tato bylina zlepšuje tvorbu serotoninu v mozku, nasazuje se tedy při depresích, poruchách spánku a neurózách. Velmi dobře působí při psychogenní bolesti hlavy, zlepšuje sluch a také se používá jako podpůrná léčba při Parkinsonově chorobě.

KLANOPRAŠKA ČÍNSKÁ – zlepšuje koncentraci, odstraňuje únavu a nesoustředění, snižuje míru stresu.

„Tak jako nepoužívané železo rezaví, stojatá voda zahnívá, či v zimě zamrzá, tak mozek bez cvičení leniví“. – Leonardo Da Vinci