Aby bylo hned z počátku článku zcela zřejmé, z jaké pozice se k tématu vyjadřuji, tak se pouze stručně uvedu. Jmenuji se Kryštof Čehovský, je mi 36 let a dvanáct let se na plný úvazek věnuji poradenství v autopatii. Jedná se o speciální obor homeopatie, kdy si lidé připravují homeopatický lék sami doma ze svých vlastních tělesných informací. V praxi se zaměřuji na léčbu lidí s chronickými onemocněními těla a mysli, které jsou z pohledu západní medicíny považovány za nevyléčitelné. 

Mechanismus působení homeopatie a autopatie je informační. Pracujeme s vysokonaředěnou vstupní látkou. Homeopatika jsou zhotovena ze substancí v přírodě – minerálů, těl rostlin a živočichů. Výsledné homeopatické preparáty z těchto látek připravené jsou vodou zředěny do té míry, že je překročena Avogadrova konstanta – v preparátu nezůstane ani molekula původní vstupní substance, z které byl vyroben.

Tímto způsobem vytvořená informace má schopnost při správně zvoleném stupni naředění ovlivnit rozladěnou, nerovnovážnou duchovní sílu nemocné osoby. K tomu je navíc zapotřebí vybrat odpovídající substanci z přírody, která je vhodná vzhledem k potížím léčeného. Pokud zdravotní potíže nemocného vykazují podobnost s otravou nějakým nerostem nebo bylinou u zdravého člověka, má taková látka potenciál nemocného vyléčit. Homeopatie je tedy léčba podobného podobným.

V autopatii je tento princip založen na léčbě stejného stejným, jelikož odebíráme přímo vlastní patologickou informaci léčeného. Správný lék známe tedy pokaždé – ten v případě výroby autopatického preparátu pochází z vlastního těla nemocného člověka, nejčastěji ze slin nebo kapének dechu aj. Tyto látky nesou komplexní informaci o vnitřním fyzickém stavu organismu, astrálního těla i mysli. 

Německý lékař 19. století Samuel Hahnemann píše ve svém zakládajícím díle homeopatie Organon léčebného umění větu: „Nemoc je duchovní povahy“. To znamená, že ji nelze vyléčit materialistickými léky. Těmito prostředky ji lze nanejvýš potlačit, odsunout problém na později, aby se následně v budoucnu projevil v daleko výraznější intenzitě, než jaká byla před zahájením potlačující léčby. Aby byla hmotná látka v léčbě účinná a postihla primární příčinu vzniku choroby, je třeba ji patřičně upravit. Základní princip vysokého ředění (tzv. potencování) homeopatik byl vždy největším terčem kritiky zastánců té dnes oficiálně jediné „správné vědy“ - materialistické.

Materialismus v současnosti nese všechny znaky náboženství. Je to víra, že veškerý život vznikl z náhodného uskupení molekul ve vesmíru po velkém třesku, který se zjevil zčista jasna před 13,8 miliardami let. Podle materialistů přišel z nicoty, jen tak. Tato teorie je sama o sobě nelogická a nedává žádný smysl. Přesto je z materialistické pozice tímto způsobem počátek vesmíru a všeho bytí interpretován.

Když jdeme v těchto úvahách skutečně na dřeň, a jen na chvíli si připustíme tu spornou teorii, že se velký třesk skutečně stal, tak dospějeme k myšlence, že původ této události musel být dílem něčeho, co různí velcí myslitelé minulosti a současnosti nazývají slovy jako bůh, hudba sfér, tvůrčí vědomí, vitální princip nebo brahman. Pojmenovávání této entity konkrétními mysliteli v historii lidstva bylo individuální a její název pramenil z toho z jaké kultury pocházeli.

V zásadě však všichni tito moudří lidé hovořili o tom stejném – hmotný svět, který našimi smysly vnímáme podléhá vyššímu organizačnímu principu, který je nehmotný.  Spiritualistická filosofie může mnohým přijít nepraktická, že nemá v našem světě, který žijeme žádné užitečné využití.

Ovšem pokud se zabýváme přírodními vědami, medicínou a opravdovým léčením a jdeme v poznání skutečně do hloubky, těmto úvahám se nakonec nelze vyhnout. Pokud chceme mít v léčbě chronických onemocnění výsledky, je třeba se jimi seriózně zabývat.

V západním zdravotnictví je zřetelně vidět, jak materialismus v léčbě chronických onemocnění naráží do zdi. Názory vědců jsou v si navzájem často v rozporu. Oficiální věda jako celek rozhodně není ve svých postojích konzistentní, i když se před očima veřejnosti tak snaží tvářit. V průběhu let neustále pravidelně slýcháváme z řad alopatů (lékaři západní medicíny), že už za pár roků bude možné vyléčit tu či onu dosud nevyléčitelnou nemoc. Tyto vědecké předpovědi se ukazují vždy jako liché. Vědci se dlouhodobě v předpovědích svých výzkumů téměř se stoprocentní úspěšností mýlí.

Musíme si tak položit zcela legitimní otázku: “Je tomu tak z nějakého důvodu schválně? Chtějí v nás vyvolávat falešnou naději?“ Pravděpodobně tak činí ze strachu, aby se k nim širší veřejnost úplně neodvrátila zády.

Jelikož pro velkou část populace je už teď naprosto zřejmé, že materialistický výzkum je slepou uličkou, kterou nelze dojít k cíli. Prostředky západní medicíny není možné vyléčit ani dnes už bohužel běžně rozšířené autoimunitní onemocnění jako je například atopický ekzém, revmatoidní artritida a astma, o kterých by si mohl průměrný člověk bez předchozí zkušenosti s neúspěšnou léčbou myslet, že ho z nich u doktora vyléčí.

Propaganda farmaceutických firem je mocná.

Materialistická věda nahlíží na přírodu jako na mechanický stroj. Opomíjí totiž v poznávání světa to nejdůležitější – zdroj a jeho vitální princip, vědomí, jeho organizační podstatu. Z této úrovně vyvěrá i naše individuální, nižší lidské vědomí. V 17.století, v době osvícenství se materialistická věda oddělila od církve, nechtěla se duchovními tématy už zabývat, separovala se. Paradoxně nakonec její vývoj dospěl ke vzniku nového náboženství – materialismu.

Hmota je uctívána jako něco svatého, je původcem a příčinou veškerého jsoucna, o čemž se nesmí ani na vteřinu zapochybovat. Takovéto autoritami protlačované postoje jsou ovšem pro hloubavě uvažující lidi neintuitivní i nelogické, čímž se stávají naprosto nepřijatelnými.

Materialismus je víra, že vědomí vzniká z hmoty. Výsledky autopatické a homeopatické praxe nás přesvědčují o opaku a vedou nás ke spiritualismu. Tvrdíme, že hmota vzniká z vědomí. Vrcholnou formou materialismu je komunismus. Zakazovala se víra ve vyšší principy, lidé se museli vzdávat vyznání, aby nebyli vyhozeni z práce. Byly zaváděny regulace, omezovány osobní svobody, konfiskoval se lidem majetek. Homeopatie byla zakázána. Srpem a kladivem se budovala materialistická společnost. Továrny, uhlí, kov, beton. Na jedinci nezáleží.

V české kotlině se tak díky marxistické filosofii materialismus ve zdravotnictví perfektně uvelebil. I dlouhá léta po revoluci byla ze setrvačnosti spirituální léčba v podobě homeopatie pro následovníky bolševiků sprostým slovem a pro zbytek běžné populace byla zcela neznámým oborem léčby. Obřím korporátním firmám z řad farmaceutického průmyslu nastavené státní regulace z dob tvrdého socialismu perfektně vyhovovaly a do dnešní doby si skrze lobbing utvářejí legislativu k obrazu svému.

Například nedávná pandemie z roku 2020 a nařízení týkající se vakcinace, budiž nám toho všem zjevným důkazem.

Autopatie a homeopatie jsou protipólem materialismu. Vedou nás k myšlence že, my lidé jsme středobodem a hybatelem našeho vesmíru, že naše vědomí je tvůrčí. V první řadě záleží na nás jako individualitách, a nikoliv na centrálním plánovači v podobě státu. Pokud bych pokračoval v příměrech, tak především samoléčba autopatií, kdy si preparát sami doma vyrábíme souvisí s klasickým libertariánstvím – to klade důraz na decentralizaci, osobní a ekonomické svobody jedince, které od sebe navzájem nelze oddělit.

Svoboda ve světonázoru, vyznání, léčbě, podnikání. Každý má právo nakládat se svým tělem a majetkem přesně tak, jak uzná sám za vhodné, pokud tím nepoškozuje vlastnická práva jiné osoby. Deregulace zákonů – lidé zodpovídají za sebe a své činy. Mají právo léčit se způsoby, které pro sebe považují za prospěšné.

Bohužel povinné státní odvody na zdravotní pojištění jsou značným zásahem do osobních i ekonomických svobod jedince. Například léčba autopatií nebo homeopatií proplácena pojišťovnou v ČR není.

Znamená to, že je protěžována a zvýhodňována materialistická farmakotechno medicína západního střihu. Lidé jsou tedy nuceni odvádět značnou část svých finančních prostředků na léčbu, kterou mnozí z dobrých důvodů nechtějí využívat, protože si uvědomují její limity a neduhy týkající se především léčby chronických nemocí.

Některým lidem pak bohužel nezůstává dostatek prostředků na jiné způsoby léčby “alternativní” medicíny, které jsou neporovnatelně efektivnější.

Zůstávají tak nemocní. Státní instituce, akademická půda a tím i nemocnice, jsou zastoupeny materialistickými ideology ve stoprocentní míře a obrovské nadnárodní farmaceutické firmy jsou na tyto struktury úzce napojeny. Na hřišti oficiální vědy na nějaký objektivní výzkum, který je vykonáván pro dobro, blaho a zdraví lidstva zapomeňte.

Takový korporátní moloch založený na materialismu a nefunkčních postupech léčby chronických onemocnění, je totiž po ekonomické stránce daleko nejvýnosnějším byznys modelem. Není přeci lepším kšeftem než léčit tak, aby se pacient ve výsledku nikdy neuzdravil a zůstal nemocný.

Nemocnému člověku bývá lékařem řečeno, že musí doživotně užívat tlumící léky (produkty farmaceutických firem) a málokdy je takový nebožák poučen o skutečnosti, že mu vedlejšími účinky způsobí další nové zdravotní potíže, které bude v budoucnu potřeba dále vyšetřovat drahými diagnostickými metodami, které jsou propláceny skrze povinné zdravotní pojištění z peněz nás všech daňových poplatníků a následně tyto neduhy potlačovat dalšími farmakologickými „léčivými“ přípravky.

Chudák nemocný člověk se tak dostane do hrůzného koloběhu, z kterého bývá velmi obtížné vystoupit. 

Celospolečenská situace týkající se posilování moci státu, ubírání práv občanům, zasahování zájmů korporátních ideologicky materialistických firem do života lidí skrze zákony jsou událostmi, které se pro valnou část lidí v naší zemi staly dostačujícím impulzem k přehodnocení svých dosavadních postojů a názorů. Uvědomili si, že nejlépe se člověk postará sám o sebe, a to i v oblasti zdraví. O svém zdraví logicky rozhodnete lépe než druhá osoba, která o vás nic konkrétního neví – karierní nezkorumpovaný politik skrze státní moc v zákoně plošně určí, jaká léčba je pro každého z nás ta správná bez zohlednění našich individuálních potřeb.

Vládní restrikce a přibývání nových předpisů ve všech oblastech naší společnosti jsou morem dnešního západního světa. Regulace vedou k regulacím, a ty zase k dalším novým. Při neobezřetnosti se můžeme v našem státě lehce dostat tam, kde jsme už kdysi byli – v komunismu. Na druhou stranu je pozitivní, že oficiálně máme jako občané v českém státě povoleno nabízet živnostenské služby v oboru léčitelství, které se týkají informačních a spiritualistických metod léčby.

Znamená to, že jakýsi stupeň svobody zde zatím panuje. Především autopatie nám nabízí široké možnosti v oblasti samoléčby a zodpovědnosti za vlastní zdraví i našich nejbližších. Umožnuje nám vyléčit si vlastní zdravotní neduhy v prostředí svého domova preparátem za jehož kvalitu si sami při jeho samovýrobě zodpovídáme a máme tak perfektní přehled o tom, co na sebe aplikujeme.

Pokud chceme, dává nám příležitost odprostit se od centrálně řízeného zdravotnictví. Poskytuje nám možnost vyléčit si vlastní chronické nemoci, které západní medicína považuje za nevyléčitelné. Můžeme si tak vytvářet zdravější, optimističtější svět kolem nás, v kterém chceme žít podle vlastních představ. 

Autor: Kryštof Čehovský
www.poradceautopatie.cz
Instagram: autopatie
Youtube: Kryštof Čehovský